Atos 2

Tewa NT (TEW_WBT) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 In Huḏíyoví shánkíˀeeḏi thaa dínpówá, Pentecost gin dâytu̖ˀoˀ, heḏi tꞌä̖hkí in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin oe Jerusalem búˀ dijiˀin iˀ tewhá ee diwéˀgekwꞌo.
1 Chegando o dia de Pentecoste, estavam todos reunidos num só lugar.
2 Tsíkhagipí hä̖ä̖wí ditꞌoe wí wa̖a̖ hânho kaygi waagibá makówáḏí nawândi, heḏi iˀ wa̖a̖ íve tꞌä̖hkí najiˀ.
2 De repente veio do céu um som, como de um vento muito forte, e encheu toda a casa na qual estavam assentados.
3 Heḏi báyékí phaˀây waagibá nakeetꞌóeˀi dâymûˀ, hänˀây waagibá namuuˀiˀ, heḏi nä́ˀi nawaḏeḏeeḏi wíˀínbo ovâytä̖ge.
3 E viram o que parecia línguas de fogo, que se separaram e pousaram sobre cada um deles.
4 Heḏi iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ pín taˀgeḏi dâymáaḏí ovâykhä̖geˀnan báyékí wíyá piˀwí tundi dínhíˀkoeḏí-íḏí.
4 Todos ficaram cheios do Espírito Santo e começaram a falar noutras línguas, conforme o Espírito os capacitava.
5 Oe Jerusalem báyékí Huḏíyo tꞌowa dithaa, báyékí nange eejeḏi dipówáˀin, indá Jôesi Táḏá óeˀaˀginmäˀin dimuu.
5 Havia em Jerusalém judeus, tementes a Deus, vindos de todas as nações do mundo.
6 Nä́ˀin tꞌowa hä̖ä̖wí wí wa̖a̖ waagiˀbá namuuˀiˀ ditꞌoe ihayḏi, báyékí iˀ tewhá eepiye dimää. Wíḏínhanginnáhpí háa napoeˀoˀin, gá tꞌä̖hkí inbí tundi wíˀínbo dipitꞌoeḏân in Jesus-ví tꞌôekhuwaˀin dívíhíˀmáaḏí.
6 Ouvindo-se este som, ajuntou-se uma multidão que ficou perplexa, pois cada um os ouvia falar em sua própria língua.
7 Heḏiho ditꞌoeḏi hânho ovâyháaˀan, heḏi ditú̖, “Nä́ˀin tꞌowa dívíhíˀmáaˀindá, ti tꞌä̖hkí Galilee nangeˀinda̖ˀ wíḏimuupíˀan?
7 Atônitos e maravilhados, eles perguntavam: "Acaso não são galileus todos estes homens que estão falando?
8 Heḏi háaḏan handi nanbí nangeˀi híˀ dívíhíˀmáaḏí gitꞌoeˀo?
8 Então, como os ouvimos, cada um de nós, em nossa própria língua materna?
9 Naˀindá Parthia-windá gimuu, heḏá Media-windá, Elam-windá, Mesopotamia-windá, Judea-windá, Cappadocia-windá, Pontus-windá, Asia-windá, Phrygia-windá, Pamphylia-windá, Egypt-windá, Crete-windá, Arabia-windá, heḏá Libya-windá oe Cyrene búˀ tsowa, heḏá wáy wên naˀindá Rome búˀḏá giˀáḏâapówá. Wáy wên naˀin Huḏíyo gimuu, heḏá wáy wêndá Huḏíyo gimuupí wänbo nä́ˀin Huḏíyoví khuu âyhon. Hewänbo tobá wä̖́hä̖̂ä̖win gimuu wänboˀ, nä́ˀin senäˀ nanbí tundi dívíhíˀmáaḏí gitꞌoeˀo, heḏi dítu̖máa iˀ báyékí heˀendi Jôesi Táḏá iˀan niˀgeḏi.”
