Mateus 12
परमेश्वरला बचन छार कबुल (TAJ) vs NAA
1 येशूदेन थेला चेलागदे ब्लप्बा न्हबा धिनकुनु बुग्याम फेप्बान मुबा। थे धुइरी फोख्रेन्बासे लमा थेला चेलागदेसे ग्वाला नम थुसी चबारी छ्याइजी।
1 Por aquele tempo, num sábado, Jesus passou pelas searas. Estando os seus discípulos com fome, começaram a colher espigas e a comer.
2 थेनीगदेसे चुह्रङ् लबा म्राङ्सी फरिसीगदेसे येशूदा “च्यागो, ह्राङला चेलागदेसे ब्लप्बा न्हबा धिनकुनु लबारीन आतबा गे लजी” भिसी पाङ्जी।
2 Os fariseus, vendo isso, disseram a Jesus: — Olhe! Os seus discípulos estão fazendo o que não é lícito fazer num sábado.
3 जमाहेन्से थेनीगदेदा येशूसे चुह्रङ् भिसी सुङ्जी, “दाऊददेन थेला ह्रोगदेदा फोख्रेन्बा धुइरी थेनीगदेसे तिग लजी? तिग एनीगदेसे खाइमै परमेश्वरला बचन पढब लबा आरे?
3 Mas Jesus lhes disse:
4 थे धुइरी दाऊदसे परमेश्वरला दिमरी वाङ्सी परमेश्वरदा फुल्बा गेङ भसी ह्राङला ह्रोगदेदेन छ्याम ढिक्सी चजी। थे गेङ थेनीगदेसे चबारीन आतमुबा। तिग्दा भिसम थे गेङ परमेश्वरला मन्दिररी पूजा लबा म्हिसे जे चबारी तमुबा।
4 Como entrou na Casa de Deus, e comeram os pães da proposição, os quais não era lícito comer, nem a ele nem aos que estavam com ele, mas exclusivamente aos sacerdotes?
5 ओच्छे एनीगदेसे परमेश्वरसे मोशादा पिन्बा ठिम पढब लबा आरे? ब्लप्बा न्हबा धिनकुनुएनोन परमेश्वरला मन्दिररी पूजा लबा म्हिगदेसे गे लमुला, तसैनोन थेनीगदेसे पाप लबा मुला भिसी आम्हन्मुला।
5 Ou vocês não leram na Lei que, aos sábados, os sacerdotes no templo profanam o sábado e ficam sem culpa?
6 तर एनीगदेसे ङाला ताम ङ्यान्गो, परमेश्वरला मन्दिर भन्दा घ्रेन चुरी स्य्हान्दो खालै मुला।
6 Pois eu lhes digo que aqui está quem é maior do que o templo.
7 थेतबासेलमा ‘ङाइ म्हाइबा चा बलिदान आहिन, तर एनीगदेसे स्य्हान्दोदा लबा दया हिन्ना’ भिसी बचनरी भ्रिबा ताम घोबा हिन्सम एनीगदेसे तिगै दोष आरेबा म्हिदा दोष आलसेला मुबा।
7 Mas, se vocês soubessem o que significa: “Quero misericórdia, e não sacrifício”, não teriam condenado inocentes.
8 तिग्दा भिसम परमेश्वरसे पुइखबा म्हि ब्लप्बा न्हबा धिनना प्रभु हिन्ना।”
8 Porque o Filho do Homem é senhor do sábado.
9 थेग्याम येशू यहूदीगदे ह्रुप तबा दिमरी फेप्जी।
9 Tendo Jesus saído dali, entrou na sinagoga deles.
10 थेरी या गिक खर्बा म्हि मुबा। फरिसीगदेसे येशूदा दोष लबाला लागिरी “तिग ब्लप्बा न्हबा धिनकुनु खालै म्हिदा खम्ना लबा ठीक हिन्ना?” भिसी ङ्योइजी।
10 Achava-se ali um homem que tinha uma das mãos ressequida. Então, a fim de o acusar, perguntaram a Jesus: — É lícito curar no sábado?
