João 5
North Tanna New Testament (TNN_WBT) vs NTLH
1 Uarisɨg e nian əh, Iesu təmər muwɨn e taon u Jerusalem, məto-inu katol lafet kit rəha netəm Isrel əh-ikɨn əh.
1 Depois disso, houve uma festa dos judeus, e Jesus foi até Jerusalém.
2 E Jerusalem, noan asol kit əpəh ikɨn, itəm kətaig lan. E nəghatən rəha netəm Isrel katən nərgɨn məmə Petseta. Kən nimə kit tatətul iuəhkɨr o noan əh. Nimə un, feranta lan, faif. In əh iuəhkɨr o ket u e fenɨs rəha taon u, nərgɨn u, Ket rəha Sipsip.
2 Ali existe um tanque que tem cinco entradas e que fica perto do Portão das Ovelhas. Em hebraico esse tanque se chama “Betezata”.
3 Kən ikɨn əh, e feranta mɨn, netəm koatɨmɨs tepət koatapɨl əh-ikɨn. Neen nɨganəmtɨlat təpɨs, kən neen nelkɨlat tərat, neen mɨn nɨpətɨlat nəwtain təmɨmɨs.
3 Perto das entradas estavam deitados muitos doentes: cegos, aleijados e paralíticos. [Esperavam o movimento da água,
4 — ausente —
4 porque de vez em quando um anjo do Senhor descia e agitava a água. O primeiro doente que entrava no tanque depois disso sarava de qualquer doença.]
5 Kən suah kit əh-ikɨn əh tətapɨl. In təmatɨmɨs mɨnos rəkɨs nup tate-eit.
5 Entre eles havia um homem que era doente fazia trinta e oito anos.
6 Kən Iesu təplan suah un tətapɨl, kən in mɨnɨtun məmə suah u təmɨmɨs nuwəh məsɨn, kən tətapəh ron məmə, “?Tahro? ?Nakolkeike məmə onakəwɨr?”
6 Jesus viu o homem deitado e, sabendo que fazia todo esse tempo que ele era doente, perguntou:
7 Etəm tatɨmɨs un tən-ipən kəm in məmə, “Etəm-iasol, etəmim tɨkə məmə otɨləs io meiuaiu muwɨn e noan əh nian nəhau tatəloal. Nian rafin, io etalkut pɨk məmə ekeiuaiu muwɨn e noan əh, məto netəmim neen ilat kotaprəkɨs-in io moteiuaiu motuwɨn. Kən ilat motaupən motek nəhau.”
7 Ele respondeu: — Senhor, eu não tenho ninguém para me pôr no tanque quando a água se mexe. Cada vez que eu tento entrar, outro doente entra antes de mim.
8 Kən Iesu tən-ipən kəm in məmə, “!Ətul! Mos rəham nɨmɨtiwɨn maliwək matuwɨn.”
8 Então Jesus disse:
9 Kən roiu agɨn suah apon təməwɨr mɨn. Kən maiuaiu rəhan nɨmɨtiwɨn mos matuwɨn. Nat u kəmol e nian rəha Sapat,
9 No mesmo instante, o homem ficou curado, pegou a cama e começou a andar. Isso aconteceu no sábado.
10 kən netəm-iasol mɨn rəha Isrel kəmotəhai suah un itəm tɨnəmegəh e rəhan nɨmɨsən, motəmə, “Nian u-roiu rəha Sapat; kən təsətuatɨpən e Lou rəhatat məmə onakos nulan rəham nɨmɨtiwɨn.”
10 Por isso os líderes judeus disseram a ele: — Hoje é sábado, e a nossa
11 Kən in tən-ipən kəm netəm mɨn u məmə, “Məto suah u təmol-wɨr io, in təmən-ipa məmə ekos rəhak nɨmɨtiwɨn maliwək matuwɨn.”
11 Ele respondeu: — O homem que me curou me disse: “Pegue a sua cama e ande.”
12 Kən ilat kəmotətapəh ron məmə, “?Suah pah apon təmən-ipɨnə kəm ik məmə onəkol nat un?”
12 Eles perguntaram: — Quem é o homem que mandou você fazer isso?
13 Məto suah un təruru nərgɨ Iesu, məto-inu netəmim tepət ikɨn əh, kən Iesu təmɨkə-pən əm əh ilugɨn elat.
13 Mas ele não sabia quem tinha sido, pois Jesus havia ido embora por causa da multidão que estava ali.
14 Kən uarisɨg, Iesu təməplan suah un e Nimə Rəha Uhgɨn, kən tən-ipən kəm in məmə, “!Ei! !Əplan-tu! !Ik nɨnəwɨr rəkɨs! Məto onatəto ik məmə nəsol mɨnən təfagə rat mɨn. Okəmə nakol, nəratən kit otɨləs mɨn ik, itəm tərat təhmɨn mɨn.”
