Mateus 5

Sola NT (SOY_SIM) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ tisoiwuí n yɛ̃́, uu yisi uu riyɔ́pɛ yopoi uú hɑ tonɛ. Upipirɛtiki ɑpi pɛɛ kei u lɛɛpɔ,
1 Ao ver as multidões, Jesus subiu ao monte. Ele se assentou e os seus discípulos se aproximaram dele.
2 uu pɛɛ picélɑɑ pi loni. Icélɑɑ iyɛɛ nnyí:
2 Então ele passou a ensiná-los. Jesus disse:
3 — ausente —
3 — Bem-aventurados
4 — ausente —
4 — Bem-aventurados
5 — ausente —
5 — Bem-aventurados os mansos,
6 — ausente —
6 — Bem-aventurados
7 — ausente —
7 — Bem-aventurados
8 — ausente —
8 — Bem-aventurados
9 — ausente —
9 — Bem-aventurados
10 — ausente —
10 — Bem-aventurados
11 Nɔ́ mpí kɑpi n lɑ́misi pin nɔ́ wéékusɛlɛ̃ pin nɛ̃́ nnyɑ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ nnɔ́ɔmɛ símɑɑnkɛɛ, nɔ́ɔ pínɑrɛkomɛ.
11 — Bem-aventurados são vocês quando, por minha causa, os insultarem e os perseguirem, e, mentindo, disserem todo mal contra vocês.
12 Likɛ́ nɔ́ n lɑ́ɑ́rú nɔn nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ cuunkɛɛ. Nɔ́inɛ́hɛɛ yɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ piyɛlɛ ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́. Limɛcɔ kɑpí pɛɛ ɑntepuyɛ pɛɛ pɛɛ́ ń we ɑni kɛlenɛ weri wéékusɛlɛ̃.
12 Alegrem-se e exultem, porque é grande a sua recompensa nos céus; pois assim perseguiram os profetas que viveram antes de vocês.
13 Nɔ́ɔ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ nnyɑ́si. Nnyɑ́si mɛlõ mɛn nkpéni n kpu, yo kɑpi yɛ́ pɛɛ́ nɛ mɛlõ n pɛsɛ? Li tisɛ pikɛ́ kɛtɑhɑi-mɛ̃ n fómpɔ pisoi pikɛ́ tɛ́lɛisɛ.
13 — Vocês são o sal da terra; ora, se o sal vier a ser insípido, como lhe restaurar o sabor? Para nada mais presta senão para, lançado fora, ser pisado pelos homens.
14 Nɔ́ɔ kɔ kɛtẽ mɛtɛ́í. Kuyu kpɛɛ riyɔ́pɛ kɛcɑ́ɑ́ m mɔ́mɑɑlɛ̃ ɑ́ku yɛ́ fe kukɛ́ m pékɑɑlɛ̃.
14 — Vocês são a luz do mundo. Não se pode esconder uma cidade situada no alto de um monte.
15 Úkɑ úu yɛ kɛ́firɑ́ɑ risɛ́ uu kucɑ́ri kɛ kipi. Kɛcɑ́cɑ́ kuu yɛ kɛ ritɔsi ɑkɛ ḿpɑ́ úye kɛ́yɔ-i n kpɑ̃́iilɛ̃.
15 Nem se acende uma lamparina para colocá-la debaixo de um cesto, mas num lugar adequado onde ilumina bem todos os que estão na casa.
16 Limɛcɔ kɑi pisɛ rɛ nɔ́mɛnɛ́tɛ́í mɛkɛ́ n kpɑ̃́iilɛ̃ pisoi nnɛ́í pin mɛ nyɑ́ni. Pisoi pikɛ́ nɔ́mɛnɛ́wɑi sɔnɛ n nyɑ́ni pin nɛ Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we ríyu wɑisɛ.
