Marcos 15
Tewa NT (TEW_WBT) vs NVT
1 Waˀḏéeḏí nanân dihayḏi in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá, in tsonnindá, in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá heḏá tꞌä̖hkí in tunjowaˀ dimuuˀindá dívíwéˀgeˀan háa dívíˀa̖mí i̖ˀgeḏi dívíhéeˀa̖míḏí. Heḏi Jesus óewhiˀandi iweḏi óehoˀḏi Pilate-ví mange óekán.
1 De manhã bem cedo, os principais sacerdotes, os líderes do povo e os mestres da lei — todo o alto conselho — se reuniram para discutir o que fariam em seguida. Então amarraram Jesus, o levaram e o entregaram a Pilatos.
2 Pilate-di Jesus óetsikaˀyan, “Ti u̖-á in Huḏíyoví tsondi hayˀi unmuu?” Jesus-di óetu̖ˀan, “Háa u̖ˀbo untú̖ waa.”
2 Pilatos lhe perguntou: “Você é o rei dos judeus?”. Jesus respondeu: “É como você diz”.
3 Heḏi in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindi báyékí híwóhpîˀ Jesus ônchä̖nundeˀ.
3 Os principais sacerdotes o acusaram de vários crimes,
4 Heḏáháˀ Pilate-di wíyá óetsikaˀyan, “Ti háabo wíˀuntungíˀopíˀan? Ti nä́ˀi báyékí híwóhpîˀ u̖ˀ wônchä̖nundeḏi wíˀuntꞌoepíˀan?”
4 e Pilatos perguntou: “Você não vai responder? O que diz de todas essas acusações?”.
5 Hebo Jesus-á waˀḏi háabo wínatú̖hpí, heḏi Pilate óeháaˀan.
5 Mas, para surpresa de Pilatos, Jesus não disse coisa alguma.
6 Pa̖a̖yo waagi nä́ˀi Passover shánkíˀeeḏi dínnân dihayḏi, wí wêe pan Pilate-di óemaˀpꞌä̖́ḏíndeˀ, toˀwí in tꞌowa didaˀiˀ.
6 A cada ano, durante a festa da Páscoa, era costume libertar um prisioneiro, qualquer um que a multidão escolhesse.
7 Wí sen Barabbas gin nakhá̖wä̖́ˀi-áḏí wây-á senäˀdáḏí dipankwꞌó, indá iˀ búˀ iweˀin tꞌowa ovâytꞌeˀyaˀnandi in pꞌóˀḏéḏíˀinbíˀpiye dívíhä́nsaa, heḏi ihayḏi dâytꞌowatꞌahá̖nú.
7 Um dos prisioneiros era Barrabás, um revolucionário que havia cometido assassinato durante uma revolta.
8 In tꞌowa Pilate-ví núˀpiye dívíhá̖ḏi óedaaˀa̖míḏí ovâyˀa̖míḏí pa̖a̖yo waa iˀo waa.
8 A multidão foi a Pilatos e pediu que ele libertasse um prisioneiro, como de costume.
9 Pilate-di ovâytsikaˀyan, “Ti nä́ˀi Jesus wâymaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íˀin ídaˀ, un Huḏíyoví tsondi hayˀi únmuuˀiˀ?”
9 Pilatos perguntou: “Querem que eu solte o ‘rei dos judeus’?”.
10 Haˀwâa Pilate natú̖ gá ûnhanginnândân in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindi Jesus óethúumáaḏíbo ivíˀwe óemangekánnin.
10 (Pois havia percebido que os principais sacerdotes tinham prendido Jesus por inveja.)
11 Hewänbo in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindi in tꞌowa báyékí ovâyhéeˀan Pilate óedaaˀa̖míḏí Barabbas-ân óemaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íḏí, Jesus-á joe.
11 Nesse momento, os principais sacerdotes instigaram a multidão a pedir a libertação de Barrabás em vez de Jesus.
12 Heḏiho Pilate-di wíyá in tꞌowa ovâytsikaˀyan, “Heḏi hânnan dóˀa̖mí nä́ˀiˀ, iˀ bînkhá̖yä̖́ˀdeˀi Huḏíyoví tsondi hayˀi gin?”
12 Pilatos lhes perguntou: “Então o que farei com este homem que vocês chamam de ‘rei dos judeus’?”.
13 In tꞌowa dívítu̖wí̖nú, “Wên phéˀwin deeḏi nátꞌóhtä̖gekꞌuˀꞌꞌ”
13 “Crucifique-o!”, gritou a multidão.
