Romanos 1
Tewa NT (TEW_WBT) vs NVT
1 Naa Paul omuuˀiˀ, Jesus Christ-gîˀ dáytꞌôeˀoˀiḏi nä́ˀin ta̖ˀnin wâysandeˀ un Rome búuˀú iwe íthaaˀin. Yôesi Táḏáḏí naa díde̖ˀman heḏá dísaanígîˀ dísóge iví híwó̖ˀdi tu̖u̖ tꞌowa dovâytꞌôeˀa̖míḏí.
1 Eu, Paulo, escravo de Cristo Jesus, chamado para ser apóstolo e enviado para anunciar as boas-novas de Deus, escrevo esta carta.
2 Hä́nˀoebo Yôesi natú̖ nä́ˀi híwó̖ˀdi tu̖u̖ naˀin dímä̂äníˀin, heḏi iví tukhe̖ˀmin iví ta̖ˀnin diwe i dâyta̖ˀnan.
2 Deus prometeu as boas-novas muito tempo atrás nas Escrituras Sagradas, por meio de seus profetas.
3 Iví ay Jesus Christ naˀinbí tsondi hayˀi gínmuuˀiví̖ˀgeḏi dâyta̖ˀnan. Naˀaypu̖yä̖ ihayḏi natꞌowasenpaa, heḏi iví thehtáy pahpâa David i hä́nˀoeˀi tsondi namuuˀiví tíˀúugé kä̖ˀä̖ä̖ˀinbíˀweḏiho naˀaypu̖yä̖. Heḏi Jesus nachuuḏi nawáywówápóe ihayḏi i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi dînkeeyan taˀgendi Yôesi Táḏáví ay wáˀ ûnmuuˀin.
3 Elas se referem a seu Filho, que, como homem, nasceu da linhagem do rei Davi,
4 — ausente —
4 e, quando o poder do Espírito Santo o ressuscitou dos mortos, foi demonstrado que ele era o Filho de Deus. Ele é Jesus Cristo, nosso Senhor.
5 Háa Jesus iˀan waa namuuḏi Yôesi Táḏá navíˀpiyeˀ híwó̖ˀdi namuu, heḏiho in Huḏíyo dimuupíˀin tꞌowa wéngé tꞌä̖hkí dithaaˀinbíˀpiyeho naa dísan dovâykhä̖ge̖ˀnamíḏí iví tu̖u̖ ipiyeˀ dívíwhä̖yú̖-íḏí heḏá ônˀaˀginnamíḏá. Kin dáyˀoˀ heḏânho tꞌowaḏi óetegé-íḏí.
5 Por meio dele recebemos a graça e a autoridade, como apóstolos, de chamar os gentios em toda parte a crer nele e lhe obedecer, em honra de seu nome.
6 Heḏá un wáˀ Yôesi Táḏáḏí wovâytu̖kánnan Jesus Christ-víˀin ímúníḏí.
6 E vocês estão entre esses gentios chamados para pertencer a Jesus Cristo.
7 Heḏiho un tꞌä̖hkí oe Rome íkwꞌó̖ˀnin wâysengitu̖máa. Yôesi Táḏáḏí wovâyséegí heḏá wovâyde̖ˀman iví tꞌowa ímúníḏí. Iḏá heḏá Naˀinbí Sedó Jesus Christ-diḏá séegísehkanä wovâymä̂äní heḏá wovâykhä̖ge̖ˀnamí ánshaaginpíḏíboˀ íkwo̖ˀníḏí.
7 Escrevo a todos vocês que estão em Roma, amados por Deus e chamados para ser seu povo santo. Que Deus, nosso Pai, e o Senhor Jesus Cristo lhes deem graça e paz.
8 Heḏi nää-á hä̖̂ä̖ḏi Jesus Christ dóhéeˀan ginhay-á Yôesi naví Táḏá dókú̖ˀdaaˀoˀ un tꞌä̖hkí ímuuḏi, gá wéngé tꞌä̖hkí tꞌowa dívíhíˀmáaḏân unbí whä̖yu̖ i̖ˀgeḏi.
8 Antes de tudo, quero dizer que, por meio de Jesus Cristo, agradeço a meu Deus por todos vocês, pois sua fé nele é comentada em todo o mundo.
9 Yôesi Táḏá-áho ûnhanginná nä́ˀi naa otû̖ˀdi taˀgen namuuˀin. Igîˀ pín taˀge hayḏi dáytꞌôemáa tꞌowa dovâytu̖ˀoḏi i híwó̖ˀdi tu̖u̖ iví ay Jesus-ví̖ˀgeḏi, heḏi hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí wâyyûusuˀoˀ. Yôesi dódaˀmáa i-á natú̖ḏáho hanwaapíḏíbo unbíˀpiyeˀ dípunmä̂äní,
9 O Deus a quem sirvo em meu espírito, anunciando as boas-novas a respeito de seu Filho, sabe como nunca deixo de me lembrar de vocês
10 — ausente —
10 em minhas orações, sempre pedindo, se for da vontade de Deus, uma oportunidade de ir vê-los.
