João 7
Tewa NT (TEW_WBT) vs VC
1 Nä́ˀi hä̖ä̖wí naphaḏe ihayḏi Jesus oe Galilee nange i̖ˀge tꞌä̖hkí nayiˀ. Judea nangepiyeˀ wínamääpí, in Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀin háḏíḏíḏa̖ˀmân dítu̖máa háḏíḏí óehéyíˀin dâytu̖wä̖máaḏí.
1 Depois disso, Jesus percorria a Galiléia. Ele não queria deter-se na Judéia, porque os judeus procuravam tirar-lhe a vida.
2 In Huḏíyoví shánkîˀḏi púnúˀ naná, dáyˀóhkhu̖u̖teˀâykwꞌóeˀóˀi shánkîˀḏi gin dâytu̖ˀoˀ.
2 Aproximava-se a festa dos judeus chamada dos Tabernáculos.
3 Heḏiho Jesus-ví tíˀûuwindi óetu̖ˀan, “Nä́weḏi ópûn heḏi oe Judea nangepiyeˀ unmú-í, heḏânho in tꞌowa uvíˀpiyeˀ dívíwhä̖yundeˀin iwe diyiˀindi i pínnán tꞌôe biˀoˀin wóemúníḏí.
3 Seus irmãos disseram-lhe: Parte daqui e vai para a Judéia, a fim de que também os teus discípulos vejam as obras que fazes.
4 Toˀwí in tꞌowaḏi keeˀeeḏi óetaa-íˀin nadaˀḏi kaaḏibo háawên wíˀiˀopí. Heḏânho ki̖ˀbi hä̖ä̖wí bikanhondi, ú̖khâyˀä̖ˀ toˀwên tꞌä̖hkíví páaḏépiyeˀ biˀâ̖a̖míˀin.”
4 Pois quem deseja ser conhecido em público não faz coisa alguma ocultamente. Já que fazes essas obras, revela-te ao mundo.
5 Haˀwâa óetu̖ˀan, gá tobá iví tíˀûuwin dimuu wänboˀ ivíˀpiyeˀ wíḏívíwhä̖yundepíḏân.
5 Com efeito, nem mesmo os seus irmãos acreditavam nele.
6 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Naagîˀ ihayḏi waˀ wíḏînnáhpí, hewänbo ungîˀ-á hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí híwó̖ˀ dihayḏi únná.
6 Disse-lhes Jesus: O meu tempo ainda não chegou, mas para vós a hora é sempre favorável.
7 In tꞌowa Yôesi Táḏá dâytaapíˀin dimuuˀin háˀto wovâytꞌáy-í, hewänbo naa-ân dítꞌay, gá dovâytu̖máaḏân inbí yä̖ˀḏâapí tsiyekan niˀgeḏi.
7 O mundo não vos pode odiar, mas odeia-me, porque eu testemunho contra ele que as suas obras são más.
8 Unnân wáy dínshánkîˀḏináˀ diwepiyeˀ bípûn. Naa-á waˀḏi wóˀmänpí híwó̖ˀ dihayḏi naagîˀ wínanáhpíḏí” kin ovâytu̖ˀan.
8 Subi vós para a festa. Quanto a mim, eu não irei, porque ainda não chegou o meu tempo.
9 Heḏihoˀ oe Galilee nange iwebo iwóyí̖ˀ.
9 Dito isto, permaneceu na Galiléia.
10 Iví tíˀûuwin oe dínshánkîˀḏináˀ diwepiyeˀ dimää ihayḏi tíˀúugéḏí i wáˀ namää, hewänbo kaaḏibo-ân namää, keeḏibo-á yoe.
10 Mas quando os seus irmãos tinham subido, então subiu também ele à festa, não em público, mas despercebidamente.
11 In Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀindi ee dínshánkîˀḏináˀ diwe óetu̖wä̖máa, heḏi dívítsikaˀmáa, “Wáyho i toˀ?”
11 Buscavam-no os judeus durante a festa e perguntavam: Onde está ele?
12 In báyékí tꞌowa iwe diyiˀin báyékí dívíkaahíˀmáa iví̖ˀgeḏi. Wên ditû̖ˀ, “Híwó̖ˀdi sen namuu” gin. Wây-á ditû̖ˀ, “Yoe, handá yoe. Iḏi báyékí tꞌowa in taˀgen namuu iweḏi ovâyyâaˀoˀ.”