14 Pilate-di ovâytsikaˀyan, “Háaḏan gin dóˀa̖mí? Háawin tꞌaywóˀninnan iˀan?” Indá shánká dívítu̖wí̖nú, “Phéˀwin deeḏi nátꞌóhtä̖gekꞌuˀꞌꞌ”
14 “Por quê?”, quis saber Pilatos. “Que crime ele cometeu?” Mas a multidão gritou ainda mais alto: “Crucifique-o!”.
15 Pilate nadaˀ in tꞌowa ovâyhíhchannamíˀin, heḏiho Barabbas óemaˀpꞌä̖́ḏi. Ihayḏá natsonpóe Jesus óewhä̖́ä̖níˀin, heḏi in sundaḏoví mange óejoeˀan phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌúuwíḏí.
15 Para acalmar a multidão, Pilatos lhes soltou Barrabás. Então, depois de mandar açoitar Jesus, entregou-o aos soldados romanos para que fosse crucificado.
16 Páaḏé Jesus ee Pilate-ví tunjó tewhá tehpaa búge óetsꞌúḏe, heḏi in wéˀgen sundaḏo tꞌä̖hkí ovâywéˀgetu̖ˀan.
16 Os soldados levaram Jesus para o palácio do governador (lugar conhecido como Pretório) e chamaram todo o regimento.
17 Heḏi wên pꞌí tsá̖a̖wä̖́ˀin kꞌéwéˀin to óetógi, tsondi hayˀiví aa waagiˀbá namuuˀin, heḏá wên wä̖́ä̖khän dâyˀophíḏéˀannindá óepꞌóhtógi.
17 Vestiram Jesus com um manto vermelho, teceram uma coroa de espinhos e a colocaram em sua cabeça.
18 Heḏi óejänäkísengitu̖ˀandi óetu̖ˀan, “Hân unˀä́n, Huḏíyoví tsondi hayˀi unmuuˀiˀ.”
18 Então o saudavam, zombando: “Salve, rei dos judeus!”.
19 Heḏi hä̖́yä́nbo pꞌóˀḏé óewhä̖ˀ wên phéḏí, heḏá óeˀohphayḏeˀ, heḏá dívídégeˀdikwꞌóeˀóḏí óeˀaˀgin waa-á dívíˀan.
19 Batiam em sua cabeça com uma vara, cuspiam nele e ajoelhavam-se, fingindo adorá-lo.
20 Óesúugímáaḏí dívíbowa ihayḏi, in pꞌí tsá̖a̖wä̖́ˀin to óepꞌä̖́ḏiḏi ivîndá óewáytógi. Ihayḏáháˀ iweḏi óehoˀ phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌúuwíḏí.
20 Quando se cansaram de zombar dele, tiraram o manto vermelho e o vestiram com suas roupas. Então o levaram para ser crucificado.
21 Ihayḏibá wí sen Simon gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ oe nava iweḏi iˀ búˀ eepiye naˀä̖ˀ. I-á Cyrene búˀwi namuu, heḏi Alexander-áḏí Rufus-áḏí iví ây ûnmuu. In sundaḏoḏi nä́ˀi sen óekaygiˀan Jesus-ví phéˀwin ônhûuwíḏí,
21 Um homem chamado Simão, de Cirene, passava ali naquele momento, vindo do campo. Os soldados o obrigaram a carregar a cruz. (Simão era pai de Alexandre e Rufo.)
22 heḏi Jesus in okú Golgotha gin dâytu̖ˀoˀ iwe óehoˀ. (Nä́ˀin tun Golgotha-á “pꞌóhkhú̖bay” ginnân namuu.)
22 Levaram Jesus a um lugar chamado Gólgota (que quer dizer “Lugar da Caveira”).
23 Heḏi wí méena-áḏí nä́ˀi woe myrrh gin dâytu̖ˀoˀi-áḏí dawóemuuˀiˀ óemä́gi, hewänbo wíˀisu̖wä̖pí.
23 Ofereceram-lhe vinho misturado com mirra, mas ele recusou.
24 Héḏéndí whä̖nu iwe naná phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌûˀ ihayḏi. In sundaḏo-á dívíˀáywan iví aa dívíweejé-íḏí.
24 Então os soldados o pregaram na cruz. Depois, dividiram as roupas dele e tiraram sortes para decidir quem ficava com cada peça.
25 — ausente —
25 Eram nove horas da manhã quando o crucificaram.
26 Heḏi wên phépháˀay phéˀwin kwꞌáye dâytꞌíˀkꞌûˀ eeḏi hä̖ä̖wí dâytaˀnan in tꞌowa dínhanginnáaníḏí hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi óetuhchä̖nundeˀin. “In Huḏíyoví tsondi hayˀiˀ” gin dâytaˀnan.
