Mateus 27
Southeastern Tepehuan NT (STP_TBL) vs NAA
1 Baꞌ buimgidhak nat paiꞌ dhuuk ba xiaꞌ, bɨɨx maap bam jumaap jamɨt gu ja gɇꞌgɇrkam tuk guiꞌ nam bhaiꞌ gɇꞌ chiop ja palhbuiꞌñdhaꞌ gu Israel kam jaꞌtkam nam tu daandaꞌ buiñor gu Dios, gio baꞌ gu jaiꞌ ja gɇꞌgɇrkam tuk gu Israel kam jaꞌtkam. Baꞌ puiꞌ jaꞌk ma tu aꞌga mɨt nam sap tu chiñiaꞌ nam muꞌaaꞌ gu Jesuus.
1 Ao romper o dia, todos os principais sacerdotes e os anciãos do povo entraram em conselho contra Jesus, para o matarem;
2 Baꞌ ba tu chia mɨt nam buuplhiaꞌ gu Jesuus, miꞌ dhɨr baꞌ dai na mɨt muiꞌ ba baidhak buiñor gux kaiꞌ Pilaato guiꞌ na miꞌr nobiiꞌñ gux ioꞌm gɇꞌkam Rooma kam.
2 e, amarrando-o, levaram-no e o entregaram ao governador Pilatos.
3 Baꞌ gu Juudas guiꞌ nat maaxik kɨi gu Jesuus, giilhim jix buam bhaiꞌ jim ɨlh na xi ñɨiꞌñ gu Jesuus na mɨt ba bhɨɨk. Baꞌ giop xi uꞌuuk gu bapaiñum tuumiñ jix chooto totbikdam guiꞌ na mɨt bɨɨpɨꞌ dɨr maa, xi mɨɨ nat ja doꞌñchidham gu ja gɇꞌgɇrkam tuk guiꞌ nam bhaiꞌ gɇꞌ chiop ja palhbuiꞌñdhaꞌ gu Israel kam jaꞌtkam nam tu daandaꞌ buiñor gu Dios, gio baꞌ gu jaiꞌ ja gɇꞌgɇrkam tuk gu Israel kam jaꞌtkam.
3 Então Judas, que o traiu, vendo que Jesus havia sido condenado, tocado de remorso, devolveu as trinta moedas de prata aos principais sacerdotes e aos anciãos, dizendo:
4 Baꞌp ja tɨtda mu ji ɇɇk: ―Aañ tak gɇꞌkam kɨꞌn mañ uaꞌtulh buiñor gu Dios na ñich maaxik jam kɨɨx gu Jesuus na pim baꞌ tu chiñiaꞌ nam muꞌaaꞌ, sia ku guꞌ tɨi cham tuꞌ jax bua gu tuꞌ nar jix buam jum duukam. Baꞌ guiꞌp tɨtda am: ―¿Cham aa guꞌ dhiꞌ aap dɨɨlh jir jum kuiñcha, cham tuꞌ aach?
4 — Pequei, traindo sangue inocente. Eles, porém, responderam: — Que nos importa? Isso é com você.
5 Baꞌ gu Juudas mi jaꞌp xi iabuk gu tuumiñ mɨjɨ gɇꞌ chiop ba jii nat bam saiꞌchdham mu jaꞌp gampɨx, pu muu dho guꞌ.
5 Então Judas, atirando as moedas de prata para dentro do templo, retirou-se e se enforcou.
6 Baꞌ gu gɇꞌgɇrkam jum aaꞌndam maap xi jumpadak giop xi uꞌuuk jamɨt gu tuumiñ, jup kaiꞌch am baꞌ: ―Cham kar am nach gio miꞌp tuꞌaaꞌ dhi tuumiñ miꞌ na paiꞌm tuaꞌba na jɨꞌk bhaan bipioꞌ gu Dios, na guꞌ cham ka kɨɨꞌ, na guꞌ kɨꞌn ba tu namkix guiꞌ nach jaroiꞌ tu chiñiaꞌ nam muꞌaaꞌ.
6 E os principais sacerdotes, pegando as moedas, disseram: — Não é lícito colocá-las no cofre das ofertas, porque é preço de sangue.
7 Baꞌ puiꞌ jaꞌk maaꞌn ñiꞌook jup duu mɨt nam sap dɨbɨɨr kɨꞌn sabaꞌdaꞌ miꞌ na paiꞌ puiꞌ tɨ tɨɨꞌ Bhiꞌñ Kaat, nam sap baꞌ miꞌ ja yassapdaꞌ gu jaiꞌ jaꞌtkam nam cham jir miꞌ kam kaꞌ guiꞌ nam mi jaꞌp koꞌdaꞌ ja bui.
