2 Coríntios 12
Yeshuât Den Pat Âlepŋe (SPL) vs VC
1 Lok nombotŋaŋe yeŋgâlen taka hâkyeŋe mepaeakmai. Yawu otŋetâ yeŋe nâŋgâyiŋgiŋetâ yahatmap. Yawu gârâmâ nâŋe ninahât nâŋgâmune yahatmu hâkne mepaeakbom yamâ yeŋe ki nâŋgânihiŋetâ yahatbuap nâŋgâman. Yamâ ihilâk sâmune nâŋgâŋet.
1 Importa que me glorie? Na verdade, não convém! Passarei, entretanto, às visões e revelações do Senhor.
2 Emelâk Kutdâŋe nâŋgânihimu Wâtgât mâmâŋahât Heakŋe biwine mem purik pilâmu kulem âlâ tetemu ekban, me umutnaŋe ari kulem âlâ ehop yakât topŋe ki nâŋgâm heŋgeŋguan. Anitâ ikŋak naŋgap. Sâp yapâek manmâ gamune yambu 14 pesuk yap. Yakât nâŋgâmune yahatmu topŋahât sâmune nâŋgâŋet. Nâŋe Kiristo orop biwinetŋe kepeiakmâ konohâk otmap. Yakât otmâ Wâtgât mâmâŋahât Heakŋe menekmu himbimân yâhâwit.
2 Conheço um homem em Cristo que há catorze anos foi arrebatado até o terceiro céu. Se foi no corpo, não sei. Se fora do corpo, também não sei; Deus o sabe.
3 Yakât âlâkuâk sâmune nâŋgâŋet. Menehop yan biwine mem purik pilâmu kulem âlâ ekban, me umutnaŋe ari ehop, yakât topŋe ki nâŋgâm heŋgeŋguan. Anitâ ikŋak naŋgap. Yawu gârâmâ menekmu Anitâhât kalam, kutŋe Paratisi, himbimân tap yan yâhâwit.
3 E sei que esse homem - se no corpo ou se fora do corpo, não sei; Deus o sabe -
4 Yâhâwit yan Kutdâŋe den eknohop ya ki sâm tetem ekyongowuat sâm kunihiop.
4 foi arrebatado ao paraíso e lá ouviu palavras inefáveis, que não é permitido a um homem repetir.
5 — ausente —
5 Desse homem eu me gloriarei, mas de mim mesmo não me gloriarei, a não ser das minhas fraquezas.
6 — ausente —
6 Pois, ainda que me quisesse gloriar, não seria insensato, porque diria a verdade. Mas abstenho-me, para que ninguém me tenha em conta de mais do que vê em mim ou ouve dizer de mim.
7 Satanŋe mâtâp maŋguningim hâhiwin kakŋan katnenekmap. Yâhâ nâŋe himbimân yâhâ kulem ekmune âlâ kândâkdâ olop yakâlâk nâŋgâm hâkne mepaemangât Anitâŋe Satan nâŋgâwaŋgimu hâhiwin pato nihimu wâtne orotok sâmu manman. Yakât otmâ ninahât ki nâŋgâmune yahatmap.
7 Demais, para que a grandeza das revelações não me levasse ao orgulho, foi-me dado um espinho na carne, um anjo de Satanás para me esbofetear e me livrar do perigo da vaidade.
8 Hâhiwin nihimu wâtne orotok sâop ya âlâkuâk wâtne tiŋ tiŋ sâek sâm Kutdâ ulitguwan. Otmu yakât kakŋan yâhâpŋe kalimbuŋe ulitgumune yuwu sâm eknohop.
8 Três vezes roguei ao Senhor que o apartasse de mim.
9 “Wâtge ki tiŋ tiŋ sâmu manbuat. Yawu gârâmâ biwihe gemapgât Wâtgât mâmâŋahât Heak hâŋgângumune ge mem heweweŋ tuhuhekbuap. Yawu gârâmâ hâhiwin pato nâŋgâm wâtge orotok sâwuap yan nâhât wâtnan kinbuat. Wâtnan kinmâ nâ Wâtgât Amboŋe yakât topŋe nâŋgâm heŋgeŋguwuat.” Yawu sâm eknohop. Yakât otmâ hâhiwin nâŋgâwom yan ya sânduk sâekgât ki ulitguwom. Kiristohât wâtŋan kinmâ hoŋ bawaŋgimune lohimbi yeŋgâlen bulâŋe teteap yakât den pat lohimbi ekyongowom.
9 Mas ele me disse: Basta-te minha graça, porque é na fraqueza que se revela totalmente a minha força. Portanto, prefiro gloriar-me das minhas fraquezas, para que habite em mim a força de Cristo.
