Lucas 1
Tewa NT (TEW_WBT) vs NTLH
1 Híwóˀdi kꞌema Theophilus: Báyékí tꞌowa háa dínkoḏi waa dâytanan tꞌä̖hkí iˀ hä̖ä̖wí wáy wên nanbí tíˀûuwin páaḏéˀin páaḏé iweḏibo dâymûˀiˀ. I̖ˀgeḏá naˀin dítu̖ˀan, heḏi á̖yîngiḏi háa dâymûˀ waa dâytaˀnan.
1 Prezado Teófilo, Muitas pessoas têm se esforçado para escrever a história das coisas que aconteceram entre nós.
2 — ausente —
2 Elas escreveram o que foi contado por aqueles que viram essas coisas desde o começo e anunciaram a mensagem do evangelho .
3 Naa wáˀ hä̖ä̖wí páaḏé iweḏibo nakoḏipóeˀiˀ á̖yîngiḏi dónuwä̖, heḏi naa ochanpóe híwó namúuníˀin u̖gîˀ dótaˀnamíḏí nä́ˀi hä̖ä̖wí háa napóe waagi.
3 Portanto, Excelência, eu estudei com todo o cuidado como foi que essas coisas aconteceram desde o princípio e achei que seria bom escrever tudo em ordem para o senhor,
4 Naa gin waagi dáyˀoˀ heḏânho úkoḏihanginnáaníḏí iˀ hä̖ä̖wí Jesus-ví̖ˀgeḏi wóehá̖ˀandiˀ taˀgen namuuˀin.
4 a fim de que o senhor pudesse conhecer toda a verdade sobre os ensinamentos que recebeu.
5 Herod oe Judea nange natsonnä́n dihayḏi, wí owhaˀ Zecharias gin nakhá̖wä̖́ˀi naˀä́n. I-áḏí wây-á owhaˀ-áḏí wéˀge dívítꞌôemáa, indá Abijah-ví tꞌowa dimuu. Zechariah-ví kwee-á Elizabeth gin ûnkhá̖wä̖́, heḏi iˀ wáˀ wí owhaˀví ay ûnmuu.
5 Quando Herodes era o rei da terra de Israel, havia um sacerdote chamado Zacarias, que era do grupo dos sacerdotes de Abias. A esposa dele se chamava Isabel e também era de uma família de sacerdotes.
6 Zechariah-áḏí iví kwee-áḏí inbí wówátsi taˀge dä̂nhon háa Jôesi Táḏá nadaˀ waagibá. Á̖yîngiḏi Jôesi Táḏáví tsontun dä̂nˀaˀgindoˀ heḏá háa Jôesi Táḏá natsonpóe waagibá dänˀan.
6 Esse casal vivia a vida que para Deus é correta, obedecendo fielmente a todas as leis e mandamentos do Senhor.
7 Hebo Elizabeth-á âypîˀ namuuḏi wíḏä́nˀayˀä́npí, heḏá nää-á kwijó-á sedó-á dapaa.
7 Mas não tinham filhos porque Isabel não podia ter filhos e porque os dois já eram muito velhos.
8 In Zechariah-ˀinbí thaa dínpóe dívítꞌôeˀa̖míḏí, heḏiho Zechariah-á Jôesi Táḏágîˀ iví owhaˀ tꞌôe iˀoˀ.
8 Certo dia no Templo de Jerusalém, Zacarias estava fazendo o seu trabalho de sacerdote, pois era a sua vez de fazer aquele trabalho diário.
9 In owhaˀ dâykhá̖wä̖́whahóndeˀ dâydeˀmamíḏí toˀwí Nanbí Sedó Jôesiví méesate hayˀi pingewi íve iwe natsꞌú̖u̖níˀiˀ, iˀ saˀwó nasundiˀ hä̖ä̖wí iphahá̖a̖nú-íḏí. Heḏi nää Zechariah-ví khá̖wä̖́ ônwhahkêˀ, heḏiho natsꞌú̖.
9 Conforme o costume dos sacerdotes, ele havia sido escolhido por sorteio para queimar o incenso no altar e por isso entrou no Templo do Senhor.
10 Ee íve iˀe̖e̖yä̖ä̖ˀoˀ ihayḏibá oe jáˀwé báyékí tꞌowa-á dívíjûusuˀoˀ.
10 Durante o tempo em que o incenso queimava, o povo lá fora fazia orações.
11 Tsíkhagipí iˀ mä́äsa koˀḏíngéḏí iˀ e̖e̖yä̖ä̖ nacháˀ diwe wí makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀi Jôesi Táḏáchariah-áḏí iví kwee-áḏí ḏí óesandiˀ nakwinuḏee.
