Lucas 20

Yeshuât Den Pat Âlepŋe (SPL) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Sâp âlâen Yesuŋe opon kâmbukŋan yâhâ kinmâ ikŋe den pat âlepŋe lohimbi kâsikum yiŋgiop. Sâp yan hotom uminiwi ya yeŋgât kunlipyeŋe, otmu Mosehât girem den kâsikum yiŋgiminiwi, otmu Yura yeŋgât papatolipyeŋaŋe yâkâlen ba yuwu sâm âikuwi.
1 Aconteceu que, num daqueles dias, estando Jesus a ensinar o povo no templo e a evangelizar, chegaram os principais sacerdotes e os escribas, juntamente com os anciãos,
2 “Gâŋe oran âlâhât sâtgât otmâ Anitâhât opon kâmbukŋan yâhâ lohimbi watyehon?” Yawu sâm âikuwi.
2 e lhe perguntaram: — Diga-nos com que autoridade você faz estas coisas? Ou quem lhe deu esta autoridade?
3 Sâŋetâ sâop. “Yeŋe âinohoai gârâmâ nâku âiyongowe. Âiyongomune den matŋe kâpeknihiŋetâmâ nâŋe âlâhât sâtgât âi yu mem gaman yakât topŋe ekyongowom.
3 Jesus respondeu:
4 Yakât yuwu sâmune nâŋgâŋet. Yoaneŋe âlâhât sâtgât otmâ lohimbi toen katyehop? Anitâhât me ondop yeŋgât sâtgât otmâ âi ya tuhuop? Ya sâŋetâ nâŋgâwe.” Yawu sâop.
4 O batismo de João era do céu ou dos homens?
5 Yawu sâmu matŋe kâpekbaŋgine sâm pâpgum alahu gulahu otmâ yuwu sâwi. “Nenŋe yuwu mon sânom. “Yoaneŋe âi miop yamâ Anitâŋe âi sâm waŋmu tuhuop.” Yawu sânom yamâ matŋe yuwu mon sâwuap. “O, yenâmâ girawu otmâ Yoanehât den nâŋgâŋetâ ki bulâŋe olop?” Yawu sâmu nenŋe matŋe girawu sâm kâpekbaŋginom? Aŋulaknom yakâ.
5 Então discutiram entre si: — Se dissermos: “Do céu”, ele dirá: “Por que não acreditaram nele?”
6 Otmu âlâ yuwu mon sânom. “Yâhâmâ lok yeŋgât sâtgât otmâ âi ya miop.” Yawu sânom yamâ lohimbi dondâŋe “Yoaneŋe Anitâhât poropete manmâ yâkât sâtgât âi mem manop,” yawu nâŋgâmai yakâ. Yakât otmâ nenŋe yawu sânom yanâmâ lohimbi kinsai yuŋe nâŋgâm nongonomai yakâ.” Yawu nâŋgâwi.
6 Mas, se dissermos: “Dos homens”, o povo todo nos apedrejará, porque está convicto de que João era profeta.
7 Yawu nâŋgâm yuwu sâm ekuwi. “Yoaneŋe âlâhât sâtgât âi meminiop ya nen ki naŋgain.”
7 Por fim, responderam que não sabiam de onde era.
8 Sâŋetâ sâop. “Nâku yawuâk. Nâŋe âlâhât sâtgât âi yu mem gaman yakât ki ekyongowom.” Yawu sâop.
8 E Jesus lhes disse:
9 Yesuŋe den âlâen hâum yuwu sâm ekyongop. “Lok pato âlâŋe wain kâmetŋet sâm nep lok meyehop. Meyekmu ari dâmân sâhâm hawamgum wain kâmetbi. Otmu wain toŋe ya mem mendâreŋetâ gewuapgât waŋga hâwiwi. Âi ya tuhum tiŋ pilâŋetâ nep ya galemgunomai sâm katyekmâ ikŋe âlâengen ari sâp kâlep manop.
9 A seguir, Jesus passou a contar ao povo esta parábola:
10 Ari sâp kâlep manmu wain kehetŋe ya puru pato kinmâ hululuŋ sâop. Yawu otmu amboŋaŋe ikŋahât hâruhunihiŋet sâm hoŋ bawa âlâ yakembâek hâŋgângumu takaop. Takamu wain galemŋe manbiŋe kum watŋetâ âwurem ariop.
10 No devido tempo, mandou um servo aos lavradores para que lhe dessem do fruto da vinha. Mas os lavradores, depois de espancá-lo, o despacharam de mãos vazias.
11 Âwurem arimu yawuâk kalam amboŋaŋe hoŋ bawa âlâ hâŋgângumu takaop. Hâŋgângumu takamu arimu yâk gurâ yawuâk kum mem âlâlâ tuhuŋetâ âwurem ariop.
