Mateus 25

Biibilya Nyēē Tiliil (SPYNT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Kitas taay ꞉Yēēsu kumwooy kule, “Okany āmwoowook wōlēē wuu ꞉chōōnēētaab bāytooyiisyēētaab Yēyiin nyēē lēēl. King'eet ꞉tiibiik alake tamanu kunam taariinekwaa bokutorooch saanteet nyēē mākiisyē.
1 Então o Reino dos céus será semelhante a dez virgens, que saíram com suas lâmpadas ao encontro do esposo.
2 Kibērbērēch ꞉muutu kung'oomēch ꞉chuut muutu.Tiibiik muut chēē ki bērbērēch āk muut chēē ki ng'oomēch|src="lb00318b.tif" size="span" ref="25:2"
2 Cinco dentre elas eram tolas e cinco, prudentes.
3 Kinam ꞉choo kibērbērēch taariinek cheekwaa amanaanamtaat keey mwaaniinek.
3 Tomando suas lâmpadas, as tolas não levaram óleo consigo.
4 Nteenee kinamtaat keey ꞉choo king'oomēch mwaaniinek.
4 As prudentes, todavia, levaram de reserva vasos de óleo junto com as lâmpadas.
5 Yooto wokooliiny ꞉saanteetkēy. Kukās ꞉tibichoo kut kōōnuukiis ānkuruuyo.
5 Tardando o esposo, cochilaram todas e adormeceram.
6 Nto miitē kwēēmooy kwēēn, /kēēkuur kule, ‘Kaakuyit ꞉saanteet! Nyoo, okwaa baa, otorooch!’
6 No meio da noite, porém, ouviu-se um clamor: Eis o esposo, ide-lhe ao encontro.
7 Kung'ēētyo ꞉tibichoo tukul ankuyeyta taariinekwaa.
7 E as virgens levantaram-se todas e prepararam suas lâmpadas.
8 Yooto kumwoochi ꞉chu kibērbērēch chu king'oomēch kule, ‘Ntēē miitē kumistōōs ꞉taariinekyoo acheek, ōroong'wēēch mwaaniinek.’
8 As tolas disseram às prudentes: Dai-nos de vosso óleo, porque nossas lâmpadas se estão apagando.
9 Kukētyi ꞉choo king'oomēch kule, ‘Acha. Nto nyuun kurārchēēch acheek. Boo-al chēēkwook.’
9 As prudentes responderam: Não temos o suficiente para nós e para vós; é preferível irdes aos vendedores, a fim de o comprardes para vós.
10 Kung'ēētyo bokwooliis. Nto kumiitē kēēltaab too kubēētii, kuyitu ꞉saanteet. Yooto kōōwutē ꞉choo kichōbootiin kōōtaab saakweet āk saanteet /ānkēēkērē kurkeet.
10 Ora, enquanto foram comprar, veio o esposo. As que estavam preparadas entraram com ele para a sala das bodas e foi fechada a porta.
11 Nto tēē yoo kuyit ꞉nkicheek chu kibēētii mwaanik ānkōōng'ēētiis kule, ‘Iyootwēēch! Iyootwēēch! Yootwēēch kurkeet!’
11 Mais tarde, chegaram também as outras e diziam: Senhor, senhor, abre-nos!
12 Nteenee kuwālchi ꞉chiichoo kule, ‘‑Māānkētook ꞉anii.’ ”
12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo: não vos conheço!
13 Kiiwoong' ꞉Yēēsu tyoonkōōchoonoo kule, “Kunyoo, ōriib keey naas, kuuyu ‑mōōnkētē bēsyēēt nto ku āsiiswēk chēē āyēēwunēē anii.”
13 Vigiai, pois, porque não sabeis nem o dia nem a hora.
14 Kitas taay ꞉Yēēsu kumwooy tyoonkōōchēēt ake kurubta keey bāytooyiisyēētaab Yēyiin kule, “Kimii ꞉chii nyēē kimāchē kuwo ruutooy, kukuur motwoorikyii ānkōōtōōrchi chii tukuuk chēē kiimuuchē kuriib.
14 Será também como um homem que, tendo de viajar, reuniu seus servos e lhes confiou seus bens.
15 Kiitōōrchi nyēbo taay beesaanik kisyēērōōk konom, kōōtōōrchi ake kisyēērōōk tibtēm nto ake kōōtōōrchi nyoo kisyēērōōk taman. Nto kāākuyityo, kuruuto.
15 A um deu cinco talentos; a outro, dois; e a outro, um, segundo a capacidade de cada um. Depois partiu.
16 Kiwokuyēyiisyēē ꞉nyoo /kikiitōōrchinē kisyēērōōk konom beesaanichaa areet akeenke kubāsunēē alak kisyēērōōk konom.
16 Logo em seguida, o que recebeu cinco talentos negociou com eles; fê-los produzir, e ganhou outros cinco.
17 Kunyōōr ꞉nkinee nyoo /kikiitōōrchinē kisyēērōōk tibtēm kisyēērōōk alak tibtēm.
17 Do mesmo modo, o que recebeu dois, ganhou outros dois.
18 Nteenee kiwokubal ꞉nyoo /kikiitōōrchinē kisyēērōōk taman ng'wēēnēēt ankukonor beesaanikaab mokoryoontēēnyii.
18 Mas, o que recebeu apenas um, foi cavar a terra e escondeu o dinheiro de seu senhor.
19 Nto kaakukeeyta bēsyōōsyēk chēē chaang', kōōyēēwunēē ꞉mokoryoontoonoo ruutooy. Kikuur ake tukul ām motwoorichoo chokumwooy wōlēē kibeeta ꞉ng'aleekaab beesaanichaa.