11 Então um anjo do Senhor apareceu em frente de Zacarias, de pé, do lado direito do altar.
12 Zechariah óepíhä̖ä̖ iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀ óemûˀḏi, heḏi khunwôedaˀḏi óemáa.
12 Quando Zacarias o viu, ficou com medo e não sabia o que fazer.
13 Hewänbo iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi óetu̖ˀan, “Zechariah, wíˀunkhunwôedaˀípí. Jôesi Táḏáḏí uví jûusu wônsígíˀan. Elizabeth uví kwee úmuuˀi wí enúkáy iˀayya̖mí, heḏi John gin nâakhá̖yä̖́ˀní.
13 Mas o anjo lhe disse: — Não tenha medo, Zacarias, pois Deus ouviu a sua oração! A sua esposa vai ter um filho, e você porá nele o nome de João.
14 Owáy naˀaypu̖yä̖ ihayḏi báyékí híhchan uvîˀ úmúuní, heḏá báyékí wây-á tꞌowa wáˀ dihíhchanpúuwí.
14 O nascimento dele vai trazer alegria e felicidade para você e para muita gente,
15 I-á Jôesi Táḏáví heˀennin senäˀ diweḏiˀi namúuní. I-á wíˀûnkhâyˀä̖hpí iméenasu̖u̖wä̖́-íˀin háa wíyá hä̖ä̖wí naháapúuwíˀi-á, heḏi natsꞌanˀaypu̖yä̖ḏiboˀ iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ pín taˀgeḏi imáˀve-í.
15 pois para o Senhor Deus ele será um grande homem. Ele não deverá beber vinho nem cerveja. Ele será cheio do Espírito Santo desde o nascimento
16 Iˀḏá báyékí in Israel-win tꞌowa inbí Jôesi iˀ shánkí natsonjiˀi namuuˀivíˀpiyeˀ ovâywáymáˀí.
16 e levará muitos israelitas ao Senhor, o Deus de Israel.
17 Uví ay-á iví píˀnä́ khóˀjé i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ imáˀve-í, Elijah-ḏi iví píˀnä́ khóˀjé óemáa waabá, heḏá Elijah waabá-á natu̖hkáy-í. I-á Nanbí Sedógîˀ napáaḏémú-í Nanbí Sedóví tun wóegé, heḏá táḏáˀindá ovâykhä̖ge̖ˀnamí inbí áyyä̖̂ä̖-á wíyá dâysígí-íḏí, heḏá in ditꞌôeyanhá̖hpíˀindá ánshaa-á ovaymä̂äní heḏânho in toˀwên inbí wówátsi taˀge dâyhonnin waaginbá dimúuníḏí. Iˀḏi in tꞌowa ovâykhâyˀa̖mí heḏânho iˀ shánkí natsonjiˀiˀ óesígíˀa̖míḏí” gin iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi Zechariah óetu̖ˀan.
17 Ele será mandado por Deus como mensageiro e será forte e poderoso como o profeta Elias. Ele fará com que pais e filhos façam as pazes e que os desobedientes voltem a andar no caminho direito. E conseguirá preparar o povo de Israel para a vinda do Senhor.
18 Zechariah-ḏi i makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀ óetu̖ˀan, “Hebo hândiḏan taˀgendi dînhanginnáaní nä́ˀi untú̖ˀi napúuwíˀin? Naa ho sedó omuu, naví kwee-á wáˀ hânho kwijó dînmuu.”
18 Então Zacarias perguntou ao anjo: — Como é que eu vou saber que isso é verdade? Estou muito velho, e a minha mulher também.
19 Iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi óetu̖ˀan, “Naa Gabriel-ân omuu. Naa hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí Jôesi Táḏáví núˀ owin. Iˀḏânkun naa dísan wíhéeˀá̖míḏí heḏá nä́ˀi híwó̖ˀdi tun wînmáˀíḏí.
19 O anjo respondeu: — Eu sou Gabriel,
20 Híwóˀ ótꞌôeyan. Híwó nanáˀ dihayḏi háa naa otú̖ waa napúuwí. Hewänbo u̖-á nä́ˀi wítu̖ˀandiˀ wíviwä̖yu̖píḏíhoˀ tunpîˀ unpúuwí, iˀ ay naˀaypu̖yä̖ píhay.”
