Marcos 9
Tewa NT (TEW_WBT) vs ARIB
1 “Taˀgendi wâytu̖máa, Jôesi Táḏáḏí iví kay ûnmuuˀin wovâykeeya̖mí heḏi bînpu̖wä̖khâymáa naa tsondi omuuˀin. Nä́ˀin napúuwí waˀḏi wáy wên nä́we íjiˀin íhánpíḏíboˀ.
1 Disse-lhes mais: Em verdade vos digo que, dos que aqui estão, alguns há que de modo nenhum provarão a morte até que vejam o reino de Deus já chegando com poder.
2 Sí thaa naphaḏe ihayḏi Jesus-di Peter-á James-á John-dá i-áḏí ovâyhoˀ, heḏi wên pꞌin tu̖wä̖ˀin kwꞌáyepiye wíˀbo dimää, heḏi inbí páaḏépiye Jesus háa ûncha̖a̖ˀin ûnˀegópóe.
2 Seis dias depois tomou Jesus consigo a Pedro, a Tiago, e a João, e os levou à parte sós, a um alto monte; e foi transfigurado diante deles;
3 Iví aa hânho tsꞌä̖ˀi ûnˀotsꞌápóe, tóebo háˀto iˀ aa ihay tsꞌä̖ˀi iˀowêeḏi-í.
3 as suas vestes tornaram-se resplandecentes, extremamente brancas, tais como nenhum lavandeiro sobre a terra as poderia branquear.
4 Heḏi Moses-áḏí Elijah-áḏí tsíkhagipí dakeepóe, heḏi Jesus-áḏí dänhíˀmáa.
4 E apareceu-lhes Elias com Moisés, e falavam com Jesus.
5 Peter-di Jesus óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, híwó namuu nä́we gikwꞌôndi. Jaho poje óhkhun tewháˀây âykꞌwôení, wêe u̖ˀgîˀ, wíyá Moses-gîˀ-á, heḏá wíyá Elijah-gîˀ-á.”
5 Pedro, tomando a palavra, disse a Jesus: Mestre, bom é estarmos aqui; façamos, pois, três cabanas, uma para ti, outra para Moisés, e outra para Elias.
6 Moses-áḏí Elijah-áḏí dakeepóeḏí in khä̖geˀnin hânho ovâypíhä̖ä̖, heḏânho haˀwâa Peter natú̖, gá háa natú̖u̖níˀin wíˀûnhanginnáhpíḏân.
6 Pois não sabia o que havia de dizer, porque ficaram atemorizados.
7 Heḏi wí okhúwá napówáḏí ovâyˀóhkhunnan, heḏi nä́ˀin tun okhúwá jâaḏiḏi napee: “Nä́ˀi-ân naví ay dînmuu donsígíˀiˀ. Iˀ bîntꞌôeyaaní.”
7 Nisto veio uma nuvem que os cobriu, e dela saiu uma voz que dizia: Este é o meu Filho amado; a ele ouvi.
8 Wesebo i̖ˀge tꞌä̖hkí dívíbée, hewänbo Jesus-da̖ˀmân dâymûˀ, wíyá hä̖ä̖wí wänbo-ájoe.
8 De repente, tendo olhado em redor, não viram mais a ninguém consigo, senão só a Jesus.
9 Oe pꞌin kwꞌáyeḏi diwha̖veˀä̖ˀ ihayḏi Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Toˀwí wänbo hä̖ä̖wí bînmûˀin wívîntꞌôeˀa̖mípí, owáy naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ ochuuḏi wíyá owáywówápóe píhay.”
9 Enquanto desciam do monte, ordenou-lhes que a ninguém contassem o que tinham visto, até que o Filho do homem ressurgisse dentre os mortos.
10 Iví tun ônˀaˀgin, hewänbo wíˀnä́ táye dívítsikaˀyan, “Hânnan namuu nä́ˀin tun, wíyá nawáywówápúuwí i̖ˀgeḏi?”
10 E eles guardaram o caso em segredo, indagando entre si o que seria o ressurgir dentre os mortos.
11 Heḏi Jesus óetu̖ˀan, “In Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀin ditû̖ˀ, iˀ toˀwí Jôesi Táaḏí óesogekhâymáaˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí naˀä̖ä̖píḏíboˀ Elijah-á napowagíˀo. Háaḏan haˀwâa ditû̖ˀ?”
