João 9
Tewa NT (TEW_WBT) vs ARA
1 Jesus oe pꞌóegé wáy namändi wí sen óemûˀ, i-á tsíˀtꞌaaˀibo naˀaypu̖yä̖.
1 Caminhando Jesus, viu um homem cego de nascença.
2 Jesus-ví khä̖ge̖ˀnindi óetsikáyin, “Há̖hkandiˀ, ti nä́ˀi sen wên tꞌaywó̖ˀnin iˀandân, háa iví táḏáˀin däntꞌaywó̖ˀnandi tsíˀtꞌaaˀi naˀaypu̖yä̖?”
2 E os seus discípulos perguntaram: Mestre, quem pecou, este ou seus pais, para que nascesse cego?
3 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Wên tꞌaywó̖ˀnin iˀannin namuuḏi kin wíˀûnpóepí, háa iví táḏáˀin däntꞌaywó̖ˀnandi wänbo-á yoe. Nä́ˀindá ûnpóe heḏânho Yôesi Táḏáḏí wên háawên ônˀa̖míḏí, heḏi kindiḏi nakeepúwíḏí Yôesi Táḏá-á nakayˀin.
3 Respondeu Jesus: Nem ele pecou, nem seus pais; mas foi para que se manifestem nele as obras de Deus.
4 Thaaḏi tꞌowa dívítꞌôeˀa̖mígîˀ naná, khu̖ˀḏéeḏá yoe. Heḏi hanbá nää-ân naná i naa dísandiví tꞌôe ívíˀa̖míḏí waˀḏi gínkoeḏiḏiboˀ, gá owáy wí thaa nanáˀ diwe naˀin wíyá háˀto gínkoeḏí-í ívítꞌôeˀa̖míḏí.
4 É necessário que façamos as obras daquele que me enviou, enquanto é dia; a noite vem, quando ninguém pode trabalhar.
5 Waˀ nä́ä oepáa kꞌayḏi oyiḏibo naa wí kohthay tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ waagiˀbá omuu.”
5 Enquanto estou no mundo, sou a luz do mundo.
6 Kin natú̖ ihayḏi ee nange isópꞌohén, heḏi iví sóˀpꞌoeḏi wí napꞌoˀay ipaaḏi i sen natsíˀtꞌaamuuˀi tsée eeḏi óeˀä̖yu̖.
6 Dito isso, cuspiu na terra e, tendo feito lodo com a saliva, aplicou-o aos olhos do cego,
7 Heḏáháˀ óetu̖ˀan, “Yaˀ ópûn oe pꞌobúˀay iwepiyeˀ, Siloam kin dâytu̖ˀoˀiˀ, heḏi uví tsée mänˀowíḏi-í.’ (Nä́ˀin khá̖wä̖́ Siloam-dá natu̖ˀdaˀ “óesandiˀ” gin.) Heḏiho i sen namääḏi iˀoewä̖́ä̖, heḏi iwáybun dihayḏihoˀ iví keetan imáa.
7 dizendo-lhe: Vai, lava-te no tanque de Siloé (que quer dizer Enviado). Ele foi, lavou-se e voltou vendo.
8 In toˀwên i senbí tsoˀwa dithaaˀin heḏá in toˀwên ihä̖ä̖daˀsógéndeḏi óemûˀin dívítsikaˀmáa, “Ti nä́ˀi i to sen ihä̖ä̖daˀsógéndeˀi wínamuupíˀan?”
8 Então, os vizinhos e os que dantes o conheciam de vista, como mendigo, perguntavam: Não é este o que estava assentado pedindo esmolas?
9 Wên ditú̖, “I-ânkun namuu.” Wây-á wêndá ditú̖, “Yoe” gin, “i waagibá ûnwänpicha̖a̖.” Hewänbo i sendá natú̖, “Naa-ânkun i omuu.”
9 Uns diziam: É ele. Outros: Não, mas se parece com ele. Ele mesmo, porém, dizia: Sou eu.
10 Heḏiho óetsikáyin, “Hândiḏan handi uví keetan mänkêˀ?”
10 Perguntaram-lhe, pois: Como te foram abertos os olhos?
11 Iḏi ovâytu̖ˀan, “Wí sen Jesus gin nakhá̖wä̖́ˀi wí napꞌoˀay ipaa, heḏi naví tsée eeḏi díˀä̖yu̖, heḏi dítu̖ˀan oe pꞌobúˀay Siloam gin dâytu̖ˀoˀ iwe dáyˀowíḏi-í. Heḏihoˀ omääḏi dáyˀoewä̖́ä̖, heḏi naví keetan donkêˀ.”