11 Em vista disso, enviou-lhes outro servo, mas também a este espancaram e, depois de insultá-lo, despacharam de mãos vazias.
12 Âwurem arimu yawuâk kalam amboŋaŋe hoŋ bawaŋe kalimbuŋe hâŋgângumu takamu yawuâk mâŋgâeŋetâ âwurem ariop.
12 Mandou ainda um terceiro; também a este, depois de feri-lo, expulsaram.
13 Âwurem arimu kalam amboŋaŋe “Giratbe” sâm nâŋgâop. Nâŋgâmu tetemu biwiŋaŋe yuwu nâŋgâop. “Nine nanne ombe bisine hâŋgângumune arimu ekmâ yanâmâ ewe katnomai.” Biwiŋaŋe yawu nâŋgâm ikŋe nanŋe hâŋgângumu takaop.
13 Então o dono da vinha disse: “Que farei? Enviarei o meu filho amado; talvez o respeitem.”
14 Hâŋgângumu takamu ekmâ yuwu sâwi. “Bâe, yuâmâ patonenŋe ikŋe nanŋaŋe takap. Âwâŋe mumu yan kalam yuâmâ yâkŋe ambokuwuap. Yakât otmâ kumunŋe muâk. Kumunŋe mumu yanâmâ kalam yuâmâ nengât otbuap.” Yawu sâwi.
14 — Mas, quando os lavradores viram o filho, começaram a discutir entre si: “Este é o herdeiro; vamos matá-lo, para que a herança seja nossa.”
15 Yawu sâm kum kekae topŋehen pilâŋetâ iop.
15 E, lançando-o fora da vinha, o mataram.
16 Yâkŋe taka yongomu muŋetâ lok ondop meyekmâ kaweyeŋan katyekmu kinnomai.” Yawu sâop.
16 Virá, exterminará aqueles lavradores e entregará a vinha a outros. Ao ouvir isto, disseram: — Que tal não aconteça!
17 Yawu sâŋetâ yuwu sâm âiyongop. “Anitâhât poropete âlâŋe den kulemguop yukât topŋe eknohoŋetâ nâŋgâwe.
17 Mas Jesus, com o olhar fixo neles, disse:
18 Yâhâ lok âlâ me âlâŋe kuhupin yu ekmâ betbaŋginomai yamâ hâhiwin nâŋgânomai. Yawu gârâmâ kuhupin yuŋe putuk sâm kioŋmâ yongowuap yamâ dâk dâk hutuk yongomu munomai.” Yawu sâop.
18 Todo o que cair sobre esta pedra ficará em pedaços; e aquele sobre quem ela cair ficará reduzido a pó.
19 Yesuŋe den âlâen hâum sâop yuŋe hotom uminiwi ya yeŋgât kunlipyeŋe otmu Mosehât girem den kâsikum yiŋgiminiwi ya yeŋgât topyeŋe miop. Yakât nâŋgâŋetâ biwiyeŋan tâlimu Yesu mem pâi emetŋan katne sâm otbi. Yawu otbi yamâ lohimbi dondâ yan kinbiŋe Yesuhât nâŋgâŋetâ yahalop. Yakât otmâ yâk yeŋgât nâŋgâm gorâyiŋgimu pilâm Yesuŋe den sâm tâpikguwuap nâŋgâm yakât ekmâ kinbi.
19 Naquela mesma hora, os escribas e os principais sacerdotes procuravam prender Jesus, porque entenderam que ele havia contado essa parábola contra eles; mas temiam o povo.
20 Yâhâ Yesuŋe sâm tâpikguwuap yanâmâ mem Roma lok yeŋgât bâtyeŋan katŋetâ yâkŋeâmâ mem pâi emetŋan katŋetâ talâkgât nâŋgâm lok perâkŋe nombotŋe meyekmâ tewetsenŋe yiŋgim eŋgatyeŋan gewi. Eŋgatyeŋan geŋetâ yâkŋe Yesuŋe den sâm tâpikguâkgât yâkâlen ari topyeŋe kurihiakmâ yuwu sâm âikuwi.
20 Eles passaram a vigiar Jesus. Enviaram espiões que se fingiam de justos para ver se o apanhavam em alguma palavra, a fim de entregá-lo à jurisdição e à autoridade do governador.
21 “Bawapi, gâhât topge naŋgain. Gâŋe den imbiâk ki sâmat. Den sâmat yamâ nâŋgâmunŋe bonŋeâk otmap. Otmu lohimbiŋe gâhât girawu nâŋgâhihiai yakât nâŋgâm ki gorâhihimap. Gâŋe lok âlâhât nâŋgârâ yahatmu âlâhât nâŋgârâ gemu yawu ki otmat. Otmu manman girawu manmunŋe Anitâŋe nenekmu ârândâŋ otbuap yakât den tâŋ tâŋâk eknongomat.