11 Então lhe perguntaram: Por que dizem os escribas que é necessário que Elias venha primeiro?
12 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Taˀgendi Elijah páaḏébo naˀä̖ä̖-íˀin nakhâyˀä̖ˀ-ákun, hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí ikhâyˀa̖míḏí. Heḏi hânnan nataˀmuu naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiví̖ˀgeḏi? Gá ginnân: Báyékí dontꞌôephaḏekhâymáa, heḏá tꞌowaḏá díjoegikhâymáa.
12 Respondeu-lhes Jesus: Na verdade Elias havia de vir primeiro, a restaurar todas as coisas; e como é que está escrito acerca do Filho do homem que ele deva padecer muito a ser aviltado?
13 Hewänbo naaḏi wâytu̖máa, Elijah ho naˀä̖ä̖-ákun, heḏi híwóhpí óeˀan in tꞌowaḏi háa didaˀ waagi. Jôesi Táḏáví taˀnin diwe iví̖ˀgeḏi ûntaˀmuu háa óekhâymáaˀin.”
13 Digo-vos, porém, que Elias já veio, e fizeram-lhe tudo quanto quiseram, como dele está escrito.
14 Jesus-ví wéˀgen khä̖geˀnin dijiˀ iwe tsowa dipówá, heḏi báyékí tꞌowa bûukꞌúwákí diwindi dâymûˀ. Wên Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá heḏá in khä̖geˀnindá dívítu̖hä́nmáa.
14 Quando chegaram aonde estavam os discípulos, viram ao redor deles uma grande multidão, e alguns escribas a discutirem com eles.
15 In tꞌowaḏi Jesus óemûˀḏi ovâyháaˀan, heḏi ivíˀpiye dívíˀä̖ä̖ óesengitu̖ˀâ̖a̖míḏí.
15 E logo toda a multidão, vendo a Jesus, ficou grandemente surpreendida; e correndo todos para ele, o saudavam.
16 Jesus-di ovâytsikaˀyan, “Háaḏan úvítu̖hä́nmáa?”
16 Perguntou ele aos escribas: Que é que discutis com eles?
17 Nä́ˀin tꞌowa jâageḏi wí sendi óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, naví eˀnú wînmaa, i-á wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óemáaḏí wíˀûnhíˀkoḏipí.
17 Respondeu-lhe um dentre a multidão: Mestre, eu te trouxe meu filho, que tem um espírito mudo;
18 Heḏi hä̖̂ä̖ḏi wänbo nä́ˀi pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ itꞌôeˀandi iˀ eˀnú oe nangepiye óekanundeˀ, heḏi iˀ eˀnú-á nasóˀokhópeeˀiḏá iwä̖pútsꞌîndoˀ, heḏá ta̖a̖suugiˀbo-á napoeˀo. Uví khä̖geˀnin dovâydaaˀan nä́ˀi pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ ônkhehpeeyé-íḏí, hewänbo wíḏínkoḏipí.”
18 e este, onde quer que o apanha, convulsiona-o, de modo que ele espuma, range os dentes, e vai definhando; e eu pedi aos teus discípulos que o expulsassem, e não puderam.
19 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Un tꞌowa-á wä̖yu̖píˀin ímuu. Hä̖̂ä̖ḏi puwahay-an undáḏí oyê̖e̖ní úvíwä̖ä̖yú̖-íḏí, hä̖̂ä̖ḏi puwahay-an undáḏí dáyyä̖́ä̖ˀa̖mí? Jaˀ iˀ enúkáy navíˀpiye binmáˀ.”
19 Ao que Jesus lhes respondeu: ó geração incrédula! até quando estarei convosco? até quando vos hei de suportar? Trazei-mo.
20 Heḏi óemaaḏi iˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi Jesus óemûˀḏibo nä́ˀi enúkáy óetha̖tha̖kannan, heḏi iˀ eˀnú nakanuḏi ijánúmáa, heḏá nasóˀokhópeeˀi.
20 Então lho trouxeram; e quando ele viu a Jesus, o espírito imediatamente o convulsionou; e o endemoninhado, caindo por terra, revolvia-se espumando.
21 Jesus-di iˀ enúkáyví táḏá óetsikaˀyan, “Hä̖̂ä̖ḏi waabo-an gin ûnpoeˀo?” Iˀ táḏáḏí óetu̖ˀan, “Gá hí̖yä̖̂ä̖ˀi namuuḏibo-ân.