11 Respondeu ele: O homem chamado Jesus fez lodo, untou-me os olhos e disse-me: Vai ao tanque de Siloé e lava-te. Então, fui, lavei-me e estou vendo.
12 Óetsikáyin, “Wáyho iˀ?” “Gáwáy” gin ovâytu̖ˀan.
12 Disseram-lhe, pois: Onde está ele? Respondeu: Não sei.
13 I thaa Jesus i napꞌo ipaaḏi i sen natsíˀtꞌaamúˀdeˀiví keetan óemä́gi ihayḏá Huḏíyoví kaykhanwówá thaa naná. Heḏiho toˀwêndi in Pharisees-víˀpiyeˀ i sen óehoˀ indi óehéeˀa̖míḏí.
13 Levaram, pois, aos fariseus o que dantes fora cego.
14 — ausente —
14 E era sábado o dia em que Jesus fez o lodo e lhe abriu os olhos.
15 In Pharisees-di wáˀ óetsikáyin háḏíḏan iví keetan ikêˀin. Iḏá ovâytu̖ˀan, “Wí sendi nä́ä tsée eeḏi dínapꞌoˀä̖yu̖, heḏá dáyˀoewä̖́ä̖, heḏi nää dînkeepóe.”
15 Então, os fariseus, por sua vez, lhe perguntaram como chegara a ver; ao que lhes respondeu: Aplicou lodo aos meus olhos, lavei-me e estou vendo.
16 Wáy wên in Pharisees ditú̖, “I sen kin iˀandi-á Yôesi Táḏáḏí wíˀônkꞌûˀpí, gá nä́ˀi kaykhanwówá thaa wíˀiˀaˀginpíḏân.” Hewänbo wây-á wêndá ditú̖, “Wí toˀwí tꞌaywó̖ˀtoˀi namuuˀi ki̖ˀbi pínnán háˀto ikeeya̖mí.” Heḏiho wêegeˀin dipóe.
16 Por isso, alguns dos fariseus diziam: Esse homem não é de Deus, porque não guarda o sábado. Diziam outros: Como pode um homem pecador fazer tamanhos sinais? E houve dissensão entre eles.
17 Heḏi wíyá in Pharisees-di i sen natsíˀtꞌaamúˀdeˀiˀ óetsikáyin, “Heyâa u̖, hân iví̖ˀgeḏi ú̖chanpoˀ? U̖-ân unmuu uví keetan mänkêˀiˀ.” I sendi ovâytu̖ˀan, “I-á Yôesi Táḏáví tukhe̖ˀbi namuu.”
17 De novo, perguntaram ao cego: Que dizes tu a respeito dele, visto que te abriu os olhos? Que é profeta, respondeu ele.
18 Hewänbo in Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀin wíḏívíwhä̖yu̖pí nä́ˀi sen taˀgendi natsíˀtꞌaamuuwän hebo nää ûnkeepóe, heḏihoˀ iví táḏáˀin ovä̂ntu̖kánnan iví̖ˀgeḏi ovä̂ntsikáyi̖ˀníḏí.
18 Não acreditaram os judeus que ele fora cego e que agora via, enquanto não lhe chamaram os pais
19 Heḏi ovä̂ntsikáyin, “Ti unbí ay nä́ˀi dä́nmuu? Ti tsíˀtꞌaaˀi naˀaypu̖yä̖ˀin datú̖ní? Háḏídan handi nää ûnkeená?”
19 e os interrogaram: É este o vosso filho, de quem dizeis que nasceu cego? Como, pois, vê agora?
20 I senbí táḏáˀindi ovâytu̖ˀan, “Gä́nhanginnândákun naˀinbí ay gä́nmuuˀin heḏá tsíˀtꞌaaˀi naˀaypu̖yä̖ˀindá.
20 Então, os pais responderam: Sabemos que este é nosso filho e que nasceu cego;
21 Hewänbo háaḏí nää ûnkeenáˀnin wígä́nhanginnáhpí, heḏá wáˀ wígä́nhanginnáhpí toˀwíḏí óekeetanmä́giˀin. Bintsikáyi̖ˀbe iˀ. Senho namuu. Igîˀ wíˀbo ipihéeˀa̖mí.”