11 जमाहेन्से येशूसे थेनीगदेदा चुह्रङ् भिसी सुङ्जी, “एनीगदे न्हङरी खालैला ग्यु गिक ब्लप्बा न्हबा धिनकुनु व्हाङरी ताइजी भिसम एसे थे ग्युदा आतेःना थेह्रङ्नोन थान्ना?
11 Ao que lhes respondeu:
12 एनीगदेसे ग्युदा मी तेःमुला भिसम म्हि ग्यु भन्दा घ्रेन आहिन? थेतबासेलमा ब्लप्बा न्हबा धिनकुनु खालैदा ज्यबा लबा ठीक हिन्ना।”
12 Ora, quanto mais vale um homem do que uma ovelha! Logo, é lícito nos sábados fazer o bem.
13 जमाहेन्से येशूसे थे म्हिदा “एला या तन्गब लउ” भिसी सुङ्माहेन्से थेसे या तन्गब लजी। तन्गब लमैछ्याम थेला या अर्गु या ह्रङ्बान ज्यबा तजी।
13 Então Jesus disse ao homem: O homem estendeu a mão, e ela foi restaurada e ficou sã como a outra.
14 जमाहेन्से फरिसीगदे थेग्याम थोन्सी निजी, ओच्छे येशूदा खाह्रङ् लसी साइबा भिसी ह्राङ ह्राङ न्हङरी सल्लाह लबारी छ्याइजी।
14 Mas os fariseus, saindo dali, conspiravam contra ele, procurando ver como o matariam.
15 फरिसीगदेला ताम था याङ्सी येशू थेग्याम फेप्जी। जमाहेन्से म्हिला हुलएनोन येशूदेन छ्यामनोन खजी, ओच्छे येशूसे आखम्बा जम्मान म्हिगदेदा खम्ना लजी।
15 Mas Jesus, sabendo disto, afastou-se dali. Muitos o seguiram, e a todos ele curou,
16 तर येशूसे थे म्हिला ल्हुइरी मुबा म्हङदा “च्यागो, ङा परमेश्वरला झा हिन्ना भिसी खालैदा थापाङ्गो” भिसी सुङ्जी।
16 advertindo-lhes, porém, que não o expusessem à publicidade.
17 यशैया भिबा अगमवक्तासे पाङ्बा ताम पूरा तबारीन येशूसे चुह्रङ् सुङ्बा हिन्ना। यशैया अगमवक्ताग्याम परमेश्वरसे चुह्रङ् भिसी सुङ्बा मुला,
17 Isso aconteceu para se cumprir o que foi dito por meio do profeta Isaías:
18 “ङाइ धम्बा ङादा तेन्बा म्हि म्राङ्सी ङा ताङ्बा मुला।
18 “Eis aqui o meu servo, que escolhi, o meu amado, em quem a minha alma se agrada. Farei repousar sobre ele o meu Espírito, e ele anunciará juízo aos gentios.
19 थे छेबा बङ्बा लसी आभ्र
19 Não entrará em discussões, nem gritará, nem fará ouvir nas praças a sua voz.
20 थिबा मादा आक्युइना जोगब लसी थान्बा ह्रङ् लसी दुखरी मुबा म्हिगदेदा थेसे जोगब लसी थान्ना।
20 Não esmagará a cana quebrada, nem apagará o pavio que fumega, até que faça vencedor o juízo.
21 थेतबासेलमा जम्मान य्हुलला म्हिगदेसे थेथोरी आश लला।”
21 E no seu nome os gentios colocarão a sua esperança.”
22 जमाहेन्से म्हिगदेसे म्हङसे स्याप्सी ताइ दोबादेन मी आम्राङ्बा म्हि गिकदा येशू मुबा ग्लारी भजी। येशूसे थेदा खम्ना लजी, जमाहेन्से थेसे म्राङ्खम्जी तामएनोन पाङ्खम्जी।