7 E, tendo deliberado, compraram com elas o campo do oleiro, para cemitério de forasteiros.
8 Baꞌ miꞌ na mɨt paiꞌ sabaꞌlh gu dɨbɨɨr, Jix Ɨꞌrmaꞌ Dɨbɨɨr pup tɨ tɨɨtɨꞌ am gu jaꞌtkam, sia gu xib maaꞌn nam jax tɨ tɨɨtɨꞌ.
8 Por isso, aquele campo é chamado, até o dia de hoje, Campo de Sangue.
9 Baꞌ dhiꞌ miꞌ pɨx puiꞌ ba jim na jax dhuim kuugalhdhaꞌ gu puiꞌ nat jax jaꞌk tu uaꞌnak gu Jeremiiyas guiꞌ na bɨjɨk bhaankam tu aꞌgimɨk gu Dios na jaꞌpnim kaiꞌch: “Baꞌ giop xi uꞌuuk jamɨt gu bapaiñum tuumiñ guiꞌ na mɨt tɨi ja maakak gu Israel kam jaꞌtkam,
9 Então se cumpriu o que foi dito por meio do profeta Jeremias: “Pegaram as trinta moedas de prata, preço em que foi estimado aquele a quem alguns dos filhos de Israel avaliaram,
10 baꞌ dɨbɨɨr kɨꞌn sabaꞌlh jamɨt miꞌ na paiꞌ puiꞌ tɨ tɨɨꞌ Bhiꞌñ Kaat puiꞌ nat jax jiñ chia guñ Gɨꞌkoraꞌ.”
10 e as deram pelo campo do oleiro, assim como me ordenou o Senhor.”
11 Baꞌ mu ba aich jamɨt gu Jesuus buiñor gux kaiꞌ Pilaato guiꞌ na miꞌr gɇꞌkam kaꞌ. Baꞌ bhaiꞌ ba tɨkka gu Jesuus, jup tɨtda: ―¿Aapiꞌ aar diꞌ nap saak jir ja gɇꞌkam tuk gu yaꞌ kam dhi Israel? Baꞌp tɨtda gu Jesuus: ―Jir puiꞌ dho nap jax kaiꞌch jiñ jaduuñ. Aañ jir diꞌ.
11 Jesus estava em pé diante do governador, e este o interrogou, dizendo: — Você é o rei dos judeus? Jesus respondeu:
12 Baꞌ gu gɇꞌgɇrkam jum aaꞌndam bɨɨx aixim bhaiꞌ ji iattulh jamɨt gu Jesuus, guꞌ ji na guꞌ guiꞌ cham ñiok sia kum jax kaiꞌch.
12 E, sendo acusado pelos principais sacerdotes e pelos anciãos, Jesus nada respondeu.
13 Baꞌp tɨtda gu Pilaato: ―¿Jir puiꞌ aa baꞌ nam jax kaiꞌch dhi jaꞌtkam nap baꞌ moo jaꞌp cham ñiok?
13 Então Pilatos perguntou: — Não está ouvindo quantas acusações fazem contra você?
14 Guꞌ ji na guꞌ sia cham ñiok gu Jesuus. Baꞌ miꞌ pu cham maat gu Pilaato na jax dhuñiaꞌ na tɨi xim gaꞌnga.
14 Mas Jesus não respondeu nem uma palavra, a ponto de o governador ficar muito admirado.
15 Baꞌ gu Pilaato jix joiꞌñdhaꞌ ɨp na maaꞌn ba ji dhoꞌñchoꞌ guiꞌ nam mi kuupkaꞌ nabap maaꞌn oidhaꞌ na paiꞌ dhuuk jum aajidhaꞌ gu piasta bhaan Paaskua taꞌm, jax ñam tuꞌm jix aaꞌndaꞌ gu jaꞌtkam.
15 Ora, por ocasião da festa, o governador costumava soltar ao povo um preso, conforme eles quisessem.
16 Baꞌ janoꞌ maaꞌn miꞌp kuupkaꞌ gu maaꞌnkam Jesuus Barrabaas tɨɨgim.
16 Naquela ocasião, eles tinham um preso muito conhecido, chamado Barrabás.
17 Baꞌ gu Pilaato bhaiꞌ ba ja tɨkka gu jaꞌtkam guiꞌ nam jɨꞌk miꞌx bhaak, jup ja tɨtda: ―Aañ puiꞌ ɨlhiiꞌñ nañ maaꞌn doꞌñchoꞌ dhiꞌ nam jɨꞌk yaꞌ kuup dhi jaꞌtkam. ¿Jaroo pim jix aaꞌ, guiꞌ aa na Jesuus Barrabaas tɨɨꞌ, kaꞌ guiꞌ aa jumai na puiꞌp tɨɨꞌ Jesuus guiꞌ nam jich Xoiꞌkam jup tɨɨtɨꞌ?
