João 1
Southeastern Tepehuan NT (STP_TBL) vs ARC
1 Bɨjɨk dɨr jumai pux jaiꞌch na jaꞌxbuiꞌp jir gɇꞌkam na gu Dios, nam gook dɨt maap pum kɇkɇɇ. Baꞌ guiꞌ miꞌ dhɨr bha jaꞌk jup jich mattuꞌn na jax jir tuꞌm kam gu Dios.
1 No princípio, era o Verbo, e o Verbo estava com Deus, e o Verbo era Deus.
2 Guiꞌ mɨt baꞌ gook dɨt bap duu gu Dios dhi oiꞌñgaꞌn,
2 Ele estava no princípio com Deus.
3 gam bɨɨx na jɨꞌk tuꞌ yaꞌx chu jaiꞌch. Nix chuꞌ kux jaiꞌch yaꞌ dhi oiꞌñgaꞌn bhaan nat cham guiꞌp duu, na mɨt guꞌ pu gook dɨt maaꞌn ñiꞌook xip duuk jup tu duu bɨɨx.
3 Todas as coisas foram feitas por ele, e sem ele nada do que foi feito se fez.
4 Gu jumai jir diꞌ pɨx guiꞌ na ja maak gu iiꞌmdaꞌ nam kɨꞌn dudua bɨɨx gu jaꞌtkam. Jir diꞌ pɨx ɨp nam kɨꞌn jix chu maax kɨr ji biꞌyaꞌ, na guꞌ guiꞌ na iiꞌmdaꞌ tu maak joidham gɇꞌ tanoor.
4 Nele, estava a vida e a vida era a luz dos homens;
5 Sia tu tonniꞌñ mu jaꞌp ja bui gu jaꞌtkam nam jix chu tukgam kɨr jup tuꞌiiꞌ, baꞌ cham jɨꞌxdhaꞌ tu saaꞌ gux chukgam dhiꞌ na joidham gɇꞌ tanoor.
5 e a luz resplandece nas trevas, e as trevas não a compreenderam.
6 Baꞌ pu kaiꞌñkam pɨx bha joot gu Dios maaꞌn gu maaꞌnkam Juan tɨɨgim,
6 Houve um homem enviado de Deus, cujo nome era João.
7 na sap baꞌ ya jaꞌp ba ja mattudaꞌ gu jaꞌtkam na jax jir tuꞌm kam guiꞌ na joidham gɇꞌ tanoor, nam sap baꞌ cham xijaichdhaꞌ noꞌt yaꞌ ba ai, dai nam ba tɨ jɨɨꞌñdhaꞌ buiñor bɨɨx ja jujur kɨꞌn.
7 Este veio para testemunho para que testificasse da luz, para que todos cressem por ele.
8 Ku guꞌ gu Juan cham tuꞌr jupaabkamuꞌn ji, guꞌ jaꞌpji nat jax dhuuk pɨx bhaan matgɨr ji nat bam ai na paiꞌ dhuuk naiꞌ ji chu aꞌagaꞌ guiꞌ na joidham gɇꞌ tanoor.
8 Não era ele a luz, mas veio para que testificasse da luz.
9 Nat baꞌ bɨɨpɨꞌ xi chu mattuda gu Juan nat baꞌ moo miꞌ dhɨr dɨɨlh naiꞌp ji chu aꞌgaꞌ guiꞌ na joidham gɇꞌ tanoor, nam baꞌx chu maax kɨr ji biꞌyaꞌ gu jaꞌtkam.
9 Ali estava a luz verdadeira, que alumia a todo homem que vem ao mundo,
10 Guꞌ ji na mɨt guꞌ cham kɨɨgalh gu jaꞌtkam nat yaꞌ tɨi ba ai maaxik maaꞌnkam jup jum duuk, na mɨt guꞌ cham xim gaa ja jujur am bhaan nam iam ba machiaꞌ gɨt na dhiꞌ pɨx jir diꞌ guiꞌ nat jup duu dhi oiꞌñgaꞌn gio na jɨꞌk tuꞌx chu jaiꞌch bhaan.