20 Você não está acreditando no que eu disse, mas isso acontecerá no tempo certo. E, porque você não acreditou, você ficará mudo e não poderá falar até o dia em que o seu filho nascer.
21 Oe jáˀwé in tꞌowaḏi Zechariah waˀḏi óetsíkhaˀmáa, heḏi dívítu̖máa, “Heháaḏan thaa tꞌä̖hkí óehoˀ iˀ méesate íveḏi napee-íḏí?”
21 Enquanto isso, o povo estava esperando Zacarias, e todos estavam admirados com a demora dele no Templo.
22 Heḏi napee ihayḏá wíˀûnhíˀkoḏipí, heḏihoˀ in tꞌowa dínhanginpóe wí hä̖ä̖wí ûnkeepóeˀiˀ iˀ méesate íve imûˀin. Tunpîˀ najoekandeeḏi iví mandiho ovâyhéeˀan.
22 Quando saiu, Zacarias não podia falar. Então perceberam que ele havia tido uma visão no Templo. Sem poder falar, ele fazia sinais com as mãos para o povo.
23 Wí hä̖́yú̖ thaa naphaḏe ihayḏi iví owhaˀwi tꞌôe ûnboˀwandi ivíˀpiye iweehoˀ.
23 Quando terminaram os seus dias de serviço no Templo, Zacarias voltou para casa.
24 Wí hä̖́yú̖ jâaḏi naphaḏe ihayḏá Zechariah-ví kwee ûnsáhpóe, iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi óetu̖ˀan waa, heḏi pꞌánú pꞌóe iví kꞌaygiḏi wínapeepí.
24 Pouco tempo depois Isabel, a sua esposa, ficou grávida e durante cinco meses não saiu de casa. E ela disse:
25 Heḏi natú̖, “Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏí naagîˀ nä́ˀi dînˀan. Näbâa tꞌôeḏiwän naa-áḏí híwóˀdi namuu. Naa owôedaˀwän wíḏáyˀâyjohpíḏí, hewänbo nää-á naví wôedaˀ dînjâaˀan.”
25 — Agora que o Senhor me ajudou, ninguém mais vai me desprezar por eu não ter filhos.
26 Elizabeth sí pꞌóe nasâamuu ihayḏi Jôesi Táḏáḏí wí makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀi Gabriel gin nakhá̖wä̖́ˀiˀ óesan i búˀay Nazareth gin dâytu̖ˀoˀ iwepiye, oe Galilee nange nanáˀ diwe.
26 Quando Isabel estava no sexto mês de gravidez, Deus enviou o anjo Gabriel a uma cidade da Galileia chamada Nazaré.
27 Wí khóhtsa̖a̖pîˀ aˀyú̖ Mary gin nakhá̖wä̖́ˀivíˀpiye Gabriel óesan. Mary-áḏí wí sen Joseph-áḏí dakhóhtsa̖a̖tunpä̖ˀän, heḏi Joseph-á David-ví ây iweḏiˀiˀbá namuu.
27 O anjo levava uma mensagem para uma virgem que tinha casamento contratado com um homem chamado José, descendente do rei Davi. Ela se chamava Maria.
28 Heḏi Gabriel-di nä́ˀi sengitundi Mary óejay: “Híhchandibo unmúuní u̖ Jôesi Táḏáḏí hânho wóesígíˀiˀ. Jôesi Táḏá-á u̖-áḏí najiˀ.”
28 O anjo veio e disse: — Que a paz esteja com você, Maria! Você é muito abençoada. O Senhor está com você.
29 Mary nä́ˀin natꞌoe ihayḏi háa iˀánshaaˀa̖míˀin wíˀishaapí, heḏi napitú̖, “Hângúba nä́ˀi sengitun natundaˀ?”
29 Porém Maria, quando ouviu o que o anjo disse, ficou sem saber o que pensar. E, admirada, ficou pensando no que ele queria dizer.
30 Heḏi iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi óetu̖ˀan, “Mary, wíˀunkhunwôedaˀípí. Jôesi Táḏáḏí wóesígíˀin wônkeekankhâymáa.
30 Então o anjo continuou: — Não tenha medo, Maria! Deus está contente com você.
31 Ótꞌôeyan, u̖-á unsáhpúuwí, heḏi wí enúkáy biˀayya̖mí, i-á Jesus gin nâakhá̖yä̖́ˀní.