17 Estando, pois, o povo reunido, Pilatos lhes perguntou: — Quem vocês querem que eu solte: Barrabás ou Jesus, chamado Cristo?
18 Baꞌ gu Pilaato, guch Xoiꞌkam pɨk na tɨix aagɨt jup kaiꞌch na doꞌñchoꞌ gɨt, na guꞌx bhaiꞌx maat na jaꞌp pɨx nam jix bhaamkiꞌñ na mɨt baꞌ mi aichulh, cham tuꞌ na moo gu tuꞌ nat jax dhuu nar jix buam jum duukam.
18 Porque sabia que era por inveja que eles tinham entregado Jesus.
19 Baꞌ moo janoꞌ na pui miꞌ ka daa gu Pilaato miꞌ na paiꞌr gɇꞌkam kaꞌ, muiꞌ ba tu joochxi gu bɨngaꞌn nam sap jup tɨɨdaꞌ na cham juandaꞌ gu Jesuus, nat guꞌ sap puiꞌ tɨ tɨɨtkɨ tukaaꞌ na cham bhaiꞌ tu jimiaꞌ noꞌt tu chia nam muꞌaaꞌ.
19 E, estando Pilatos sentado no tribunal, a mulher dele mandou dizer-lhe: — Não se envolva com esse justo, porque hoje, em sonho, sofri muito por causa dele.
20 Guꞌ ji na guꞌ gu gɇꞌgɇrkam jum aaꞌndam bɨɨx puiꞌ jaꞌk ba ja tɨɨꞌn jamɨt gu jaꞌtkam nam sap gu Jesuus Barrabaas tɨɨgim bhaiꞌ ji aagaꞌ na doꞌñchoꞌ gu Pilaato na paiꞌ dhuuk gio bhaiꞌp ji ja tɨkkaꞌ, dai sap baꞌ gu Jesuus guiꞌ nar jich Xoiꞌkam tu chiñiaꞌ nam muꞌaaꞌ.
20 Mas os principais sacerdotes e os anciãos persuadiram o povo a que pedisse Barrabás e condenasse Jesus à morte.
21 Baꞌ puiꞌm duu dho, nat paiꞌ dhuuk gio bhaiꞌp ji ja tɨkka gu Pilaato, jup ja tɨtda: ―¿Guꞌ jaroo pim bax aaꞌ nañ doꞌñchoꞌ? Baꞌ guiꞌp kaiꞌch am: ―Dho gu Barrabaas dho.
21 De novo, o governador perguntou: — Qual dos dois vocês querem que eu solte? Eles responderam: — Barrabás!
22 Baꞌp ja tɨtda gu Pilaato: ―¿Guꞌ dhiꞌ gi baꞌ Jesuus nam jich Xoiꞌkam tɨɨtɨꞌ, jax jañ dhuñiaꞌ? Baꞌ guiꞌp kaiꞌch am ɨp gio: ―Dho nap tu chiñiaꞌ dho nam kuruus taꞌm sissapaꞌ.
22 Pilatos lhes perguntou: — Que farei, então, com Jesus, chamado Cristo? Todos responderam: — Que seja crucificado!
23 Baꞌp kaiꞌch ɨp gio gu Pilaato: ―¿Guꞌ tuꞌ gi moo gɇꞌkam kɨꞌn jix buam jum duukam jax jam duiñ ku pim baꞌ moo jaꞌp jup jix bhaamkiꞌñ? Guꞌ ji nam guꞌ guiꞌ cham tuꞌ kɇkɇɇ, dai nam jup kaiꞌch gɇꞌ kɨꞌn: ―¡Tu chian kum mu sissapaꞌ kuruus taꞌm!
23 Pilatos continuou: — Que mal ele fez? Porém eles gritavam cada vez mais: — Que seja crucificado!
24 Baꞌ ba tu joot gu Pilaato nam alhiꞌch bhɨiꞌñpuꞌ gu suudaiꞌ na baꞌ kɨꞌn jum ikoimdhaꞌ na bhaan jix maatɨꞌ kaꞌ na cham tuꞌr kuiñchaꞌn kaꞌ na tu chiñiaꞌ nam muꞌaaꞌ gu Jesuus, jup ja tɨtda baꞌ: ―Aapiꞌm dɨɨlh jir jam kuiñcha kaꞌ nam muꞌaaꞌ dhi Jesuus, cham tuꞌ aañ.
