Lucas 13
Tewa NT (TEW_WBT) vs NAA
1 Ihayhä̖̂ä̖bá wên tꞌowa iwe dijiˀindá Jesus-á óetu̖ˀan háa wên Galilee nangewin dínpóeˀin. Ditú̖ iˀ méesate hayˀi ee Pilate-di nä́ˀin Galilee-ˀin ovâyhá̖nú waˀ dâyˀanimâahá̖núndeḏibo Jôesi Táḏá óemä̂äníḏí.
1 Naquela mesma ocasião, estavam ali algumas pessoas que falaram para Jesus a respeito dos galileus cujo sangue Pilatos havia misturado com os sacrifícios que os mesmos realizavam.
2 Jesus-di ovâytsikaˀyan, “Heḏi hân íˀándeˀ? Ti hä̖ˀin Galilee-ˀin haˀwâa dínpóeḏíbo shánkí tꞌaywóhkannin dimuu in wéˀgen Galilee-winbíˀweḏi?
2 Então Jesus lhes disse:
3 Joe, háˀtoˀ. Wâytu̖máa, undá wáˀ unbí tꞌaywóˀdi bînjoeˀanpíḏá íchuu-í.
3 Digo a vocês que não eram; se, porém, não se arrependerem, todos vocês também perecerão.
4 Heḏi in tä̖ˀḏi kháve (18) tꞌowa oe Siloam tsowa ovâyhá̖núˀin iˀ tewhá tu̖ˀwändi dínkanuḏi, hândá inbí̖ˀgeḏi íˀándeˀ? Ti indá shánkí híwóhpí dívíˀoˀindá dimuuwän in wéˀgen tꞌowa oe Jerusalem búˀ dithaaˀinbíˀweḏi?
4 E, quanto àqueles dezoito sobre os quais desabou a torre de Siloé e os matou, vocês pensam que eles eram mais culpados do que todos os outros moradores de Jerusalém?
5 Joe, háˀtoˀ. Wâytu̖máa, undá wáˀ unbí tꞌaywóˀdi bînjoeˀanpíḏá íchuu-í.”
5 Digo a vocês que não eram; mas, se não se arrependerem, todos vocês também perecerão.
6 Heḏáháˀ nä́ˀin há̖hkangíˀin óˀgéḏí ovâytu̖ˀan: “Wên fig tay wí senbí nava iwe ûnchá, heḏi iˀ sen namää ihä̖ä̖pꞌaynuuwä̖́-íḏí, hebo hä̖́ä̖bo wíˀishaapí.
6 E Jesus contou a seguinte parábola:
7 Heḏiho iví nava tꞌôeˀi itu̖ˀan, ‘Ótꞌôeyan, nää-áḏího poje pa̖a̖yoho oˀä̖ä̖ donhä̖ä̖pꞌaynuuwä̖́-íḏí nä́ˀin tay iwe, hewänbo waˀḏi hä̖́ä̖bo wíḏonshaapí. Nátsꞌaˀ, nawänpiḏachá.’
7 Então disse ao homem que cuidava da vinha: “Já faz três anos que venho procurar fruto nesta figueira e não encontro nada. Portanto, corte-a! Por que ela ainda está ocupando inutilmente a terra?”
8 Hebo iˀ nava tꞌôeˀiˀḏi óetu̖ˀan, ‘Naví tsondiˀ, wíyá wêe pa̖a̖yowän nâasôemä̂äní, heḏi ee napúujiˀ i̖ˀge dónahpaa-í heḏá dósáˀkwꞌôení.
8 Mas o homem que cuidava da vinha respondeu: “Senhor, deixe-a ainda este ano, até que eu escave ao redor dela e ponha estrume.