9 Partos, medos e elamitas; habitantes da Mesopotâmia, Judéia e Capadócia, Ponto e da província da Ásia,
10 — ausente —
10 Frígia e Panfília, Egito e das partes da Líbia próximas a Cirene; visitantes vindos de Roma,
11 — ausente —
11 tanto judeus como convertidos ao judaísmo; cretenses e árabes. Nós os ouvimos declarar as maravilhas de Deus em nossa própria língua! "
12 Tꞌä̖hkí in tꞌowa ovâyháaˀandi wíḏínhanginnáhpí háa dívíˀánshaaˀa̖míˀin, heḏiho wíˀnä́ táye dívítsikaˀmáa, “Hânnangú napoeˀo nä́we?”
12 Atônitos e perplexos, todos perguntavam uns aos outros: "Que significa isto? "
13 Hewänbo wáy wêndi in Jesus-ví tꞌôekhuwaˀin ovâywänpipꞌâamáaḏí ditú̖, “Nä́ˀindá báyékí diméenamuu.”
13 Alguns, todavia, zombavam deles e diziam: "Eles beberam vinho demais".
14 In tä̖ˀḏi wíje (12) Jesus-ví tꞌôekhuwaˀin in tꞌowaví páaḏépiye dimää, heḏi Peter-di kaygi ovâytu̖ˀan, “Un tꞌowa naˀin waagin Huḏíyobá ímuuˀin, un kayi̖ˀ wä̖́hä̖̂ä̖ḏi íˀä̖ä̖ˀin heḏá nä́ä Jerusalem íthaaˀindá, nä́ˀi hä̖ä̖wí wâytu̖hkankhâymáaˀin naa odaˀ únhanginpúuwíˀin, heḏiho á̖yîngiḏi bítôeyanbe.
14 Então Pedro levantou-se com os Onze e, em alta voz, dirigiu-se à multidão: "Homens da Judéia e todos os que vivem em Jerusalém, deixem-me explicar-lhes isto! Ouçam com atenção:
15 Un íˀánde naˀin giháapoeˀo, hewänbo wígipoeˀopí, héḏéndí whä̖nu iwe natsꞌannândi.
15 estes homens não estão bêbados, como vocês supõem. Ainda são nove horas da manhã!
16 Nä́ˀi hä̖ä̖wí nää bînmúndeˀi-á Jôesi Táḏáví tukheˀbi Joel hä́nˀoe natú̖ napuwagíˀoˀin. Ginnân itaˀnan:
16 Pelo contrário, isto é o que foi predito pelo profeta Joel:
17 — ausente —
17 ‘Nos últimos dias, diz Deus, derramarei do meu Espírito sobre todos os povos. Os seus filhos e as suas filhas profetizarão, os jovens terão visões, os velhos terão sonhos.
18 — ausente —
18 Sobre os meus servos e as minhas servas derramarei do meu Espírito naqueles dias, e eles profetizarão.
19 — ausente —
19 Mostrarei maravilhas em cima no céu e sinais em baixo, na terra, sangue, fogo e nuvens de fumaça.
20 — ausente —
20 O sol se tornará em trevas e a lua em sangue, antes que venha o grande e glorioso dia do Senhor.
21 gin Jôesi Táḏáví híˀ ûnmuu Joel itaˀnandiˀ.”
21 E todo aquele que invocar o nome do Senhor será salvo! ’
22 Heḏi Peter waˀḏi ihíˀmáaḏí natú̖, “Un tꞌowa Israel-win, bítꞌôeyan háa wâytu̖hkankhâymáaˀin. Jesus Nazareth-wi tꞌä̖mägeˀi pínnán tꞌôe iˀan. Jôesi Táḏáḏí Jesus in kay óemä́gi nä́ˀi hä̖ä̖wí iˀa̖míḏí heḏi handiḏi wovâykeeyan taˀgendi óesannin. Unbo únhanginná háa napóeˀin, hä̖ä̖wí Jesus iˀandi bînpimûˀḏi.
