Mateus 21
Selepet NT (SPL_PNG) vs ARA
1 Yapâ ari Yerusalem kapi pato yakât gotŋan kapi âlâ, kutŋe Betepahe sâm, ya Oliwa pumŋan tap yan yâhâwin.
1 Quando se aproximaram de Jerusalém e chegaram a Betfagé, ao monte das Oliveiras, enviou Jesus dois discípulos, dizendo-lhes:
2 Yan yâhâ Yesuŋe hoŋ bawayâhâtŋe yâhâp yuwu sâm hâŋgânyotgop. “Kapi tipiŋe ewapâ tap yan doŋgi nanŋe otmu mâmâŋe hikum katyelekŋetâ kinsawot ya holaŋmâ meyelekmâ geromawot.
2 Ide à aldeia que aí está diante de vós e logo achareis presa uma jumenta e, com ela, um jumentinho. Desprendei-a e trazei-mos.
3 Holaŋyelekmutâ lok âlâ me âlâŋe yelekmâ âiyotgoŋetâmâ yuwu sâm ekyongoromawot. “Yiwereŋe âi teteap. Yakât otmâ kutdânetŋaŋe yu meyelekdehât hâŋgânnotgomu takait. Meyelekmâ arimutŋeâmâ âi ya tuhum pesuk pilâmuâmâ mem âwurem takarom.” Yawu sâm ekyongoromawot.” Yawu sâop.
3 E, se alguém vos disser alguma coisa, respondei-lhe que o Senhor precisa deles. E logo os enviará.
4 Yawu sâm hâŋgânyotgomu yâhâowot. Yâhâ doŋgi ya holaŋmâ meyelekmâ takamutâ hâk katipŋe kâlep katbin ya holaŋmâ lotohom kakŋan katbin. Katmunŋe kakŋan yâhâ talop. Yâhâ tatmu Yerusalem kapiân yâhâwin. Otmu Yesu kapiân yâhâop yakât emet inânŋan poropete âlâŋe den kulemguop ya yuwu tap. “Yen Yerusalem kapi ambolipŋe nâŋgâŋet. Papatolipyeŋaŋe orotmeme yuwu otmâ mansai. Yaŋeâmâ bam gane sâm yan hâk meme otmâ beâsi kakŋanâk bam gamai. Otmâmâ yeŋgât lok kutdâ yuŋeâmâ yeŋe otmai yawu ki oap. Yâhâmâ ikŋahât nâŋgâmu gemap. Yakât otmâ doŋgi kakŋanâk lohotŋan ariop.” Den yawu tap yakât bonŋe Yesuŋe doŋgi kakŋan tatmâ Yerusalem kapiân yâhâop yan teteop.
4 Ora, isto aconteceu para se cumprir o que foi dito por intermédio do profeta:
5 — ausente —
5 Dizei à filha de Sião: Eis aí te vem o teu Rei, humilde, montado em jumento, num jumentinho, cria de animal de carga.
6 — ausente —
6 Indo os discípulos e tendo feito como Jesus lhes ordenara,
7 — ausente —
7 trouxeram a jumenta e o jumentinho. Então, puseram em cima deles as suas vestes, e sobre elas Jesus montou.
8 Kapiân yâhâmu yan lohimbi kiŋgitŋe orowâk hâruhuakbiŋe Yesuhât nâŋgâŋetâ yahatmu yeŋe sâŋgum kâkâlep ya holaŋmâ mâtâp tete liŋgatmâ ariwi. Yâhâ nombotŋaŋeâmâ âliwahap esenŋe hârem yaŋe liŋgatmâ ariwi. Liŋgatŋetâ doŋgi yaŋe yakât kakŋambâ ariop.
8 E a maior parte da multidão estendeu as suas vestes pelo caminho, e outros cortavam ramos de árvores, espalhando-os pela estrada.
9 Yâhâ nombotŋe hâruhuakbi yaŋe yuwu sâm mepaewi. “Gâmâ tâmbânenŋe Dawitihât sen. Gike ombeheâk ki takat. Anitâŋe âi sâm gihiop ya lâum kinmâ nengâlen mat takat. Yakât otmâ heroŋe otgihim mepaeheksain.” Yawu sâm mepaewi.