31 Você ficará grávida, dará à luz um filho e porá nele o nome de Jesus .
32 I-á báyékí hayˀi namúuní, heḏi iˀ shánkí kwꞌáyeˀi namuuˀiˀḏi óetu̖ˀâ̖a̖mí ‘Naví ay unmuu’ gin, heḏi Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏíbá tsondi hayˀi óesôege-í, iví hehä̖̂ä̖wi thehtáy pahpâa David-á tsondi hayˀi namuu waagibá.
32 Ele será um grande homem e será chamado de Filho do Deus Altíssimo. Deus, o Senhor, vai fazê-lo rei, como foi o antepassado dele, o rei Davi.
33 Iˀḏá hä̂nhay wänbo tꞌä̖hkí in Israel tꞌowaví tsondi dínmúuní. Iví tsonkhuu-á háˀto hä̂nhay wänbo ûnhá̖a̖ní.”
33 Ele será para sempre rei dos descendentes de Jacó, e o Reino dele nunca se acabará.
34 Mary-ḏi iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀ óetsikaˀyan, “Hândiḏan nä́ˀi napúuwí waˀḏi wí sendáḏí wóˀthaapíḏí?”
34 Então Maria disse para o anjo: — Isso não é possível, pois eu sou virgem!
35 Iˀ makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi óetu̖ˀan, “Iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ úwá̖a̖ní, heḏi i shánkí kwꞌáyeˀi namuuˀiˀḏi iví pínnándí wóetä̖ä̖gé-í, heḏiho i ay shánkí yä̖ˀḏâaˀi biˀayyandiˀ Jôesi Táḏáví ay gin óetu̖ˀâ̖a̖mí.
35 O anjo respondeu: — O Espírito Santo virá sobre você, e o poder do Deus Altíssimo a envolverá com a sua sombra. Por isso o menino será chamado de santo e Filho de Deus.
36 Uví maatuˀi Elizabeth wáˀ sí pꞌóe nasâamuu tobá ho nakwijópaa wänboˀ, heḏi wí enúkáy iˀayya̖mí, tobáháa âypîˀ namuu gin tꞌowa diˀân wänboˀ.
36 Fique sabendo que a sua parenta Isabel está grávida, mesmo sendo tão idosa. Diziam que ela não podia ter filhos, no entanto agora ela já está no sexto mês de gravidez.
37 Jôesi Táḏá-á hä̖ä̖ tꞌä̖hkí ûnkoḏi.”
37 Porque para Deus nada é impossível.
38 Mary-ḏi óetu̖ˀan, “Naa Nanbí Sedó Jôesi Táaví tꞌôeˀiˀ omuu. Odaˀ hä̖ä̖ tꞌä̖hkí untú̖ˀi naa dînpúuwíˀin.” Ihayḏihoˀ i makówáwi tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀiˀḏi óejoeˀan.
38 Maria respondeu: — Eu sou uma E o anjo foi embora.
39 Wí hä̖́yú̖ thaa ihayḏi Mary ikhâyˀandi wí búˀay iwepiye iwä̖́nähoˀ, iˀ búˀ-á oe Judea nange naˀokúnáˀ niˀge nakꞌóe.
39 Alguns dias depois, Maria se aprontou e foi depressa para uma cidade que ficava na região montanhosa da Judeia.
40 Zechariah-ví tewhá iwepiye namää, heḏi natsꞌûndi Elizabeth óesengitu̖ˀan.
40 Entrou na casa de Zacarias e cumprimentou Isabel.
41 Elizabeth-á Mary-ví sengitun natꞌoe ihayḏi iˀ ay iví seephoge imáaˀiˀ iˀa̖ˀyä̖ˀnan. Elizabeth iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ pín taˀgeḏi imáaḏí kaygi natú̖,
41 Quando Isabel ouviu a saudação de Maria, a criança se mexeu na barriga dela. Então, cheia do poder do Espírito Santo,
42 “Jôesi Táḏáḏá u̖gîˀ híwóˀdi hä̖ä̖wí wônˀan, shánkí híwó wänbo tꞌä̖hkí in wéˀgen kwiyä̖ˀgîˀvíˀweḏi, heḏá wáˀ iˀ toˀwí úˀaypu̖yä̖gíˀoˀi híwóˀbá ônˀa̖mí.