22 Então trouxeram a Jesus um endemoniado, cego e mudo. Jesus o curou, e o homem passou a falar e a ver.
23 चु म्राङ्सी थेरी मुबा जम्मान म्हिगदे उदेक तसी “चु दाऊद ग्लेला सन्ताननोन हिन्ना?” भिसी भिजी।
23 E toda a multidão se admirava e dizia: — Não seria este, por acaso, o Filho de Davi?
24 तर चुह्रङ्बा ताम थेःसी फरिसीगदेसे येशूदा “चु म्हिसे मी म्हङगदेला ग्ले बालजिबुलला शक्तिग्याम जे म्हङगदे ताप्बा हिन्ना” भिसी भिजी।
24 Mas os fariseus, ouvindo isto, diziam: — Este não expulsa demônios senão pelo poder de Belzebu, o maioral dos demônios.
25 तर थेनीगदेला सेमला ताम था याङ्सी येशूसे थेनीगदेदा चुह्रङ् भिसी सुङ्जी, “च्यागो, जुन य्हुल्साला म्हिगदे ह्राङ ह्राङ न्हङरी तोबा छेबा लला थे य्हुल्सा नाश तला, ओच्छे दिम गिकलान म्हिएनोन ह्राङ ह्राङ न्हङरी आढिक्नी भिसम थे दिमएनोन फुप्ला।
25 Mas Jesus, sabendo o que eles pensavam, disse-lhes:
26 थेतबासेलमा शैतानसे शैतानदान ताप्जी भिसम थेनीगदे ह्राङ ह्राङ न्हङरी फेला। थेह्रङ् लजी भिसम थेनीगदेला य्हुल्सा खाह्रङ् लसी टुला?
26 Se Satanás expulsa Satanás, está dividido contra si mesmo; como, então, o seu reino subsistirá?
27 ङाइ बालजिबुलला शक्तिग्याम म्हङ ताप्मुला भिसम एनीगदेला चेलागदेसे चा खाल्ला शक्तिग्याम म्हङ ताप्बा हिन्ना? थेतबासेलमा एनीगदेला गल्ती थेनीगदेसेन उन्ना।
27 E, se eu expulso os demônios por Belzebu, por quem os filhos de vocês os expulsam? Por isso, eles mesmos serão os juízes de vocês.
28 तर ङाइ परमेश्वरला आत्माग्याम म्हङ ताप्बा मुला भिसम एनीगदेला गुङरी परमेश्वरला य्हुल्सा खसी जिन्बा मुला।
28 Se, porém, eu expulso os demônios pelo Espírito de Deus, certamente é chegado o Reino de Deus sobre vocês.
29 “भङ्बा म्हिला दिमरी वाङ्सी ङाच्छा थे म्हिदा आखीना खालैसे थेला धन सम्पत्ति य्हो लखम्ला? थे भङ्बा म्हिदा खीमाहेन्से जे थेसे थेला धन सम्पत्ति भोर्खम्ला।
29 Ou como pode alguém entrar na casa do valente e roubar-lhe os bens sem primeiro amarrá-lo? E só então saqueará a casa dele.
30 “जुन म्हि ङादेन छ्याम आढिक, थे म्हि ङाला बिरोधी तला। ओच्छे जुन म्हिसे ङा मुबा ग्लारी म्हिगदे आभ, थे म्हिसे ङाला बिरोधरी गे लला।
30 — Quem não é por mim é contra mim; e quem comigo não ajunta espalha.
31 थेतबासेलमा म्हिगदेसे जस्तोन पाप गेदेन पाप तामगदे लसैनोन थेनीगदेदा माफ लला। तर परमेश्वरला आत्मादा बिरोध लसी पाप ताम लबा म्हिसे खाइमै माफ आयाङ्।
31 Por isso, digo a vocês que todo pecado e blasfêmia serão perdoados aos homens; mas a blasfêmia contra o Espírito não será perdoada.
