Romanos 2

Tewa NT (TEW_WBT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Heḏiho wí toˀwíḏí wây-á tꞌowa ovâytu̖u̖súuˀoḏi natû̖ˀ tꞌaywó̖ˀtoˀin dimuuˀin, i-á háˀto ûnkoeḏí-í natú̖níˀin wíˀbo wíˀitꞌaywó̖ˀnanpíˀin, tobá toˀwí namúní wänboˀ. In wé̖ˀgeˀinbí̖ˀgeḏi kin waagi ihéeˀoḏi, wíˀbo iví tꞌaywó̖ˀdi ipikeekwꞌóeˀó, gá in waagibá itꞌaywó̖ˀdoḏân.
1 Talvez você pense que pode condenar esses indivíduos, mas é igual a eles e não tem desculpa! Quando diz que eles deveriam ser castigados, condena a si mesmo, porque você, que julga os outros, pratica as mesmas coisas.
2 Heḏi gínhanginná Yôesi híwó̖ˀ iˀoˀin in tꞌowa kin dívíˀoˀin ovâytuchä̖nuḏi, gá i-á ûnhanginnândân taˀgendi háawin dimuuˀin.
2 E sabemos que Deus, em sua justiça, castigará todos que praticam tais coisas.
3 Nä́ˀi toˀwíḏí wây-á toˀwên ovâytu̖u̖súuˀoḏi hewänbo in waagibá itꞌaywó̖ˀdoḏi maˀḏi naˀánde Yôesiḏi háˀto óetuchä̖nú-íˀin.
3 Uma vez que você julga outros por fazerem essas coisas, o que o leva a pensar que evitará o julgamento de Deus ao agir da mesma forma?
4 Heḏá wáˀ tobá Yôesi naˀinbíˀpiyeˀ híwó̖ˀdi namuu wänbo heḏá hânho naboˀatä̖́ wänbo-á, maˀḏi nä́ˀi toˀwí naˀánde hä̖́ä̖bo wínamuupíˀin. Ti wíˀûnhanginnáhpíˀan Yôesi i-áḏí híwó̖ˀdi namuuˀin, gá Yôesi nadaˀḏân nä́ˀi toˀwí iví tꞌaywó̖ˀdi iyoeˀa̖míˀin?
4 Não percebe quanto ele é bondoso, tolerante e paciente com você? Não vê que essas manifestações da bondade de Deus visam levá-lo ao arrependimento?
5 Hewanbo tꞌóyanpîˀḏa̖ˀ namuuḏi heḏá iví tꞌaywó̖ˀdi iyoeˀanpíḏí, iví tuchä̖nu shánkí pínˀaywó̖ˀnin ûnmúní owáy Yôesiḏi tꞌowa ovâytuchä̖nu ihayḏi, inbí tꞌaywó̖ˀdi dínmuuḏi natꞌayḏi. Ihayḏá Yôesi in tꞌowa ovâytaˀgekeekwꞌôení háa híwó̖ˀ háa híwó̖ˀpí dívíˀannin.
5 Mas, por causa de seu coração rebelde, você se recusa a abandonar o pecado, acumulando ira sobre si mesmo. Pois o dia da ira se aproxima, quando o justo juízo de Deus se revelará.
6 Wêndá híwó̖ˀ ívíˀoˀ, heḏá wêndá híwó̖ˀpí ívíˀoˀ, heḏi Yôesiḏi naˀin wí̖ˀínbo dímä̂äní hä̖ä̖wí gínˀä̖ˀiˀ.
6 Ele julgará cada um de acordo com seus atos.
7 Wáy wên tꞌowa-á hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí híwó̖ˀ dívíkanhon, heḏi didaˀ Yôesiḏi ovâytegé-íˀin heḏá híwó̖ˀ ovâymáˀve-íˀin, heḏá didaˀ hä̂nhay wänbo tꞌä̖hkí diwówáyê̖e̖níˀin. Nä́ˀin tꞌowa-á Yôesiḏi wówátsi nahándepíˀin ovâymä̂äní.
