1 Coríntios 1
परमेश्वरला बचन छार कबुल (TAJ) vs NVT
1 लास्सो, परमेश्वरसे म्हन्बा अन्छार ख्रीष्ट येशूला मुल चेला दोबारी धम्बा ङा पावलदेन य्हाङला आले सोस्थेनेसग्याम फ्याफुल्ला!
1 Eu, Paulo, chamado para ser apóstolo de Cristo Jesus pela vontade de Deus, escrevo esta carta, com nosso irmão Sóstenes,
2 चु चिठी ङन्से कोरिन्थ शहररी मुबा परमेश्वरला मण्डलीला म्हिगदेदा भ्रिबान मुला। परमेश्वरसे एनीगदेदा ह्राङलान म्हिगदे दोबारी ख्रीष्ट येशूग्याम चोखो स्होबा मुला। थेसे प्रभु येशू ख्रीष्टदा तेन्बा जम्मान ग्लारी मुबा म्हिगदेदा ह्राङला म्हि स्होबा ह्रङ् लसीन एनीगदेदाएनोन ह्राङला म्हि स्होबारी ङ्योइबा मुला। थेनीगदेदेन य्हाङला प्रभु गिकनोन हिन्ना।
2 à igreja de Deus em Corinto, àqueles que ele santificou por meio de Cristo Jesus. Vocês foram chamados por Deus para ser seu povo santo junto com todos que, em toda parte, invocam o nome de nosso Senhor Jesus Cristo, Senhor deles e nosso.
3 य्हाङला परमेश्वर आबादेन प्रभु येशू ख्रीष्टसे एनीगदेदा दयामायादेन शान्ति पिन्गै।
3 Que Deus, nosso Pai, e o Senhor Jesus Cristo lhes deem graça e paz.
4 एनीगदे ख्रीष्ट येशूदेन छ्याम गिक तसी परमेश्वरसे एनीगदेदा दयामाया लबासे लमा ङाइ एनीगदेला लागिरी सदन ङाला परमेश्वरदा धन्यवाद पिन्बा मुला।
4 Sempre agradeço a meu Deus por vocês e pela graça que ele lhes tem dado em Cristo Jesus.
5 एनीगदे ख्रीष्ट येशूदेन छ्याम गिक तबासे लमा एनीगदेदा परमेश्वरला बारेरी ज्यना लसी ताम पाङ्खम्बा शक्तिदेन जम्मान ताम घोखम्बा ज्ञान बुद्धि पिन्बा मुला।
5 Por meio dele Deus os enriqueceu em tudo, em toda capacidade de expressão e em todo entendimento.
6 तिग्दा भिसम ख्रीष्टला बारेरी ङन्से पाङ्मा सत्य हिन्ना भिसी एनीगदेदा पक्का मुला।
6 A mensagem a respeito de Cristo de fato se firmou em vocês,
7 थेतबासेलमा य्हाङला प्रभु येशू ख्रीष्ट दोःसी फेप्खबा धुइ आततेधोना भ्रान्सी चिमा परमेश्वरदा तेन्बाला लागिरी एनीगदेदा तोःबा जम्मान मोलम याङ्बा मुला।
7 uma vez que nenhum dom espiritual lhes falta enquanto esperam ansiosamente pela volta de nosso Senhor Jesus Cristo.
8 ओच्छे य्हाङला प्रभु येशू ख्रीष्ट दोःसी फेप्खमा एनीगदेदा तिगै दोष आरेबा म्हि स्होबाला लागिरी परमेश्वरसेन लिच्छाधोना एनीगदेला विश्वास कोङ्ना लला।
8 Ele os manterá firmes até o fim, para que estejam livres de toda a culpa no dia de nosso Senhor Jesus Cristo.
9 परमेश्वर विश्वास लखम्बा परमेश्वर हिन्ना। थेसे ह्राङला झा य्हाङला प्रभु येशू ख्रीष्टदेन छ्याम ढिक्सी सेम गिक तबारी एनीगदेदा ङ्योइबा मुला।
9 Deus é fiel, e ele os convidou a ter comunhão com seu Filho Jesus Cristo, nosso Senhor.
10 ज्योज्यो आले नाना आङागदे, दाहेन्से ङाइ एनीगदेदा य्हाङला प्रभु येशू ख्रीष्टला अधिकारग्याम एनीगदे ह्राङ ह्राङ न्हङरी ढिक्सी चिउ भिबा ङाला बिन्ती मुला। ओच्छे मण्डली न्हङरी तिगै आढिक्बा ताम खआपुङ्गो। बरु एनीगदेसे लबारी म्हाइबा तामगदेरी सेम गिक तसी चिउ।
10 Irmãos, suplico-lhes em nome de nosso Senhor Jesus Cristo que vivam em harmonia uns com os outros e ponham fim às divisões entre vocês. Antes, tenham o mesmo parecer, unidos em pensamento e propósito.