10 estava no mundo, e o mundo foi feito por ele e o mundo não o conheceu.
11 Yaꞌ tɨi ai ja bui gu Israel kam jaꞌtkam nam paiꞌ saak tɨ jɨɨgiꞌñdhaꞌ buiñor guch Gɨꞌkoraꞌ. Pu cham kɨɨgalh jamɨt, tuꞌ pɨx ɨlh jamɨt ja jaaxmakar.
11 Veio para o que era seu, e os seus não o receberam.
12 Jɨꞌmaꞌn siamri tɨ jɨɨꞌñ jamɨt buiñor nam jɨꞌk joidham kɇɇ na jax tu aꞌga. Daipuiꞌ baꞌx joiꞌndak xi ja aagiꞌñ nam cham tuꞌ maiꞌ ka suulhgix, nam guꞌ sap bar maamraꞌn gu Dios.
12 Mas a todos quantos o receberam deu-lhes o poder de serem feitos filhos de Deus: aos que creem no seu nome,
13 Ku guꞌ na puiꞌ jɨꞌ ja tɨtda nam bar maamraꞌn, cham tuꞌ jax kaiꞌñkam jup ja tɨtda ji na jax gu jaroiꞌ noꞌ mɨt ba xim ja joojoi gook dɨt maaꞌn gu tɨyaa nam maap oiꞌñchai mɨkkat ba ja tɨgiaꞌ gu aꞌaalh nam ja maamar jum tɨɨtɨꞌndaꞌ, guꞌ jaꞌpji noꞌt jaroiꞌ ba tɨ jɨɨꞌñ buiñor guiꞌ na joidham gɇꞌ tanoor na baꞌr maraaꞌn kaꞌ gu Dios.
13 os quais não nasceram do sangue, nem da vontade da carne, nem da vontade do varão, mas de Deus.
14 Na guꞌ maaxik yaꞌ xi oilhimɨk guiꞌ na joidham gɇꞌ tanoor maaꞌnkam jup jum duuk. Jir diꞌ pɨx gu jumai na jaꞌxbuiꞌp jir gɇꞌkam na guch Gɨꞌkoraꞌ. Aach jaiꞌ dhɨt jix bhaiꞌx maat, nach guꞌ bɨɨmaꞌn oipimɨk na jɨꞌx juugɨt yaꞌ oilhimɨk. Jix bhaiꞌ tɨɨgɨk jachich na cham tuꞌr jaꞌppɨx maaꞌnkam, nat guꞌ cham jɨꞌxkat iatdaꞌ tu aꞌgimɨk, dai na joidham jix chu joiꞌgɨꞌndaꞌ pɨx.
14 E o Verbo se fez carne e habitou entre nós, e vimos a sua glória, como a glória do Unigênito do Pai, cheio de graça e de verdade.
15 Pu dhiꞌ pɨx nɨidhat jup kaiꞌch gu Juan janoꞌ nap ja tɨtda gu jaꞌtkam: ―Guꞌjani nañ aagɨt jup kaiꞌch nat muni ba ai, nañ jup jam tɨtda bo na jumai bha jim gatuuk dɨr na giilhim jir gɇꞌkam, na pu ni jɨꞌx kuñ jir jupaabkamuꞌn. Na guꞌ guiꞌ bɨjɨk dɨr pux jaiꞌch, sia kuñ guꞌ aañ tɨir bɨɨpɨꞌ kam paꞌ gu yaꞌ maaxik. Jaꞌpni bo na ja tɨtda.
15 João testificou dele e clamou, dizendo: Este era aquele de quem eu dizia: o que vem depois de mim é antes de mim, porque foi primeiro do que eu.