32 थेह्रङ् लसीन खालै म्हिसे परमेश्वरसे पुइखबा म्हिदा बिरोध लसी ताम पाङ्सै थेसे माफ याङ्ला। तर परमेश्वरला आत्मादा बिरोध लसी ताम पाङ्जी भिसम थेदा दान्देला धुइरी माफ आल, लिच्छाला जुनीरीनोन माफ आयाङ्।
32 Se alguém disser alguma palavra contra o Filho do Homem, isso lhe será perdoado; mas, se alguém falar contra o Espírito Santo, isso não lhe será perdoado, nem neste mundo nem no porvir.
33 “ज्यना लसी सयार लबा दोङरी ज्यना लसीन रोला। ओच्छे ज्यना लसी सयार आलबा दोङरी ज्यना लसी आरो। थेतबासेलमा सयार लजीम कि आलजीम भिबा ताम रोग्यामसेन था तला।
33 — Tornem a árvore boa e o seu fruto será bom, ou tornem a árvore má e o seu fruto será mau; porque pelo fruto se conhece a árvore.
34 पुख्रीला कोलागदे, एनीगदेला सेमरीन पाप मुला भिसम खाह्रङ् लसी ज्यबा ताम पाङ्खम्ला? तिग्दा भिसम सेमरी जुन ताम मुला, थेनोन ताम एनीगदेसे पाङ्बा हिन्ना।
34 Raça de víboras! Como vocês podem falar coisas boas, sendo maus? Porque a boca fala do que está cheio o coração.
35 ज्यबा सेम मुबा म्हिला सेम न्हङग्याम ज्यबान ताम थोन्मुला ओच्छे नइबा सेम मुबा म्हिला सेम न्हङग्याम नइबान ताम थोन्मुला।
35 A pessoa boa tira do tesouro bom coisas boas; mas a pessoa má do mau tesouro tira coisas más.
36 थेतबासेलमा एनीगदेसे ङाला ताम ङ्यान्गो, परमेश्वरसे निसाफ लबा धिनकुनु आतोःबा ताम पाङ्बा म्हिगदेसे ह्राङ ह्राङला हिसाब उन्तोःला।
36 — Digo a vocês que, no Dia do Juízo, as pessoas darão conta de toda palavra inútil que proferirem;
37 तिग्दा भिसम एला दोष मुला कि आरे भिबा एला तामग्यामसेन था तला।”
37 porque, pelas suas palavras, você será justificado e, pelas suas palavras, você será condenado.
38 जमाहेन्से यहूदी धर्मगुरुगदेदेन फरिसीगदे न्हङला कोइ कोइसे येशूदा “गुरु, ङन्दा ह्राङसे लबा उदेकला गे च्याबा सेम मुला” भिसी पाङ्मा,
38 Então alguns escribas e fariseus disseram a Jesus: — Mestre, queremos ver algum sinal feito pelo senhor.
39 येशूसे थेनीगदेदा चुह्रङ् भिसी जोहाब पिन्जी, “नइबा बानिबेहोर थोसी स्य्हान्दोदेन छ्याम ब्रेल्सी भ्रबा म्हिगदेसे उदेकला चिनु जे म्हाइमुला। तर दान्देला म्हिगदेदा चा योना अगमवक्ताला चिनु बाहेक अर्गु चिनु आउन।
39 Mas ele respondeu:
40 तिग्दा भिसम धिन सोम म्हुन सोमधोना योना घ्रेन तार्ङाला फोरी चिबा ह्रङ् लसी परमेश्वरसे पुइखबा म्हिएनोन धिन सोम म्हुन सोमधोना धुर्सारी तला।
40 Porque assim como Jonas esteve três dias e três noites no ventre do grande peixe, assim o Filho do Homem estará três dias e três noites no coração da terra.
41 च्यागो, परमेश्वरसे निसाफ लबा धुइरी निनवे शहरला म्हिगदे रेःसी दान्देला म्हिगदेला दोष उन्ना। तिग्दा भिसम योना अगमवक्तासे पाङ्बा परमेश्वरला य्हुल्सा समाचार थेःसी, थेनीगदे ह्राङ ह्राङला पाप ख्लासी परमेश्वरपट्टि दोःबा मुबा। तर चुरी योना अगमवक्ता भन्दा घ्रेन म्हि गिक मुला। तसैनोन एनीगदेसे थेला ताम आङ्यान्नी।
41 Ninivitas se levantarão, no Juízo, com esta geração e a condenarão, porque se arrependeram com a pregação de Jonas. E aqui está quem é maior do que Jonas.