11 gá hânho oˀáḏâapundaˀḏân. Naa odaˀ hä̖ä̖wí i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi naa díhá̖ˀandiˀ wâyphaḏé-íˀin, heḏânho unbí whä̖yu̖ shánkího únkay-íḏí.
11 Desejo muito visitá-los, a fim de compartilhar com vocês alguma dádiva espiritual que os ajude a se fortalecerem.
12 Kinnân otu̖ˀdaˀ: Undáḏí naa-áḏí wé̖ˀge ívíkhä̖ge̖ˀnamí kwee waa sen waa giˀâ̖a̖níḏí, handa̖ˀ ívíwhä̖yundeḏi.
12 Quando nos encontrarmos, quero encorajá-los na fé, e também quero ser encorajado por sua fé.
13 Tíˀûuwin páaḏéˀin, odaˀ únhanginnáníˀin hä̖́yä́n wänbo dáyˀánshaamáa omú-íḏí unbíˀpiyeˀ, hewänbo hä̖̂ä̖ḏi waa hä̖ä̖wíḏí díˀahkhándeˀ. Hânho odaˀ báyékíḏí unbí búuˀúwin Jesus-víˀpiyeˀ dovâywhä̖yu̖ˀa̖míˀin, in wé̖ˀgeˀin Huḏíyo dimuupíˀin tꞌowa dovâywhä̖yu̖ˀan waagibá.
13 Quero que saibam, irmãos, que muitas vezes planejei visitá-los, mas até agora fui impedido. Meu desejo é trabalhar entre vocês e ver frutos espirituais como tenho visto entre outros gentios,
14 Naa tꞌä̖hkí tꞌowa hä̖ä̖wí ophaamuu waagibá ocha̖a̖, tobá háawin dimúní wänboˀ, in Greek tu̖u̖ḏi dívíhéeˀoˀindá in piˀwí tu̖u̖ḏi dívíhéeˀoˀindá, in hânho dihá̖ˀindá in dihá̖hpíˀindá, gá Yôesiḏi naa dísógeḏân iví híwó̖ˀdi tu̖u̖ tꞌä̖hkí tꞌowa dovâytꞌôeˀa̖míḏí. Heḏânho shánkí odaˀ un oe Rome diwe íkwꞌó̖ˀnin wáˀ wâytꞌôeꞌa̖míˀin.
14 pois sinto grande obrigação tanto para com os gregos como os bárbaros, tanto para com os instruídos como os não instruídos.
15 — ausente —
15 Por isso, aguardo com expectativa para visitá-los, a fim de anunciar as boas-novas também a vocês, em Roma.
16 Yôesi Táḏáví híwó̖ˀdi tu̖u̖ḏi naa wíḏíwôedaˀmähpí. Nä́ˀi tu̖u̖-ân nakay, heḏi i̖ˀgeḏi Yôesiḏi tꞌä̖hkí tꞌowa in ipiyeˀ dívíwhä̖yundeˀin ovâyˀaywondeˀ, páaḏé in Huḏíyo dimuuˀindá, heḏá in Huḏíyo dimuupíˀindá wáˀ.
16 Pois não me envergonho das boas-novas a respeito de Cristo, que são o poder de Deus em ação para salvar todos os que creem, primeiro os judeus, e também os gentios.
17 Nä́ˀi híwó̖ˀdi tu̖u̖ḏi díhá̖ˀandi gínhanginná háa Yôesi Táḏáḏí tꞌowa ovâycha̖a̖máaˀin tꞌaywó̖ˀdi dâymáapí waagi. Hewänbo inbí whä̖yu̖ dínmuuˀiḏiḏa̖ˀ kin iˀoˀ, hä̖ä̖wí híwó̖ˀdi dívíˀoˀi namuuḏá yoe, iví ta̖ˀnin diwe ûnta̖ˀmuu waagi:
17 As boas-novas revelam como Deus nos declara justos diante dele, o que, do começo ao fim, é algo que se dá pela fé. Como dizem as Escrituras: “O justo viverá pela fé”.
18 Yôesi Táḏá oe makówá naˀä́ndiḏi dînkeeyoˀ ovâytuchä̖nukhâymáaˀin in toˀwên óeˀaˀginpíˀindá heḏá in yä̖ˀḏâapîˀ dívíˀoˀindá, háa dívíˀoˀin namuuḏi natꞌayḏi. Heḏi híwó̖ˀpí dívíˀoḏibo Yôesiví taˀgen ûnmuuˀin ônkaayo heḏânho wé̖ˀgeˀin tꞌowa wíḏâytáa-ípíḏí.