9 Heḏiho nää wíyá pa̖a̖yo nahä̖ä̖pꞌaypóeḏáhoˀ, híwó, hebo napaapíḏáho natsaaḏee-í.’ ”
9 Se vier a dar fruto, muito bem. Se não der fruto, o senhor poderá cortá-la.”
10 Wí kaykhanwówá thaa Jesus-di in tꞌowa in Huḏíyoví méesateˀay ee ovâyhá̖ˀoˀ.
10 Num sábado, Jesus estava ensinando numa das sinagogas.
11 Wí kwee wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óemáaˀiˀ iwe najiˀ, heḏi tä̖ˀḏi kháve (18) pa̖a̖yo óehayˀan, heḏi naḏapháygípóeḏí wínataˀgepoeˀopí.
11 E chegou ali uma mulher possuída de um espírito de enfermidade, havia já dezoito anos; ela andava encurvada, sem poder se endireitar de modo nenhum.
12 Jesus-di iˀ kwee óemûˀḏi óetu̖ˀan, “Kóˀôe, nä́ˀi hay wóemáaˀi wînjâaˀa̖mí.”
12 Ao vê-la, Jesus a chamou e lhe disse:
13 Heḏi iˀ kwee óetä̖geḏi wesebo nataˀgepóe, heḏi iˀḏi Jôesi Táḏá-á kwꞌáayéboˀ óemáa.
13 E, impondo-lhe as mãos, ela imediatamente se endireitou e dava glória a Deus.
14 Hewänbo iˀ Huḏíyoví méesateˀay pꞌóˀḏéḏîˀ natꞌayjiˀ, kaykhanwówá thaa Jesus-di iˀ kwee óehehkháamä́giḏi, heḏiho in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Sí tꞌôe thaa naná jâaḏi waa, heḏi iweḏi wéˀi wí thaa wänbo íˀä̖ä̖-í wovâyhehkháamä̂äníḏí, iˀ kaykhanwówá thaa-á joe.”
14 O chefe da sinagoga, indignado por ver que Jesus curava no sábado, disse à multidão: — Há seis dias em que se deve trabalhar. Venham nesses dias para serem curados, mas não no sábado.
15 Nanbí Sedó Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Un paa waaginbá úvíjánúmáaˀin ímuuˀin, ti kaykhanwówá thaa nanân wänbo toˀwíḏí wänbo un diweḏi unbí wáasí háa búdu wívînwhisuuḏepíˀan heḏânho phéhkhaa iweḏi napee-í bînpꞌoemä̂äníḏí?
15 Porém o Senhor lhe respondeu:
16 Heḏi nä́we nä́ˀi kwee Abraham-bí ây iweḏiˀiˀbá namuuˀi najiˀ, i-á iˀ Penísendi Satan-di tä̖ˀḏi kháve (18) pa̖a̖yo óewhiˀan waagibá. Ti híwó wínamuupíˀan óemaˀpꞌä̖̂ä̖ḏi-íḏí kaykhanwówá thaa nanân wänboˀ?”
16 Por que motivo não se devia livrar deste cativeiro, em dia de sábado, esta filha de Abraão, a quem Satanás trazia presa há dezoito anos?
17 Heḏiho tꞌä̖hkí in óetunsúumáaˀin diwôedaˀpóe, heḏá tꞌä̖hkí in wéˀgen tꞌowa-á dihíhchanpóe, tꞌä̖hkí hä̖ä̖wí heˀendi híwó iˀandi.
17 Tendo Jesus dito estas palavras, todos os seus adversários ficaram envergonhados. Entretanto, o povo se alegrava por todos os feitos gloriosos que Jesus realizava.
18 Jesus-di wíyá ovâyhéeˀandi ovâytu̖ˀan, “Hân wâytu̖ˀa̖mí únhanginnáaníḏí háawin Jôesi Táḏáví há̖hkan ûnmuu waa. Háḏíḏan wâythayya̖mí hä̖ä̖ waagi namuuˀin? Gá ginnân:
18 Jesus disse:
19 Wí hínchä̖̂ä̖ˀi mustard koˀji wí sen ikêˀḏi iví nava iwe ikoeˀi waagiˀbá namuu. Natsijópúpóeḏí nasôeḏá wên tay napaa, heḏi in tsíḏé dívíshunwá̖ve iˀ waˀjáy khóe eeje dâyyä̖́hpaˀíḏí.”