14 Mais tarde Jesus encontrou o homem no pátio do Templo e disse a ele:
15 Kən suah apon təmuwɨn mən-ipən kəm netəm-iasol mɨn rəha Isrel məmə, “Suah u itəm təmol-wɨr io, nərgɨn un, Iesu.”
15 O homem saiu dali e foi dizer aos líderes judeus que quem o havia curado tinha sido Jesus.
16 Kən tol nəhlan, netəm-iasol rəha netəm Isrel, ilat kɨnoatɨtəp-ɨtəp Iesu məmə okotol nəratən kəm in, məto-inu ilat kotəplan in tatol natɨmnat mɨn tol nəhlan e nian rəha Sapat.
16 Então eles começaram a perseguir Jesus porque ele havia feito essa cura no sábado.
17 Məto Iesu təmən-ipən kəm ilat məmə, “Nian rafin rəhak Tata tatol əh wək, kən io mɨn oekatol wək.”
17 Então Jesus disse a eles:
18 Kən nəghatən u, tol nətəlɨgən rəhalat təskasɨk təhmɨn mɨn, məmə okotohamnu in tɨmɨs. Məto-inu roiu əh, sənəmə məmə tatətgəhl əm Lou rəha Sapat, məto nat in iahgin pɨk, in tatən məmə rəhan u Tata ətuatɨp Uhgɨn, kən tol nulan, in matol məmə in tahmen ətuatɨp e Uhgɨn.
18 E, porque ele disse isso, os líderes judeus ficaram ainda com mais vontade de matá-lo. Pois, além de não obedecer à lei do sábado, ele afirmava que Deus era o seu próprio Pai, fazendo-se assim igual a Deus.
19 Kən Iesu tən-ipən kəm ilat məmə, “Nɨpahrienən agɨn un iatən kəm itəmat, Nətɨ Uhgɨn təruru nolən nat kit e rəhan atɨp əm nətəlɨgən. Tɨtun əm nolən natɨmnat mɨn un itəm Tata Uhgɨn tatol, məto-inu natɨmnat rafin u itəm Tata Uhgɨn tatol, Nətɨn, in mɨn in tatol.
19 Então Jesus disse a eles:
20 Nətɨn tɨtun nolən nəhlan, məto-inu Tata Uhgɨn tolkeike pɨk Nətɨn, kən in tatəgətun kəm in natɨmnat rafin itəm in tatol. Kən in otəpanəgətun mɨn natɨmnat mɨn kəm in itəm iahgin mɨn kotaprəkɨs-in in mɨn u, məmə otol itəmat narmɨtəmat tatiwɨg pɨk ron.
20 pois o Pai ama o Filho e lhe mostra tudo o que está fazendo. E vai mostrar a ele coisas ainda maiores do que essas, e vocês vão ficar admirados.
21 “Məto-inu Tata Uhgɨn tatol netəm kəmotɨmɨs ilat koatəmegəh mɨn, kən e nolən kitiəh əm, Nətɨn tɨtun nos-ipənən nəmegəhən kəm netəmim itəm nɨkin tagien məmə otos-ipən kəm ilat.
21 Porque, assim como o Pai ressuscita os mortos e lhes dá vida, assim também o Filho dá vida aos que ele quer.
22 Məto-inu sənəmə Tata Uhgɨn itəm in otakil netəmim, məto in təmələhəu-pən rafin nakilən e nelmɨ Nətɨn,
22 O Pai não julga ninguém, mas deu ao Filho todo o poder para julgar
23 məmə netəmim ilat rafin okotɨsiai-in Nətɨn, tahmen əm məmə inun koatɨsiai-in mihin Tata Uhgɨn. Etəmim itəm təsɨsiai-inən Nətɨn, okol təsɨsiai-inən Tata Uhgɨn u itəm təmahl-ipa Nətɨn.
23 a fim de que todos respeitem o Filho, assim como respeitam o Pai. Quem não respeita o Filho também não respeita o Pai, que o enviou.
24 “Nɨpahrienən agɨn u iatən kəm itəmat məmə, etəmim itəm tatəto rəhak nəghatən, kən mətahatətə e Uhgɨn itəm təmahl-ipa io iakuwa, in tɨnatos nəmegəhən itulɨn. In okol təsətulən e nɨganəmtək məmə oekən-iarəp nalpɨnən rəhan. In tɨnagɨm rəkɨs e nɨmɨsən, kən mɨnuwa o nəmegəhən.