24 Vendo Pilatos que nada conseguia e que, ao contrário, o tumulto aumentava, mandou trazer água e lavou as mãos diante do povo, dizendo: — Estou inocente do sangue deste homem; fique o caso com vocês!
25 Baꞌ guiꞌp kaiꞌch am: ―Dho cham jax bua dho sia ku aach jir jich kuiñcha kaꞌ ja bɨɨm guch maamar.
25 E o povo todo respondeu: — Que o sangue dele caia sobre nós e sobre os nossos filhos!
26 Baꞌ ba ja chia gu Pilaato gu sandaaruiꞌx chugiꞌñ nam doꞌñchoꞌ gu Barrabaas, dai baꞌ gu Jesuus xi chu chia nam gɨbiipuꞌ gio nam sissappuꞌ kuruus taꞌm.
26 Então Pilatos lhes soltou Barrabás. E, depois de mandar açoitar Jesus, entregou-o para ser crucificado.
27 Baꞌ puiꞌp tu buim am gu sandaaruiꞌx nat jax ja chia gu Pilaato, ba baidhak jamɨt gu Jesuus maaꞌn kap na paiꞌ gɇꞌx chɨ gɨꞌɨɨr. Baꞌ bɨɨx maap ba ja jumaap jamɨt gu jaiꞌ sandaaruiꞌx guiꞌ nam jɨꞌk mɨjɨ jaꞌp jup tuꞌiiꞌ nam sap baꞌ tɨgiaꞌ nam jax dhoodaꞌ gu Jesuus.
27 Logo a seguir, os soldados do governador, levando Jesus para o Pretório, reuniram em torno dele toda a tropa.
28 Baꞌ jax ña mɨt pɨx bhaiꞌ ji buimɨ, jumai mɨt ba tɨiꞌ gu jannulh jix ñakaabmaꞌ xi chu kookoxdhak jamɨt gu dɨɨlh jajannulhiꞌñ.
28 Tiraram a roupa de Jesus e o vestiram com um manto escarlate.
29 Gio baꞌ gu tuꞌx joꞌiiꞌ xi xikoolhkadak jamɨt bhaiꞌ xi dhaax moꞌran jaꞌp na kuruun, gio baꞌ maaꞌn gu oxia mɨt miꞌp xi dhaaꞌñchuda nobiꞌran. Gio baꞌ na mɨt mi jaꞌp ja oꞌlhia kɨꞌn xi guꞌkɨk jax ñam pɨx tɨtda, jup kaiꞌch am: ―¡Jaꞌp moo joidham jix bhaiꞌch chaat ich na yaꞌp tuꞌiiꞌ dhi ja gɇꞌkam tuk gu yaꞌ kam dhi Israel!
29 E, tecendo uma coroa de espinhos, a puseram na cabeça dele, e colocaram um caniço na sua mão direita. E, ajoelhando-se diante dele, zombavam, dizendo: — Salve, rei dos judeus!
30 Gio baꞌ nam bhaiꞌ xi xixbuiꞌñ puiꞌ xi chɨtdat, gio nam bha gɨb moꞌran kɨꞌn gu oxia guiꞌ na mɨt miꞌ xi dhaaꞌñchudak.
30 E, cuspindo nele, pegaram o caniço e batiam na sua cabeça.
31 Baꞌ gatuuk nam puꞌñi bɨɨx aixim xi buimɨk giop xi kuañdhak jamɨt gu jannulh gux ñakaabmaꞌ, gu dɨɨlh jajannulhiꞌñ jamɨt baꞌ giop xi chɨ tɨiꞌdhak. Miꞌ dhɨr baꞌ dai na mɨt ba baidhak bhammɨ jaꞌk nam paiꞌ sissapaꞌ kuruus taꞌm.
31 Depois de terem zombado dele, tiraram-lhe o manto e o vestiram com as suas próprias roupas. Então o levaram para ser crucificado.
32 Baꞌ nam gama jaꞌk ba baiꞌñchuꞌ gu Jesuus na paiꞌ bar dɨɨrap dɨr miꞌ gu gɇꞌ kiicham, miꞌ ba ja nam maaꞌn gu maaꞌnkam Simoon tɨɨgim nar mu jaꞌk kam kaꞌ Sireene. Baꞌ gu sandaaruiꞌx miꞌ dhɨr jaꞌk buak gamaiꞌ chia mɨt na mootikaꞌ gu kuruus, nat guꞌ ba magoo gu Jesuus na tɨi mootoꞌ.