42 Isabel disse bem alto: — Você é a mais abençoada de todas as mulheres, e a criança que você vai ter é abençoada também!
43 U̖-á Nanbí Sedóví jíyá unmuu, heḏiho háaḏan nä́ˀi hä̖ä̖wí hayˀi naa dînpúuwí navîˀ unpu̖wä̖ˀä̖ä̖ḏi?
43 Quem sou eu para que a mãe do meu Senhor venha me visitar?!
44 Ti úhanginná, unpówáḏí uví sengitun otꞌoe ihayḏiboˀ, nä́ˀi ay naví seephoge donmáaˀiˀ nahíhchanpóeḏí iˀa̖ˀyä̖ˀnan.
44 Quando ouvi você me cumprimentar, a criança ficou alegre e se mexeu dentro da minha barriga.
45 Heḏi híhchandi u̖-á unmúuní, gá Jôesi Táḏáví tun wóemä́giˀin úpuwagíˀo gin biwä̖yundeḏân.”
45 Você é abençoada, pois acredita que vai acontecer o que o Senhor lhe disse.
46 Heḏi Mary natú̖, “Pín taˀgeḏi otú̖u̖ní Nanbí Sedó Jôesi Táḏá-á hayˀi namuuˀin, heḏi naví píˀnä́ khóˀjé-á hânho ohíhchan gá i-á naví aywondi dînmuuḏân.
46 Então Maria disse:
47 — ausente —
47 — A minha alma anuncia a grandeza do Senhor. O meu espírito está alegre por causa de Deus, o meu Salvador.
48 Jôesi Táḏáḏí naa iví tꞌôeˀiˀ omuuˀi díˀánshaaˀan, tobá kwꞌáyeˀi wóˀmuupí wänboˀ, heḏi nää thaa iweḏi páaḏépiyá tꞌä̖hkí tꞌowa ditú̖u̖ní iˀḏá naagîˀ híwó dînˀannin.
48 Pois ele lembrou de mim, sua humilde De agora em diante todos vão me chamar de mulher abençoada,
49 Taˀgendi iˀ shánkí tsonkhuu imáaˀiˀḏá báyékí naagîˀ dînˀan. I-á yä̖ˀḏâaˀiḏa̖ˀ namuu.
49 porque o Deus Poderoso fez grandes coisas por mim. O seu nome é santo,
50 Jôesi Táḏá-á in toˀwên iˀ óeˀaˀginninbíˀpiye nasehkanäpoeˀo, in ho diˀâypu̖yä̖ˀindá heḏá in diˀâypu̖yä̖gíˀoˀindá wáˀ.
50 e ele mostra a sua bondade a todos os que o em todas as
51 Báyékí nakayḏi heˀendi hä̖ä̖wí iˀoˀ, heḏi in toˀwên inbí píˀnä́ khóˀjé dijêngiˀánshaamuuˀin tꞌä̖mäpiye ovâywáḏéndeˀ.
51 Deus levanta a sua mão poderosa e derrota os orgulhosos com todos os planos deles.
52 In toˀwên tsonkhuu dâymáaˀin waa dicha̖a̖ˀin áagépiye iˀḏi ovâywá̖véndeˀ, hewänbo in heˀennin dimuupíˀindá shánkí kwꞌáye ovâytegendeˀ.
52 Derruba dos seus tronos reis poderosos e põe os humildes em altas posições.
53 In diha̖hséˀnindá híwóˀdi hä̖ä̖wí ovâymäˀ dishu̖ˀmúuníḏí, hewänbo in koḏitꞌowa dimuuˀindá hä̖ä̖wípíḏíbo-á ovâyjâatä̖ä̖ḏeˀ.
53 Dá fartura aos que têm fome e manda os ricos embora com as mãos vazias. que fez aos nossos antepassados e ajudou o povo de Israel, seu servo. Lembrou de mostrar a sua bondade a Abraão e a todos os seus descendentes, para sempre.
54 Háa nanbí hehä̖̂ä̖win thehtáy pahpáˀin ovâytu̖ˀan waa iˀoˀ. Naˀin Israel-ˀin iví tꞌôeˀin gimuuˀin díkhä̖geˀdoˀ, heḏi wíˀûnˀóḏepí hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí Abraham-dáḏí heḏá tꞌä̖hkí Abraham-bí ây iweḏiˀindáḏí ovâysehkanäˀâ̖a̖míḏí” gin Mary natú̖.