21 E perguntou Jesus ao pai dele: Há quanto tempo sucede-lhe isto? Respondeu ele: Desde a infância;
22 Heḏá hä̖́yä́n wänbo iˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi phaa iwe heḏá pꞌoe eewá óechä̖nundeˀ óeháyjíḏí. Úkoḏiḏáho nanbíˀpiye dísehkanäˀan, háawin wên wänbo wên khä̖geˀ díˀan.”
22 e muitas vezes o tem lançado no fogo, e na água, para o destruir; mas se podes fazer alguma coisa, tem compaixão de nós e ajuda-nos.
23 Jesus-di óetu̖ˀan, “Háaḏan dítu̖máa, ‘Úkoḏiḏáhoˀ?’ Toˀwí iwä̖yundeˀi-á ûnkoḏi hä̖ä̖wí namûuge iˀa̖míḏí.”
23 Ao que lhe disse Jesus: Se podes!-tudo é possível ao que crê.
24 Wesebo nä́ˀi enúkáyví táḏá kaygindi natú̖, “Naa dáywä̖yundeˀ, díkhä̖geˀnan wíyá shánkí dáywä̖ä̖yú̖-íḏí.”
24 Imediatamente o pai do menino, clamando, {com lágrimas} disse: Creio! Ajuda a minha incredulidade.
25 Jesus-di wây-á báyékí tꞌowa a̖ˀyu̖u̖gi dívíkha̖ḏimáˀḏí ovâymûˀ, heḏi wesebo nä́ˀi yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ óetꞌeˀyandi óetu̖ˀan, “U̖ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖, u̖ˀḏi tꞌowa ovâyˀojetꞌaaˀoˀiˀ, tunpíˀindá ovâypaˀiˀ, naaḏi wítu̖máa, nä́ˀi enúkáyvíˀweḏi ópeeve, heḏi wíyá wíˀuntsꞌú̖u̖nípí.”
25 E Jesus, vendo que a multidão, correndo, se aglomerava, repreendeu o espírito imundo, dizendo: Espírito mudo e surdo, eu te ordeno: Sai dele, e nunca mais entres nele.
26 Iˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ itu̖wí̖núḏí nä́ˀi enúkáy óekanuḏi hânho óetha̖tha̖kannan, heḏáháˀ ivíˀweḏi ûnpee. Iˀ enúkáy wí pení waabá ûncha̖a̖, heḏiho in tꞌowaḏi óemûˀḏi ditú̖, “I-áho nachuu.”
26 E ele, gritando, e agitando-o muito, saiu; e ficou o menino como morto, de modo que a maior parte dizia: Morreu.
27 Hewänbo Jesus-di iˀ enúkáyví man ônyâ̖ˀḏi óekwi̖nukhä̖geˀnandi iwí̖nú.
27 Mas Jesus, tomando-o pela mão, o ergueu; e ele ficou em pé.
28 Heḏi Jesus wí tewhá ee natsꞌú̖, heḏi iví khä̖geˀnindi wíˀbo óetsikaˀyan, “Háaḏan naˀin wígínkoḏipí iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ âykhehpeeyé-íḏí?”
28 E quando entrou em casa, seus discípulos lhe perguntaram à parte: Por que não pudemos nós expulsá-lo?
29 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Úvíjûusuˀoḏiḏa̖ˀmân únkoeḏí-í wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ giˀbibá bînkhehpeeyé-íḏí.”
29 Respondeu-lhes: Esta casta não sai de modo algum, salvo à força de oração {e jejum.}
30 Jesus-áḏí iví khä̖geˀnindáḏí iweḏi dimää heḏi Galilee nange i̖ˀge diphaḏe. Jesus wínadaˀpí toˀwí wänbo ûnhanginpúuwíˀin wä̖́hä̖̂ä̖ najiˀin, gá dimändibo iví khä̖geˀnin ovâyhá̖hkanhondân.
30 Depois, tendo partido dali, passavam pela Galiléia, e ele não queria que ninguém o soubesse;
31 Ovâytu̖máa, “Naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi wây-á tꞌowaví mangepiye díkáaní. Indáho díkheˀkhâymáa, hewänbo poje thaa iwá wíyá owáywówápuwagíˀo.”
31 porque ensinava a seus discípulos, e lhes dizia: O Filho do homem será entregue nas mãos dos homens, que o matarão; e morto ele, depois de três dias ressurgirá.