9 E as multidões, tanto as que o precediam como as que o seguiam, clamavam: Hosana ao Filho de Davi! Bendito o que vem em nome do Senhor! Hosana nas maiores alturas!
10 Yesuŋe Yerusalem kapiân yâhâmu kapi ya ambolipŋaŋe ekmâ pârâk pilâm yuwu sâwi. “Main. Lok yuâmâ wonân gâtŋe? Me âlâhât nanŋe?”
10 E, entrando ele em Jerusalém, toda a cidade se alvoroçou, e perguntavam: Quem é este?
11 Yawu sâŋetâ lohimbi betŋan sâwiŋe yuwu sâm ekyongowi. “Yuâmâ Anitâhât poropete âlâ, kutŋe Yesu, kapi tipiŋe, kutŋe Nasaret sâm, Galilaia hânân tap yapâ gâtŋe.” Yawu sâwi.
11 E as multidões clamavam: Este é o profeta Jesus, de Nazaré da Galileia!
12 Yawu sâŋetâ Yerusalem kapi patoen yâhâwin. Yâhâmunŋe Yesuŋe doŋgi kakŋambâ kioŋmu yaŋak yapâ opon kâmbukŋan yâhâwin. Yâhâ opon kâmbukŋe kâlehen lohimbiŋe senŋe âlâlâ aŋgi guŋgi otmâ hâmeŋe hâukum kinbi ya yekbin. Yekmâ Yesuŋe nâŋgâm bâleyiŋgim yuwu sâm ekyongop. “Yu oai yukât emet inânŋan Anitâŋe poropete âlâ ekumu kulemguop ya yuwu tap. “Lohimbi hânŋan kulemŋan manmâ araiŋe nâhât opon yukât kâlehen yâhâ mepaeneknomai.” Den sâop yakât yuwu sâmune nâŋgâŋet. Yeŋe yukât kâlehen tatmâ lohimbi kâityongom hâmeŋe mem yahatmâ aŋgi guŋgi otmâ gai. Yawu otmâ gai yu ekmune aŋgim bero emetŋe yawuya oap. Opon kâmbukŋe yu kâlehen ki orotŋe otŋetâ ekmune bâleap.” Yawu sâm kakŋan tat tat, tewo, kembâ mem emetŋe tuhum ya kâlehen katŋetâ talop, senŋe âlâlâyeŋe mem purik pilâyiŋgim watyekmu yahatmâ tiok taok otmâ arim kinbi.
12 Tendo Jesus entrado no templo, expulsou todos os que ali vendiam e compravam; também derribou as mesas dos cambistas e as cadeiras dos que vendiam pombas.
13 — ausente —
13 E disse-lhes: Está escrito:
14 Gem tiok taok otmâ arim kinŋetâ lok nombotŋe senyeŋe bok sâsâŋe otmu lok pareŋe ya yâkâlen ariŋetâ heŋgemyongop.
14 Vieram a ele, no templo, cegos e coxos, e ele os curou.
15 Heŋgemyongomu naom titipâŋe Yesu ekŋetâ sâtŋe otmu yuwu sâm mepaewi. “Dawitihât sen, kâwiâk watyekdâ kioŋsai yakât heroŋe oain.” Yawu sâŋetâ yan hotom uminiwi ya yeŋgât lok kunŋe otmu Mosehât girem den kâsikum ningiminiwi yaŋe nâŋgâm bâlewaŋgim yuwu sâwi.
15 Mas, vendo os principais sacerdotes e os escribas as maravilhas que Jesus fazia e os meninos clamando: Hosana ao Filho de Davi!, indignaram-se e perguntaram-lhe:
16 “Naom titipâ kutyeŋe biaŋe mepaeheksai ya ekmunŋe ki ârândâŋ oap. Yakât kuyiŋgirâ hutuk sâŋet,” yawu sâm Yesu ekuwi. Sâŋetâ sâop. “Mepaenekŋetâ nâŋgâmune ârândâŋ oap. Yu oai yukât emet inânŋan Anitâŋe poropete âlâ ekumu kulemguop ya yuwu tap. “Anitâŋe nimnaom titipâ yeŋgât biwiyeŋan kioŋmu heroŋe otbaŋgiai.” Den yawu kulemguwi tap yakât bulâŋe yu tetemu eksai.”