42 निसाफ लबा धुइरी ल्होग्याम खबा ग्लेस्यासे दान्देला म्हिगदेला दोष उन्ना, तिग्दा भिसम थे सोलोमन ग्लेला ज्ञान बुद्धिला ताम ङ्यान्बारी ल्हानान थारेङग्याम खबा मुबा। तर च्यागो, चुरी सोलोमन ग्ले भन्दा घ्रेन म्हि मुसैनोन थेला ताम आङ्यान्नी।
42 A rainha do Sul se levantará, no Juízo, com esta geração e a condenará, porque veio dos confins da terra para ouvir a sabedoria de Salomão. E aqui está quem é maior do que Salomão.
43 “म्हङ म्हिला ल्हुइग्याम थोन्सी निमाहेन्से थेसे ब्लप्बा न्हबारी तोङतोङबा ग्लारीक्यार ग्ला म्हाइसी भ्रला। ओच्छे खानङएनोन ब्लप्बा न्हबा ग्ला आयाङ्माहेन्से,
43 — Quando o espírito imundo sai de uma pessoa, anda por lugares áridos procurando repouso, porém não encontra.
44 ‘ङा जुन म्हिला ल्हुइग्याम थोन्सी खजी थेनोन म्हिला ल्हुइरी चिबारी निइ’ भिसी दोःसी निला। दोःसी खमा थेसे ङाच्छा ह्राङ चिबा ग्ला खालै आरेबा साङसाङबा म्राङ्ला।
44 Por isso, diz: “Voltarei para a minha casa, de onde saí.” E, voltando, ele a encontra vazia, varrida e arrumada.
45 जमाहेन्से थे म्हङ निसी ह्राङ भन्दा नइबा अर्गु गोर निस म्हङगदे भसी थे म्हि न्हङरी वाङ्सी चिमुला। थेतबासेलमा थे म्हिला गति ङाच्छाला भन्दा लिच्छाला गति झन नइबा तला। दान्देला म्हिगदेदाएनोन थेह्रङ्बान तला।”
45 Então vai e leva consigo outros sete espíritos, piores do que ele, e, entrando, habitam ali. E o último estado daquela pessoa se torna pior do que o primeiro. Assim também acontecerá a esta geração perversa.
46 येशू म्हिगदेदेन छ्याम ताम लबान लबा धुइरी येशूदेन छ्याम ताम लबारी भिसी थेला आमादेन आलेगदे मङग्यार खसी चिबा मुबा।
46 Enquanto Jesus ainda falava ao povo, eis que a mãe e os irmãos dele estavam do lado de fora, procurando falar com ele.
47 जमाहेन्से म्हि गिकसे “ह्राङदेन छ्याम ताम लबारी भिसी ह्राङला आमादेन आलेगदे मङग्यार खसी चिमुला” भिसी येशूदा पाङ्जी।
47 E alguém lhe disse: — A sua mãe e os seus irmãos estão lá fora e querem falar com o senhor.
48 तर येशूसे थे म्हिदा “ङाला आमा खाल? ङाला आलेगदे खाल?”
48 Porém Jesus respondeu ao que lhe trouxe o aviso:
49 ओच्छे येशूसे ह्राङला चेलागदेदा उन्बान चुह्रङ् भिसी सुङ्जी, “च्यागो, चुरी मुबा जम्मान ङाला आमादेन आलेगदे हिन्ना।
49 E, estendendo a mão para os discípulos, disse:
50 तिग्दा भिसम जुन म्हि स्वर्गरी धन्छ्याबा ङाला आबासे म्हन्बा अन्छार भ्रला थेनोन ङाला आमा, ङाला आङा ओच्छे ङाला आले हिन्ना।”
50 Portanto, aquele que fizer a vontade de meu Pai celeste, esse é meu irmão, minha irmã e minha mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.