32 Ao saírem, encontraram um cireneu, chamado Simão, a quem obrigaram a carregar a cruz de Jesus.
33 Baꞌ na mɨt bhammɨ ba ai oidhaꞌ taꞌm bhaiꞌ na paiꞌ puiꞌ tɨ tɨɨꞌ Golgota, na jaꞌp kaiꞌñkam jup jum kaiꞌch: Kakoiꞌ Moꞌ Daa,
33 E, chegando a um lugar chamado Gólgota, que significa “Lugar da Caveira”,
34 baꞌ bhaiꞌ tɨi iꞌchuꞌn am gu Jesuus gu uubas baraaꞌ na sap baꞌ kɨꞌn cham pɨk tu taat kaꞌ gɨt nam sissapaꞌ, guꞌ ji nat guꞌ ba dɨɨ nar tuꞌ daꞌ, baꞌ cham bha ii.
34 deram vinho com fel para Jesus beber; mas ele, provando-o, não quis beber.
35 Baꞌ gatuuk na mɨt paiꞌ dhuuk bhaiꞌ xi sissapak bhaan gu kuruus, xim mamaiꞌchɨk jamɨt gu sandaaruiꞌx aꞌlhiok xi chu uꞌuuk gu jajannulhiꞌñ. Puiꞌ ji chu buus nat jax tum uaꞌnak bɨjɨk, nap jum kaiꞌch: “Aꞌlhiok jamɨt xi chu uꞌuuk guñ jajannulh.”
35 Depois de o crucificarem, repartiram entre si as roupas dele, tirando a sorte.
36 Miꞌ dhɨr baꞌ dai nam mi jaꞌp daraat ba tu nuukaꞌn nam baꞌ cham mu aayaꞌ gu jaꞌtkam.
36 E, assentados ali, o guardavam.
37 Baꞌ amuub daam dɨr jaꞌp na paiꞌ moꞌtɨk gu Jesuus, maaꞌn bha siis jamɨt gux komaalhik taaꞌmla na gɇꞌgɇr kɨꞌn bha tu uaꞌñix na bhaan jix maatɨꞌ na jax kaiꞌñkam bhaiꞌ sissap gu Jesuus, jup jum kaiꞌch: “Dhiꞌñir diꞌ gu Jesuus guiꞌ nar ja gɇꞌkam tuk gu yaꞌ kam dhi Israel.”
37 Por cima da cabeça de Jesus puseram por escrito a acusação contra ele: “ Este é Jesus, o Rei dos Judeus ”.
38 Baꞌ gook bɨxxik dɨr jup ja sissapa mɨt gu ɨꞌxkum jaiꞌ kukrus taꞌm, maaꞌn kɨɨꞌn dɨr jaꞌk, jumai baꞌ oꞌnsop dɨr jaꞌk.
38 E dois ladrões foram crucificados com ele, um à sua direita e outro à sua esquerda.
39 Baꞌ guiꞌ nam jɨꞌk mi jaꞌp amuub buan gu jaꞌtkam, jax ñam pɨx xi chɨtdaidhat gu Jesuus,
39 Os que iam passando blasfemavam contra ele, balançando a cabeça e dizendo:
40 jup kaiꞌchdhaꞌ am: ―¡Jaña nap jax chuꞌiiꞌ! Nap saak iaraꞌ gu gɇꞌ chiop, gio nap saak baik tanoolh kɨꞌn gio jumai bhaiꞌp kɨɨsaꞌ. Eap xi chɨmiiñ bhaiꞌ dhɨr bhaan dhi kuruus nach xim nɨiꞌñdhaꞌ noꞌp baabuiꞌ moo sɨlhkam Dios jir Maraaꞌn, kaꞌ baꞌ guꞌ nap puiꞌ pɨx kaiꞌchdhaꞌ.
40 — Ei, você que destrói o santuário e em três dias o reedifica! Salve a si mesmo, se você é o Filho de Deus, e desça da cruz!