18 Assim, Deus mostra do céu sua ira contra todos que são pecadores e perversos, que por sua maldade impedem que a verdade seja conhecida.
19 Dínkoeḏi híwó̖ˀ dínhanginnáníḏí Yôesiví̖ˀgeḏi, gá iḏi ovâyhanginˀânnandân.
19 Sabem a verdade a respeito de Deus, pois ele a tornou evidente.
20 Yôesi Táḏá pínnán kay imáa hä̂nhay wänbo nahándepíˀin, heḏi iḏa̖ˀ Yôesi namuu hä̂nhay nanân wänboˀ. Tobá tséeḏí Yôesi âymúndepí wänboˀ, nä́ˀi nan oepáa ikhíyé ihayḏi waaboˀ thayˀeeḏi nä́ˀi hä̖ä̖wí gínhanginná iví̖ˀgeḏi i hä̖ä̖wí ipaaˀiḏi. Heḏânkun tꞌowa wíḏínkoeḏipí ditú̖níḏí wíḏínhanginnáhpíˀin.
20 Por meio de tudo que ele fez desde a criação do mundo, podem perceber claramente seus atributos invisíveis: seu poder eterno e sua natureza divina. Portanto, não têm desculpa alguma.
21 Hewänbo tobá Yôesiví̖ˀgeḏi tꞌowa dínhanginnân wänboˀ, óeˀaˀginnamívíˀweḏi heḏiháa óekú̖ˀdaaˀa̖mívíˀweḏi dínkhâyˀä̖ˀ waagi, inbí ánshaa wíḏínchä̖ˀmuupí heḏá inbí hangintandá dâymáapíḏí khu̖u̖ i̖ˀgebo diyiˀ.
21 Sim, eles conheciam algo sobre Deus, mas não o adoraram nem lhe agradeceram. Em vez disso, começaram a inventar ideias tolas e, com isso, sua mente ficou obscurecida e confusa.
22 Báyékí dihá̖ kin diˀándeˀ, hewänbo hanginta̖hpíˀinda̖ˀ dimuu.
22 Dizendo-se sábios, tornaram-se tolos.
23 Tobá Yôesi-á tꞌä̖hkíví kwꞌáye namuu wänboˀ, heḏá iví wówátsi-á hä̂nhay wänbo wíˀûnhándepí, nä́ˀin tꞌowaḏáho wíyá wíˀóeˀaˀginmähpí; heḏi tobá Yôesi nachuˀpí wänbo heḏá tꞌowa-á ditꞌa̖hánde wänboˀ, báyékí hä̖ä̖wí tꞌowa waabá díncha̖a̖ˀin dâykhíyé inbí yôesi dínmúníḏí, heḏá báyékí wíyá hä̖ä̖wí-á dâypaa, tsíḏé-á pꞌoekanu-á hä̖ä̖pandá pä̖́ä̖yu̖-á waagá díncha̖a̖ˀiˀ, heḏi nä́ˀi hä̖ä̖wí dâypaaˀi wáˀ dâyˀaˀginmäˀ.
23 Trocaram a grandeza do Deus imortal por imagens de seres humanos mortais, bem como de aves, animais e répteis.
24 Heḏiho Yôesiḏi ovâyyoeˀoˀ dívíˀa̖míḏí nä́ˀi yä̖ˀḏâapîˀ inbí píˀnä́ khóˀyéḏí dikandaˀiˀ, heḏi wôedaˀginpíḏí yä̖ˀḏâapîˀ hä̖ä̖wí wíˀnä́ táyeḏi inbí túuˀúḏí dívítsiyeˀoˀ.
24 Por isso, Deus os entregou aos desejos pecaminosos de seu coração. Como resultado, praticaram entre si coisas desprezíveis e degradantes com o próprio corpo.
25 Wíyá wíḏívítꞌóyandepí in taˀgen namuuˀin Yôesiví̖ˀgeḏi, heḏi i hôeyó namuuˀiḏa̖ˀ dívíwhä̖yundeˀ. I hä̖ä̖wí Yôesi ikhíyéˀiḏa̖ˀ dâyˀaˀginmäˀ heḏá ipiyeˀ dívíyûusuˀoˀ, Yôesivíˀpiyá yoe, i-á nä́ˀi hä̖ä̖wí ikhíyéˀi namuu. Iḏa̖ˀmân hayˀi namuu kin tꞌowa dínkhâyˀä̖ˀ hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí ditú̖níˀin. Hamân.
25 Trocaram a verdade sobre Deus pela mentira. Desse modo, adoraram e serviram coisas que Deus criou, em lugar do Criador, que é digno de louvor eterno! Amém.