16 Ouves o que estes estão dizendo? Respondeu-lhes Jesus: Sim; nunca lestes:
17 Yawu sâm ekyongom yapâ pilâyekmâ Betani kapiân ari omoŋ sâmu iwin.
17 E, deixando-os, saiu da cidade para Betânia, onde pernoitou.
18 Yan imunŋe emet haŋ sâmu yahatmâ Yerusalem kapiân âwurem yâhâwin. Mâtâp arim tatmunŋe Yesu po waŋgiop.
18 Cedo de manhã, ao voltar para a cidade, teve fome;
19 Po waŋgimu senŋe pilâm lakop âlâ mâtâp ginŋan kinop ya ehop. Ya ekmâ kehetŋe mem nembom sâm gotŋan ari ekmâ kehetŋe âlâ ki kinop. Esenŋaŋak âi omoŋ omoŋ otmâ kinmu ekmâ yuwu sâop. “Âo, yu kehetŋe ki kinsap. Esenŋeâk tap. Yakât otmâ lakop yukât kehetŋe âlâ ki menomai.” Yawu sâop. Sâmu yaŋak esenŋe gimbaŋguop.
19 e, vendo uma figueira à beira do caminho, aproximou-se dela; e, não tendo achado senão folhas, disse-lhe: Nunca mais nasça fruto de ti! E a figueira secou imediatamente.
20 Yawu otmu nenŋe ekmunŋe sâtŋe otmu yuwu sâm âikuwin. “Bâe, yuâmâ topŋe girawuhât esenŋe in yawu gimbaŋguap.”
20 Vendo isto os discípulos, admiraram-se e exclamaram: Como secou depressa a figueira!
21 Sâmunŋe sâop. “Sâmune nâŋgâŋet. Biwiyeŋe Anitâhâlen katmâ manmâ yâhânomai yamâ lakop yu sâm waŋsan yawuâk otnomaihât dop tap. Yakât den âlâen hâum sâmune nâŋgâŋet. Yeŋe yuwu mon otnomai. Pumŋe âlâ ekmâ “Huhuakmâ orotok sâm giâk” yawu sâm biwi yâhâp ki otmâek ulitguŋetâ âlepŋe huhuakmâ orotok sâm gewuap. Yawu.
21 Jesus, porém, lhes respondeu: Em verdade vos digo que, se tiverdes fé e não duvidardes, não somente fareis o que foi feito à figueira, mas até mesmo, se a este monte disserdes: Ergue-te e lança-te no mar, tal sucederá;
22 Yeŋe yu me ya otne sâmâmâ aŋgoân biwi nâŋgân nâŋgânyeŋaŋe Anitâhâlen kepeim ulitguŋetâ nâŋgâyiŋgimu yanâmâ yakât bulâŋe âlepŋe tetemu eknomai.” Yawu sâop.
22 e tudo quanto pedirdes em oração, crendo, recebereis.
23 Yawu sâm eknongomu Yerusalem kapiân yâhâwin. Yâhâ opon kâmbukŋan tatmunŋe lohimbi nombotŋe yan tatbi ya den pat âlepŋe ya ekyongop. Hotom uminiwi otmu Yura nengât papatolipnenŋaŋe yuwu sâm âikuwi. “Gâŋe oran âlâhât sâtgât Anitâhât opon kâmbukŋan yâhâ lohimbi watyehon?” Yawu sâm âikuwi.
23 Tendo Jesus chegado ao templo, estando já ensinando, acercaram-se dele os principais sacerdotes e os anciãos do povo, perguntando: Com que autoridade fazes estas coisas? E quem te deu essa autoridade?