16 Jir sɨlhkam dho na giilhim jir gɇꞌkam, puiꞌ ku baꞌ giilhim jir jix bhaiꞌkam gio nax chu joiꞌgɨꞌn. Jaiñ na guꞌ aach nach jɨꞌk ba tɨ jɨɨgiꞌñ buiñor, gammɨjɨ pɨx jix bhaiꞌ ba tu tatdaꞌ na guꞌch aꞌm tɨ nɨidhim.
16 E todos nós recebemos também da sua plenitude, com graça sobre graça.
17 Noꞌ chakui yaꞌ aayaꞌ gɨt, chakui machiaꞌ ich gɨt na jax jaꞌk jix bhaaiꞌ nach dhuuji jir jix bhabhaiꞌkam kaꞌ gam nach jix chu joiꞌgɨꞌndaꞌ. Nach guꞌ cham maatɨt kɇɇkɇt na jax kaiꞌñkam jup jum kaiꞌchdhaꞌ mi uꞌuan taꞌm nat paiꞌ tu uaꞌnak gu Moisees, daipuꞌ na jax jaꞌk jix aaꞌ guch Gɨꞌkoraꞌ nach chuiꞌñgɨdaꞌ nach baꞌ siamri pux maatɨt paꞌ kɇɇkɇꞌ. Janoꞌ ji na paiꞌ dhuuk maaxik yaꞌ xi oilhimɨk guch Xoiꞌkam na chich baꞌ bhaiꞌ ji maat na bach aagiꞌñ.
17 Porque a lei foi dada por Moisés; a graça e a verdade vieram por Jesus Cristo.
18 Noꞌ chakui jich aagiꞌñdhaꞌ gɨt, pu chakui machiaꞌ ich gɨt. Guꞌ ji nat guꞌ siamri xich joiꞌndak bhaiꞌ xich guguuxdharak, sia ku jaꞌxbuiꞌp jir gɇꞌkam na guch Gɨꞌkoraꞌ, na guꞌ dɨɨlh gu Dios cham jɨꞌxkat yaꞌ paiꞌm maaxdhaꞌ maaxik nach gɨt iam jup ba machiaꞌ na jax jir tuꞌm kam.
18 Deus nunca foi visto por alguém. O Filho unigênito, que está no seio do Pai, este o fez conhecer.
19 Baꞌ gu Judea kam jaꞌtkam nam bhammɨ oiꞌñkaꞌ Jerusaleen, mu ja joot jamɨt jɨꞌkchi guiꞌ nam mu jaꞌp jir gɇꞌgɇrkam kaꞌ chichiop nam paiꞌ tu daandaꞌ, gio jaiꞌ guiꞌ nam jir bopxiꞌñ gu Lebii nam jir tutpilh kaꞌ, nam sap tɨkkapuꞌ gu Juan jaꞌtkam bopkondam nar tuꞌp tuꞌm daꞌ. Baꞌ guiꞌ mu ɇɇk jup ba tɨkka am, jup tɨtda am: ―Aach jaꞌpnich chɨɨdak bhach joot jamɨt gu gɇꞌgɇrkam nap sap jich aagiꞌñdhaꞌ nap jir tuꞌp tuꞌm daꞌ na pich baꞌ yaꞌ pɨx ba ji kaiꞌñcha nap ja bopkon gu jaꞌtkam cham jum ɨlhdham.
19 E este é o testemunho de João, quando os judeus mandaram de Jerusalém sacerdotes e levitas para que lhe perguntassem: Quem és tu?
20 Baꞌ guiꞌ cham jax ji chɨꞌɨɨk jup xi ja aagiꞌñ, jup ja tɨtda: ―Dho guꞌ aañ pur cham tuꞌ ji moo gux matgam. Cham tuꞌ na pim jax jum aaꞌndaꞌ nañ aañ jir diꞌ guch Xoiꞌkam guiꞌ na saak bha jootsaꞌ guch Gɨꞌkoraꞌ jix dhaam dɨr.