21 Então lhe perguntaram: — Mestre, sabemos que o senhor fala e ensina corretamente e não se deixa levar pela aparência das pessoas, mas ensina o caminho de Deus segundo a verdade.
22 Yakât otmâ wuân me wuân otnom yakât sârâ nâŋgâne. Roma lok âlâŋe kunnenŋe mansap, kutŋe Sisa sâm, yâhâmâ haoŋmâ ârândâŋ takesi waŋmain. Yawu gârâmâ yawuâk waŋmâ yâhânom me bia? Yakât sârâ nâŋgâne.”
22 É lícito pagar imposto a César ou não?
23 Yawu sâm âikuŋetâ biwiyeŋahât topŋe nâŋgâm yuwu sâm ekyongop.
23 Mas Jesus, percebendo a artimanha deles, respondeu:
24 “Kât nanŋe âlâ mem nihiŋetâ ekbe.” Yawu sâop.
24 — Mostrem-me um denário. De quem é a figura e a inscrição? Eles responderam: — De César. Então Jesus lhes disse:
25 Sâŋetâ sâop. “Sisahât pat sâm sâsâŋe sâm yu ya katŋetâ tap otmuâmâ yâk waŋnomai. Yâhâ Anitâhât pat sâm katŋetâ tatmap yâk waŋnomai.”
25 — Pois deem a César o que é de César e a Deus o que é de Deus.
26 Yawu sâm ekyongomu nâŋgâŋetâ sâtŋe otmu den biaek kinbi. Yawu otmâ Yesuŋe lohimbi senyeŋan kinmâ sâm tâpikgumu mem Roma lok yeŋgât bâtyeŋan katne sâm otbi yamâ pâpgum pilâm ariwi.
26 Não puderam apanhá-lo em palavra alguma diante do povo; e, admirados da sua resposta, calaram-se.
27 Sarukaio lok yuwu nâŋgâmai. “Anitâŋe mumuŋambâ mem yahatnenekbuapgât dop âlâ ki tap. Yakât otmâ mumunŋe pesuk sâmap.” Yawu nâŋgâmai. Yâkŋe yakât topŋe nâŋgânehât Yesuhâlen ari yuwu sâm âikuwi.
27 Chegando alguns dos saduceus, que dizem não haver ressurreição,
28 “Bawapi, aŋgoân Moseŋe den kulemguop ya yuwu tap.
28 perguntaram a Jesus: — Mestre, Moisés nos deixou escrito que, se um homem casado morrer sem deixar filhos, o irmão desse homem deve casar com a viúva e gerar descendentes para o falecido.
29 Imi ata nombolân yâhâp manbi. Manmâ aŋgoân atayeŋe kunŋaŋe imbi memu imbiŋaŋe naom ki mewaŋgimu inâk manmâ muop.
29 Ora, havia sete irmãos: o primeiro casou e morreu sem filhos;
30 Mumu imiŋaŋe ataŋahât kambut ya mem manmâ yâku inâk muop.
30 o segundo
31 Otmu imiyetŋaŋe kambutyetŋe ya mem manmâ yâku yawuâk naom barahâk muop. Otmu imi ata ya hârokŋe kambutyeŋe yawuâk mem manmâ inâk muwi.
31 e o terceiro também casaram com a viúva, e assim foi com os sete. Todos morreram sem deixar filhos.
32 Aiop, kambutyeŋe yâku yawuâk muop.
32 Por fim, morreu também a mulher.
33 Imi ata nombolân yâhâp ya kerekŋe imbi ya mewi. Gârâmâ sâp pato tetemu Anitâŋe mumuŋambâ mem yahatnenekbuap yanâmâ imbi yamâ âlâŋe membuap.” Yawu sâwi.
33 Portanto, na ressurreição, de qual deles a mulher será esposa? Porque os sete casaram com ela.
34 Sâŋetâ sâop. “Hânân yuân imbi aŋgi guŋgi otmâ miakmâ manmai.
34 Jesus respondeu:
35 Yâhâ Anitâŋe lohimbi mumuŋambâ mem yahatyekmu manman kârikŋan mannomai. Sâp yanâmâ himbimân Anitâhât aŋelolipŋaŋe ki miakmai ya yeŋgât dop otmâ yeŋe ikŋiâk ikŋiâk mannomai.
35 mas os que são considerados dignos de alcançar a era vindoura e a ressurreição dentre os mortos não casam, nem se dão em casamento.