22 "Israelitas, ouçam estas palavras: Jesus de Nazaré foi aprovado por Deus diante de vocês por meio de milagres, maravilhas e sinais, que Deus fez entre vocês por intermédio dele, como vocês mesmos sabem.
23 Hä́nˀoebo Jôesi Táḏá iˀánshaamä́gi heḏá ûnhanginná háa ikhâymáaˀin, heḏiho Jesus-áho unbí mange wovâyjoeˀan, heḏi undá in toˀwên in tsontun dâyˀaˀginpíˀinbí mangá bînkán wên phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖ä̖gé-íḏí, heḏânkun undi bînhay.
23 Este homem lhes foi entregue por propósito determinado e pré-conhecimento de Deus; e vocês, com a ajuda de homens perversos, o mataram, pregando-o na cruz.
24 Hewänbo nä́ˀi tꞌôephaḏe iphaḏeˀiˀ nachuu ihayḏi Jôesi Táḏáḏí ônjâaˀan, heḏá óewáywówápaa, gá chuwa-á in kay wíˀimáapíḏân iˀ óetꞌaaníḏí.
24 Mas Deus o ressuscitou dos mortos, rompendo os laços da morte, porque era impossível que a morte o retivesse.
25 Hä́nˀoebo Jesus-ví̖ˀgeḏi David itaˀnandi gin natú̖:
25 A respeito dele, disse Davi: ‘Eu sempre via o Senhor diante de mim. Porque ele está à minha direita, não serei abalado.
26 — ausente —
26 Por isso o meu coração está alegre e a minha língua exulta; o meu corpo também repousará em esperança,
27 — ausente —
27 porque tu não me abandonarás no sepulcro, nem permitirás que o teu Santo sofra decomposição.
28 gin David itaˀnan Jesus-ví̖ˀgeḏi.”
28 Tu me fizeste conhecer os caminhos da vida e me encherás de alegria na tua presença’.
29 Heḏi Peter waˀḏi ihíˀmáaḏí natú̖, “Tíˀûuwin páaḏéˀin, nää thayˀeeḏi wâytu̖hkankhâymáa nanbí hehä̖̂ä̖wi thehtáy pahpâa David-ví̖ˀgeḏi háa ûnpóeˀin. I-á nachuu heḏá óekhä̖ˀkꞌûˀ, heḏi waˀḏi gínhanginná wáy nakhä̖ˀkꞌóe iwe, nä́wáy wáyḏí tsowa naná.
29 "Irmãos, posso dizer-lhes com franqueza que o patriarca Davi morreu e foi sepultado, e o seu túmulo está entre nós até o dia de hoje.
30 David-á Jôesi Táḏáví tukheˀbi namuu, heḏi David ûnhanginná Jôesi Táḏá iví tun taˀgendi imä́giˀin iví thehtáy pahpáˀây iweḏi wí wêe ôntsondisogekhâymáaˀin, David natsondiˀä́n waagibá.
30 Mas ele era profeta e sabia que Deus lhe prometera sob juramento que colocaria um dos seus descendentes em seu trono.
31 Háa napuwagíˀoˀin David ho imûˀ waagibá napóe, heḏi ûnhanginná iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesogekhâymáaˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí nawáywówápuwagíˀoˀin, heḏiho David nä́ˀi toˀwíví̖ˀgeḏi ihéeˀandi natú̖, in chuˀindáḏí wíˀóejoekankhâymáapí, iví túˀ wänbo wíˀûnsijegíˀopí.
31 Prevendo isso, falou da ressurreição do Cristo, que não foi abandonado no sepulcro e cujo corpo não sofreu decomposição.