54 — ausente —
56 Heḏi Mary poje pꞌóe Elizabeth-víˀweboˀ iwóyí̖ˀ, heḏáháˀ ivíˀpiyá iweehoˀ.
56 Maria ficou mais ou menos três meses com Isabel e depois voltou para casa.
57 Iˀ thaa Elizabeth iˀayya̖míḏí ûnpówá, heḏi wí enúkáy iˀayyan.
57 Chegou o tempo de Isabel ter a criança, e ela deu à luz um menino.
58 In toˀwên iví tsowa dithaaˀindá heḏá iví maatuˀindá dínhanginpóe Nanbí Sedó Jôesi Táḏá ivíˀpiye híwóˀdi namuuˀin, heḏá indá Elizabeth-áḏá dívíhíhchanmáa.
58 Os vizinhos e parentes ouviram falar da grande bondade do Senhor para com Isabel, e todos ficaram alegres com ela.
59 Wí jâaḏi naphaḏe ihayḏi in tꞌowa diwáyˀä̖ä̖, iˀ enúkáy in Huḏíyoví kꞌewe taaḏi óetaaˀa̖míḏí. Iví táḏá Zechariah waabá óekha̖yä̖ˀkhâymáa in tꞌowaḏi,
59 Quando o menino estava com oito dias, vieram circuncidá-lo e queriam lhe dar o nome do pai, isto é, Zacarias.
60 hewänbo iví jíyá ûntú̖, “Haˀwâagá joe. John gân âykhá̖yä̖́ˀní.”
60 Mas a sua mãe disse: — Não. O nome dele vai ser João.
61 Indi óetu̖ˀan, “Hewänbo wéˀi wí wänbo uví maatu tꞌowa haˀwâa wínakhá̖wä̖́pí.”
61 Então disseram: — Mas você não tem nenhum parente com esse nome!
62 Heḏi inbí mandi iˀ ayví táḏá óehéeˀan óetsikaˀya̖míḏí hânnan i ay óekhá̖yä̖́ˀníˀin nadaˀ.
62 Aí fizeram sinais ao pai, perguntando que nome ele queria pôr no menino.
63 Iˀḏi wên hä̖ä̖wên ovâydaaˀan eeḏi ita̖ˀnamíḏí, heḏi wên phépháˀay ônˀandi ginnân itaˀnan: “John gin iví khá̖wä̖́ ûnmuu.” Tꞌä̖hkíḏíbo ovâyháaˀan.
63 Zacarias pediu uma tabuinha de escrever e escreveu: “O nome dele é João.” E todos ficaram muito admirados.
64 Wesebo nahänjuḏeḏeeḏi nahíˀḏee, heḏi natû̖ˀ Jôesi Táḏá-á hayˀi namuuˀin.
64 Nesse momento Zacarias pôde falar novamente e começou a louvar a Deus.
65 Tꞌä̖hkí inbí tsowa dithaaˀin diˀánde hânnangú napóe, heḏá tꞌä̖hkí oe Judea nange naˀokúnáˀ niˀge dithaaˀindá i̖ˀgeḏi dívíhíˀmáa.
65 Os vizinhos ficaram com muito medo, e as notícias dessas coisas se espalharam por toda a região montanhosa da Judeia.
66 Tꞌä̖hkí ditꞌoeˀin nä́ˀi hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi dívíˀánshaamáa, heḏi dívípitsikaˀmáa, “Háawi-angú nä́ˀi ay namúuní?” Heḏi taˀgendi Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏí iví mange iˀ ay óemáa.
66 Todos os que ouviam essas coisas e pensavam nelas perguntavam: — O que será que esse menino vai ser? Pois, de fato, o poder do Senhor estava com ele.
67 John-bí táḏá Zechariah ûnmuuˀiˀ iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ pín taˀgeḏi imáaḏí wí Jôesi Táḏáví tukheˀbi waabá ihéeˀandi ginnân natú̖:
67 Zacarias, o pai de João, cheio do Espírito Santo, começou a profetizar . Ele disse:
68 “Jaho gitú̖u̖ní Nanbí Sedó Jôesi Táḏá hayˀi namuuˀin, i-á Israel-ví Jôesi dínmuu, gá naˀin iví tꞌowa gimuuˀinbíˀpiye gínˀä̖ä̖ḏân díkhä̖geˀnamíḏí heḏá nanbí hä́nminbí mangeḏá dímaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íḏá.