20 E confessou e não negou; confessou: Eu não sou o Cristo.
21 Baꞌ giop xi chɨkka am jix bhaiꞌ pɨx na sap baꞌ ja aagiꞌñdhaꞌ, jup tɨtda am: ―¿Jaꞌp moo gux gɨꞌm jir tuꞌp tuꞌm daꞌ ap jiñ jaduuñ? ¿Kaꞌ aap aar diꞌ gu Eliiyas guiꞌ na saak bɨjɨk ya jaꞌp bhaankamuꞌn tu aꞌgimɨk guch Gɨꞌkoraꞌ nat saak bɨɨx tukgaꞌn bɨnkam baidhak jix dhaam jaꞌk? Baꞌ gu Juan jup ja tɨtda: ―Cham tuꞌr diꞌ iñ, jir jumai iñ ji aañ. Baꞌ gio bhaiꞌp ji chɨkka mɨt, jup tɨtda am: ―¿Kaꞌ aap aar diꞌ guiꞌ na saak jaiꞌchdhɨlhiaꞌ gatuuk na bhaankamuꞌn jup tu aꞌgaꞌ guch Gɨꞌkoraꞌ jaꞌp na jax gu bɨjɨk dɨr kam? Baꞌp ja tɨtda: ―Chaam. Jir jumai iñ ji matgam.
21 E perguntaram-lhe: Então, quem és, pois? És tu Elias? E disse: Não sou. És tu o profeta? E respondeu: Não.
22 Gio mɨt moop ka xi chɨkka, jup tɨtda am: ―Gi noꞌp moop xich aagiꞌñ jiñ jaduuñ nap jir tuꞌp tuꞌm daꞌ, nach baꞌ ja aagiꞌñdhaꞌ guiꞌ na mɨt bhach joot nap cham tuꞌ jaꞌp pɨx yaꞌ puiꞌ tu bua.
22 Disseram-lhe, pois: Quem és, para que demos resposta àqueles que nos enviaram? Que dizes de ti mesmo?
23 Baꞌ guiꞌp ja tɨtda: ―Aañiꞌ dhor diꞌ guiꞌ na saak mu jaꞌp gampɨx jix chu gak kɨr ba tu ja aꞌgiꞌñdhaꞌ gu jaꞌtkam nat jax tu uaꞌnak gu Isaiiyas guiꞌ na bɨjɨk ya jaꞌp bhaankamuꞌn tu aꞌgimɨk guch Gɨꞌkoraꞌ, nap ja tɨtdaidhaꞌ bo saak: “Gor jix kɨɨꞌ bim duuñ na pim miꞌ puiꞌ ba jimiaꞌ na jax jix aaꞌ guch Gɨꞌkoraꞌ. Bam aajim na paiꞌ dhuuk bha jim. Jaꞌp ji buusniaꞌ na pim jix bhaiꞌ ba tɨ kɨɨꞌmpigaꞌ miꞌ na paiꞌ bhɨɨyaꞌ.”
23 Disse: Eu sou a voz do que clama no deserto: Endireitai o caminho do Senhor, como disse o profeta Isaías.
24 Baꞌ guiꞌ na mɨt mu ja joot gu gɇꞌgɇrkam nam pariseos jum tɨɨtɨꞌndaꞌ,
24 E os que tinham sido enviados eram dos fariseus,
25 jup tɨtda am ɨp gio gu Juan: ―Jaꞌpnich baꞌ tɨip kaiꞌchɨt jiñ jaduuñ nap jich aagiꞌñdhaꞌ na jax jir jum duukam nap baꞌ ja bopkon suudaiꞌ kɨꞌn dhi jaꞌtkam, nap puiꞌ saak cham jir diꞌ guch Xoiꞌkam, ni gu Eliiyas, nix chuꞌ gu jumai na saak jaiꞌchdhɨlhiaꞌ.
25 e perguntaram-lhe, e disseram-lhe: Por que batizas, pois, se tu não és o Cristo, nem Elias, nem o profeta?
