Mateus 25

I Fiyowe Uret (TIY) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Atin nuret Jesuse man i sébaane binuwaya fantag bé késéfule ne mano, “I kéféguléw i Tuluse loo bé ni. Wén i do folo gétéw kénogon. Nangéy ro bénalak i ségétéwe témérima lagéy. I séngae kénogon wén i kaan solo nuwit.
1 Então o Reino dos céus será semelhante a dez virgens, que saíram com suas lâmpadas ao encontro do esposo.
2 Endob i limowe de gétéw do béngu brab i de limo de gétéw do métilédtéd.
2 Cinco dentre elas eram tolas e cinco, prudentes.
3 Non i de limo de do béngu ménuwit ro do solo éndob énda i do wayégén.
3 Tomando suas lâmpadas, as tolas não levaram óleo consigo.
4 Endob i de limo de gétéw do métilédtéd nuwit roy de solo brab de katiya ménféno fitroliyo.
4 As prudentes, todavia, levaram de reserva vasos de óleo junto com as lâmpadas.
5 Tidéw béno, ménlis i témérimawe ni lagéy. Atin mélaw ménwaléy manat i de ni folo gétéw kénogon. Atin énggéfidong ro.
5 Tardando o esposo, cochilaram todas e adormeceram.
6 “Amun kérara kélungononén, wén i mékese mano, ‘Ay ni nén i témérimawe lagéy énggumahén! Enggomén, angéy gom balak.’
6 No meio da noite, porém, ouviu-se um clamor: Eis o esposo, ide-lhe ao encontro.
7 Sonom béno, méntek i de folo ni gétéw kénogon, atin ténumo roy de solo ro.
7 E as virgens levantaram-se todas e prepararam suas lâmpadas.
8 Tidéw béno, i de béngu ni do kénogon bénréh ro dob de métilédtéd do kénogon maro, ‘Irayan gey bé fitroliyo goma nan, non ménfadéng i de solo gey.’
8 As tolas disseram às prudentes: Dai-nos de vosso óleo, porque nossas lâmpadas se estão apagando.
9 Endob séménumbul i de métilédtéd do kénogon maro, ‘Enda fakayén non kulang i fitroliyo geye ké tukido key de begom. Fatut angéy gom de béléy kagom.’
9 As prudentes responderam: Não temos o suficiente para nós e para vós; é preferível irdes aos vendedores, a fim de o comprardes para vós.
10 Mélaw ménagéw i de béngu ni do kénogon inok méléy ro do fitroliyo. Atin amun ménagéw ro, énggumahén i témérimawe lagéy. Atin i limowe de do énggétafay, ménodor ro bé témérimawe ni lagéy ménahur ro dob uyote. Tidéw béno, ménfintuén i béngawane.
10 Ora, enquanto foram comprar, veio o esposo. As que estavam preparadas entraram com ele para a sala das bodas e foi fechada a porta.
11 “Enda mérugayén tidéw béno, énggumah man i de béngu do kénogon. Atin téménawag ro maro, ‘Maistéro, féahurén gey.’
11 Mais tarde, chegaram também as outras e diziam: Senhor, senhor, abre-nos!
12 Endob séménumbul i témérimawe ni lagéy mano, ‘Tintu fo énda gélolo gu begom.’ ”
12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo: não vos conheço!
13 Atin fénggilid Jesusey binuwayae ni mano, “Been i funa kome fatut mingat. Non énda gétiga kom i gai guwe séfule.”
13 Vigiai, pois, porque não sabeis nem o dia nem a hora.
14 Atin ménuret man i Jesuse sébaan binuwaya fantag bé kéféguléw i Tuluse bé de étéwén mano, “Wén i ségétéwe étéw ménagéw mangéy dob mérayue ingéd. Amun énda séna magéwén de, ténawagén i de sugu-sugué no atin sénarigén i de languntama no dob berowe.
14 Será também como um homem que, tendo de viajar, reuniu seus servos e lhes confiou seus bens.
15 Nirayén dob séngae sugu-suguén loo bé kétilédtéd ruwe. Dob sunguwe de niraya no limo ngibu kurta. Atin dob géruwowe de niraya no ruwo ngibu, atin dob gétéléwe de niraya no séngibu kurta. Tidéw béno, ménagéwén i ni étéw ménangéy dob mérayue ingéd.