36 Anitâŋe nine nanne baratne sâm lohimbi meyekmu aŋelolipŋe yeŋgât dop otmâ manman kârikŋan mannomai.
36 Pois não podem mais morrer, porque são iguais aos anjos e são filhos de Deus, sendo filhos da ressurreição.
37 Yâhâ Anitâŋe mumuŋambâ mem yahatyekbuap yakât topŋe yuwu sâmune nâŋgâŋet. Nak topŋan kâlâp semu laŋ laŋ sâop yakât den pat Moseŋe kulemguop. Den kulemguop yan Kutdâhât yuwu kulemguop. “Yâhâmâ Awaraham, otmu nanŋe Isaka, otmu seseŋe Yakop yâk yeŋgât kunyeŋe tatmâ gamap.” Yawu kulemguop tap.
37 E que os mortos ressuscitam, Moisés o indicou no trecho referente à sarça, quando afirma que o Senhor é o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó.
38 Den kulemguop yakât topŋeâmâ yuwu. Emelâk nengât tâmbâlipnenŋe manmâ gawi. Otmu yapâ torokatmâ manmâ gaŋetâ gaŋetâ benŋe nen yu mansain yu. Otmu gâmâlâk nengât sen tetem mannomai. Nen kerek nengât kunnenŋe yamâ Anitâ. Topŋe yawu tap. Yamâ yeŋe den ya nâŋgâŋetâ keterakyiŋgimbâp.” Yawu sâop.
38 Ora, Deus não é Deus de mortos, e sim de vivos; porque para ele todos vivem.
39 — ausente —
39 Então alguns dos escribas disseram: — Boa resposta, Mestre!
40 — ausente —
40 E não ousaram mais fazer perguntas a Jesus.
41 Yawu gârâmâ Yesuŋe yuwu sâm âiyongop. “Anitâŋe hâŋgângumu ge tihitnenŋe otbuap yamâ Dawitihât senâmbâ tetewuap.” yawu sâmai.
41 Mas Jesus lhes perguntou:
42 Yawu gârâmâ Dawiti ikŋak yuwu sâop.
42 Pois o próprio Davi afirma no Livro dos Salmos:
43 Gâŋe nâhât gotnan ga kinmâ nâhât hahit mem kasalipge yongom mem ge katyekbuat.” Yawu sâop.”
43 até que eu ponha
44 Dawitiŋe den yawu sâop yakât yuwu sâmune nâŋgâŋet. Anitâŋe hâŋgângumu gewuap yakât Dawitiŋe yuwu sâop. “Yamâ patone,” sâop. Yawu gârâmâ yeŋeâmâ “Yâkŋe hâmbâi ge galemnongowuap,” sâmai. Den sâmai yamâ Dawitiŋe den sâop ya orop ki lâuaksawot. Yakât nâŋgâmune keterahâkgât yeŋe eknohoŋetâ nâŋgâwe.” Yawu sâop. Yawu sâm âiyongomu matŋe sâne sâm hâum pâpgum pilâwi.
44 — Portanto, Davi o chama de Senhor. Então como ele pode ser filho de Davi?
45 Yâhâ lohimbi yan kinbiŋe denŋe nâŋgâm biwi golâek manŋetgât den kârikŋan yuwu sâm hoŋ bawalipŋe ekyongop.
45 Quando todo o povo estava ouvindo, Jesus disse aos seus discípulos:
46 “Lohimbi nombotŋaŋe nenekŋetâ yahalâkgât Mosehât girem den kâsikum ningimaiŋe sâŋgumyeŋe kâkâlep mânuŋakmâ yaŋe holuŋ holuŋ sâmu yâhâm gemai. Otmu yeŋahât nâŋgâŋetâ yahatmu miti emetŋan yâhâ senŋanâk tatnehât nâŋgâmai.
46 — Cuidado com os escribas, que gostam de andar com vestes talares e muito apreciam as saudações nas praças, as primeiras cadeiras nas sinagogas e os primeiros lugares nos banquetes.
47 Yawu otmai yamâ imbi kambut emetyeŋambâ watyekmâ senŋe âlâlâyeŋe kombo meyiŋgimai. Yawu otmâ topyeŋe kurihiakmâ lohimbi senyeŋan kinmâ Anitâ hâkyeŋaŋak mepaemai. Yawu otmai yakât otmâ Anitâŋe matŋe amokŋan yiŋgimu menomai. Yâk yeŋgât topyeŋe yawu tap yakât otmâ yâkŋe biwiyeŋan kioŋmaihât biwiyeŋe galemahom mannomai.” Yawu sâm ekyongop.
47 Eles devoram as casas das viúvas e, para o justificar, fazem longas orações. Estes sofrerão juízo muito mais severo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.