24 Sâŋetâ sâop. “Âinohoai gârâmâ nâku yawuâk âiyongomune yeŋe den matŋe kâpeknihiŋetâ yanâmâ nâŋe âlâhât sâtgât âi yu mem gaman yakât topŋe ekyongowom.
24 E Jesus lhes respondeu: Eu também vos farei uma pergunta; se me responderdes, também eu vos direi com que autoridade faço estas coisas.
25 Yakât yuwu sâmune nâŋgâŋet. Yoaneŋe toen mem katyehop yamâ âlâhât sâtgât otmâ âi ya miop? Anitâhât me ondop yeŋgât sâtgât âi ya tuhuop yakât sâŋetâ nâŋgâwe.” Yawu sâm âiyongop. Yawu sâmu matŋe kâpekbaŋgine sâm pâpgum alahu gulahu otmâ yuwu sâwi. “Nenŋe yuwu mon sânom. “Yoane yamâ Anitâŋe âi sâm waŋmu tuhuop.” Yawu sânom yamâ matŋe yuwu mon sâwuap. “O, yenâmâ girawu otmâ Yoanehâlen biwiyeŋe ki katbi?” Yawu sâmu den matŋe girawu sâm kâpekbaŋginom? Aŋulaknom yakâ.
25 Donde era o batismo de João, do céu ou dos homens? E discorriam entre si: Se dissermos: do céu, ele nos dirá: Então, por que não acreditastes nele?
26 Yâhâ âlâ yuwu mon sânom. “Yâhâmâ lok yeŋgât sâtgât otmâ nep ya tuhuop.” Yawu sânom yamâ lohimbi dondâŋe yuwu sânomai. “O Yoane yamâ poropete pato, wongât den yawu yai?” Yawu sâm yan nengât nâŋgâŋetâ bâlewuap. Nâŋgâŋetâ bâlemu nongomaihât ki ekunom?” Yakât otmâ hâum pâpgum pilâwi.
26 E, se dissermos: dos homens, é para temer o povo, porque todos consideram João como profeta.
27 Yakât otmâ yuwu sâm ekuwi. “Yoaneŋe âlâhât sâtgât âi ya meminiop ya nen ki naŋgain.” Sâŋetâ sâop. “Nâku yawuâk. Âlâhât sâtgât âi yu tuhum gaman yakât ki ekyongowom.” Yawu sâop.
27 Então, responderam a Jesus: Não sabemos. E ele, por sua vez: Nem eu vos digo com que autoridade faço estas coisas.
28 Yesuŋe den âlâen hâum yuwu sâm ekyongop. “Lok âlâhât nanyâhâtŋe yâhâp. Otmu âwâyetŋaŋe ataŋe yuwu sâm ekuop. “Nan, gâ âinenŋehen ari nep kâmet.” Yawu sâop.
28 E que vos parece? Um homem tinha dois filhos. Chegando-se ao primeiro, disse: Filho, vai hoje trabalhar na vinha.
29 Sâmu sâop, “O, awoŋ, nâmâ hâkâŋ oan.” Yawu sâop. Yâhâ tipiŋe tatmâ yaŋak ihilâk yahatmâ ari âi ya miop.
29 Ele respondeu: Sim, senhor; porém não foi.
30 Yawu otmu âwâyetŋaŋe imiŋahâlen ari yawuâk sâm ekuop. Yawu sâmu imiŋaŋe yuwu sâop. “Awoŋ, âlepŋe ariwom,” sâop. Yamâ benŋe pilâm ki ariop.