26 Baꞌp ja tɨtda gu Juan: ―Dho guꞌ dhiꞌ cham pɨk tuꞌm aꞌga ji nañ yaꞌ tu bopkon dhi suudaiꞌ kɨꞌn, matgam jumai yaꞌ oirɨ ji na pim aapiꞌm chakui maat nar gɇꞌkam. Guꞌ dhiꞌ nañ yaꞌ puiꞌ tu bua na pim bhaan pɨx machiaꞌ ji.
26 João respondeu-lhes, dizendo: Eu batizo com água, mas, no meio de vós, está um a quem vós não conheceis.
27 Pu kani gɨt na guꞌ bhaiꞌ ka jim gatuuk dɨr, sia ku guꞌ gu xib cham paiꞌm mamxiꞌñ. Ku guꞌ aañ cham tuꞌr jupaabkamuꞌn ji nañ iam tuꞌ suuskaꞌn jup ba kookoxdhaꞌ gɨt, sia kuñ guꞌ tɨir bɨɨpɨꞌ kam paꞌ gu yaꞌ maaxik.
27 Este é aquele que vem após mim, que foi antes de mim, do qual eu não sou digno de desatar as correias das sandálias.
28 Jaꞌpni tum duu mummu miaꞌn Betaania jaꞌpni dhɨr jaꞌk xiaꞌlhbui na paiꞌ bhɨix gu Jordaan Ak, na paiꞌ oirɨt ka ja bopkon gu jaꞌtkam gu Juan.
28 Essas coisas aconteceram em Betânia, do outro lado do Jordão, onde João estava batizando.
29 Baꞌ buimgidhak miꞌ ba ai gu Jesuus na paiꞌ ja bopkon suudaiꞌ kɨꞌn gu jaꞌtkam gu Juan. Baꞌ nat ba tɨɨ gu Juan na muiꞌ ba jim gu Jesuus, jup ja tɨtda gu jaꞌtkam: ―Dhiꞌñir diꞌ na muni dhɨr bhaiꞌ ba jim guiꞌ nat Dios bha joot nach aꞌmkam mukiaꞌ bɨɨx na jɨꞌk jaꞌtkam yaꞌ dhi oiꞌñgaꞌn, na baꞌ puꞌñi dhuuji tu namkix kaꞌ guch uaꞌtulhdharaꞌ. Dhiꞌ puiꞌ ji buusan na jax maaꞌn gux kɨɨꞌ kasnir, na guꞌm makgartaꞌ gatuuk.
29 No dia seguinte, João viu a Jesus, que vinha para ele, e disse: Eis o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo.
30 Dhiꞌ pɨx aagɨt jup kaiꞌch iñ takaab nañ jup jam tɨtda bo: “Jumai bha jim ji matgam gatuuk dɨr na giilhim jix ioꞌm jir gɇꞌkam, cham tuꞌ puiꞌ na aañ, na pu ni jɨꞌx kuñ jir jupaabkamuꞌn, na guꞌ guiꞌ bɨjɨk dɨr pux jaiꞌch, sia kuñ guꞌ aañ tɨir bɨɨpɨꞌ kam paꞌ gu yaꞌ maaxik.”
30 Este é aquele do qual eu disse: após mim vem um homem que foi antes de mim, porque já era primeiro do que eu.
31 Aañ puiꞌ chakuip maatɨt jia na jax baꞌ moo tuꞌm jir diꞌ, puiꞌ ku ñich baꞌ moo xiñ jotmaꞌn na ñich bha ja bopkonam gu Israel kam jaꞌtkam, na baꞌ miꞌ dhɨr puꞌñi ba matgilhiaꞌ na jax chuꞌm jir diꞌ.