7 Dará vida eterna àqueles que, persistindo em fazer o bem, buscam glória, honra e imortalidade.
8 Wây-á tꞌowa-á dihä̖ä̖khâ̖a̖ḏá ingîˀḏa̖ˀ hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí dikandaˀ, heḏi Yôesiví taˀgen ûnmuuˀin wíˀônˀaˀginpí, hewänbo shánkíḏí in yä̖ˀḏâapíˀin namuuˀin dívíkanhon. Ki̖ˀmin tꞌowa-áho Yôesiḏi ovâytuchä̖nukhâymáa, indáḏí natꞌayḏi.
8 Mas derramará ira e indignação sobre os que vivem para si mesmos, que se recusam a obedecer à verdade e preferem entregar-se a uma vida de perversidade.
9 Toˀwên tꞌä̖hkí dívíyä̖ˀḏâapítsiyeˀannindá wí̖ˀínbo báyékí tꞌôephaḏe dínpúwí, páaḏé in Huḏíyo dimuuˀindá, hewänbo wáˀ in Huḏíyo dimuupíˀindá.
9 A todos que praticam o mal, ele trará aflição e calamidade: primeiro para os judeus, e também para os gentios.
10 Hewänbo in tꞌowa híwó̖ˀ dívíˀannindá Yôesiḏi ovâytegé-í heḏá híwó̖ˀ ovâymáˀve-í, heḏá híhchan ánshaa-á ovâymä̂äní, páaḏé in Huḏíyo dimuuˀindá, hewänbo wáˀ in Huḏíyo dimuupíˀindá,
10 Mas, a todos que fazem o bem, ele dará glória, honra e paz: primeiro para os judeus, e também para os gentios.
11 gá Yôesiḏá tꞌä̖hkí tꞌowa handa̖ˀ ovâymáaḏân.
11 Pois Deus não age com favoritismo.
12 In Huḏíyo dimuupíˀin wíḏâytaapí i tsontu̖u̖ Moses ita̖ˀnandiˀ, hewänbo dívítꞌaywó̖ˀdoḏiboˀ ovâytuchä̖nú-í tobá i tsontu̖u̖ dâymáapí wänboˀ. Heḏá in Huḏíyo-á nä́ˀi tsontu̖u̖-á dâytaa wänboˀ, dívítꞌaywó̖ˀdoḏibo i tsontu̖u̖ḏá inbí tꞌaywó̖ˀdi dínmuuˀi ovâykeekwꞌôení.
12 Assim, todos os que pecarem, mesmo não tendo a lei escrita de Deus, serão destruídos. E todos os que pecarem estando sob a lei de Deus, de acordo com essa lei serão julgados.
13 In toˀwên Yôesiví tsontu̖u̖ dâyˀaˀginnannindáho Yôesiḏi ovâycha̖a̖máa tꞌaywó̖ˀdi wíḏâymáapí waagi, in toˀwên diwänpitꞌoˀinda̖ˀbá yoe.
13 Pois o simples ato de ouvir a lei não nos torna justos diante de Deus, mas sim a obediência à lei é que nos torna justos aos olhos dele.
14 Tobá in Huḏíyo dimuupíˀin Moses-ví tsontu̖u̖ dâymáapí wänboˀ, háa nä́ˀi tsontu̖u̖ natû̖ˀ waagi wíˀbo dívíˀoḏá, kindiḏi nakeepoˀ ho dínhanginnáˀnin háa híwó̖ˀdi namuuˀin heḏá háa híwó̖ˀdi namuupíˀindá,
14 Até mesmo os gentios, que não têm a lei escrita, quando obedecem a ela instintivamente, mostram que conhecem a lei, mesmo não a tendo.
15 heḏiho háa dívíˀoˀin namuuḏi nakeepoˀ i tsontu̖u̖ Moses ita̖ˀnandibá inbí ánshaa iwebo dâymáaˀin, heḏi inbí píˀnä́ khóˀyé wáˀ ditaachanpoˀ háa híwó̖ˀ dívíˀoˀin háa yoe.
15 Demonstram que a lei está gravada em seu coração, pois sua consciência e seus pensamentos os acusam ou lhes dizem que estão agindo corretamente.