19 Muito tempo depois, o senhor daqueles servos voltou e pediu-lhes contas.
20 Kuchō ꞉nyoo /kikiikoochinē kisyēērōōk konom ānkumwooy kule, ‘Mokoryoontēēt, 'kikiitōōrwoo beesaanik kisyēērōōk konom, kunyi kas, baa, mii ꞉kisyēērōōk alake konomu barak.’
20 O que recebeu cinco talentos, aproximou-se e apresentou outros cinco: - Senhor, disse-lhe, confiaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.'
21 Kuwālchi ꞉mokoryoontēēnyii motwooriintoonoo kule, ‘Kweeyey nyēē karaam /ānkiikoosēēniing' keey! Kuu yoo 'kweemuuch ikaaman tukuuk chēē ng'ēri kut kubās keey, +māākōōniing' ibāwu tukuuk chēē choong'ēch. Chōōnchi keey keetankas ꞉tukwaay!’
21 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
22 Nto tēē yoo kuchō ꞉nkinee nyoo /kikiikoochinē kisyēērōōk tibtēm, ānkumwooy kule, ‘Mokoryoontēēt, 'kikiitōōrwoo beesaanik kisyēērōōk tibtēm, kunyi kas, baa, kōōkutāsyi keey ꞉kisyēērōōk tibtēmu.’
22 O que recebeu dois talentos, adiantou-se também e disse: - Senhor, confiaste-me dois talentos; eis aqui os dois outros que lucrei.
23 Kuwālchi ꞉mokoryoontēēt kule, ‘Kweeyey nyēē karaam, /ānkiikoosēēniing' keey! Kuu yoo 'kweemuuch ikaaman tukuuk chēē ng'ēri kut kubās keey, +māākōōniing' ibāwu tukuuk chēē choong'ēch. Chōōnchi keey keetankas ꞉tukwaay!’
23 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
24 Nto mii yoo, kuchō ꞉nyoo /kikiikoochinē kisyēērōōk taman, ānkumwoochi mokoryoontēēt kule, ‘Mokoryoontēēt, kwāānkētē kule iyēku chii nyēē kōrōōm nyēē 'kiicham ikēsē kiyēē kimēēchoonē ānkiiruruuchēē wōlēē mānēēyis kēbus.
24 Veio, por fim, o que recebeu só um talento: - Senhor, disse-lhe, sabia que és um homem duro, que colhes onde não semeaste e recolhes onde não espalhaste.
25 Kwaanyokoriitu, kunyoo kiwāābālchi beesaanikuuk ng'wēny akonor. Neennyi, onkyu beesaanikuuk.’
25 Por isso, tive medo e fui esconder teu talento na terra. Eis aqui, toma o que te pertence.
26 Kuwālchi ꞉mokoryoontēēt kule, ‘Imiyaat ānkiiburēn! Ākoo kiinkētē ꞉inyiing' kule ākēsēē ꞉anii āmiik wōlēē manaachaan ānkāāruruuchēē wōlēē mānāāyis ee?
26 Respondeu-lhe seu senhor: - Servo mau e preguiçoso! Sabias que colho onde não semeei e que recolho onde não espalhei.
27 Karaam, nto kiikonoree lēnkuunēk wōloo bāsu keey, nto kāchāānyōōru kōōkutāsyi keey.
27 Devias, pois, levar meu dinheiro ao banco e, à minha volta, eu receberia com os juros o que é meu.
28 Ōnēmunēē nyi beesaanichaa ānkōōkoochi chiito nyoo kāboonto beesaanik kisyēērōōk bokol.
28 Tirai-lhe este talento e dai-o ao que tem dez.
29 Chiito nyoo kāyēyiisyē kiyēē /kākiikoochi, +/mākēētāsyi. Nto nyoo kāmāyēyiisyē /kiinēmunēē mbo nyooto /kākiikoochinē.
29 Dar-se-á ao que tem e terá em abundância. Mas ao que não tem, tirar-se-á mesmo aquilo que julga ter.
30 Nto motwooriintooni kēwēyiin, ōwiirchi saang' wōliin bo mēēnānēēt wokung'woonchi ꞉soboon ankuriirunee ng'wēny.’ ”
30 E a esse servo inútil, jogai-o nas trevas exteriores; ali haverá choro e ranger de dentes.
31 Kitas taay ꞉Yēēsu kumwooy kule, “Yoo chōōnii *꞉Wēritaab Chii ām wōōyinnyii kuu bāytooyiin kuboontoonu keey malayikaanik tukul, mākōōbuurēē ng'echereenyii bo bāytooyiisyēēt.