21 mas não sabemos como vê agora; ou quem lhe abriu os olhos também não sabemos. Perguntai a ele, idade tem; falará de si mesmo.
22 I senbí táḏáˀin in Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀin dä̂nkhuwôedaˀmáa, gá dâywéhpêeˀandân i méesate ee ovâytsuḏekhâ̖a̖ˀa̖míḏí toˀwên ditû̖ˀnin Jesus-á namuu i toˀwí Yôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí.
22 Isto disseram seus pais porque estavam com medo dos judeus; pois estes já haviam assentado que, se alguém confessasse ser Jesus o Cristo, fosse expulso da sinagoga.
23 Handiḏânkunho datú̖, “Senho namuu, heḏiho bintsikáyi̖ˀbe iˀ.”
23 Por isso, é que disseram os pais: Ele idade tem, interrogai-o.
24 Heḏiho wáygíngîˀ i sen natsíˀtꞌaamúˀdeˀiˀ óetsꞌúḏeḏi óetu̖ˀan, “Yôesi Táḏáví páaḏépiyeˀ uví tu̖u̖ bimä̂äní in taˀgen untú̖níḏí. Gínhanginná nä́ˀi sen iví̖ˀgeḏi bihéeˀandi-ân tꞌaywó̖ˀtoˀi namuuˀin.”
24 Então, chamaram, pela segunda vez, o homem que fora cego e lhe disseram: Dá glória a Deus; nós sabemos que esse homem é pecador.
25 Iḏi ovâytu̖ˀan, “Naa wíḏînhanginnáhpí háa tꞌaywó̖ˀtoˀi namuuˀin háa yoe, hewänbo nä́ˀin taˀgendi dînhanginná: Tobáháa hä́ndíḏí otsíˀtꞌaamúˀde wänboˀ, nää-á dînkeená.”
25 Ele retrucou: Se é pecador, não sei; uma coisa sei: eu era cego e agora vejo.
26 Heḏiho óetsikáyin, “Hânnan wóeˀan? Hândiḏan wóekeetanmä́gi?”
26 Perguntaram-lhe, pois: Que te fez ele? como te abriu os olhos?
27 Heḏi ovâytu̖ˀan, “Wâytu̖ˀanhoˀ, hewänbo wíˀúvítꞌóyanpí. Háaḏan wíyá ítꞌoe-íˀin ídaˀ? Ti ídaˀ gáhân un wáˀ iḏi wovâyhá̖ˀa̖míˀin heḏânho ivíˀpiyeˀ úvíwhä̖yú̖-íḏí?”
27 Ele lhes respondeu: Já vo-lo disse, e não atendestes; por que quereis ouvir outra vez? Porventura, quereis vós também tornar-vos seus discípulos?
28 Indi i sen hä̖ä̖wí nachä̖ˀmuupí waagi óehéeˀandi óetu̖ˀan, “U̖-ân hä̖ˀi sendi wóehá̖ˀoˀiˀ unmuu. Naˀindá Moses-ví híˀḏí díhá̖ˀanninnân gimuu.
28 Então, o injuriaram e lhe disseram: Discípulo dele és tu; mas nós somos discípulos de Moisés.
29 Yôesi Táḏáḏí Moses óehéeˀannin gínhanginná. Hewänbo hä̖ˀi sendá, wígínhanginnáhpí toˀwíḏí óesannin.”
29 Sabemos que Deus falou a Moisés; mas este nem sabemos donde é.
30 I sendi ovâytu̖ˀan, “Whä̖yu̖píwó̖ˀnin namuu. Tobáháa naví keetan iḏi dímä́gi wänboˀ un wíˀúnhanginnáhpí toˀwíḏí óesannin.
30 Respondeu-lhes o homem: Nisto é de estranhar que vós não saibais donde ele é, e, contudo, me abriu os olhos.
31 Gínhanginná Yôesi Táḏáḏí in tꞌaywó̖ˀtoˀin wíˀovâykhä̖ge̖ˀdopíˀin híwó̖ˀ dívíˀa̖míḏí, hewänbo in toˀwên óeˀaˀgindoˀindá heḏá toˀwên háa natú̖ waa dívíˀoˀindá, innânho iḏi ovâykhä̖ge̖ˀdoˀ.