30 Dirigindo-se ao segundo, disse-lhe a mesma coisa. Mas este respondeu: Não quero; depois, arrependido, foi.
31 Yawu olowot gârâmâ nanyâhâtŋe âlâŋe âwâyetŋahât den ya tem lâuowot?” Yawu sâm âiyongomu yuwu sâwi. “O, yamâ ataŋaŋe âwâyetŋahât tem lâuop,” yuwu sâwi. Sâŋetâ sâop. “Yawu gârâmâ yuwu sâmune nâŋgâŋet. Yoaneŋe manman âlepŋe yakât mâtâp ekyongom gaop. Yamâ yeŋe denŋe nâŋgâŋetâ nahat otmu bet pilâwi. Otmu yeŋe lok nombotŋe yekŋetâ bâlemu sâm ge katyeksai. Yakât otmâ yuwu sâmune nâŋgâŋet. Lok âlâ me âlâŋe takesihât tewetsenŋe meminiwi yapâ kombo mem manminiwi, me imbi nombotŋe lok ihilâk orop manminiwi yaŋe orotmemeyeŋe bâleŋe ya sâm tetem bet pilâŋetâ yan Yoaneŋe toen mem katyehop. Yeŋeâmâ biwi yâhâp otmâ manmai. Biwiyeŋe pâlâmŋe otmâ yâkât den nâŋgâŋetâ ki bulâŋe otmap. Yakât otmâ tewetsenŋe kombo meminiwi, otmu imbi lok ihilâk orop manminiwi yawuyaŋe heweweŋ otmâ kulet sâyiŋgim Anitâhât komolân torokatmâ mansai. Yeŋeâmâ Yoanehât den nâŋgâŋetâ nahat otmu biwiyeŋe alitmâ Anitâhât komot bulâŋe yan ki torokatsai.
31 Qual dos dois fez a vontade do pai? Disseram: O segundo. Declarou-lhes Jesus: Em verdade vos digo que publicanos e meretrizes vos precedem no reino de Deus.
32 — ausente —
32 Porque João veio a vós outros no caminho da justiça, e não acreditastes nele; ao passo que publicanos e meretrizes creram. Vós, porém, mesmo vendo isto, não vos arrependestes, afinal, para acreditardes nele.
33 Otmu yeŋgât topyeŋe teteâkgât den âlâen hâum sâmune nâŋgâŋet. Lok pato âlâŋe wain kâmetŋet sâm nep lok meyehop. Meyekmu ari dâmân sâhâm hawamgum wain kâmetbi. Otmu wain toŋe ya mem mendâreŋetâ gewuapgât waŋga hâwiwi. Otmu emetyeŋe tuhuwi. Ya tuhum tiŋ pilâŋetâ galem katyekmâ âlâengen ari sâp kâlep manop.
33 Atentai noutra parábola. Havia um homem, dono de casa, que plantou uma vinha. Cercou-a de uma sebe, construiu nela um lagar, edificou-lhe uma torre e arrendou-a a uns lavradores. Depois, se ausentou do país.
34 Sâp kâlep manmu wain kehetŋe puru pato kinop ya amboŋaŋe hâruhunihiŋet sâm hoŋ bawalipŋe yakembâek hâŋgânyongomu takawi.
34 Ao tempo da colheita, enviou os seus servos aos lavradores, para receber os frutos que lhe tocavam.
35 Hâŋgânyongomu takaŋetâ nep galemŋe katyehop yaŋe nombotŋe yongom watyekbi, yâhâ nombotŋeâmâ kâtŋe yongoŋetâ muwi.
35 E os lavradores, agarrando os servos, espancaram a um, mataram a outro e a outro apedrejaram.
36 Benŋe sâp âlâen hâŋgânyongomu takaŋetâ nombotŋe yongoŋetâ muwi. Yâhâ nombotŋeâmâ watyekŋetâ purik sâm amboŋahâlen ariwi.
36 Enviou ainda outros servos em maior número; e trataram-nos da mesma sorte.
37 Ariŋetâ amboŋaŋe den pat ya nâŋgâm yuwu nâŋgâop. “Bâe, yu oai. Gârâmâ nine nanne ombe bisine hâŋgângumune arimu ekmâ yanâmâ ewe katnomai.” Yawu nâŋgâop.
37 E, por último, enviou-lhes o seu próprio filho, dizendo: A meu filho respeitarão.
38 Biwiŋaŋe yawu nâŋgâm ikŋe nanŋe hâŋgângumu takamu ekmâ yuwu sâwi. “Bâe, yuâmâ patonenŋe ikŋe nanŋaŋe takap. Âwâŋe mumu yan kalam yuâmâ yâkŋe ambokumapgât kumunŋe muâk. Kumunŋe mumu yan kalam yuâmâ nengât otbuap.”