19 É semelhante a um grão de mostarda, que um homem plantou na sua horta; e cresceu e fez-se árvore; e as aves do céu se aninharam nos seus ramos.
20 Heḏá wíyá ovâytu̖ˀan, “Hân wâytu̖ˀâ̖a̖mí wâythayya̖míḏí hä̖ä̖ waagi Jôesi Táḏáví há̖hkan ûnmuuˀin?
20 Disse mais:
21 Gá ginnân: Wí oewáasee wí kwee báyékí khändáḏí iwóndiˀ waagiˀbá namuu, heḏi nasôeḏi hanwaapíḏíboˀ iˀ oewáa tꞌä̖hkí napee.”
21 É semelhante ao fermento que uma mulher pegou e misturou em três medidas de farinha, até ficar tudo levedado.
22 Jesus oe Jerusalem búˀpiye namän, heḏi iˀ búˀây eeje ówînge eejá namändi tꞌowa ovâyhá̖hkanhon.
22 Jesus passava por cidades e aldeias, ensinando e caminhando para Jerusalém.
23 Heḏi wí toˀwíḏí óetsikaˀyan, “Nanbí Sedó, ti wí hí̖yä̖̂ä̖ḏi tꞌowaḏa̖ˀ ovâyˀaywoení?”
23 E alguém lhe perguntou: — Senhor, são poucos os que são salvos?
24 Jesus-di in iwe dijiˀin ovâytu̖ˀan, “In makówáwin phóḏi hí̖yä̖̂ä̖ saygiˀinda̖ˀ namuu, heḏiho hânho úvíkhä̖ä̖-í iwe ítsꞌú̖u̖níḏí. Wâytu̖ˀâ̖a̖mí, báyékí un ítsuḏedaˀí, hebo háˀto únkoeḏí-í.
24 Jesus respondeu:
25 Jôesi Táḏá iˀ iweˀiˀ pꞌóˀḏéḏîˀ namuuˀi-áho in phóḏi itꞌêeḏi-í, heḏi un ho ítsꞌú̖hpíˀindá jáˀwébo-áho wovâyjoeˀa̖mí, heḏi bînpópóˀoḏi ítú̖u̖ní, ‘Nanbí Sedó, nä́ˀin phóḏi dînhuu heḏânho gitsꞌú̖u̖níḏí.’ Hewänbo i-á natú̖u̖ní, ‘Toˀwên ímuuˀin naa wíḏînhanginnáhpí.’
25 Quando o dono da casa se tiver levantado e fechado a porta, e vocês, do lado de fora, começarem a bater, dizendo: “Senhor, abra a porta para nós”, ele responderá: “Não sei de onde vocês são.”
26 Heḏi undi bîntu̖ˀâ̖a̖mí, ‘U̖-áḏí ívíhú̖u̖yan, heḏi nanbí búˀ iwe u̖ˀḏi díhá̖ˀan.’
26 Então vocês dirão: “Comíamos e bebíamos com o senhor. Além disso, o senhor ensinava em nossas ruas.”
27 Hewänbo i-á natú̖u̖ní, ‘Wâytu̖ˀanpíˀan, toˀwên ímuuˀin naa wíḏînhanginnáhpí. Un yä̖ˀḏâapí tsiyekannin ímuuˀin, navíˀweḏi bíjâatä̖ä̖.’
27 Mas ele dirá a vocês: “Não sei de onde vocês são; afastem-se de mim, vocês todos que praticam o mal.”
28 Heḏi Abraham-dá Isaac-á Jacob-á heḏá tꞌä̖hkí in Jôesi Táḏáví tukheˀmindá oe makówá bînpu̖wä̖khâymáa, hebo undá jáˀwébo-á wovâyjoeˀa̖mí. Ihayḏiho ítꞌayḏi úvísíhtä̖ä̖khâymáaḏáháˀ úvíwä̖ˀtsꞌeekhâymáa.