10 Kiristohât den pat lohimbi ekyongomune nâŋgâŋetâ bulâŋe otmu yâkâlen biwiyeŋe katŋetgât hoŋ bawaŋgiman. Yawu otmune lohimbi nombotŋaŋe nâŋgâm hâkâŋ otmâ hâim hilitnekmai. Otmu lohimbi nombotŋaŋe mem âlâlâ tuhunekŋetâ hâhiwin kakŋan manmune wâtne orotok sâmap. Wâtne orotok sâmap yan Kiristohât wâtŋan kinmâ biwine ki gemap.
10 Eis por que sinto alegria nas fraquezas, nas afrontas, nas necessidades, nas perseguições, no profundo desgosto sofrido por amor de Cristo. Porque quando me sinto fraco, então é que sou forte.
11 Lok nâŋgân nâŋgânyeŋe bia yeŋgât biwiyeŋambâ den tetemu ihilâk sâmai yakât dopŋeâk den ekyongoan. Yakât otmâ nâŋgâmune ki ârândâŋ oap. Yawu gârâmâ yeŋe lok perâk yeŋgât nâŋgâŋetâ yahatmu kut “aposolo” sâm yongonsai yakât nâŋgâm den yu ekyongoan. Yeŋe nâhât lok inŋe mansap sâmai. Yawu gârâmâ âi memune bulâŋe tetem gap yaŋe lok perâkŋaŋe âi meŋetâ bulâŋe teteap ya wangiap. Yakât yuwu sâmune nâŋgâŋet.
11 Tenho-me tornado insensato! Vós a isso me obrigastes. Vós é que deveríeis fazer o meu elogio, visto que em nada fui inferior a esses eminentes apóstolos, se bem que nada sou.
12 Kiristohât aposololipŋaŋe yâkât wâtŋan kinmâ kulem topŋe topŋe meŋetâ lohimbiŋe ekŋetâ âlâ kândâkdâ olop. Otmu nâŋeâmâ yeŋgâlen taka kulem topŋe topŋe memune ekbi. Ya ekŋetâ keterakyiŋgimu “aposolo” sâm nohonbâi.
12 Os sinais distintivos do verdadeiro apóstolo se realizaram em vosso meio através de uma paciência a toda prova, de sinais, prodígios e milagres.
13 Nâŋe yeŋgâlen taka Kiristohât den kâsikum yiŋgimune manman âlepŋahât bulâŋe âlâlâ teteyiŋgiop. Yaŋe Kiristohât komot nombotŋe yeŋgâlen ari den kâsikum yiŋgimune bulâŋe teteyiŋgim gap ya wangiap. Yawu gârâmâ yâkŋeâmâ senŋe âlâlâ tânnohom gai. Yâhâ yeŋeâmâ senŋe âlâlâ ki tânnohowi. Otmu nâŋe gurâ yen den kâsikum yiŋgiwan yakât hâmeŋe nihiŋet sâm ki ulityongowan. Yakât otmâ wongât nâŋgâm bâlenihiai?
13 Em que fostes inferiores às outras igrejas, senão no fato de que a vós não vos fui pesado? Relevai-me esta injúria!...
14 Nâmâ sâp ki kâlep otmuâk kapi yu pilâm kalimbuŋe yeŋgâlen takawom. Yeŋe Kiristohâlen biwiyeŋaŋe kepeim tem lâuwaŋgiŋetgât naŋgan. Yakât otmâ umatŋe yiŋgimune hâhiwin nâŋgâmaihât tewetsenŋe me senŋe âlâlâhât ki ulityongowom. Emelâk nâ niniâk yeŋgâlen taka Kiristohât den pat âlepŋe puwâk ekyongomune yâkâlen biwiyeŋe katbi. Yawu otyiŋgiwan yapâek âwâyeŋe yawu otmâ mansan. Yakât topŋe nâŋgâŋetâ keterahâkgât yuwu sâmune nâŋgâŋet. Nimnaom titipâŋe âwâ mâmâlipyeŋe ki galemyongomai. Âwâ mâmâlipyeŋaŋeâmâ galemyongomai yakât dopŋeâk nâŋe yen galemyongom mansan.
14 Eis que estou pronto a ir ter convosco pela terceira vez. Não vos serei oneroso, porque não busco os vossos bens, mas sim a vós mesmos. Com efeito, não são os filhos que devem entesourar para os pais, mas os pais para os filhos.
15 Yakât otmâ yeŋe Kiristohâlen biwiyeŋaŋe kepeim manmâ manman kârikŋahât bulâŋe menomaihât nâŋgâm hoŋ bayiŋgiman. Otmu nâŋe hâkne siwirahom in tatbomgât ki nâŋgâman. Yawu hoŋ bayiŋgim manmâ yâhâwom yan nâhât nâŋgânihiŋetâ gewuap me?