41 Sia ji guꞌ jaiꞌ gu gɇꞌgɇrkam jum aaꞌndam guiꞌ na mɨt tu chia nam sissapaꞌ, jaiꞌ puiꞌp xi chɨtda am gu Jesuus, jup kaiꞌch am:
41 De igual modo, os principais sacerdotes com os escribas e anciãos, zombando, diziam:
42 ―¿Guꞌ baꞌ moo cham jup bhaiꞌ ji jia na dɨɨlh bhaiꞌ dhɨr ji chɨmñiaꞌ bhaan dhi kuruus, nat baꞌ guꞌ gu jaiꞌ jaꞌtkam jix bhaiꞌ ja duu? Noꞌ baabuiꞌ puiꞌ sɨlhkam jir ja gɇꞌkam tuk gu yaꞌ kam dhi Israel.
42 — Salvou os outros, a si mesmo não pode salvar. É rei de Israel! Que ele desça da cruz, e então creremos nele.
43 Na guꞌp kaiꞌchdhaꞌ na saak Dios jir Maraaꞌn, nat guꞌ sap pɨk baꞌ bhaan tɨ tɨɨ nar jix kɨɨꞌ maaꞌnkam. ¿Cham bhaaiꞌ aa na bha jimɨi bhaiꞌ dhɨr ji chɨbaañdhaꞌ gu Dios noꞌ baabuiꞌ moo sɨlhkam jix ioꞌm jix dhaꞌ na jax ba kaiꞌchdhaꞌ?
43 Confiou em Deus; pois que Deus venha livrá-lo agora, se, de fato, lhe quer bem; porque ele disse: “Sou Filho de Deus.”
44 Bɨɨx ji guꞌ sia jaiꞌ puiꞌp xi chɨtda am gu ɨꞌxkum guiꞌ nam miꞌ dhɨr jaꞌp bɨxxik dɨr jup sissap jaiꞌ kukrus taꞌm.
44 Também os ladrões que haviam sido crucificados com ele o insultavam.
45 Baꞌ nat jix dhaam ba ji dhuu, naiꞌ ji chum tukgamta, pu cham ka tu maax, nammɨ jix ioꞌm mia ji dhunɨɨk nat baꞌ gio bhaiꞌp jix chu maaxir.
45 A partir do meio-dia, houve trevas sobre toda a terra até as três horas da tarde.
46 Baꞌ jotmodaꞌ gɇꞌ kɨꞌn ba jiiñ gu Jesuus, jup kaiꞌch: ―Elii, Elii, ¿lama sabaktani? ―na jaꞌp kaiꞌñkam jup jum kaiꞌch: Aapiꞌ Dios jiñ Gɨꞌkoraꞌ, panaas kup cham jiñ aꞌm ka tɨ nɨidhim.
46 Por volta de três horas da tarde, Jesus clamou em alta voz, dizendo:
47 Baꞌp kaiꞌch am jaiꞌ dhɨt guiꞌ na mɨt kai nam jɨꞌk miꞌp tuꞌiiꞌ: ―Kani na tɨi baiꞌñ gu Eliiyas guiꞌ na bɨjɨk bhaankam tu aꞌgimɨk gu Dios.
47 Alguns dos que estavam ali, ouvindo isto, diziam: — Ele chama por Elias.
48 Baꞌ maadɨt jotmodaꞌ xi mɨɨ nat bhɨim maaꞌn gux moik jaꞌp tuꞌm na tok, baꞌ xi baꞌnnidhak kɨꞌn gu uubas baraaꞌ gux jɨꞌɨɨk uux chaꞌm xi buraak kuugaran muiꞌ xi ñamkich chiñiꞌran gu Jesuus na sap baꞌ xioꞌpnaꞌ gɨt na kɨꞌn kapup xi dhuatgɨdaꞌ gɨt jɨꞌx juugɨt.
48 E, logo, um deles correu a buscar uma esponja e, tendo-a embebido em vinagre e colocado na ponta de um caniço, deu-lhe de beber.
49 Guꞌ ji na mɨt guꞌ xi sooꞌmchulh gu jaiꞌ nam miꞌp tuꞌiiꞌ, jup tɨtda am: ―Chaꞌp juandaꞌ. Yaꞌch pɨx ka tɨ nɨɨradaꞌ, ea noꞌt moo yaꞌ ba ji ai gu Eliiyas na tɨbaañdhaꞌ bhaiꞌ dhɨr bhaan dhi kuruus.
49 Os outros, porém, diziam: — Espere! Vejamos se Elias vem salvá-lo.
50 Baꞌ gio gɇꞌ kɨꞌn jup xi jiiñkɨk gu Jesuus dho gi baꞌ naiꞌ ji muu ji.
50 E Jesus, clamando outra vez em alta voz, entregou o espírito.
51 Baꞌ gu jannulh guiꞌ na bhaiꞌ gɇꞌ chiop sɇꞌkaꞌ, daam dɨr muiꞌ pu sar sɨlh ɨrban. Gio baꞌ nat jix ioꞌm bhaiꞌ ji giꞌndukɨ gu oiꞌñgaꞌn, jaiꞌ pu jaikɨ gu joodai, taꞌtak mi jaꞌp pup daraa.