31 Quando o Filho do Homem voltar na sua glória e todos os anjos com ele, sentar-se-á no seu trono glorioso.
32 +/Mākiiruruukyi biiko tukul taayeenyii. Yooto, mākōōbēēsyo biiko kuu yoo ibēēstōōs ꞉ākiintēēt kēēchiirēk ākoo ng'oroorik.
32 Todas as nações se reunirão diante dele e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos.
33 Mākutēbunēē ꞉kēēchiirēk āwutaab taay kutēbunēē ꞉ng'oroorik āwutaab kaataam.
33 Colocará as ovelhas à sua direita e os cabritos à sua esquerda.
34 Mākumwoochi yooto choo miitē āwutaab taay kule, ‘Okwaa ꞉choo kiikōōbēruurook ꞉Baaba. Onam bārooyinng'woong' ām Kaab Yēyiin nyoo /kisimkēēchōbwook kuchakee /kakeeyey kōōrēēt.
34 Então o Rei dirá aos que estão à direita: - Vinde, benditos de meu Pai, tomai posse do Reino que vos está preparado desde a criação do mundo,
35 Ki yoo kaama ꞉kēmēy, ōbāyoo, nto yoo kaama ꞉melel, ōkōōnoo bēy chēē kaayyee nto yoo kāāruutoochook, ōtoochoo.
35 for I hungered, and ye gave me to eat; I thirsted, and ye gave me to drink; I was a stranger, and ye took me in;
36 Ki yoo māātinyē sira, ōloochoo, nto yoo kaamnyaan, ōrwoomoo, nto yoo /kikēērātoo, bookasaa.’
36 naked, and ye clothed me; I was ill, and ye visited me; I was in prison, and ye came to me.
37 Yooto mākukētyi ꞉choo churtootiin kule, ‘Āyu yēē kyoomiing' inyiing' ꞉kēmēy ankeebayiing' ꞉acheek ōō, Mokoryoontēēt, ku āyu yēē kyoomiing' ꞉melel ānkēēkōōniing' bēy chēē 'keeyyee?
37 Then shall the righteous answer him saying, Lord, when saw we thee hungering, and nourished thee; or thirsting, and gave thee to drink?
38 Ki āyu yēē 'kiiruutoochēēch ankeetaachiing' ꞉acheek, ku āyu yēē kimēētinyē sira ankiilaachiing'?
38 and when saw we thee a stranger, and took thee in; or naked, and clothed thee?
39 Āyu yēē 'kiimnyoonē ꞉inyiing' ku āyu yēē 'kiirataat ankubokiirwaamiing' ꞉acheek?’
39 and when saw we thee ill, or in prison, and came to thee?
40 Mākukēt yooto kule, ‘Kāāmwoowook, kiyēē kyōōyēchi ake tukul ām mbo ng'eetaabiya choo kuskus, kyōōyēwoo anii.’
40 And the King answering shall say to them, Verily, I say to you, Inasmuch as ye have done it to one of the least of these my brethren, ye have done it to me.
41 Nto tēē yoo kumwoochi choo miitē āwutaab kaataam kule, ‘Ōng'ēētyēē yu ꞉chu ōruustooyootiin bōōkārbusyi wōlēē bo maataab kibchuulyo nyoo /kikēēyēytoochi Kibrōkōsyoontēēt ākoo tāmirmirookyii bo rōkōs.
41 Then shall he say also to those on the left, Go from me, cursed, into eternal fire, prepared for the devil and his angels:
42 Kyaama ꞉kēmēy, ‑amoobayaa, kwaama ꞉melel, ‑āmōōkōōnoo bēy.
42 for I hungered, and ye gave me not to eat; I thirsted, and ye gave me not to drink;
43 Āruutoochook, ‑amootaachaa. Āwē āmā sira, amanoolaachaa, amnyaan, amaboorwaamaa /ankeerata amabookasaa.’
43 I was a stranger, and ye took me not in; naked, and ye did not clothe me; ill, and in prison, and ye did not visit me.
44 Mākumwoochi yooto ꞉nkicheek bichooto kule, ‘Āyu yēē kyaaming' ꞉kēmēy, melel, nto iruutoochēēch, nto yēē kimēētinyē sira, nto yēē kiimnyoonē, nto kiirataat, āmākēēyēētyēēchiing' ōō, Mokoryoontēēt?’
44 Then shall *they* also answer saying, Lord, when saw we thee hungering, or thirsting, or a stranger, or naked, or ill, or in prison, and have not ministered to thee?
45 Nto yooto mākukēt kule, ‘Kāāmwoowook, yoo mānōōyēchi kiy biikyuu choo kuskus, mēēbērē kyōōyēwoo anii kiy.’
45 Then shall he answer them saying, Verily I say to you, Inasmuch as ye have not done it to one of these least, neither have ye done it to me.
46 Yooto nanyuun +/makiimut bichooto wōlēē wokung'woonchinē ꞉soboon ākookoy /ankiimut choo churtootiin kuba wōlēē bo *soboontaab kibchuulyo.”
46 And these shall go away into eternal punishment, and the righteous into life eternal.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.