68 — Louvemos o Senhor, o Deus de Israel, pois ele veio ajudar o seu povo e lhe dar a liberdade.
69 Jôesi Táḏáḏá wí hânho kayˀi aywondi naˀin dímä́gi. David-á hä́nˀoe Jôesi Táḏáví tꞌôeˀi ûnmuu, heḏá nä́ˀi aywondi-á David-ví ây iweḏiˀiˀbá ûnmuu.
69 Enviou para nós um poderoso Salvador, aquele que é descendente do seu
70 Jôesi Táḏáḏí dítꞌôeˀan gin ikhâymáaˀin, heḏi iˀ híˀ iví hä́nˀoeˀin yä̖ˀḏâaˀin tukheˀminbí sóphogeḏi dînsan.
70 Faz muito tempo que Deus disse isso por meio dos seus santos
71 Natú̖ naˀinbí hä́nminbíˀweḏi dînˀaywoení, in dítꞌayˀinbí mangeḏi díjâaˀa̖mí.
71 Ele prometeu nos salvar dos nossos inimigos e nos livrar do poder de todos os que nos odeiam.
72 Natú̖ nanbí hehä̖̂ä̖win thehtáy pahpáˀinbíˀpiye nasehkanäpúuwí heḏá wáˀ in yä̖ˀḏâaˀin tun Abraham-dáḏí ikꞌûˀindá háˀto ûnˀôeḏe-í.
72 Disse que ia mostrar a sua bondade aos nossos antepassados e lembrar da sua santa ao nosso antepassado Abraão; prometeu que nos livraria dos nossos inimigos e que ia nos deixar servi-lo sem medo,
73 Jôesi Táḏáḏí iví tun taˀgendi Abraham óemä́gi nanbí hä́nminbí mangeḏi díwhahóníḏí, heḏânho gínkoeḏí-í khunwôedaˀginpíḏíboˀ iˀ âyˀaˀginmä̂äníḏí,
73 — ausente —
75 heḏânho gin ívíkanhondibo tꞌä̖hkí naˀinbí wówátsi thaa yä̖ˀḏâaˀin gimúuní, heḏá taˀgebo-á nanbí wówátsi-á âyhûuwí” gin Zechariah natú̖.
75 para que sejamos somente dele e façamos o que ele quer em todos os dias da nossa vida.
76 Ihayḏá i ay-á óetu̖ˀan, “Naví ay, u̖-á iˀ shánkí kwꞌáye naˀä́ndi namuuˀiví tukheˀbi gin wóetu̖ˀâ̖a̖mí. Heḏá u̖-á iˀ shánkí natsonjiˀiví páaḏé unmú-í in pꞌôe igîˀ mânkhâyˀa̖míḏí.
76 E você, menino, será chamado de profeta do Deus Altíssimo e irá adiante do Senhor a fim de preparar o caminho para ele.
77 U̖ˀḏá iví tꞌowa ovâyhanginˀânnamí ovâyˀaywoeníˀin inbí tꞌaywó̖ˀdi-á dínˀowóˀyendi.
77 Você anunciará ao povo de Deus a salvação que virá por meio do perdão dos pecados deles.
78 Nanbí Jôesi-á gin iˀa̖mí gá hânho nasehkanätꞌóeḏân, heḏiho iˀ toˀwí iˀ thanbí muwä̖thay waagiˀbá namuuˀiˀ oe kwꞌáyeḏi nanbíˀpiye nakä̖ˀä̖ä̖gíˀo,
78 Pois o nosso Deus é misericordioso e bondoso. Ele fará brilhar sobre nós a sua luz
79 heḏi in toˀwên in chuwa dâykhunwôedaˀḏi khun niˀge dimännindáho iˀḏi ovâykomä̂äní. Iˀḏáho naˀin díkhä̖geˀkhâymáa heḏânho ánshaaginpíḏíbo giyê̖e̖níḏí” gin Zechariah natú̖.
79 e do céu iluminará todos os que vivem na escuridão da sombra da morte, para guiar os nossos passos no caminho da paz.
80 John nasôeḏi iví hangintan wáˀ ûnsôe, heḏi tíˀúugéḏí ihayḏá ahkónu-á nathaa, in Israel-ˀinbí jâa itsꞌantꞌôeˀan píhay.
80 O menino cresceu e ficou forte de espírito. E viveu no deserto até o dia em que apareceu diante do povo de Israel.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.