24 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem ouve as minhas palavras e crê naquele que me enviou tem a vida eterna e não será julgado, mas já passou da morte para a vida.
25 Nɨpahrienən agɨn u iatən kəm itəmat, məmə o nian kit itəm tatuwa, kən tɨnuwa rəkɨs, netəm mɨn u kəmotɨmɨs, ilat okotəto nəwia Nətɨ Uhgɨn, kən netəm mɨn u ilat kotətəlɨg-in, ilat okotos nəmegəhən.
25 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: vem a hora, e ela já chegou, em que os mortos vão ouvir a voz do Filho de Deus, e os que a ouvirem viverão.
26 Tata Uhgɨn in Nəukətɨ Nəmegəhən, kən e nolən kitiəh əm, in təmol mə Nətɨn in mɨn Nəukətɨ Nəmegəhən,
26 Assim como o Pai é a fonte da vida, assim também fez o Filho ser a fonte da vida.
27 kən in təmələhəu-pən nəsanənən ne nepətən e nelmɨ Nətɨn məmə in otakil nolən mɨn rəha netəmim, məto-inu in Nətɨ Etəmim.
27 E ele deu ao Filho autoridade para julgar, pois ele é o
28 “Təsəwɨrən məmə narmɨtəmat otiwɨg pɨk o nat u, məto-inu nian əh-ikɨn tatuwa itəm netəm kəmotɨmɨs okotəto nəwia Nətɨn,
28 — Não fiquem admirados por causa disso, pois está chegando a hora em que todos os mortos ouvirão a voz do Filho do Homem
29 kən ilat okotətul e rəhalat mɨn suwɨt, ilat mɨn u aupən kəmoatol nolən wɨr mɨn okotəkəike motətul mɨn motos mɨn nəmegəhən, məto itəm mɨn aupən ilat kəmoatol nolən rat mɨn, ilat okotəkəike motətul mɨn e nɨmɨsən kən motətul e nɨganəmtɨ Tata Uhgɨn məmə Nətɨn otən-iarəp rəhalat nalpɨnən.
29 e sairão das suas sepulturas. Aqueles que fizeram o bem vão ressuscitar e viver, e aqueles que fizeram o mal vão ressuscitar e ser condenados.
30 “Io ekəruru nolən nat kit e rəhak atɨp əm nəsanənən. Io iakatakil nolən mɨn rəha netəmim mɨn, məto iatol ətuatɨp əm məmə rəhak Tata tatən mihin ne məmə oekol. Kən nian iakakil nolən rəha netəmim, ekɨtun mə ekol tətuatɨp, məto-inun oesalkutən məmə ekol əm e rəhak nəsanənən. Məto io, ekəike malkut məmə iakol tahmen e nətəlɨgən rəha Uhgɨn itəm təmahl-ipa io ekuwa.”
30 Jesus continuou a falar a eles. Ele disse:
31 Okəmə io pɨsɨn əm iakəghat-in io, kən rəhak nəghatən okol təsətulən.
31 — Se eu dou testemunho a favor de mim mesmo, então o que digo não tem valor.
32 Məto suah kit mɨn əh-ikɨn in tatətul-arəp kən matol nəfɨgəmən ron io, kən io ekɨtun məmə nəghatən mɨn u rəhan itəm tatən lak in nɨpahrienən.
32 Mas existe outro que testemunha a meu favor, e eu sei que o que ele diz a respeito de mim é verdade.
33 “Aupən, itəmat nəmotahl-ipən rəhatəmat mɨn netəmim məmə okotuwɨn motətəlɨg-in nəghatən rəha Jon, kən in təmatətul-arəp o nɨpahrienən.
33 Vocês mandaram fazer perguntas a João, e o testemunho que ele deu é verdadeiro.
34 Iatəghat nulan, məto esagɨleən e nəghatən rəha etəmim əm kit məmə tɨtun nolən nəfɨgəmən ron io. Kəpə. Təsolən nulan.Iatəghat-in nəghatən rəha Jon nulan məto-inu ekolkeike məmə Uhgɨn otosmegəh itəmat.
34 Eu não preciso que ninguém dê testemunho a meu favor, mas digo essas coisas para que vocês sejam salvos.
35 Jon u, tahmen e lait kit. Tatuəp məhag-əhag wɨr, kən nɨkitəmat təmagien ron o nian təkuəkɨr əm.
35 — João era como uma lamparina que estava acesa e brilhava, e por algum tempo vocês se alegraram com a luz dele.