32 I toˀwí Jôesi Táḏáḏí óewáywówápaaˀi-á Jesus-ân namuu, heḏi naˀin iví tꞌôekhuwaˀin gimuuˀindiho âymûˀḏi gínhanginná nawáywówápóeˀin.
32 Deus ressuscitou este Jesus, e todos nós somos testemunhas desse fato.
33 Jôesi Táḏáḏí Jesus-á makówápiye óepiyeḏi iví koˀḏíngéḏí óesóge. Jôesi Táḏá iví tun imä́gi iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-á Jesus óemä̂äníḏí, heḏi háa natú̖ waa iˀan. Heḏiho iˀ hä̖ä̖wí nää nä́we ítꞌoeˀoˀiˀ heḏá bînmúndeˀi-á iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-ân iˀoˀ.
33 Exaltado à direita de Deus, ele recebeu do Pai o Espírito Santo prometido e derramou o que vocês agora vêem e ouvem.
34 David-á iví̖ˀgeḏi wíˀbo wíˀihíˀmáapí makówápiye napee-íˀin, hewänbo Jesus-ví̖ˀgeḏân ihíˀmáa. Ginnân David natú̖:
34 Pois Davi não subiu ao céu, mas ele mesmo declarou: ‘O Senhor disse ao meu Senhor: Senta-te à minha direita
35 — ausente —
35 até que eu ponha os teus inimigos como estrado para os teus pés’.
36 “Un Israel tꞌowa tꞌä̖hkí únkhâyˀä̖ˀ nä́ˀin taˀgendi únhanginnáaníˀin: Tobá Jôesi Táḏá natú̖ wänbo Jesus-ân namuu iˀ shánkí natsonjiˀi-á heḏá iˀ toˀwí tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí óesógeˀi-á, unḏá ídaˀpóe wên phéˀwin deeḏi óetꞌóhtä̖gekꞌúuwíˀin” gin Peter-di ovâytu̖ˀan.
36 "Portanto, que todo Israel fique certo disto: Este Jesus, a quem vocês crucificaram, Deus o fez Senhor e Cristo".
37 In tꞌowa háa Peter-di ovâytu̖ˀan waa ditꞌoe ihayḏi píˀnä́ khóˀjé ditaachanpóe, heḏi indi Peter-á heḏá in wéˀgen Jesus-ví tꞌôekhuwaˀindá ovâytsikaˀyan, “Tíˀûuwin páaḏéˀin, hânnan nää gínkhâyˀä̖ˀ ívíˀa̖míˀin?”
37 Quando ouviram isso, os seus corações ficaram aflitos, e eles perguntaram a Pedro e aos outros apóstolos: "Irmãos, que faremos? "
38 Peter-di ovâytu̖ˀan, “Un tꞌä̖hkí unbí tꞌaywóˀdi binjoeˀan heḏá ípꞌóˀpꞌoepúuwí bînkeeya̖míḏí Jesus Christ-víˀpiye úvíwä̖yundeˀin, heḏiho unbí tꞌaywóˀdi wovâyˀowóejé-íḏí, heḏá Jôesi Táḏáḏá nä́ˀi wovâypä̖gíˀoˀi bînkáyjí, i-á iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ namuu,
38 Pedro respondeu: "Arrependam-se, e cada um de vocês seja batizado em nome de Jesus Cristo, para perdão dos seus pecados, e receberão o dom do Espírito Santo.
39 gá Jôesi Táḏá iví tun imä́giḏân iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-á ovâypä̖hkhâymáaˀin toˀwên tꞌä̖hkí ivíˀpiye ovâytu̖hkánkhâymáaˀin — undáḏí, unbí tíˀúugé kä̖ˀä̖ä̖ˀindáḏí, heḏá wéˀgen tꞌowa owáy kayi̖ˀ niˀgeḏi dithaaˀindáḏí.”
39 Pois a promessa é para vocês, para os seus filhos e para todos os que estão longe, para todos quantos o Senhor, o nosso Deus chamar".