51 Eis que o véu do santuário se rasgou em duas partes, de alto a baixo; a terra tremeu e as rochas se partiram;
52 Gio baꞌ na mɨt duduadɨk pu baapam gu koiꞌñgaꞌn miꞌ dhɨr nam paiꞌ yassapkat guiꞌ na mɨt jɨꞌk tɨ jɨɨgiꞌñdhak ba koꞌɨɨk buiñor gu Dios.
52 os túmulos se abriram, e muitos corpos de santos já falecidos ressuscitaram;
53 Baꞌ nat paiꞌ dhuuk duadɨk giop bam gu Jesuus miꞌ dhɨr koiꞌñgaꞌn tɨr, maap muiꞌ ji ai mɨt bhaiꞌ gɇꞌ kiicham na paiꞌr Jerusaleen, baꞌ muiꞌ jaꞌtkam ja tɨɨ mɨt.
53 e, saindo dos túmulos depois da ressurreição de Jesus, entraram na cidade santa e apareceram a muitos.
54 Baꞌ gu ja gɇꞌkam tuk gu sandaaruiꞌx ja bɨɨm guiꞌ nam maap miꞌ tu nuukaꞌn, giilhim bhaiꞌ ji chootoꞌn jamɨt nat paiꞌ dhuuk bhaiꞌ ji giꞌndukɨ gu oiꞌñgaꞌn gio na bɨɨx aixim tum bua nam naiꞌ xi chɨ nɨiꞌñ, baꞌp kaiꞌch am: ―Bak ji guꞌ moo sɨlhkam Dios jir Maraaꞌn ji dhich jaduuñ na chich yaꞌ ba mua.
54 O centurião e os que com ele guardavam Jesus, vendo o terremoto e tudo o que se passava, ficaram possuídos de grande temor e disseram: — Verdadeiramente este era o Filho de Deus.
55 Baꞌ muiꞌ gu uꞌuub mɨk paꞌ guꞌkat muiꞌp tɨ nɨiꞌñ am, guiꞌ na mɨt mummɨ dɨr Galilea muiꞌ pu oi nam palhbuiꞌñchuꞌndaꞌ gu Jesuus tuꞌ na pɨx kɨꞌn,
55 Estavam ali muitas mulheres, observando de longe. Eram as que vinham seguindo Jesus desde a Galileia, para o servir.
56 na maadɨt jir diꞌ gu Mariiya Magdaleena, gio baꞌ gu jumai Mariiya guiꞌ nar dɨꞌɨɨꞌn gu Jakoobo gio gu Josee, gio baꞌ gu jumai guiꞌ nar ja naan gu Sebedeo gu maamraꞌn.
56 Entre elas estavam Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago e de José, e a mulher de Zebedeu.
57 Baꞌ mɨkkat nat paiꞌ dhuuk ba ji chuk, miꞌ ba ai maaꞌn gu maaꞌnkam nar jix chumñigam kaꞌ Josee tɨɨgim, nar mu jaꞌk kam kaꞌ Arimatea, na maadɨt jir diꞌ guiꞌ na puiꞌp kaichuꞌ gu Jesuus.
57 Ao cair da tarde, veio um homem rico de Arimateia, chamado José, que era também discípulo de Jesus.
58 Baꞌ dhiꞌ jɨꞌ dhi Josee muiꞌ ma jii buiñor gux kaiꞌ Pilaato nat tɨkkam noꞌ moox bhaaiꞌ nam tɨbaañdhai yaaspaꞌ gu Jesuus. Baꞌ pɨx cham jax jup tɨi gux kaiꞌ Pilaato na paiꞌ dhuuk puiꞌ ba tɨtda.
58 Este foi até Pilatos e lhe pediu o corpo de Jesus. Então Pilatos mandou que o corpo lhe fosse entregue.
59 Baꞌ gu Josee mu jimɨɨk ba tɨbaañ gu Jesuus bhaiꞌ dhɨr bhaan gu kuruus, miꞌ dhɨr baꞌ dai nat ba bhiib kɨꞌn gu gɇꞌ jannulh jix dhaꞌram namkɨm.