16 Heḏiho i thaa napówá-í Yôesi Táḏáḏí tꞌä̖hkí tꞌowa ovâykeekwꞌôeníḏí háa híwó̖ˀ háa híwó̖ˀpí dívíˀannin, tobá kaaḏi dívíˀan wänboˀ. Heḏi Christ Jesus-áho i namuu óesógeˀi kin ovaytu̖ˀa̖míḏí. Kindá ihayḏa̖ˀ tꞌowa dovâytu̖ˀoˀ, Yôesiví híwó̖ˀdi tu̖u̖ dovâytꞌôeˀoḏi.
16 Isso se confirmará no dia em que Deus julgar os segredos de cada um por meio de Cristo Jesus, de acordo com as boas-novas que anuncio.
17 Maˀḏi wí toˀwí wíˀbo iví̖ˀgeḏi ihíˀmáaḏí natû̖ˀ wí koḏi̖ˀdi Huḏíyo namuuˀin, heḏi naˀánde Moses-ví tsontu̖u̖ itaaḏiboˀ ônˀaywoeníˀin, heḏi iyêngihéeˀoḏi natû̖ˀ Yôesi óeˀaˀginmäˀin.
17 Você, que se diz judeu, se apoia na lei de Deus e se orgulha de seu relacionamento especial com ele.
18 I-á ûnhanginná háa Yôesi nadaˀin iˀa̖míˀin, heḏá ûnhanginná wáˀ wéˀi wí yä̖ˀḏâaˀi namuuˀin wéˀi wí yä̖ˀḏâapîˀ namuuˀindá gá Yôesiví tsontu̖u̖ iweḏi nahá̖hpóeḏân,
18 Conhece a vontade de Deus: sabe o que é certo, porque foi instruído em sua lei.
19 heḏiho naˀándeˀ ovâypahûuwíˀin in toˀwên tsíˀtꞌaaˀin waagiˀinbá dimuuˀin, Yôesiví̖ˀgeḏi wíḏínhanginnáhpíḏí, heḏá in toˀwên phahkhu̖u̖ ee dikwꞌó̖ˀningîˀ-á wí kohthay waagibá namuu gin naˀándeˀ.
19 Está convencido de que é guia para os cegos e luz para os que estão perdidos na escuridão.
20 Heḏá wáˀ nadaˀ in toˀwên Yôesiví̖ˀgeḏi hä̖́ä̖bo wíḏínhanginnáhpíˀin ovâyhä̖ä̖wíthayya̖míˀin, heḏá in toˀwên áyyä̖̂ä̖ waagiˀinbá dimuuˀin ovâyhá̖ˀa̖mí, gá nä́ˀi tsontu̖u̖ imáaˀin diweḏi ûnhanginnândân tꞌä̖hkí in taˀgen namuuˀin.
20 Considera-se capaz de instruir os ignorantes e ensinar os caminhos de Deus às crianças. Está certo de que a lei de Deus lhe dá pleno conhecimento e verdade.
21 Iḏi piˀwên tꞌowa ovâyhá̖ˀoˀ, heḏi háaḏan i-á wíˀbo wíˀipihá̖ˀopí? Iḏi ovâytumakheˀo wíḏívísä̖ˀmamípíḏí, heḏi háaḏan i isä̖ˀboˀ?
21 Pois bem, se você ensina a outros, por que não ensina a si mesmo? Diz a outros que não roubem, mas você mesmo rouba?
22 Wây-á tꞌowa ovâytu̖ˀo wíyá toˀwíví sedó-áḏí háa kwiyó-áḏí wíḏívíwho̖hkwomáˀve-ípí gin, heḏi háaḏan i-á wíˀbo kinbá itꞌaywó̖ˀdoˀ? I natû̖ˀ itꞌayˀin i hä̖ä̖wí tꞌowa dâykhíyéˀiˀ inbí yôesi dínmuu waa dâycha̖a̖ˀiˀ, heḏi háaḏan i-á nä́ˀi hä̖ä̖wíbá isä̖ˀboˀ i tewhá wáyyé nakwꞌó̖ˀ deeye?