36 “Məto rəhak wək mɨn, ilat mɨn koatol nəfɨgəmən ron io. Kən ilat kotəsanən motaprəkɨs-in nəghatən mɨn un Jon təmatən. Wək mɨn un, rəhak Tata təmos-ipa kəm io mə oekol namnun elat. Kən wək mɨn u rəhak, ilat koatən-iarəp io, kən ilat moatol əp io məmə rəhak Tata in təmahl-ipa io.
36 Mas eu tenho um testemunho a meu favor ainda mais forte do que o que João deu: são as coisas que eu faço, as quais o meu Pai me mandou fazer. Elas dão testemunho a favor de mim e provam que o Pai me enviou.
37 Kən Tata Uhgɨn itəm təmahl-ipa io, inun itəm tɨnatətul-arəp ron io. In tatən-iarəp io pap, məto itəmat nəsotətoən nəwian, kən itəmat nəsotəplanən nɨganəmtɨn.
37 Também o Pai, que me enviou, testemunha a meu favor. Vocês nunca ouviram a voz dele, nem viram o seu rosto.
38 Kən nəghatən rəhan təsatɨg wɨrən e nɨkitəmat, məto-inun itəmat nəsotahatətəən lak, io u, itəm in təmahl-ipa io iakuwa.
38 As palavras dele não estão no coração de vocês porque vocês não creem naquele que ele enviou.
39 “Itəmat noatafin pɨk nəghatən mɨn e Naoa Rəha Uhgɨn, kən motahatətə e nəghatən mɨn əh məmə itəmat onəkotos nəmegəhən itəm namnun tɨkə. Məto otəplan-tu. Nəghatən mɨn əh e Naoa Rəha Uhgɨn, ilat koatəghat-in io, moatən-iarəp io.
39 Vocês estudam as
40 Məto itəmat nakotapəs nuwamən ron io məmə nakotos nəmegəhən ron io.
40 Mas vocês não querem vir para mim a fim de ter vida.
41 Esolən nat agɨn-əh e nənwiwiən rəha netəmim. Kəpə.
41 — Eu não procuro ser elogiado pelas pessoas.
42 Məto itəmat u inun, io ekɨtun wɨr itəmat, kən io ekɨtun wɨr məmə nolkeikeən rəha Uhgɨn tɨkə e nɨkitəmat.
42 Quanto a vocês, eu os conheço e sei que não amam a Deus com sinceridade.
43 Io emuwa e nərgɨ Tata rəhak, məto itəmat nəsotosən io e nɨkitəmat, nɨkitəmat təsagienən ron io; məto okəmə etəmim kit tatuwa e nərgɨn atɨp əm, kən nɨkitəmat tos, kən motagien ron.
43 Eu vim com a autoridade do meu Pai, e vocês não me recebem. Quando alguém vem com a sua própria autoridade, esse vocês recebem.
44 Nian rafin itəmat nakotolkeike məmə nakotos nənwiwiən rəhatəmat mɨn, məto nəsotalkut agɨn-əhən məmə onəkotol nat kit itəm Uhgɨn u, in pɨsɨn əm in Uhgɨn, otənwiwi itəmat ron. ?Onəkotahatətə ahro nulan lak e nolən əh?
44 Como é que vocês podem crer, se aceitam ser elogiados pelos outros e não tentam conseguir os elogios que somente o único Deus pode dar?
45 “Təsəwɨrən məmə nɨkitəmat otəht məmə, io oekən-iarəp nolən rat mɨn rəhatəmat e nɨganəmtɨ Tata Uhgɨn. Kəpə. Məto Moses ilə, nian rafin itəmat noatuag-pən ron,in otən-iarəp nolən rat mɨn rəhatəmat.
45 Não pensem que sou eu que vou acusá-los diante do Pai; quem vai acusá-los é Moisés, que é aquele em quem vocês confiam.
46 Məto-inu okəmə itəmat nəmotahatətə pahrien e nəghatən mɨn rəha Moses, kən itəmat onəkotahatətə mɨn e rəhak nəghatən mɨn. Məto-inun, nəghatən mɨn itəm in təməte rəkɨs, ilat koatəghat-in io.
46 Se vocês acreditassem em Moisés, acreditariam também em mim, pois ele escreveu a meu respeito.
47 Məto itəmat nəsotahatətəən e nəghatən mɨn itəm in təməte, tol nəhlan, suatɨp tɨkə agɨn məmə onəkotahatətə lak.
47 Mas, se vocês não acreditam no que ele escreveu, como vão acreditar no que eu digo?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.