11 तिग्दा भिसम ङाला ज्योज्यो आले नाना आङागदे, एनीगदे ह्राङ ह्राङ न्हङरी कल लमुला भिबा ताम ङादा क्लोए भिबा म्हिला म्हेमेगदे न्हङला खालैसे पाङ्जी।
11 Pois alguns membros da família de Cloe me informaram dos desentendimentos entre vocês, meus irmãos.
12 एनीगदेला बारेरी ङाइ थेःबा ताम चा चुनोन हिन्ना, एनीगदे ह्राङ ह्राङ न्हङरी कोइसे “ङा पावलला हिन्ना,” कोइसे “ङा अपोल्लोसला हिन्ना,” कोइसे “ङा पत्रुसला हिन्ना” ओच्छे कोइसे “ङा ख्रीष्टला हिन्ना” भिसी पाङ्मुला रो।
12 Refiro-me ao fato de alguns dizerem: “Eu sigo Paulo”, enquanto outros afirmam: “Eu sigo Apolo”, ou “Eu sigo Pedro”, ou ainda, “Eu sigo Cristo”.
13 तिग ख्रीष्ट भो लबा मुला? तिग एनीगदेला लागिरी ङा पावल क्रुसरी सिबा हिन्ना? ओच्छे ङा पावलला मिनरी एनीगदेसे बप्तिस्मा किन्बा हिन्ना? आहिन।
13 Acaso Cristo foi dividido? Será que eu, Paulo, fui crucificado em favor de vocês? Alguém foi batizado em nome de Paulo?
14 ङाइ क्रिस्पसदेन गायसदा बाहेक स्य्हान्दो खालैदा बप्तिस्मा आपिन्नी, परमेश्वरदा धन्यवाद तगै।
14 Graças a Deus, não batizei nenhum de vocês, exceto Crispo e Gaio,
15 थेतबासेलमा ङाला मिनरी बप्तिस्मा किन्जी भिसी एनीगदे खालैसेन पाङ्आम्याङ्।
15 de modo que ninguém pode dizer que foi batizado em meu nome.
16 हिन्बाम, ङाइ स्तिफनासला दिमला जम्मान म्हिगदेदाएनोन बप्तिस्मा पिन्जी। चु बाहेक ङाइ स्य्हान्दो खालैदा बप्तिस्मा पिन्जी कि आपिन्नी थे ङाइ ढन्बा आरे।
16 Sim, também batizei a família de Estéfanas, mas não me lembro de ter batizado mais ninguém.
17 तिग्दा भिसम बप्तिस्मा पिन्बारी आहिन, तर थार्बा पिन्बा समाचार थेःना लबाला लागिरी ख्रीष्टसे ङादा पुइबा हिन्ना। चु तामगदे ङाइ ह्राङलान ज्ञान बुद्धिग्याम पाङ्बा आहिन। चुदे ङाइ ह्राङलान ज्ञान बुद्धिग्याम पाङ्जी भिसम ख्रीष्ट क्रुसरी सिबा खेरो निला।
17 Pois Cristo não me enviou para batizar, mas para anunciar as boas-novas, e não com palavras de sabedoria humana, para que a cruz de Cristo não perca seu poder.
18 ख्रीष्ट क्रुसरी सिबाला बारेला समाचार नाश तबागदेसे मूर्ख ताम हिन्ना भिसी म्हन्मुला। तर य्हाङ थार्बा याङ्बागदेला लागिरी चा परमेश्वरला शक्ति हिन्ना।
18 A mensagem da cruz é loucura para os que se encaminham para a destruição, mas para nós que estamos sendo salvos ela é o poder de Deus.
19 परमेश्वरला बचनरीनोन चुह्रङ् भिसी भ्रिबा मुला,
19 Como dizem as Escrituras: “Destruirei a sabedoria dos sábios e rejeitarei a inteligência dos inteligentes”.
20 खइ, बुद्धि मुबा म्हिगदे खानङ मुला? खइ, यहूदी धर्मगुरुगदे खानङ मुला? ओच्छे ल्हानान ताम पाङ्बा चु धुइला म्हिगदे खइ? च्यागो, परमेश्वरसे जम्बुलिङला ज्ञान बुद्धिदा गे आखेल्बा स्होबा मुला।
20 Diante disso, onde ficam os sábios, os eruditos e os argumentadores desta era? Deus fez a sabedoria deste mundo parecer loucura.
21 जम्बुलिङला म्हिगदेसे ह्राङला ज्ञान बुद्धिग्याम परमेश्वरदा ङोआसे भिबा ताम परमेश्वरसे ह्राङला ज्ञान अन्छार म्हन्जी। बरु जम्बुलिङला म्हिगदेसे गे आखेल्बा ताम हिन्ना भिसी म्हन्बा ङन्से थेःना लबा थार्बा पिन्बा समाचाररी विश्वास लबा म्हिगदेदा थार्ना लबा परमेश्वरदा ज्यबा छोर्जी।
21 Visto que Deus, em sua sabedoria, providenciou que o mundo não o conhecesse por meio de sabedoria humana, usou a loucura de nossa pregação para salvar os que creem.