22 Afirma que é errado cometer adultério, mas você mesmo adultera? Condena a idolatria, mas rouba objetos dos templos?
23 Iphuuḏeḏi natû̖ˀ Yôesiví tsontu̖u̖ itaaˀin, heḏi háaḏan nä́ˀi tsontu̖u̖ iˀaˀgindopíḏí Yôesi wôedaˀ iwe óesógéndeˀ?
23 Você, que tanto se orgulha de conhecer a lei, desonra a Deus, desobedecendo à lei?
24 Háa Yôesiví ta̖ˀnin diwe nata̖ˀmuu waa napoˀ, kinnân natû̖ˀdi:
24 Não é de admirar que as Escrituras digam: “Os gentios blasfemam o nome de Deus por causa de vocês”.
25 Wí Huḏíyo Yôesiví tsontu̖u̖ iˀaˀgindoḏáhoˀ, in Huḏíyoví kꞌewe̖ˀ taa imáaˀindá ûnchä̖ˀmuu; hewänbo nä́ˀi tsontu̖u̖ iˀaˀgindopíḏá, tobá nataamuu wänboˀ iví taa wíˀûnchä̖ˀmuupí.
25 A prática judaica da circuncisão só tem valor se você obedece à lei de Deus. Mas se você, que é circuncidado, não obedece à lei de Deus, não é diferente de um gentio incircuncidado.
26 Heḏi wí Huḏíyo namuupîˀ Yôesiví tsontu̖u̖ iˀaˀgindoḏi tobá in Huḏíyoví kꞌewe̖ˀ taa imáapí wänboˀ, Yôesiḏi óecha̖a̖ nataamuu waagibá.
26 E, se os incircuncidados obedecerem à lei de Deus, acaso não serão também considerados circuncidados?
27 Wí toˀwí iví túuˀú ûnkꞌewe̖ˀtaamuupíḏí hewänbo i tsontu̖u̖ iˀaˀgindoḏá un Huḏíyo ímuuˀin wovâykeekwꞌóeˀó híwó̖ˀ wíˀúvíˀopíḏí, gá i tsontu̖u̖ wívînˀaˀgindopíḏân, tobá nä́ˀi tsontu̖u̖-á únta̖ˀmuu wänbo heḏá tobá íkꞌewe̖ˀtaamuu wänboˀ.
27 De fato, os gentios incircuncidados que cumprem a lei de Deus condenarão você, judeu, que é circuncidado e tem a lei de Deus, mas não obedece a ela.
28 Toˀwí wänbo wí Huḏíyo waa nawänpiˀaypu̖yä̖ḏibo taˀgendi Huḏíyo wínamuupí. Heḏi wí toˀwí in taˀgennin kꞌewe̖ˀ taa wíˀimáapí wên kꞌewe̖ˀ taaḏi iví túuˀú eeḏi óewänpitaaˀandiboˀ. Hewänbo nakhâyˀä̖ˀ wí toˀwí iví píˀnä́ khóˀyé-áho koḏi̖ˀdi Huḏíyo namúníˀin heḏânho taˀgendi ha̖ˀbi namúníḏí, heḏá in taˀgennin kꞌewe̖ˀ taa-á píˀnä́ khóˀyébá imáˀve-íˀindá ûnkhâyˀä̖ˀ. Heḏi kin waagi ûnpoˀ i tsontu̖u̖ iwänpiˀaˀgindoḏiḏa̖ˀbá yoe, hewänbo i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óetaaˀan waagibá nakhâyˀä̖ˀ. Wí toˀwí ha̖ˀbiví̖ˀgeḏi Yôesi-ân híwó̖ˀ ihéeˀoˀ, tꞌowaḏa̖ˀbá yoe.
28 Pois ser judeu exteriormente ou ser circuncidado não torna ninguém judeu de fato.
29 — ausente —
29 Judeu verdadeiro é quem o é no íntimo, e circuncisão verdadeira é a do coração, feita pelo Espírito, e não pela letra da lei, recebendo assim a aprovação de Deus, e não das pessoas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.