15 De mui boa vontade darei o que é meu, e me darei a mim mesmo pelas vossas almas, ainda que, amando-vos mais, seja menos amado por vós.
16 Emelâk yeŋgâlen takawan yan umatŋe yiŋgimune hâhiwin nâŋgâmaihât tewetsenŋe me senŋe âlâlâhât ki ulityongowan ya naŋgai. Yawu gârâmâ yeŋgâlen gâtŋe nombotŋaŋe nâhât yuwu nâŋgâmai. “Pauloŋe bukuyâhâtŋe yâhâp hâŋgânyotgomu takaowot. Taka Yerusalem yeŋgât tewetsenŋe menduhum yiŋgiwin ya mem âwurem ari waŋowot. Mem ari waŋmutâ tewetsenŋe nombotŋe mem gulip tuhuop,” nâhât yawu sâmai.
16 Mas seja! Não vos fui pesado. Como, porém, sou esperto, apanhei-vos pela astúcia...
17 Yawu sâmai yamâ girawu otmâ kâityongowan? Yâhâ hâŋgânyotgomune yeŋgâlen takamutâ tewetsenŋe menduhum yitgiwi ya ki newan.
17 Acaso tirei proveito de vós por meio de algum daqueles que vos enviei?
18 Otmu bukuyâhâtne hâŋgânyotgomune yeŋgâlen takaowot. Sâp yan Titoŋe pilâm tatbe sâm otmu meme sâsâ tuhum hâŋgânyotgowan. Yâhâ Tito orop dopnetŋe konohâk. Yakât otmâ nâŋe biwinaŋe nâŋgâm otman meman yawuâk otmap. Yâkŋe yawu manmap yakât otmâ yeŋgâlen taka tewetsenŋe miowot ya ki mem gulip tuhuowot. Yawu naŋgan.
18 Roguei a Tito, e com ele enviei um irmão que conheceis. Por acaso tirou Tito de vós alguma coisa? Não andamos nós com o mesmo espírito, sobre as mesmas pegadas?
19 Bukulipne, yeŋe den sâm aran yu nâŋgâm nâhâitŋe “Eweakmâ den yu eknongoap,” naŋgai mon? Nâmâ Anitâhât senŋan yuwu sâmune nâŋgâŋet. Nâ ki eweaksan. Kiristo orop biwinetŋaŋe hikuakmâ konohâk otmap. Yakât otmâ den ekyongom yu me ya otyiŋgiman yamâ yeŋe Kiristohâlen biwiyeŋaŋe kepeim tânahoŋetâ manmanyeŋe kelihahâkgât nâŋgâm otman.
19 Já há muito pensais que nos justificamos diante de vós. Perante Deus, em Cristo, é que nós falamos; mas tudo isto, meus caríssimos, para vossa edificação.
20 Nâŋe yeŋgâlen taka girawu manŋetâ mem teteyekbom? Emelâhâmâ yeŋahâlâk nâŋgâŋetâ yahatmu nâŋgâm bâleaŋgim den belângen sâminiwi. Yawu otmâ kuk oraŋgim hâiakminiwi. Otmu hioŋakmâ ihilâk mahilâk manminiwi. Yawu gârâmâ takawom yuân emelâk manbi yawuâk manŋetâ mem teteyekbom me âiloŋgo mannomai yakât nâŋgâm mansan. Yakât otmâ manmanyeŋahât topŋe yeŋahâk nâŋgâm hâkyeŋe miaŋgiai. Gârâmâ nâŋe taka girawu otyiŋgiwom yakât yeŋak naŋgaŋgiai. Yakât nâŋgâmâk mansan.
20 Temo que, quando for, não vos ache quais eu quisera, e que vós me acheis qual não quereríeis. Receio encontrar entre vós contendas, invejas, rixas, dissensões, calúnias, murmurações, arrogâncias e desordens.
21 Yen nombotŋaŋe emelâk ekŋâleaŋgim imbilipyeŋe me loklipyeŋe betyeŋehen kioŋminiwi. Manman kiŋgoŋ yawuya manŋetâ taka mem teteyekbom otmuâmâ biwine dondâ bâlewuap. Yawu manŋetâ lohimbi belângen manmaiŋe nenekŋetâ bâlewuap. Yawu otmu “Anitâŋe Kiristohât lohimbi ki mâmâŋe otyiŋgimap,” sâm sennenŋan geŋetâ aŋulaknom.
21 Receio que à minha chegada entre vós Deus me humilhe ainda a vosso respeito; e tenha de chorar por muitos daqueles que pecaram e não fizeram penitência da impureza, fornicação e dissolução que cometeram.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.