38 Mas os lavradores, vendo o filho, disseram entre si: Este é o herdeiro; ora, vamos, matemo-lo e apoderemo-nos da sua herança.
39 Yawu sâm kum kekae topŋehen pilâŋetâ iop. Yawu. Yakât âiyongomune matŋe sâŋetâ nâŋgâwe.
39 E, agarrando-o, lançaram-no fora da vinha e o mataram.
40 Yawu otŋetâ âi amboŋe ya girawu otbuap?” Yawu sâm âiyongop.
40 Quando, pois, vier o senhor da vinha, que fará àqueles lavradores?
41 Âiyongomu sâwi. “Yawu otŋetâmâ âi amboŋe yaŋe taka yongomu muŋetâ nep lok ondop meyekmâ kaweyeŋan katyekbuap. Katyekmu yan tem lâuwaŋgim hoŋ bawaŋginomai.” Yawu sâwi.
41 Responderam-lhe: Fará perecer horrivelmente a estes malvados e arrendará a vinha a outros lavradores que lhe remetam os frutos nos seus devidos tempos.
42 Sâŋetâ sâop. “Anitâŋe hâŋgânnohomu gewan. Yakât poropete âlâŋe yuwu kulemguop ya yeŋe ki mon sâlikum nâŋgâmai. “Nep lokŋe nak âlâ ekmâ bâleŋe sâm mem ketetbi. Bâleŋe sâm mem ketetbi ya Anitâŋe lâum kânâŋgâmu kuhupin kârikŋe otmâ kinsap. Yâhâ emet tuhuwiŋe ekmâ yuwu nâŋgânomai. “Bâe, yuâmâ patoŋe nâŋgâmu teteap. Ekmunŋe sâtŋe oap.” Yawu nâŋgânomai.” Yawu kulemguop tap.
42 Perguntou-lhes Jesus: Nunca lestes nas Escrituras:
43 Den sâop yakât bulâŋe yiwereŋe nâhâlen tetemu eksai. Yakât otmâ yuwu sâmune nâŋgâŋet. Yeŋe nâhât nâŋgâŋetâ gemu hâkâŋ otmâ betnihim mansai. Yakât otmâ yen pilâyekmâ pâku lohimbi meyekmune nâhâlen biwi nâŋgân nâŋgânyeŋaŋe kepeim manŋetâ kunyeŋe pato otmâ yâhâwom. Otmu den âlâen hâum sâwe.
43 Portanto, vos digo que o reino de Deus vos será tirado e será entregue a um povo que lhe produza os respectivos frutos.
44 Lok âlâ me âlâŋe kuhupin yu ekmâ betbaŋginomai yamâ hâhiwin nâŋgânomai. Yawu gârâmâ kuhupin yuŋe putuk sâm kioŋmâ yongowuap yamâ dâk dâk hutuk yongomu munomai. Yawu.” Yawu sâop.
44 Todo o que cair sobre esta pedra ficará em pedaços; e aquele sobre quem ela cair ficará reduzido a pó.
45 Yawu sâmu yuwu sâm alahuwi. “Bâe, nenŋe haoŋmâ ârândâŋ Yesu betbaŋgimain. Yakât otmâ Anitâŋe nen pilânenekbuapgât den yu yap.” Yawu sâm alahum nâŋgâŋetâ bâleop.
45 Os principais sacerdotes e os fariseus, ouvindo estas parábolas, entenderam que era a respeito deles que Jesus falava;
46 Nâŋgâŋetâ bâlemu Yesu mem pâi emetŋan katne sâm otbi yamâ yuwu nâŋgâwi. “Lohimbi, seseŋgâlâk Yesuhâlen torokatmâ mansaiŋe yuwu naŋgai. “Yesu yu poropete âlâ mansap,” Yawu nâŋgâm mepaemai.” Yakât otmâ pâi emetŋan katne sâm otbi ya gorâyiŋgimu pilâwi.
46 e, conquanto buscassem prendê-lo, temeram as multidões, porque estas o consideravam como profeta.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.