26 Heḏi in tꞌowa nä́ˀi yä̖ˀḏâapíkan dívíˀoˀindá Yôesiḏi ovâyyoeˀoˀ i wôedaˀwó̖ˀgí hä̖ä̖wí hânho dikandaˀi wíyá dívíˀâ̖a̖míḏí. In kwiyä̖ˀ wänbo háa inbí wówátsi thaa dínmúní waagi wíḏithaapí, heḏá wây-á kwiyä̖ˀdáḏí inbí túuˀúḏí dívítꞌaywó̖ˀkanmáa.
26 Por isso, Deus os entregou a desejos vergonhosos. Até as mulheres trocaram sua forma natural de ter relações sexuais por práticas não naturais.
27 Heḏi in senäˀ wáˀ han waagibá dívíkanhon. Inbí kweeyôe-áḏí dívítháye̖ˀbé-ívíˀweḏi dínkhâyˀä̖ˀ waagi, shánkíḏí didaˀ wây-á senäˀdáḏí inbí túuˀúḏí dívítꞌaywó̖ˀkanmáˀve-íˀin. Heḏi nä́ˀin senäˀ wôedaˀwó̖ˀgí wíˀnä́ táyeḏi dívítsiyeˀoḏi i tuchä̖nu dínˀä̖ˀi ovâymäˀ, heḏi inbí tꞌaywó̖ˀdi dínmuuḏi inbí túuˀú dâypeḏeeˀoˀ.
27 E os homens, em vez de ter relações sexuais normais com mulheres, arderam de desejo uns pelos outros. Homens praticaram atos indecentes com outros homens e, em decorrência desse pecado, sofreram em si mesmos o castigo que mereciam.
28 Dichanpoˀ wínachä̖ˀmuupíˀin Yôesiví̖ˀgeḏi taˀge dívíˀánshaaˀâ̖a̖míḏí, heḏiho Yôesiḏi ovâyyoeˀoˀ inbí yä̖ˀḏâapîˀ ánshaa-áḏí, i hä̖ä̖wí dínkankhâyˀä̖hpîˀ dívíˀa̖míḏí.
28 Uma vez que consideraram que conhecer a Deus era algo inútil, o próprio Deus os entregou a um inútil modo de pensar, deixando que fizessem coisas que jamais deveriam ser feitas.
29 Yä̖ˀḏâapîˀ-áḏí híwó̖ˀpîˀ-áḏíḏa̖ˀ inbí píˀnä́ khóˀyé díntoˀon; hânho diha̖ˀtꞌaa; wây-á toˀwêndáḏá háaˀwänbo-á dimuu; hânho dithúutꞌóe; hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí ditꞌowatꞌa̖kha̖nudaˀ; hânho dívítꞌaymáa; hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí dívíhôeyómáa; wây-á tꞌowaví̖ˀgeḏi yanäkí dívíˀánshaamáa heḏá dívíhíˀmáa;
29 A vida deles se encheu de toda espécie de perversidade, pecado, ganância, ódio, inveja, homicídio, discórdia, engano, malícia e fofocas.
30 tꞌowa dâytu̖u̖súuˀoˀ; Yôesi dâytꞌay; tꞌowa tꞌä̖mägîˀ dâytu̖máa; dívíyêngi; dívípiphuuḏeˀ; wíyá shánkí tꞌaywó̖ˀdi tsꞌa̖a̖bi i̖ˀgeḏi dívíˀánshaamáa dívíˀa̖míḏí; inbí táḏá-á yíyá-á wíḏâytꞌóyandepí;
30 Espalham calúnias, odeiam a Deus, são insolentes, orgulhosos e arrogantes. Inventam novas maneiras de pecar e desobedecem a seus pais.
31 inbí ánshaa-á wíḏínchä̖ˀmuupí; háa dívítu̖u̖ˀan waa wíḏívíˀopí; inbí maatuˀindá wíḏâyséegípí; wây-á toˀwênbíˀpiyeˀ wíḏiˀiyapoˀpí.
31 Não têm entendimento, quebram suas promessas, não mostram afeição nem misericórdia.
32 Yôesi natsonpóe in toˀwên haˀwâa dívíˀoˀindá dínkhâyˀä̖ˀ dihá̖a̖níˀin, hewänbo nä́ˀi dínhanginnân wänbo handa̖ˀ dívíkanhon, heḏá hä̖ˀiḏa̖ˀbá yoe, ovâyhí̖ˀan wây-á toˀwên hanbá dívíˀa̖míḏí.
32 Sabem que, de acordo com a justiça de Deus, quem pratica essas coisas merece morrer, mas ainda assim continuam a praticá-las. E, o que é pior, incentivam outros a também fazê-lo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.