22 च्यागो, यहूदीगदेसे चा उदेकला चिनु उन्गो भिसी पाङ्मुला। ओच्छे अर्गु य्हुलला म्हिगदेसे चा जम्बुलिङला ज्ञान बुद्धि म्हाइमुला।
22 Pois os judeus pedem sinais, e os gentios buscam sabedoria.
23 तर ङन्से क्रुसरी साइबा ख्रीष्टला बारेरी पाङ्मुला। चु ताम यहूदीगदेला लागिरी चा छेर्ना लबा ताम दोजी, ओच्छे अर्गु य्हुलला म्हिगदेला लागिरी चा गे आखेल्बा ताम दोजी।
23 Assim, quando pregamos que o Cristo foi crucificado, os judeus se ofendem, e os gentios dizem que é tolice.
24 तर यहूदी हिन्सै अर्गु य्हुलला म्हि हिन्सै परमेश्वरसे धम्बागदेला लागिरी चा ख्रीष्टनोन परमेश्वरला शक्तिदेन ज्ञान बुद्धि हिन्ना।
24 Mas, para os que foram chamados para a salvação, tanto judeus como gentios, Cristo é o poder de Deus e a sabedoria de Deus.
25 तिग्दा भिसम म्हिगदेसे परमेश्वरसे लबा ताम चा मूर्ख ताम हिन्ना भिसी म्हन्सैनोन परमेश्वरला ताम म्हिला ज्ञान बुद्धि भन्दा घ्रेन मुला, ओच्छे म्हिगदेसे परमेश्वर कमजोर मुला भिसी म्हन्सैनोन परमेश्वर म्हिला शक्ति भन्दा शक्तिशाली मुला।
25 Pois a “loucura” de Deus é mais sábia que a sabedoria humana, e a “fraqueza” de Deus é mais forte que a força humana.
26 ज्योज्यो आले नाना आङागदे, परमेश्वरसे धम्बा धुइरी एनीगदे खाह्रङ्बा मुबा? थे ताम ढन्गो। म्हिगदेसे म्हन्बा अन्छार एनीगदे न्हङला ल्हाना ह्रङ्बा म्हि ज्ञान बुद्धि आरेबा मुबा। एनीगदे न्हङला ल्हानान म्हि शक्तिशाली आरेबा मुबा, ओच्छे य्हुल्साला घ्रेन म्हिला म्हेमेलाएनोन आहिन मुबा।
26 Lembrem-se, irmãos, de que poucos de vocês eram sábios aos olhos do mundo ou poderosos ou ricos quando foram chamados.
27 तर ङा ज्ञान बुद्धि मुबा म्हि हिन्ना भिसी म्हन्बा म्हिगदेदा पेःना लबारी परमेश्वरसे जम्बुलिङला म्हिगदेसे मूर्ख भिसी म्हन्बा म्हिगदेदा धम्जी। ओच्छे ङनी शक्ति मुबा म्हि हिन्ना भिसी म्हन्बागदेदा पेःना लबारी कमजोर म्हिगदेदा धम्जी।
27 Pelo contrário, Deus escolheu as coisas que o mundo considera loucura para envergonhar os sábios, assim como escolheu as coisas fracas para envergonhar os poderosos.
28 ओच्छे चु जम्बुलिङला म्हिगदेसे घ्रेन म्हन्बा म्हिगदेदा गे आखेल्बा स्होबाला लागिरी परमेश्वरसे म्हिगदेसेन हेला लसी गे आखेल्बा भिसी म्हन्बा म्हिगदेदा धम्जी।
28 Deus escolheu coisas desprezadas pelo mundo, tidas como insignificantes, e as usou para reduzir a nada aquilo que o mundo considera importante.
29 खालैसेन ह्राङला ङाच्छापट्टि घमण्ड थालगै भिसीन परमेश्वरसे चुह्रङ् लबा हिन्ना।
29 Portanto, ninguém jamais se orgulhe na presença de Deus.
30 बरु परमेश्वरसेन एनीगदेदा ख्रीष्ट येशूदेन छ्याम गिक स्होबा मुला। परमेश्वरग्यामसेन ख्रीष्ट य्हाङला ज्ञान बुद्धि दोबा मुला। थेह्रङ् लसी ख्रीष्टग्यामसेन य्हाङदा परमेश्वरदा सेम निबा म्हि स्होजी ओच्छे य्हाङला पापला सय फासी य्हाङदा चोखो स्होसी फेबा मुला।
30 Foi por iniciativa de Deus que vocês estão em Cristo Jesus, que se tornou a sabedoria de Deus em nosso favor, nos declarou justos diante de Deus, nos santificou e nos libertou do pecado.
31 थेतबासेलमा परमेश्वरला बचनरीनोन “चुदे खालै म्हिसे ङा ज्यबा म्हि हिन्ना भिसी पाङ्बा सेम मुसम, थेसे प्रभुसे लबा गे गाते ज्यबा मुला भिसी पाङ्गै” भिसी भ्रिबा मुला।
31 Portanto, como dizem as Escrituras: “Quem quiser orgulhar-se, orgulhe-se somente no Senhor”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.