31 Sabemos que Deus não atende a pecadores; mas, pelo contrário, se alguém teme a Deus e pratica a sua vontade, a este atende.
32 I nan oepáa nakhíˀyen dihayḏi waagibo nää puˀwahayḏi toˀwí wänbo wíˀûnkoeḏipí wí tsíˀtꞌaaˀi naˀaypu̖yä̖ˀiví keetan óemä̂äníḏí.
32 Desde que há mundo, jamais se ouviu que alguém tenha aberto os olhos a um cego de nascença.
33 Hä̖ˀi sen Yôesi Táḏáḏí óesanpíḏáho háˀto ûnkoeḏí-í háawên wänbo iˀa̖míḏí.”
33 Se este homem não fosse de Deus, nada poderia ter feito.
34 Indi óetu̖ˀan, “U̖-á tꞌaywó̖ˀtoˀiḏa̖ˀ unˀaypu̖yä̖. Ti unˀánde gáhân u̖ ú̖koeḏiˀin naˀin díhá̖ˀa̖míḏí?” Heḏi iwáygéḏí óekhe̖hpiyeḏi óekhâ̖a̖ˀan i méesate ee wíyá natsꞌú̖níḏí.
34 Mas eles retrucaram: Tu és nascido todo em pecado e nos ensinas a nós? E o expulsaram.
35 Jesus ûnhanginpóe i sen óekhe̖hpiyeˀin, heḏi óenuwä̖ḏi óeshaa, heḏi óetsikáyin, “Ti i toˀwí tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ naˀaypu̖yä̖ˀivíˀpiyeˀ biwhä̖yundeˀ?”
35 Ouvindo Jesus que o tinham expulsado, encontrando-o, lhe perguntou: Crês tu no Filho do Homem?
36 I sendi Jesus óetsikáyin, “Mä́ˀmä̂ä, to-an nä́ˀi toˀwí namuu, tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ naˀaypu̖yä̖ˀiˀ? Dítu̖ˀan toˀwí namuuˀin, heḏânho naa dînkoeḏí-í ivíˀpiyeˀ dáywhä̖yú̖-íḏí.”
36 Ele respondeu e disse: Quem é, Senhor, para que eu nele creia?
37 Jesus-di óetu̖ˀan, “U̖ḏi nâamûˀhoˀ. Naaḏi wíhíˀmáaˀi-ân i omuu.”
37 E Jesus lhe disse: Já o tens visto, e é o que fala contigo.
38 I sendi óetu̖ˀan, “Naˀinbí Sedó, naa uvíˀpiyeˀ dáywhä̖yundeˀ,” heḏi Jesus-ví páaḏépiyeˀ idéˀgendisóge.
38 Então, afirmou ele: Creio, Senhor; e o adorou.
39 Jesus natú̖, “Naa nä́ä oepáa kꞌayḏipiyeˀ oˀä̖ä̖ heḏânho nakeepúwíḏí toˀwên híwó̖ˀ dívíkanhonnin dimuuˀin heḏá toˀwên híwó̖ˀpí dívíkanhonnin dimuuˀindá. Naa oˀä̖ä̖ in toˀwên wíḏâymúndepíˀin dínhanginnáˀnin dínkeepúwíḏí, heḏá in toˀwên dínkeetꞌóe gin diˀándeˀindá ditsíˀtꞌaamuu waagibá dipúwí.”
39 Prosseguiu Jesus: Eu vim a este mundo para juízo, a fim de que os que não veem vejam, e os que veem se tornem cegos.
40 Wên Pharisees iwe tsoˀwa diwinnindi óetsikáyin, “Ti unˀánde gáhân naˀin wáˀ gitsíˀtꞌaamuuˀin waagiˀinbá gimuu?”
40 Alguns dentre os fariseus que estavam perto dele perguntaram-lhe: Acaso, também nós somos cegos?
41 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Ítsíˀtꞌaamuu gin únhanginnândáhoˀ, tꞌaywó̖ˀdi wívînmáˀve-ípí. Hewänbo nää ítû̖ˀ únkeetꞌóe gin, heḏiho waˀḏi unbí tꞌaywó̖ˀdi wíwovâyyâaˀanpí.”
41 Respondeu-lhes Jesus: Se fôsseis cegos, não teríeis pecado algum; mas, porque agora dizeis: Nós vemos, subsiste o vosso pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.