16 Assim brilhe também a luz de vocês diante dos outros, para que vejam as boas obras que vocês fazem e glorifiquem o Pai de vocês, que está nos céus.
17 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Áni kɑpɛ m músu rɛ Moisi isé nɛ ɑntepuyɛ icélɑɑ kɑm pikópɛ kɑ. Ám kɑ rɛ kɛ́ i kpu, ɑmɑ́ nɛ kɑlɛ rɛ likɛ́ lɛ̃ li.
17 — Não pensem que vim revogar a Lei ou os Profetas; não vim para revogar, mas para cumprir.
18 Asei kɑm nní nɔ́ símisi, kɛtẽ nɛ kɛyómɛ yɛ kpére we, kɛwɔ́ipi cíú-cíú kɛ́kɑ nɛ́ɛ kɛsímɛ́pi kɛ́kɑ ɑ́kɛ isé kɛ́mɛɛ mɛ́lelɛ mɑ́, likɛ́ hɑ nɛ ḿpɑ́ yo kɛtɔ tu.
18 Porque em verdade lhes digo: até que o céu e a terra passem, nem um i ou um til jamais passará da Lei, até que tudo se cumpra.
19 Lɛ̃ nnyɑ, úye un isé rinɔɔ rinyinɛ n kɛsi uu kɔ picɔ céési rɛ pikɛ́ ri kɛsi, ḿpɑ́ rinɔ́ɔ tɛ̃ tinsɑ́ pitíki m pɑ́ɑ́pú, uyɛɛ yɛ́ mɑsí Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ usíńsɑ́. Amɑ́ úye un ti m pɑkɑrɛ un kɔ picɔ n céési rɛ pikɛ́ limɛcɔ wɑ, uyɛɛ yɛ́ mɑsí Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ úyukɔɔ́.
19 Aquele, pois, que desrespeitar um destes mandamentos, ainda que dos menores, e ensinar os outros a fazer o mesmo, será considerado mínimo no Reino dos Céus; aquele, porém, que os observar e ensinar, esse será considerado grande no Reino dos Céus.
20 Asei yɛ nyɛ rɛ nɔnsɑ́ Uléécɑɑ mɛlɑ n tikilɛ̃ likɛ́ isé picélɑɑ nɛ Pifɑrisi n fe, ɑ́ni yɛ́ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ lõ.
20 Porque eu afirmo que, se a justiça de vocês não exceder em muito a dos escribas e fariseus, jamais entrarão no Reino dos Céus.
21 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔ kõ tɛ Uléécɑɑ yɛ pirɔ́kpurɛ mɑɑ rɛ: Kɑpɛ usoi kpu. Úye un usoi n kpu, pikɛ́ liute nɛ túhɑɑnɛ.
21 — Vocês ouviram o que foi dito aos antigos: “Não mate.” E ainda: “Quem matar estará sujeito a julgamento.”
22 Amɑ́ nɛ̃́ nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ: Úye un nɛ uucɔ n wɔ́ɔsi, pikɛ́ nɛ liute túhɑɑnɛ. Úye un uucɔ m mɑɑ rɛ: Pɔ́ uníri nkó, pikɛ́ liute nɛ pɛpɛɛ yɛ kɛtúhɑɑnɛ píimɑ-i n túhɑɑnɛ kɛ́mɛɛ hɑ. Úye un uucɔ m mɑɑ rɛ: Pɔ́ uníri nkó, li tu rɛ pikɛ́ liute nnɑ tɛnɛcirɛ́ iwɛ kɛ́mɛɛ risɑ́pɔ.
22 Eu, porém, lhes digo que todo aquele que se irar contra o seu irmão estará sujeito a julgamento; e quem insultar o seu irmão estará sujeito a julgamento do tribunal; e quem o chamar de tolo estará sujeito ao inferno de fogo.