12 E na multidão só se discutia a respeito dele. Uns diziam: É homem de bem. Outros, porém, diziam: Não é; ele seduz o povo.
13 Hewänbo tꞌä̖hkí in tꞌowa in Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀin dâykhuwôedaˀmáaḏí kaaḏibo iví̖ˀgeḏi dívíhíˀmáa.
13 Ninguém, contudo, ousava falar dele livremente com medo dos judeus.
14 I shánkîˀḏi píngé hayḏi naphaḏe ihayḏi Jesus i méesate hayˀi ee natsꞌú̖ heḏi in tꞌowa ovâyhá̖ˀoˀ.
14 Lá pelo meio da festa, Jesus subiu ao templo e pôs-se a ensinar.
15 In Huḏíyoví pꞌóˀḏéḏíˀin ovâyháaˀandi ditú̖, “Hândiḏangú nä́ˀi sen hânho ûnhanginná, toˀwíḏí óehá̖ˀanpí wänboˀ?”
15 Os judeus se admiravam e diziam: Este homem não fez estudos. Donde lhe vem, pois, este conhecimento das Escrituras?
16 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Naví há̖hkan navíˀinda̖ˀ wíḏînmuupí, hewänbo i dísandivíˀin wáˀ ûnmuu.
16 Respondeu-lhes Jesus: A minha doutrina não é minha, mas daquele que me enviou.
17 In toˀwên háa Yôesi Táḏá natú̖ waa dikandaˀindáho dínhanginpúwí naví há̖hkan niˀgeḏi, háa Yôesi Táḏá natú̖ waa dikandaˀindáho dínhanginpúwí naví há̖hkan niˀgeḏi, háa Yôesi Táḏávíˀweḏi dînˀä̖ä̖ˀin heḏiháa naví ánshaa i̖ˀgeḏibo dáypihíˀmáaˀin.
17 Se alguém quiser cumprir a vontade de Deus, distinguirá se a minha doutrina é de Deus ou se falo de mim mesmo.
18 In toˀwên inbí ánshaa dínmuuˀiḏa̖ˀ dívíhéeˀoˀindá dívípitegé-íˀin didaˀ. Hewänbo toˀwên i ovâysandiˀ kwꞌáye óetegé-íˀin didaˀindá in taˀgen dívíhéeˀoˀ, heḏá inbí píˀnä́ khóˀyé-á hôeyó wänbo wíḏâymáapí.
18 Quem fala por própria autoridade busca a própria glória, mas quem procura a glória de quem o enviou é digno de fé e nele não há impostura alguma.
19 Moses-di Yôesi Táḏáví tsontu̖u̖ wovâyta̖ˀnanpíˀan, hewänbo wénä wí wänbo un iví ta̖ˀkan wívînˀaˀgindopí. Háaḏan naa díhéyíˀin ídaˀ?”
19 Acaso não foi Moisés quem vos deu a lei? No entanto, ninguém de vós cumpre a lei!...
20 Toˀwíḏí in tꞌowa yâaḏi óetu̖ˀan, “Háaḏan untú̖, toˀwí nadaˀ wóehéyíˀin? U̖-á wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wóemáa, heḏânho haˀwâa untú̖.”
20 Por que procurais tirar-me a vida? Respondeu o povo: Tens um demônio! Quem procura tirar-te a vida?
21 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Wên pínnán tꞌôe kaykhanwówá thaa iwe dáyˀandibo un tꞌä̖hkí wovâyháaˀan,
21 Replicou Jesus: Fiz uma só obra, e todos vós vos maravilhais!
22 hewänbo undá unbí eˀnûn áyyä̖̂ä̖ in Huḏíyoví kꞌewe̖ˀ taaḏi bîntaaˀoˀ inbí thaa dínnáˀ dihayḏi tobá kaykhanwówá thaa nanân wänboˀ, gá hä́nˀoe Moses-di han wovâyyôndân. (Moses-á i páaḏéˀi wínamuupí nä́ˀin khuu iˀandiˀ, hewänbo in shánkí hä́nˀoeˀindáho hanho dívíˀan.)
22 Moisés vos deu a circuncisão {se bem que ela não é de Moisés, mas dos patriarcas}, e até no sábado circuncidais um homem!