15 A um deu cinco talentos; a outro, dois; e a outro, um, segundo a capacidade de cada um. Depois partiu.
16 Sonom so bé kéagéw i amu ruwe, i sunguwe sugu-suguén méndagang-dagang. Atin énggéinség de limo ngibu kurta.
16 Logo em seguida, o que recebeu cinco talentos negociou com eles; fê-los produzir, e ganhou outros cinco.
17 Atin loo so bé niy rénigoy géruwowe sugu-suguén, atin énggéinség de ruwo ngibu kurta.
17 Do mesmo modo, o que recebeu dois, ganhou outros dois.
18 Endob i gétéléwe sugu-suguén ménagéw brab kéménalut dob fantade, atin lénébéngén i séngibuwe kurta sénarig dob beene.
18 Mas, o que recebeu apenas um, foi cavar a terra e escondeu o dinheiro de seu senhor.
19 “Tidéw béno, amun ménrugayén, ménséfule i amu ruwe atin ténawagén i de sugu-sugué no inok étuké noy kurta ne.
19 Muito tempo depois, o senhor daqueles servos voltou e pediu-lhes contas.
20 Atin i sunguwe sugu-suguén, téméningé brab ménbéréh dob amu ne mano, ‘Amu, ay niy limowe ngibu kurta sénarigém dob begéne. Ay ni soy limowe ngibu kurta inségén.’
20 O que recebeu cinco talentos, aproximou-se e apresentou outros cinco: - Senhor, disse-lhe, confiaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.'
21 Atin ménbéréh i amu ne mano, ‘Fiyo, mésarigon go brab fiyo go sugu-suguén. Non mésarigon go bé klohe, mésarigon go so bé médoowe. Méuyotu ké moror go séréngan begén.’
21 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
22 Tidéw béno, i géruwowe sugu-suguén téméningé brab ménbéréh mano, ‘Amu, ay niy ruwowe ngibu kurta sénarigém dob begéne. Atin ay ni soy ruwowe ngibu inségén.’
22 O que recebeu dois talentos, adiantou-se também e disse: - Senhor, confiaste-me dois talentos; eis aqui os dois outros que lucrei.
23 Tidéw béno, ménbéréh i amu ne mano, ‘Fiyo, mésarigon go brab fiyo go sugu-suguén. Non mésarigon go bé klohe, mésarigon go so bé médoowe. Méuyotu ké moror go séréngan begén.’
23 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
24 Tidéw béno, téméningé i gétéléwe sugu-suguén. Atin ménbéréh mano, ‘Amu, gétiga ku beem métégas go fo étéw. Edoté moy békéne kaam, brab kétéwé moy békéne nohokém.
24 Veio, por fim, o que recebeu só um talento: - Senhor, disse-lhe, sabia que és um homem duro, que colhes onde não semeaste e recolhes onde não espalhaste.
25 Mélaw mégilaku fo beem. Atin mélaw, ménagéwu brab bénunéy guy kurta me dob fantade inok énda métadino. Atin téngténgém, ay niy séngibuwe kurta sénarigém dob begéne.’
25 Por isso, tive medo e fui esconder teu talento na terra. Eis aqui, toma o que te pertence.
26 Tidéw béno, ménkérit i amu ne, atin ménbéréh mano, ‘Tete go fo sugu-suguén brab faukén go fo toow. Aw gétiga mo médotu kun bé békéne kagén, brab kéntéw guy békéne nohok gu?
26 Respondeu-lhe seu senhor: - Servo mau e preguiçoso! Sabias que colho onde não semeei e que recolho onde não espalhei.
27 Amuk kémarang go loo bé nan, fatut damén féndiyoém i kurtae dob bangkue inok buluk séfuleu, fakay doté ku brab wén i inségén.’
27 Devias, pois, levar meu dinheiro ao banco e, à minha volta, eu receberia com os juros o que é meu.
28 Tidéw béno, bénréh i amue ni dob de étéw dob sékulo ruwe téménindég mano, ‘Dot gom i kurta ne atin iray gom dob ségétéwe wén i folo ngibu kurtaén.
28 Tirai-lhe este talento e dai-o ao que tem dez.
29 Non i de étéw mésarigon ro, umanan irayan inok waléy médooy karowe de. Endob i de étéw énda mésarigon ro, fiyon i klohe dob berowe dotén so.
29 Dar-se-á ao que tem e terá em abundância. Mas ao que não tem, tirar-se-á mesmo aquilo que julga ter.
30 Atin i ni tete sugu-suguén, ibér gom dob liyuwe dob délémone gonon. Diyo kémérew brab kémigét i de kifé no.’ ”
30 E a esse servo inútil, jogai-o nas trevas exteriores; ali haverá choro e ranger de dentes.
31 Atin ménuret man i Jesuse ségiyo binuwaya mano, “I Nga i Kéilawane, sani Begéne, amuk séfuleu begey i de télaki gu inok méguléw, mésaru dob sarane kay méguléwe.
31 Quando o Filho do Homem voltar na sua glória e todos os anjos com ele, sentar-se-á no seu trono glorioso.
32 Atin mélimud dob adafa kuwey kéluhanay de étéw. Atin féganané kuy de fiyo étéw bé de tete étéw ségiléw bé kéféganay témalimae bili-bili bé de bili-bili no brab de kambing.