23 Lɛ̃ nnyɑ, pɔn Uléécɑɑ kɛyɔ-i kɛnyɔ́ɔnsɛ-i linyinɛ nɛ Uléécɑɑ pihɛɛ n hɑ, pɔn n léisɛ rɛ upɔ́cɔ yɛ nɛ pɔ́ wɔ́lɑɑlɛ̃,
23 Portanto, se você estiver trazendo a sua oferta ao altar e lá se lembrar que o seu irmão tem alguma coisa contra você,
24 li pisɛ rɛ pɔkɛ́ kei ipɔ́hɛɛ iyɛ̃ tiyɑ́ pɔkɛ́ liute lɛɛpɔ nɔkɛ́ nsímɛ́ nyɔ́ɔnsɛ kɛlenɛ, ɑɑ pɛɛ inyɔ́ɔnsɛ piwɑi pɛlɛ.
24 deixe diante do altar a sua oferta e vá primeiro reconciliar-se com o seu irmão; e então volte e faça a sua oferta.
25 Pitele pin nɔ́ nɛ unyinɛ kɛcɔpɛ n we, nɔn kɛtɑhɑi pitúhɑɑnɛ n sĩ, ɑ tíyɛsɛ nɔ́ nɛ uyɛ̃ ɑni ncée kómɛinɛ. Insɑ́ lɛ̃, u yɛ́ nɛ utúhɑɑnɛ-i pɔ́ hɑ, uyɛ̃ uu pɔ́ kpísi uu pisɔ́ɔ́cɑ pɑ, pɛ̃ ɑpi kukpɑniilee pɔ́ tɑni.
25 — Entre em acordo sem demora com o seu adversário, enquanto você está com ele a caminho, para que o adversário não entregue você ao juiz, o juiz entregue você ao oficial de justiça, e você seja jogado na prisão.
26 Asei kɑm nní pɔ́ símisi, pɔnsɑ́ ripɔ́wómɛ nnɛ́í n hɛ́ɛlɛ tikɛ́ tɛnɛ cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́ nɛ kɛtɑnkɑ́ tɔrɔɔ-pɔ, ɑ́ɑ kei mɛ́lelɛ mɑ́.
26 Em verdade lhe digo que você não sairá dali enquanto não pagar o último centavo.
27 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔ kõ tɛ Uléécɑɑ yɛ mɑɑ rɛ: Kɑpɛ iwɑ́sɑ́ wɑ.
27 — Vocês ouviram o que foi dito: “Não cometa adultério.”
28 Amɑ́ nɛ̃́ nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ: Utisi úye un ucɔ unɔsi n yɛ̃ uu kɑ́ipi, u ukɛmúŋɛ́ kɛ́mɛɛ iwɑ́sɑ́ nɛ unɔ́si uyɛ̃ piwɑi mɑsilɛ lɛ̃.
28 Eu, porém, lhes digo: todo o que olhar para uma mulher com intenção impura, já cometeu adultério com ela no seu coração.
29 In tɛ mɛpɔ́nípɛɛ lukɛ-lukɛ mɛɛ ɑkópɛ pɔ́ wɑisɛ, ɑ mɛ lesɛ ɑɑ kɛtɑɑ-pɔ fómpɔ. Li kutɔsi we usoi ukɛ́ uipiŋɛ likɔ́ linyinɛ pɑɑ uú nɛ nfɑ́ɑ yɛnu nɛ kuu yɛ́ uipiŋɛ nnɛ́í ḿ mɑ́ ɑpí nɛ nnɑ tɛnɛcirɛ́ kɛ́mɛɛ u sɑ́pɔ.
29 — Se o seu olho direito leva você a tropeçar, arranque-o e jogue-o fora. Pois é preferível você perder uma parte do seu corpo do que ter o corpo inteiro lançado no inferno.