26 Uma tabuleta anunciava a acusação feita contra ele: “O Rei dos Judeus”.
27 Heḏi wên wíje sänmin wáˀ i-áḏí ovä̂ntꞌóhtä̖gekꞌûˀ, iˀ wêe koˀḏíngéḏí, iˀ wêe-á yä̖́ˀmä́ngéḏá.
27 Dois criminosos foram crucificados com ele, um à sua direita e outro à sua esquerda.
28 Heḏiho gin napóe háa Jôesi Táḏáví taˀnin diwe ûntaˀmuu waa:
28 Assim, cumpriram-se as Escrituras que diziam: “Ele foi contado entre os rebeldes”.
29 Heḏi in tꞌowa diphaḏeˀnin dívípꞌônwáḏáˀoˀ óeháachannamíḏí, heḏá tꞌä̖mägá óetu̖máa. Ditú̖, “U̖-ân nä́ˀi méesate hayˀi nâanayu̖khâymáawän, heḏi poje thaa iwebo wíyá nâakuhkhâymáawän.
29 O povo que passava por ali gritava insultos e sacudia a cabeça em zombaria. “Olhe só!”, gritavam. “Você disse que destruiria o templo e o reconstruiria em três dias.
30 Nää-á wíˀbo ópiˀaywon, hä̖ˀin phéˀwin diweḏi ówhanbe.”
30 Pois bem, salve a si mesmo e desça da cruz!”
31 In owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindáḏí heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindáḏí wáˀ Jesus ônpꞌáhkaaḏi ditû̖ˀ, “Wéˀgen tꞌowa-áho iˀḏi ovâyˀaywondeˀ, hewänbo wíˀbo-á ipiˀaywoeníḏí wíˀûnkoḏipí.
31 Os principais sacerdotes e os mestres da lei também zombavam de Jesus. “Salvou os outros, mas não pode salvar a si mesmo!”, diziam.
32 Nä́ˀi sendá iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí namuuḏáhoˀ, heḏá Israel nangewi tsondi hayˀi-á namuuḏáhoˀ, i-á ûnkhâyˀä̖ˀ hä̖ˀin phéˀwin diweḏi nawá̖a̖níˀin âymúuníḏí, heḏânho ivíˀpiye ívíwä̖ä̖yú̖-íḏí.” Heḏi in wíje i-áḏí phéˀwin deeḏi dawhiˀkꞌóeˀindá wáˀ óejänäkítu̖máa.
32 “Que esse Cristo, o rei de Israel, desça da cruz agora mesmo para que vejamos e creiamos nele!” Até os homens crucificados com Jesus o insultavam.
33 Taagepiye nanáˀ dihayḏi i̖ˀge tꞌä̖hkí nakhunpóe thíˀêeḏi poje puwahay.
33 Ao meio-dia, desceu sobre toda a terra uma escuridão que durou três horas.
34 Heḏi poje iwe napóe ihayḏi, kaygibo Jesus Huḏíyoví tundi natú̖, “Eloi, Eloi, lama sabachthani?” (Nä́ˀi híˀ-á ginnân namuu: Naví Jôesi, naví Jôesi, háaḏan díjoeˀan?)
34 Por volta das três da tarde, Jesus clamou em alta voz: “ Eloí, Eloí, lamá sabactâni? ”, que quer dizer: “Meu Deus, meu Deus, por que me abandonaste?”.
35 Wên tꞌowa núˀ diwinnin háa natú̖ waa ditꞌoe, heḏi ditú̖, “Bítꞌôeyan, Elijah óekhá̖yä̖́ˀdeˀ.”
35 Alguns dos que estavam ali, ouvindo isso, disseram: “Ele está chamando Elias”.
36 Wí toˀwí iˀä̖ä̖ wên hä̖ä̖wên napꞌohsaaḏeeˀin ikáyjíḏí, heḏi wí méena ojohayˀi iwe ipꞌohtógiḏi wên poesú hayˀin diweḏi ôntege ipꞌohú̖u̖níḏí, heḏi natú̖, “Âymúuní tigú Elijah naˀä̖ä̖-í nä́ˀin phéˀwin diweḏi óewâ̖a̖ve-íḏí.”
36 Um deles correu, ensopou uma esponja com vinagre e a ergueu num caniço para que ele bebesse. “Esperem!”, disse ele. “Vamos ver se Elias vem tirá-lo daí.”