23 Nää wí enúkáy nä́ˀin kꞌewe̖ˀ taaḏi óetaaˀoˀ kaykhanwówá thaa nanân wänboˀ, heḏânho Moses-ví tsontu̖u̖ wívînˀaˀginhá̖nú-ípíḏí. Heḏi háaḏan handi naa-áḏí ítꞌay wí sen túuˀú tꞌä̖hkíbo dônhehkháaˀandi kaykhanwówá thaa nanân wänboˀ?
23 Se um homem recebe a circuncisão em dia de sábado, e isso sem violar a Lei de Moisés, por que vos indignais comigo, que tenho curado um homem em todo o seu corpo em dia de sábado?
24 Wí hä̖ä̖wí háa pu̖wä̖ḏi nakeetꞌóeˀin bînwänpimûˀḏiboˀ wesebo wíˀítú̖nípí, ‘Kinnân namuu,’ hewänbo páaḏé á̖yîngiḏi bînnuwä̖́ˀí-á háa namuuˀin, heḏânho únkoeḏí-í ítú̖níḏí taˀgendi háa namuuˀin.”
24 Não julgueis pela aparência, mas julgai conforme a justiça.
25 Wên tꞌowa ee Jerusalem diweˀin ditú̖, “Ti nä́ˀi sen i toˀwí naˀinbí tsonnindi óehéyíˀin didaˀi wínamuupíˀan?
25 Algumas das pessoas de Jerusalém diziam: Não é este aquele a quem procuram tirar a vida?
26 Binmúˀḏí, hä̖ˀin tꞌowa tꞌä̖hkíví páaḏépiyeˀ ihíˀmáa, heḏi toˀwí wänbo háabo wínatû̖ˀpí óewóyí̖ˀníḏí. Tigú in tsonnin dívíwhä̖yunde nä́ˀi-ân namuu i toˀwí Yôesi Táḏáḏí óesogekhâymáaˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí.
26 Todavia, ei-lo que fala em público e não lhe dizem coisa alguma. Porventura reconheceram de fato as autoridades que ele é o Cristo?
27 Hewänbo kavêe i-á wínamuupí. I toˀwí Yôesi Táḏáḏí óesogekhâymáaˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí naˀä̖ä̖ ihayḏá, toˀwí wänbo wíˀûnhanginnánípí wä̖́hä̖̂ä̖wi namuuˀin, hewänbo tꞌä̖hkíḏíbo gínhanginná wä̖́hä̖̂ä̖wi nä́ˀi sen namuuˀin.”
27 Mas este nós sabemos de onde vem. Do Cristo, porém, quando vier, ninguém saberá de onde seja.
28 Jesus-di i méesate hayˀi iwe ovâyhá̖ˀoˀ ihayḏi kaygi ovâytu̖ˀan, “Ítû̖ˀ únhanginná toˀwí omuuˀin heḏá wä̖́hä̖̂ä̖wi omuuˀindá. Naa wíˀbo opichanpóeḏíbo wóˀä̖ä̖pí. I toˀwí naa dísandiˀ taˀgendi nawówáyiˀ, heḏi undi wívîntaapí,
28 Enquanto ensinava no templo, Jesus exclamou: Ah! Vós me conheceis e sabeis de onde eu sou!... Entretanto, não vim de mim mesmo, mas é verdadeiro aquele que me enviou, e vós não o conheceis.
29 hewänbo naaḏá dótaa, gá ivíˀweḏi oˀä̖ä̖ḏân, heḏá iḏá dísan.”
29 Eu o conheço, porque venho dele e ele me enviou.
30 Jesus-ví híˀ ûnmuuḏi óepankéyíˀin didaˀ, hewänbo óekéyí ihayḏi waˀ wíˀûnnáhpíḏí toˀwíḏí wänbo wíˀóeyâ̖ˀpí.
30 Procuraram prendê-lo, mas ninguém lhe deitou as mãos, porque ainda não era chegada a sua hora.
31 Hewänbo báyékí tꞌowa iwe diyiˀin ivíˀpiyeˀ dívíwhä̖yu̖. Kin ditû̖ˀ: “I-ânkun i namuu Yôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí. Wíyá toˀwí-á háˀto naˀä̖́ä̖-í shánkí báyékí pínnán ikeeya̖míḏí nä́ˀi senbíˀweḏi.”