28 Ali haverá choro e ranger de dentes, quando vocês virem Abraão, Isaque, Jacó e todos os profetas no Reino de Deus, mas vocês lançados fora.
29 Iwe tꞌowa-áho pꞌinpha̖ˀgeḏá tsânpha̖ˀgeḏá aakonpha̖ˀgeḏá thanpha̖ˀgeḏá diwéˀgepóewí, heḏi dínshánkíˀeeḏinân waabá dínpúuwí.
29 Muitos virão do Oriente e do Ocidente, do Norte e do Sul e tomarão lugar à mesa no Reino de Deus.
30 Heḏi ihayḏi wên toˀwên nää tíˀúugéˀin waa díncha̖a̖ˀindá pꞌóˀḏéḏíˀin dipúuwí, heḏi wên toˀwên pꞌóˀḏéḏíˀin dimuu gin diˀándeˀindáho tíˀúugéˀindáho dipúuwí.”
30 Porém, de fato, há últimos que serão primeiros, e primeiros que serão últimos.
31 Ihayhä̖̂ä̖bá wên Pharisees-á oe Jesus naˀä́n diwá dipówáḏí óetu̖ˀan, “Shánkí híwó nä́weḏi unmú-í, gá Herod iˀ pꞌóˀḏéḏîˀ namuuˀi wóeháyjíˀin nadaˀḏân.”
31 Naquela mesma hora, alguns fariseus vieram para dizer a Jesus: — Vá embora daqui, porque Herodes quer matá-lo.
32 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Jaˀ bintu̖ˀan hä̖ˀi pꞌóséwhâa, wí hä̖́yú̖ thaawän tꞌowa dovâyhehkháamáˀve-í, in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-á dovâykhehpíyeˀbe-í, heḏi ihayḏânho naa naví tꞌôe donboewá-í.
32 Ele, porém, lhes respondeu:
33 Hewänbo nää nä́ˀi thaa eeje waˀḏi oe Jerusalem búˀpiye omän. Wí Jôesi Táḏáví tukheˀbi óehayḏá, nakhâyˀä̖ˀ oe Jerusalem diweḏa̖ˀmânho ûnpúuwíˀin.
33 Porém, preciso caminhar hoje, amanhã e depois, porque não se espera que um profeta morra fora de Jerusalém.
34 “Un tꞌowa oe Jerusalem-win, in Jôesi Táḏáví tukheˀmin bîndahá̖núndeˀ, heḏá in tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀin Jôesi Táḏáḏí unbíˀpiye wovâysannindá bînkꞌusä̖yundeˀ. Hä̖́yä́nnanho odaˀ wâybaˀaaˀa̖míˀin, wí dee iví deeˀây ikꞌu̖ˀaanúˀhónde waabá, hewänbo undi wíḏímähpí.
34 — Jerusalém, Jerusalém! Você mata os profetas e apedreja os que lhe são enviados! Quantas vezes eu quis reunir os seus filhos, como a galinha ajunta os do seu próprio ninho debaixo das asas, mas vocês não quiseram!
35 Heḏânho wáy íthaa iwáho wí tayjee waabá únjoekandee-í. Wâytu̖ˀâ̖a̖mí, háˀto wíyá undi dímúuní owáy iˀ thaa napówá píhay naví̖ˀgeḏi ítú̖ ihayḏi, ‘Jôesi Táḏáḏí híwó óeˀâ̖a̖mí iˀ toˀwí ônkꞌûˀiˀ naˀä̖ä̖-íḏí.’ ”
35 Eis que a casa de vocês ficará deserta. E eu afirmo a vocês que não me verão mais, até que venham a dizer: “Bendito o que vem em nome do Senhor!”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.