32 In khä̖geˀnin nä́ˀi hä̖ä̖wí Jesus-di ovâytu̖máaˀi wíḏikaˀpóyaˀpí, hewänbo diwôedaˀ óetsikaˀyâ̖a̖míḏí i̖ˀgeḏi.
32 Mas eles não entendiam esta palavra, e temiam interrogá-lo.
33 Capernaum búˀay dipówá, heḏi wí tewhá ee ditsꞌú̖. Jesus-di in khä̖geˀnin ovâytsikaˀyan, “Oe pꞌóegé giˀä̖ḏi hä̖ä̖ i̖ˀgeḏan úvítu̖hä́nmáa?”
33 Chegaram a Cafarnaum. E estando ele em casa, perguntou-lhes: Que estáveis discutindo pelo caminho?
34 Indá hânda̖ˀ dikꞌwó, gá oe pꞌóegé dijiḏi wéˀi-angú in diweḏi iˀ shánkí hayˀi namuu i̖ˀgeḏi dívítu̖hä́nmáˀḏân.
34 Mas eles se calaram, porque pelo caminho haviam discutido entre si qual deles era o maior.
35 Jesus isóge, heḏi nä́ˀin tä̖ˀḏi wíje (12) khä̖geˀnin ovâywéˀgeˀandi ovâytu̖ˀan, “Toˀwí iˀ pꞌóˀḏéḏîˀ namúuníˀin nadaˀḏá, i-á ûnkhâyˀä̖ˀ tíˀúugéˀi namúuníˀin, heḏá tꞌä̖hkíví khä̖geˀdi-á.”
35 E ele, sentando-se, chamou os doze e lhes disse: se alguém quiser ser o primeiro, será o derradeiro de todos e o servo de todos.
36 Heḏi Jesus-di wí ay óepahkêˀḏi inbí páaḏépiye óehoˀ, heḏáháˀ nä́ˀi ay óebaˀaaˀandi ovâytu̖ˀan,
36 Então tomou uma criança, pô-la no meio deles e, abraçando-a, disse-lhes:
37 “Toˀwíḏí naa dídaˀḏi wí ay nä́ˀi ay waabá óesígíkéndeḏi, naa wáˀ dísígíkénde waabá iˀoˀ. Heḏi toˀwí naa dísígíkéndeˀiˀḏá naaḏa̖ˀbá wíḏísígíkéndepí, hewänbo iˀ toˀwí naa dísandiˀ wáˀ óesígíkéndeˀ.”
37 Qualquer que em meu nome receber uma destas crianças, a mim me recebe; e qualquer que me recebe a mim, recebe não a mim mas àquele que me enviou.
38 John-di óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, tóewí sen âymûˀ yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi ovâykhehpiyendeḏi uví khá̖wä̖́ natû̖ˀdi, heḏi âytu̖ˀan han wíˀiˀa̖mípíˀin, naˀin diweḏiˀi wínamuupíḏí.”
38 Disse-lhe João: Mestre, vimos um homem que em teu nome expulsava demônios, e nós lho proibimos, porque não nos seguia.
39 Hewänbo Jesus natú̖, “Toˀwí giˀbi wívînkhâ̖a̖ˀa̖mípí. Toˀwí namuuˀi naví khá̖wä̖́ natû̖ˀdi ipínnántꞌôeˀandi-á wesebo híwóhpí naví̖ˀgeḏi wíˀihéeˀa̖mípí.
39 Jesus, porém, respondeu: Não lho proibais; porque ninguém há que faça milagre em meu nome e possa logo depois falar mal de mim;
40 Toˀwí nanbíˀpiye háa wínacha̖a̖pîˀ-á nanbíˀnäpiyebá napoeˀo.
40 pois quem não é contra nós, é por nós.
41 Taˀgendi wâytu̖máa, toˀwí wí pꞌoe wänbo wovâysu̖wä̖jôndi, navíˀin ímuuˀin ûnhanginnândi, i-á Jôesi Táḏáḏí óewáˀâakhâymáa.”
41 Porquanto qualquer que vos der a beber um copo de água em meu nome, porque sois de Cristo, em verdade vos digo que de modo algum perderá a sua recompensa.
42 “Heḏi toˀwíḏí wêe wänbo nä́ˀin hí̖ˀínnin navíˀpiye dívíwä̖yundeˀin diweḏi óetꞌaywóhá̖ˀandá, shánkí híwó iˀ toˀwí ûnpúuwíwän waˀḏi han óehá̖ˀanpíḏíbo wí kꞌuu kháaˀi iví kꞌáy eeḏi ônwhisôege-íˀin heḏi mâapꞌoe iwe óechä̖ä̖nú-íˀin.