31 Muitos do povo, porém, creram nele e perguntavam: Quando vier o Cristo, fará mais milagres do que este faz?
32 In Pharisees ditꞌoe in tꞌowa nä́ˀi hä̖ä̖wí Jesus-ví̖ˀgeḏi dívíkaahíˀmáaḏí, heḏiho indáḏí heḏá in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindáḏí wên sundaḏo i méesate hayˀi dâyˀá̖yí̖ˀdoˀin ovâysan óepankéyíḏí.
32 Os fariseus ouviram esse murmúrio que circulava entre o povo a respeito de Jesus. Então, de acordo com eles, os príncipes dos sacerdotes enviaram guardas para prendê-lo.
33 Jesus-di in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Hây tä̖hkíḏa̖ˀ undáḏí dáywóyí̖ˀní, heḏáháˀ owáymän i dísandivíˀwepiyeˀ.
33 Disse Jesus: Ainda por um pouco de tempo estou convosco e então vou para aquele que me enviou.
34 Heḏáháˀ undá dínuwä̖́-í, hewänbo háˀto díshaa-í. Wáy naa omän diwepiyeˀ wíˀúnpu̖hkoeḏí-ípí.”
34 Buscar-me-eis sem me achar, nem podereis ir para onde estou.
35 In Huḏíyo tsonnin dívítu̖ˀan, “Wáypiyan nä́ˀi sen namän? Natû̖ˀ háˀto âysháa-í gin. Ti namän gáhân wáy in Huḏíyo diwaḏekwꞌó̖ˀ deeyepiyeˀ, in Huḏíyo dimuupíˀin tꞌowaví yâa natháa-íḏí, hä̖ˀin Huḏíyo dimuupíˀin ovâyhá̖ˀa̖míḏí?
35 Os judeus perguntavam entre si: Para onde irá ele, que o não possamos achar? Porventura irá para o meio dos judeus dispersos entre os gregos, para tornar-se o doutor dos estrangeiros?
36 Iḏi dítu̖ˀan, ‘Undi dínuwä̖́-í hewänbo háˀto díshaa-í. Wáy ochangítꞌóe iwepiyeˀ wíˀúnpu̖hkoeḏí-ípí.’ Hânnangú iví híˀ ûntu̖ˀdaˀ?”
36 Que significam essas palavras que nos disse: Buscar-me-eis sem me achar, e onde estou para lá não podereis ir?
37 I tꞌä̖ˀgi shánkîˀḏi thaa-á shánkí hayˀi thaa namuu, heḏi Jesus iwe nawindi kaygi ovâytu̖ˀan, “Toˀwí napꞌoesáˀaaḏi navíˀpiyeˀ naˀä̖́ä̖-í isu̖wä̖́-íḏí.
37 No último dia, que é o principal dia de festa, estava Jesus de pé e clamava: Se alguém tiver sede, venha a mim e beba.
38 Yôesi Táḏáví ta̖ˀnin diwe kinnân nata̖ˀmuu: Toˀwên navíˀpiyeˀ dívíwhä̖yundeˀinbí píˀnä́ khóˀyé wí pꞌoˀkꞌay waagibá dâymáa, heḏi i pꞌoe-á nawówátsipä̖yiˀi namuu.”
38 Quem crê em mim, como diz a Escritura: Do seu interior manarão rios de água viva {Zc 14,8; Is 58,11}.
39 I pꞌoe i̖ˀgeḏi ihéeˀandi-á i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-ân namuu, heḏi toˀwên ivíˀpiyeˀ dívíwhä̖yundeˀin i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ dâykéyí. Hewänbo nä́ˀi Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-á waˀḏi wíˀovâymä́gipí, Jesus waˀḏi makówápiyeˀ wínapeepíḏí.
39 Dizia isso, referindo-se ao Espírito que haviam de receber os que cressem nele, pois ainda não fora dado o Espírito, visto que Jesus ainda não tinha sido glorificado.
40 In tꞌowa nä́ˀin ovaytu̖máaˀin ditꞌoe ihayḏi wáy wên ditú̖, “Taˀgendi nä́ˀi-á Yôesi Táḏáví tukhe̖ˀbiˀ âytsíkhaˀmáaˀi namuu.”
40 Ouvindo essas palavras, alguns daquela multidão diziam: Este é realmente o profeta.
41 Hewänbo wây-á ditú̖, “I-á namuu i toˀwí Yôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí.” Heḏá wáˀ wây-á ditú̖, “Hewänbo i toˀwí Yôesi Táḏáḏí óesogekhâymáaˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí Galilee-wi wínamúnípí.