40 Báyékí wíyá ha̖ˀbibá Peter-di kayˀindi ovâytu̖ˀan, heḏá háa dívíˀa̖míˀin ovâytumakheˀandi ovâytu̖ˀan: “Úntáy wovâyˀaywoeníˀin heḏânho wíwovâytuhchä̖ä̖nú-ípíḏí nä́ˀin híwóhpíˀin tꞌowa nä́we dithaaˀin ovâytuhchä̖nukhâymáa waagibá.”
40 Com muitas outras palavras os advertia e insistia com eles: "Salvem-se desta geração corrompida! "
41 Nä́ˀin tꞌowa Peter-ví híˀ dâysígíkêˀin ovâypꞌóˀpꞌoeˀan, heḏi iˀ thaa maḏi poje maapaasôn (3,000) wây-á tꞌowa in wéˀgen ho dívíwä̖yu̖ˀindáḏí dívíwón.
41 Os que aceitaram a mensagem foram batizados, e naquele dia houve um acréscimo de cerca de três mil pessoas.
42 Heḏi ginnân dívíkanhon: In Jesus-ví tꞌôekhuwaˀinbí há̖hkan tꞌä̖hkí dâytꞌôeyandeḏá dâysígíhóndeˀ, heḏá in wéˀgen dívíwä̖yu̖ˀindáḏí híhchandi dívíwéˀgeˀoˀ, heḏá wéˀgá dívíhúujoḏá dívíjûusuˀoˀ.
42 Eles se dedicavam ao ensino dos apóstolos e à comunhão, ao partir do pão e às orações.
43 Jôesi Táḏáḏí in Jesus-ví tꞌôekhuwaˀin ovâykhä̖geˀnan báyékí tꞌä̖mägeˀi pínnán tꞌôe dâyˀa̖míḏí, heḏiho in tꞌowa nä́ˀi hä̖ä̖wí dâymúndeḏi ovâyháaˀan.
43 Todos estavam cheios de temor, e muitas maravilhas e sinais eram feitos pelos apóstolos.
44 Tꞌä̖hkí in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yu̖ˀin wêe kꞌaygiˀinda̖ˀ waagiˀinbá dimuu, heḏá hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí dínkwꞌóˀdi-á dívíwijendeˀ.
44 Todos os que criam mantinham-se unidos e tinham tudo em comum.
45 Hä̖̂ä̖ḏi inbí tewhá-á nava-á heḏá wíyá hä̖ä̖wí dínkwꞌóˀdi-á dâyku̖ˀchꞌáa ginhay-á, in díntáyˀindáḏí iˀ chä̖ˀ dâyhógiˀi dívíwijendeˀ.
45 Vendendo suas propriedades e bens, distribuíam a cada um conforme a sua necessidade.
46 Thamu waa iˀ méesate hayˀiˀ iwe dívíwéˀgeˀoˀ, heḏi wí thaa wí toˀwívíˀwe dívíhúujoˀ, wíyá thaa-á wíyá toˀwívíˀwá. Híhchandá khâ̖a̖gipíḏíbo-á wéˀge dívíhúujoˀ.
46 Todos os dias, continuavam a reunir-se no pátio do templo. Partiam o pão em suas casas, e juntos participavam das refeições, com alegria e sinceridade de coração,
47 Ihayḏa̖ˀ ditû̖ˀ Jôesi Táḏá-á hânho híwóˀdi namuu, heḏi tꞌä̖hkí in wéˀgen tꞌowa inbíˀpiye híwó dicha̖a̖. Thamu waa Nanbí Sedó Jôesi Táḏáḏí wây-á shánkí báyékí tꞌowa ovâyˀaywondeˀ, heḏânho shánkí ditꞌowasôemän.
47 louvando a Deus e tendo a simpatia de todo o povo. E o Senhor lhes acrescentava todos os dias os que iam sendo salvos.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.