31 E eu não o conhecia, mas, para que ele fosse manifestado a Israel, vim eu, por isso, batizando com água.
32 Jix bhaiꞌ moo xi ja aagiꞌñ, jup ja tɨtda: ―Jix maatɨt jañ moop jam tɨtda, na ñich guꞌ tɨɨ gux Dhuuduꞌ kam jix Uañ Iiꞌmdaꞌ nat bhammɨni dhɨr bhaiꞌ ji chɨm jix dhaam jaꞌp tuꞌm na giodaꞌ, bhaiꞌ baꞌ naiꞌ jim tajaa bhaan.
32 E João testificou, dizendo: Eu vi o Espírito descer do céu como uma pomba e repousar sobre ele.
33 Dhiꞌ ñich baꞌ bhaan ba maat na dhiꞌr diꞌ, na guꞌp jiñ chɨtda guiꞌ nat bhañ joot nañ yaꞌ ja bopkonaꞌ gu jaꞌtkam: “Gu jaroiꞌ na bhaan tɨmnɨi gux Dhuuduꞌ kam jix Uañ Iiꞌmdaꞌ bhaiꞌ jim tajaanaꞌ, dhiꞌr diꞌ kaꞌ guiꞌ na ja tajaañdhaꞌ gux Dhuuduꞌ kam jix Uañ Iiꞌmdaꞌ gu jaꞌtkam. Baꞌ jaꞌp ji buusniaꞌ na ja bopkonaꞌ suudaiꞌ kɨꞌn.”
33 E eu não o conhecia, mas o que me mandou a batizar com água, esse me disse: Sobre aquele que vires descer o Espírito e sobre ele repousar, esse é o que batiza com o Espírito Santo.
34 Xib jañ dho gi baꞌ moo bax maat ji na dhiꞌr diꞌ, baꞌ aañ yaꞌ pu jam tɨtda, na dhiꞌ Dios jir Maraaꞌn.
34 E eu vi e tenho testificado que este é o Filho de Deus.
35 Baꞌ buimgidhak na gio mup ba oirɨ gu Juan ja bɨɨm gook guiꞌ nam kaichuꞌ,
35 No dia seguinte João estava outra vez ali, na companhia de dois dos seus discípulos.
36 ba tɨɨ gu Jesuus na gama jaꞌk jaꞌp ba jimchuꞌ. Baꞌp ja tɨtda guiꞌ nam kaichuꞌ: ―Dhiꞌr diꞌ na muni jaꞌp ba jim guiꞌ nañ jam aagiꞌñ takaab na jaꞌp ji buusan na maaꞌn gux kɨɨꞌ kasnir nat Dios bha joot nam matgartaꞌ gatuuk jich aꞌmkam.
36 E, vendo passar a Jesus, disse: Eis aqui o Cordeiro de Deus.
37 Baꞌ gu gook jaꞌtkam nam kaichuꞌ gu Juan, pu mɨjɨ xi oi mɨt gatuuk dɨr gu Jesuus na mɨt jax kai na puꞌñi jɨꞌ kaiꞌch gu Juan.
37 E os dois discípulos ouviram-no dizer isso e seguiram a Jesus.
38 Baꞌ nammɨ gama jaꞌk na ba jimchuꞌ gu Jesuus, ba ja tɨɨ nam gatuuk dɨr mu oiꞌñ gook gu jaꞌtkam, baꞌp ja tɨtda: ―¿Tuꞌ pim gaagim jiñ jaaduñ? Baꞌ guiꞌp kaiꞌch am: ―Chaam tuꞌ. Yaꞌ chich pɨx bham tɨkkam nap paiꞌ kioñ jaduuñ.
38 E Jesus, voltando-se e vendo que eles o seguiam, disse-lhes: Que buscais? E eles disseram: Rabi (que, traduzido, quer dizer Mestre), onde moras?
39 Baꞌ gu Jesuus jup ja tɨtda: ―Dho mummuni. Pu kani gor maik na pim baꞌ tɨ tɨgiaꞌ. Baꞌ guiꞌp ma oi mɨt mu kiaꞌmiꞌñ gu Jesuus. Miꞌm baꞌ xi dharaat alhio, na guꞌ pu puiꞌ ba jurnim, dumaalh pɨx ba duu na mɨt mu ai.