32 Todas as nações se reunirão diante dele e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos.
33 Atin fédiyoé kuy de fiyo étéw dob kuwono kuwe atin fédiyoé kuy de tete étéw dob biwong guwe.
33 Colocará as ovelhas à sua direita e os cabritos à sua esquerda.
34 Atin i Begéne, sani méguléwe, béréhé ku dob de fiyo étéw dob kuwono kuwe maku, ‘Fénfiyoy Abay guwe Tulus begom. Enggomén, ahur gom dob kéféguléw i Tuluse loo bé kébantak ne de tidéw bé kélimbag ne bé duniyae ni.
34 Então o Rei dirá aos que estão à direita: - Vinde, benditos de meu Pai, tomai posse do Reino que vos está preparado desde a criação do mundo,
35 Non amun ménlayafu, fénama gom Begén. Atin amun méntéruménu, féniném gom Begén. Atin amun énda séna gélolo gom Begén, ténayakuf gom Begén dob de lawi gom.
35 for I hungered, and ye gave me to eat; I thirsted, and ye gave me to drink; I was a stranger, and ye took me in;
36 Atin amun énda i kégal gu, fénkégal gom Begén. Atin amun déménruunu, ténalima gom Begén. Atin amun ménférisuwu, ténukaw gom Begén.’
36 naked, and ye clothed me; I was ill, and ye visited me; I was in prison, and ye came to me.
37 Tidéw béno, i de ni fiyo étéw émbéréh dob Begéne maro, ‘Kadnan, kédiron i kégito geye Beem mélayaf atin fénama gey Beem, taloo no térumén go atin féniném gey Beem?
37 Then shall the righteous answer him saying, Lord, when saw we thee hungering, and nourished thee; or thirsting, and gave thee to drink?
38 Brab kédiron i kétayakuf geye Beem dob de lawi gey fiyon fo ké énda séna gélolo gey Beem? Brab kédiron i kégito geye Beem félawas atin féngkégal gey Beem?
38 and when saw we thee a stranger, and took thee in; or naked, and clothed thee?
39 Brab kédiron i kégito geye Beem déméruun taloo no ménférisu go atin ténukaw gey Beem?’
39 and when saw we thee ill, or in prison, and came to thee?
40 Tidéw béno, béréhé ku bé de fiyo étéw maku, ‘Béréhé ku begom i toowe, amun ménggédaw gom bé ségétéwe gérifantad dumo gu, maak ménggédaw gom so Begén.’
40 And the King answering shall say to them, Verily, I say to you, Inasmuch as ye have done it to one of the least of these my brethren, ye have done it to me.
41 Tidéw béno, béréhé ku dob de étéw dob biwong guwe maku, ‘I begome médait gom mékukum, férayu gom tidéw dob Begéne. Angéy gom dob aféye énda émfandaén taman sa taman méntafayén ka Satanase brab de kaan do kuyug do saitan.
41 Then shall he say also to those on the left, Go from me, cursed, into eternal fire, prepared for the devil and his angels:
42 Non amun ménlayafu, énda fénama gom Begén. Atin amun méntéruménu, énda féniném gom Begén.
42 for I hungered, and ye gave me not to eat; I thirsted, and ye gave me not to drink;
43 Atin amun énda gélolo gom Begén, énda ténayakuf gom Begén dob de lawi gom. Atin amun énda i kégal gu, énda fénkégal gom Begén. Atin amun déménruunu brab amun ménférisuwu, énda ténalima gom Begén.’
43 I was a stranger, and ye took me not in; naked, and ye did not clothe me; ill, and in prison, and ye did not visit me.
44 Tidéw béno, i de ni tete étéw émbéréh ro maro, ‘Kadnan, kédiron wayoy kégito geye Beem mélayaf taloo no térumén, taloo no ségétéw go énda gélolo gey de, taloo no énda i kégalém, taloo no déméruun, taloo no ménférisu, atin énda ténabang gey Beem?’
44 Then shall *they* also answer saying, Lord, when saw we thee hungering, or thirsting, or a stranger, or naked, or ill, or in prison, and have not ministered to thee?
45 Atin i Begéne, sani méguléwe, sumbulo ku bero maku, ‘Béréhé ku begome i toowe, amun énda ténabang gom i ségétéwe toow fo gérifantad kuyug gu, maak énda so ténabang gom Begén.’
45 Then shall he answer them saying, Verily I say to you, Inasmuch as ye have not done it to one of these least, neither have ye done it to me.
46 Tidéw béno, i de ni do tete étéw, féangéyé ku bero dob uleono emferno inok mékukum ro taman sa taman. Endob i de métintu do étéw gédoté roy umule magufusa.”
46 And these shall go away into eternal punishment, and the righteous into life eternal.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.