41 Outros diziam: Este é o Cristo. Mas outros protestavam: É acaso da Galiléia que há de vir o Cristo?
42 Ti Yôesi Táḏáví ta̖ˀnin diwe wínatú̖hpíˀan, i toˀwí iḏi óesogekhâymáaˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí David-ví ây iweḏiˀibá namúní, heḏá oe Bethlehem-dá naˀaypu̖yä̖gítꞌóe, i búuˀúˀay David naˀaypu̖yä̖ iwebá.”
42 Não diz a Escritura: O Cristo há de vir da família de Davi, e da aldeia de Belém, onde vivia Davi?
43 Heḏiho in tꞌowa Jesus-ví̖ˀgeḏi handa̖ˀ wídívíˀánshaamáapíḏí wêegeˀin dipóe.
43 Houve por isso divisão entre o povo por causa dele.
44 Wáy wêndi óepankéyíˀin didaˀ, hewänbo toˀwíḏí wänbo wíˀóeyâ̖ˀpí.
44 Alguns deles queriam prendê-lo, mas ninguém lhe lançou as mãos.
45 In méesateˀin sundaḏo diwáymää in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in Pharisees-á dikwꞌó̖ˀ diwepiyeˀ, heḏi in sundaḏo ovâytsikáyin, “Heḏi háaḏan i sen wívînmaapí?”
45 Voltaram os guardas para junto dos príncipes dos sacerdotes e fariseus, que lhes perguntaram: Por que não o trouxestes?
46 Indi in Pharisees ovâytu̖ˀan, “Hä̂nhay wänbo wí toˀwí wíˀihéeˀanpí hä̖ˀi sen ihéeˀo waagibá.”
46 Os guardas responderam: Jamais homem algum falou como este homem!...
47 In Pharisees-di ovâytsikáyin, “Ti un wáˀ in taˀgen namuu iweḏi iḏi wovâyyâaˀan?
47 Replicaram os fariseus: Porventura também vós fostes seduzidos?
48 Ti wíˀúnhanginnáhpíˀan wîˀ wänbo naˀin tsonnindá heḏá naˀin Pharisees-á ivíˀpiyeˀ wíˀívíwhä̖yundepíˀin?
48 Há, acaso, alguém dentre as autoridades ou fariseus que acreditou nele?
49 Yôesi Táḏáḏí nä́ˀin tꞌowa ivíˀpiyeˀ dívíwhä̖yundeˀin ovâytuchä̖nukhâymáa, indá i tsontu̖u̖ Moses itaˀnandi wíḏâytaapí.”
49 Este poviléu que não conhece a lei é amaldiçoado!...
50 Wí sen in diweḏi Nicodemus gin nakhá̖wä̖́ˀiḏi ovâyhéeˀan, i-á hä̂nhaybo Jesus-víˀpiyeˀ namääˀiˀ namuu.
50 Replicou-lhes Nicodemos, um deles, o mesmo que de noite o fora procurar:
51 Kinnân ovâytu̖ˀan: “Wígínkoeḏipí gitú̖níḏí háa wí toˀwí híwó̖ˀ háa híwó̖ˀpí iˀannin páaḏé iví tu̖u̖ gitꞌoepíḏíboˀ, heḏá háawên iˀannindá gínhanginpóepíḏíboˀ. Naˀinbí tsontu̖u̖ ki̖ˀmin gínmuupíˀan.”
51 Condena acaso a nossa lei algum homem, antes de o ouvir e conhecer o que ele faz?
52 Indi óetu̖ˀan, “Háaḏan igîˀ bikhä̖ge̖ˀhéeˀoˀ? Ti u̖ wáˀ Galilee iweˀibá unmuu gáhân? Á̖yîngiḏi Yôesi Táḏáví ta̖ˀnin mântu̖u̖ˀa̖mí, heḏân ú̖hanginpúwí wîˀ wänbo wí Yôesi Táḏáví tukhe̖ˀbiˀ Galilee-wi wínamuupíˀin.”
52 Responderam-lhe: Porventura és também tu galileu? Informa-te bem e verás que da Galiléia não saiu profeta.
53 Tꞌä̖hkíḏíbo inbíˀpiyeˀ dívíweehoˀ.
53 E voltaram, cada um para sua casa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.