39 Ele lhes disse: Vinde e vede. Foram, e viram onde morava, e ficaram com ele aquele dia; e era já quase a hora décima.
40 Guiꞌ jɨꞌ gook jaꞌtkam nam kaichgɨt gu Juan na mɨt oi gu Jesuus, Anrees tɨɨꞌ maaꞌn nar jaꞌnniꞌñ gu Simoon Peegro.
40 Era André, irmão de Simão Pedro, um dos dois que ouviram aquilo de João e o haviam seguido.
41 Baꞌ xim jotmaꞌn gu Anrees nat gaagam gu jaꞌnniꞌñ Simoon. Baꞌ nammɨ gama jaꞌk tɨɨgɨk ba aagiꞌñ, jup tɨtda: ―Ampɨx maat jachich dho gi ji baꞌ guch Xoiꞌkam guiꞌ na saak Dios bha jootsaꞌ. Kani maik jach tɨɨꞌmpuꞌ.
41 Este achou primeiro a seu irmão Simão e disse-lhe: Achamos o Messias (que, traduzido, é o Cristo).
42 Baꞌ muiꞌ ba baiꞌñchuꞌ gu Anrees gu jaꞌnniꞌñ Simoon mu na paiꞌ kio gu Jesuus na baꞌ tɨgiaꞌ. Baꞌ nam jax kiaꞌpɨx mu ji aajim, jup tɨtda gu Jesuus gu Simoon: ―¡Aa guꞌ aapiꞌ jip tuiꞌdhiꞌ jia Simoon nap jir maraaꞌn gu Juan! Xib dɨr jaꞌp moo Peegro jup ba tɨɨꞌkaꞌ. ―Peegro jaꞌp kaiꞌñkam jup jum kaiꞌch: Jodai.
42 E levou-o a Jesus. E, olhando Jesus para ele, disse: Tu és Simão, filho de Jonas; tu serás chamado Cefas (que quer dizer Pedro).
43 Baꞌ buimgidhak ma jii gu Jesuus maaꞌn kap na paiꞌ Galilea bhaan bipioꞌ. Bhammɨ pɨx ji chɨɨ gu Piliip na oirɨ. Baꞌp tɨtda: ―Bañ kaichgɨdaꞌ ap jiñ jaduuñ.
43 No dia seguinte, quis Jesus ir à Galileia, e achou a Filipe, e disse-lhe: Segue-me.
44 Gu Piliip jir Betsaida kam nar paiꞌ kam gu Anrees gio gu Peegro.
44 E Filipe era de Betsaida, cidade de André e de Pedro.
45 Gu Piliip jup ma gaagam gu Natanail, jummɨ gama jaꞌk nat ba tɨɨ jup tɨtda: ―Ampɨx maat jachich dho gi ji baꞌ xib guiꞌ na saak bha jimdaꞌ jix dhaam dɨr nat jax tu uaꞌnak gu Moisees gio gu jaiꞌ nam bɨjɨk ya jaꞌp bhaankamuꞌn tu aꞌgimɨk guch Gɨꞌkoraꞌ nam dhiꞌ aagɨt jup kaiꞌch. Gu Jesuus bak jir diꞌ, maraaꞌn gu Josee Nasareet kam.
45 Filipe achou Natanael e disse-lhe: Havemos achado aquele de quem Moisés escreveu na Lei e de quem escreveram os Profetas: Jesus de Nazaré, filho de José.
46 Baꞌ bhaiꞌ ji ñio gu Natanail, jup kaiꞌch: ―¿Siamri aa chi moo bhaiꞌ dhɨr jup ba ji buusniaꞌ ja bui gu Nasareet kam jaꞌtkam gu tuꞌ nar jix kɨɨꞌp jum duukam? Baꞌp tɨtda gu Piliip: ―Dho na baꞌ. Kani gɨt maik jach tɨɨꞌmpuꞌ nap baꞌñ jɨɨgiꞌñdhaꞌ.