37 Heḏi Jesus kaygi itu̖wí̖núḏí tꞌä̖ˀgeḏi ihâ̖a̖ˀan.
37 Então Jesus clamou em alta voz e deu o último suspiro.
38 Ihayḏibá in aa nakhaanáˀnin iˀ méesate hayˀi khóˀjé nawhiˀwonnin nasiveḏee, kwꞌáyeḏibo áagéhay pínu-á nasiveḏee.
38 A cortina do santuário do templo se rasgou em duas partes, de cima até embaixo.
39 Heḏi iˀ sundaḏo pꞌóˀḏéḏîˀ Jesus-ví páaḏépiye nawindi háḏíḏí Jesus nachuuˀin imûˀ, heḏi natú̖, “Taˀgendi nä́ˀi sendá Jôesi Táḏáví ay ûnmuu.”
39 Quando o oficial romano que estava diante dele viu como ele havia morrido, exclamou: “Este homem era verdadeiramente o Filho de Deus!”.
40 Wên kwiyä̖ˀ wáˀ iwe dijiˀ, indá hây kayi̖ˀ diweḏi dâymúndeˀ. Nä́ˀin poje dikhá̖wä̖́ Salome-á, Mary-á (i-á Magdala búˀwi namuu), heḏá wíyá wêe Mary-á (i-á Joses-á heḏá James iˀ tíˀúugéˀi-á inbí jíyá dä́nmuu).
40 Algumas mulheres observavam de longe. Entre elas estavam Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago, o mais jovem, e de José, e Salomé.
41 Nä́ˀin poje kwiyä̖ˀ Jesus-áḏí dimändi óekhä̖geˀmáa waˀḏi oe Galilee najiˀ ihayḏi, heḏi nä́ˀindá i-áḏí wây-á kwiyä̖ˀdáḏí Galilee-ḏi Jerusalem-piye wéˀge diˀä̖ä̖.
41 Eram seguidoras de Jesus e o haviam servido na Galileia. Também estavam ali muitas mulheres que foram com ele a Jerusalém.
42 Ihay thaa-á in Huḏíyo dívíkhâyˀoˀ, gá wíyá tháwä́ndá kaykhanwówá thaa nanáaníḏân. Heḏi nakinpuwamän dihayḏi wí sen Joseph gin nakhá̖wä̖́ˀi napówá, i-á Arimathea búˀwi namuu, in tunjowaˀ diweḏiˀiˀbá namuu heḏá naˀaˀginmuu, heḏi natsíkhajiˀ Jôesi Táḏáḏí óesôege-íḏí iˀ toˀwí tꞌowa ovâyˀaywoeníˀiˀ. Wesebo khunwôedaˀginpíḏí Pilate-víˀpiye namää iˀ pení óedaaˀa̖míḏí.
42 Tudo isso aconteceu na sexta-feira, o dia da preparação, antes do sábado. Ao entardecer,
43 — ausente —
43 José de Arimateia foi corajosamente a Pilatos e pediu o corpo de Jesus. (José era um membro respeitado do conselho dos líderes do povo e esperava a chegada do reino de Deus.)
44 Jesus ho nachuuˀin Pilate natꞌoeḏi hânho óeháaˀan, heḏi in sundaḏoví pꞌóˀḏéḏîˀ óetsikaˀyan háa taˀgendi Jesus nachuuˀin háa joe.
44 Surpreso com o fato de Jesus já estar morto, Pilatos chamou o oficial romano e perguntou se fazia muito tempo que ele havia morrido.
45 Óetu̖ˀan nachuu-ákun, heḏiho Joseph iˀ pení óehûuwiˀin óemä́gi.
45 O oficial confirmou que Jesus estava morto, e Pilatos disse a José que podia levar o corpo.
46 Heḏi Joseph wên aa tsꞌä̖ˀin ikumä, heḏi iˀ pení in phéˀwin diweḏi óewá̖veḏi in aaḏi óeˀánnan. Heḏáháˀ iˀ pení wí tꞌowápho dâykíḏi iwe óetógi, heḏi wí kꞌuu hayˀiˀ iˀ pho iwe itiḏisóge.
46 José comprou um lençol de linho, desceu o corpo de Jesus da cruz, envolveu-o no lençol e colocou-o num túmulo escavado na rocha. Então rolou uma grande pedra na entrada do túmulo.
47 Mary Magdalene-dá, heḏá wíyá Mary, iˀ Joses-ví jíyá unmuuˀi-á, dä̂nmûˀ wáygé Jesus óekꞌûˀin.
47 Maria Madalena e Maria, mãe de José, viram onde o corpo de Jesus tinha sido sepultado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.