42 Mas qualquer que fizer tropeçar um destes pequeninos que crêem em mim, melhor lhe fora que se lhe pendurasse ao pescoço uma pedra de moinho, e que fosse lançado no mar.
43 Heḏi wéhpêe mandi úvítꞌaywóˀdoḏá, shánkí híwó namuu bîntsꞌâa-íˀin, wíyá indi úvítꞌaywóˀnâamívíˀweḏi. Tobá wéhpêeḏa̖ˀ ímanmuu wänboˀ, shánkí híwó namuu wówátsi nahándepíˀin bînkáyjíḏí, péyégépiye ímú-ívíˀweḏi wíˀgín ímanmuuḏi.
43 E se a tua mão te fizer tropeçar, corta-a; melhor é entrares na vida aleijado, do que, tendo duas mãos, ires para o inferno, para o fogo que nunca se apaga.
44 Oe péyégá tꞌowa hä̂nhay wänbo tꞌä̖hkí dâytꞌôephaḏekhâymáa, heḏá iˀ phaa hä̂nhay wänbo napa̖a̖ˀa̖pîˀḏá ovâyphahkha̖nukhâymáa.
44 {onde o seu verme não morre, e o fogo não se apaga.}
45 Heḏi wéhpêe ândi in taˀgeˀin pꞌóegéḏí wovâyhângeˀoḏá, shánkí híwó namuu bîntsꞌâa-íˀin wíyá indi úvítꞌaywóˀnâamívíˀweḏi. Tobá wéhpêeḏa̖ˀ íˀânmuu wänboˀ, shánkí híwó namuu wówátsi nahándepíˀin bînkáyjíḏí, péyégépiye wovâychä̖ä̖nú-ívíˀweḏi wíˀgín íˀânmuuḏi.
45 Ou, se o teu pé te fizer tropeçar, corta-o; melhor é entrares coxo na vida, do que, tendo dois pés, seres lançado no inferno.
46 Oe péyégá tꞌowa hä̂nhay wänbo tꞌä̖hkí dâytꞌôephaḏekhâymáa, heḏá iˀ phaa hä̂nhay wänbo napa̖a̖ˀa̖pîˀḏá ovâyphahkha̖nukhâymáa.
46 {onde o seu verme não morre, e o fogo não se apaga.}
47 Heḏi wéhpêe tséeḏí híwóhpí hä̖ä̖wí wovâypu̖wä̖ˀoḏá, shánkí híwó namuu bînwhahkáyjíˀin, wíyá indi úvítꞌaywóˀnâamívíˀweḏi. Tobá wéhpêeḏa̖ˀ ítséemuu wänboˀ, shánkí híwó namuu oe makówápiye ímú-íḏí, péyégépiye wovâychä̖ä̖nú-ívíˀweḏi wíˀgín ítséemuuḏi.
47 Ou, se o teu olho te fizer tropeçar, lança-o fora; melhor é entrares no reino de Deus com um só olho, do que, tendo dois olhos, seres lançado no inferno.
48 Oe péyégá tꞌowa hä̂nhay wänbo tꞌä̖hkí dâytꞌôephaḏekhâymáa, heḏá iˀ phaa hä̂nhay wänbo napa̖a̖ˀa̖pîˀḏá ovâyphahkha̖nukhâymáa.
48 onde o seu verme não morre, e o fogo não se apaga.
49 “Toˀwên tꞌä̖hkí phaaḏi ovâyˀa̖a̖yä̖ä̖khâymáa.
49 Porque cada um será salgado com fogo.
50 A̖a̖yä̖ä̖ híwóˀdi namuu, hewänbo iˀ a̖a̖yä̖ä̖ naˀá̖hhándáhoˀ, háˀto wíyá á̖hsä̖ä̖ˀi napúuwí. Undá únkhâyˀä̖ˀ a̖a̖yä̖ä̖ naˀá̖hhándepîˀ waaginbá ímúuníˀin, heḏi tsa̖a̖ginpíḏíbo wéˀge ítháaní.”
50 Bom é o sal; mas, se o sal se tornar insípido, com que o haveis de temperar? Tende sal em vós mesmos, e guardai a paz uns com os outros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.