59 E José, levando o corpo, envolveu-o num lençol limpo de linho
60 Miꞌ dhɨr baꞌ dai nat mu ba tɨkaam gai dɨꞌn kɨr miꞌ nat paiꞌ kiaꞌpɨx tu chia nam tɨ dɨꞌraꞌ jix moik aiꞌ chaꞌm, nat chakui jaroiꞌ maadɨt miꞌm jaꞌbsu gu tukgaꞌn. Baꞌ mɨjɨ xi chɨkaak maaꞌn gɇꞌ jodai kɨꞌn bhaiꞌ xi kuupak ba jii.
60 e o depositou no seu túmulo novo, que ele tinha mandado abrir na rocha; e, rolando uma grande pedra para a entrada do túmulo, foi embora.
61 Baꞌ bɨɨx jup jiim am gu Mariiya Magdaleena gio gu jumai Mariiya, baꞌ miꞌ pup daraa am miꞌ na paiꞌ dhɨr mu tum bapkɨ miꞌ na mɨt paiꞌ tɨɨ gu Jesuus.
61 Estavam ali, sentadas em frente do túmulo, Maria Madalena e a outra Maria.
62 Baꞌ buimgidhak na paiꞌ dhuuk aagix kaꞌ na cham tum juandaꞌ, gio muiꞌp ma jii mɨt gu gɇꞌgɇrkam jum aaꞌndam ja bɨɨm gu pariseos na mɨt ñioꞌkdham gux kaiꞌ Pilaato,
62 No dia seguinte, que é o dia depois da preparação, os principais sacerdotes e os fariseus se reuniram com Pilatos
63 jup tɨtda am mu ji ɇɇk: ―Aach moo gio bhaiꞌp ma jii jich jaduuñ na chich bhaiꞌ puiꞌm tɨɨdam nap ja chiñiaꞌ gum sandaaruiꞌx chuk nam miꞌ ka tu nuukaꞌndaꞌ miꞌ nat paiꞌm tɨɨ gu tukgaꞌn gu Jesuus guiꞌ na naiꞌ ja iatgiꞌñdhaꞌ gu jaꞌtkam, na chich guꞌ ba tɨꞌñcho na bak pɨn jup kaiꞌch na sap baik tanoolh kɨꞌn duadɨi giop bamgiaꞌ miꞌ dhɨr koiꞌñgaꞌn tɨr. Puiꞌ kuch baꞌp kaiꞌch nap ka tu chiñiaꞌ nam miꞌ tu nuukaꞌndaꞌ sia gu baik tanoolh pɨx juugɨt nam baꞌ cham tukaaꞌ miꞌ ji ɇɇji gu noonbiꞌñ xi bhɨɨji gu tukgaꞌn puiꞌ ba tɨꞌyaꞌ nat giop dua. Na guꞌx ioꞌm bhaiꞌ jim gɨꞌlhdhaꞌ nam naiꞌ puiꞌ ji ja iatgidhaꞌ gu jaꞌtkam, cham tuꞌ puiꞌ na jax bɨɨpɨꞌ dɨr.
63 e lhe disseram: — Senhor, nós lembramos que aquele enganador, enquanto vivia, disse: “Depois de três dias ressuscitarei.”
64 — ausente —
64 Portanto, mande que o túmulo seja guardado com segurança até o terceiro dia, para que não aconteça que, vindo os discípulos dele, o roubem e depois digam ao povo: “Ressuscitou dos mortos.” E este último engano será pior do que o primeiro.
65 Baꞌ gu Pilaato pɨx cham jax jup tɨi, dai nat xi ja chia nam ja baidhai gu sandaaruiꞌx chugiꞌñ ja bɨɨm mu xi chu nuukdapuꞌ mu na paiꞌ yaasap gu Jesuus.
65 Pilatos respondeu: — Uma escolta está à disposição de vocês. Vão e guardem o túmulo como bem entenderem.
66 Baꞌ guiꞌ dai na mɨt xi ja baidhak mu jii na mɨt tu nuukdam. Baꞌ mu ji ɇɇk jix ioꞌm jix bhaiꞌ bhaiꞌ xi kuu mɨt gu kiꞌñgob, gio baꞌ na mɨt bhaiꞌ pup xi matgilh na bhaan jix maatɨꞌ kaꞌ na cham bhaiꞌ na jaroiꞌ mu jaꞌk bapkɨdaꞌ. Miꞌ dhɨr baꞌ giop ba jii mɨt puiꞌ xi chu duuk, dai baꞌ gu sandaaruiꞌx jamɨt miꞌ xi ja chianɨk nam tu nuukaꞌndaꞌ.
66 Indo eles, montaram guarda ao túmulo, selando a pedra e deixando ali a escolta.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.