46 Disse-lhe Natanael: Pode vir alguma coisa boa de Nazaré? Disse-lhe Filipe: Vem e vê.
47 Baꞌ nam kiaꞌpɨx mummu ji aajim, jup ja tɨtda gu Jesuus guiꞌ na miꞌ ja bɨɨm jup tuꞌiiꞌ kaixdhat gu Natanail: ―Dhiꞌjani nat yaꞌni ba ai na tuꞌ sɨlhkam jir Israel kam, na jax chuꞌm jix kɨɨgalhiꞌñ guñ Gɨꞌkoraꞌ, na cham paiꞌ dhuuk iatdaꞌ tu aꞌga.
47 Jesus viu Natanael vir ter com ele e disse dele: Eis aqui um verdadeiro israelita, em quem não há dolo.
48 Baꞌ gu Natanail jup kaiꞌch: ―¿Jax jap baꞌ duukat moop jix maat jiñ jaduuñ nañ jax jir tuꞌm kam, nach guꞌ chakuich mamaat? Baꞌ gu Jesuus jup tɨtda: ―Dho nañ guꞌ aañ pu bɨɨpɨꞌ dɨr jum nɨiꞌñ jia nap jax mu daa iigɨx bɨtaꞌ nat baꞌ dhi Piliip mu ɇɇk bhaiꞌp bam baidhak.
48 Disse-lhe Natanael: De onde me conheces tu? Jesus respondeu e disse-lhe: Antes que Filipe te chamasse, te vi eu estando tu debaixo da figueira.
49 Baꞌp kaiꞌch ɨp gio gu Natanail: ―Xib jañ dho gi bax maat ji nap aap jir diꞌ gu Maraaꞌn gu Dios jiñ jaduuñ. Tɨɨꞌ nap guꞌ jax bɨxchuꞌx chu matdaꞌ. Aap bak baꞌ yaꞌ bar gɇꞌkam kaꞌ ja bui gu Israel kam jaꞌtkam.
49 Natanael respondeu e disse-lhe: Rabi, tu és o Filho de Deus, tu és o Rei de Israel.
50 Baꞌ gu Jesuus jup tɨtda: ―Ku guꞌ cham tuꞌr daipuꞌ ji gu xib nañ jax jum tɨtda. Bɨxchuꞌ ka tɨgiaꞌ ap ji matgam jix bhaiꞌm duukam noꞌp moo cham oodat xiñ kaichuꞌ. Tɨɨꞌ nap guꞌ bɨɨx jum jur kɨꞌn ba tɨ jɨɨgiꞌñ jiñ bui na ñich puiꞌ xim tɨɨꞌn nañ pu bɨɨpɨꞌ dɨr jum nɨiꞌñ nap mu daa iigɨx bɨtaꞌ.
50 Jesus respondeu e disse-lhe: Porque te disse: vi-te debaixo da figueira, crês?
51 Baꞌ miꞌ dhɨr jup ja tɨtda gu Jesuus bɨɨx nam jɨꞌk miꞌp tuꞌiiꞌ: ―Tuꞌ sɨlhkam jañ yaꞌ pu jam tɨɨdaꞌ, na kam aajim na pim paiꞌ dhuuk ja tɨgiaꞌ gu noonbiꞌñ guñ Gɨꞌkoraꞌ nam bhɨjɨmmɨni dhɨr bhaiꞌ ji chɨɨtmiꞌndaꞌ, sɨlh jiimdaꞌ am paiꞌ nañ jup tuiꞌkaꞌ aañ nat bhañ joot, na guꞌ cham xiim ka kupioꞌkaꞌ dhix dhaam.
51 E disse-lhe: Na verdade, na verdade vos digo que, daqui em diante, vereis o céu aberto e os anjos de Deus subirem e descerem sobre o Filho do Homem.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.