30 In tɛ kupɔ́nípɛ lukɛ-lukɛ kpɛɛ yɛ ɑkópɛ pɔ́ wɑisɛ, ɑ ku riké ɑɑ kɛtɑɑ-pɔ ku fómpɔ. Li kutɔsi we pɔkɛ́ kupɔ́nípɛ lukɛ-lukɛ pɑɑ ɑɑ́ nɛ nfɑ́ɑ yɛnu nɛ kɑɑ yɛ́ ipɔ́piŋɛ nnɛ́í ḿ mɑ́ ɑpí nɛ nnɑ tɛnɛcirɛ́ kɛ́mɛɛ pɔ́ sɑ́pɔ.
30 E, se a sua mão direita leva você a tropeçar, corte-a e jogue-a fora. Pois é preferível você perder uma parte do seu corpo do que o corpo inteiro ir para o inferno.
31 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔ kõ tɛ pi pɛɛ pirɔ́kpurɛ mɑɑ rɛ: Úye un unɔ́si n lɑkɑsɛ, ukɛ́ rítɛlɛ́ wɑ ukɛ́ unɔ́si rimúísɛ rɛ u u yɛlɛ.
31 — Também foi dito: “Aquele que repudiar a sua mulher deve dar-lhe uma carta de divórcio.”
32 Amɑ́ nɛ̃́ nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ: Úye un unɔ́si n lɑkɑsɛ linsɑ́ iwɑ́sɑ́ nnyɑ, iwɑ́sɑ́ kuu lɛ̃ u tɑni. Úye un kɔ unɔ́si kɛ ucɔ uu n lɑ́kɑsɛ n kpísi, iwɑ́sɑ́ kɛ liute uu lɛ̃ wɑ.
32 Eu, porém, lhes digo: quem repudiar a sua mulher, exceto em caso de relações sexuais ilícitas, a expõe a se tornar adúltera; e aquele que casar com a repudiada comete adultério.
33 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔ kõ tɛ pi pɛɛ pirɔ́kpurɛ mɑɑ rɛ: Pɔn tinɔ́ɔ n yekei, ɑ ti ritiki. Pɔn tinɔ́ɔ n yekei rɛ pɔ́ Upíimɑ linyinɛ wɑ, kɑpɛ piwɑi li riyɑ́.
33 — Vocês também ouviram o que foi dito aos antigos: “Não faça juramento falso, mas cumpra rigorosamente para com o Senhor o que você jurou.”
34 Amɑ́ nɛ̃́ nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ: Áni kɑpɛ yɛ rinɔ́ɔ yekei rɛ nɔ́ Uléécɑɑ linyinɛ wɑ. Áni kɑpɛ yɛ wéeri ɑní nɛ kɛyómɛcɑɑ séi. Kɑi nní kei yɛ Uléécɑɑ riyɔɔpitũ nnyɑ.
34 Eu, porém, lhes digo: não jurem de modo nenhum; nem pelo céu, por ser o trono de Deus;
35 Áni kɑpɛ yɛ kɔ wéeri ɑní nɛ kɛtẽ séi, kɑi nní kei yɛ Uléécɑɑ ritũ nnyɑ. Áni kɑpɛ yɛ kɔ wéeri ɑní nɛ Yerusɑlɛm séi, kɑi nní kei yɛ uyɔ́ɔpi wɛ́ɛ́sɛ kuyu nnyɑ.
35 nem pela terra, por ser estrado de seus pés; nem por Jerusalém, por ser a cidade do grande Rei.
36 Áni kɑpɛ yɛ kɔ wéeri ɑní nɛ nɔ́rinɛ́yu séi, kɑ́ni yɛ́ nní n fe nɔkɛ́ ḿpɑ́ nnyúpi cirɛníŋɛ riwɑ́rɑrɑsɛ nɛ́ɛ nɔkɛ́ risɔmɑɑsɛ nnyɑ.
36 Não jure pela sua cabeça, porque você não pode fazer com que um só cabelo fique branco ou preto.
37 Nɔn yɛ m mɑɑ rɛ "ɛɛɛ", likɛ́ "ɛɛɛ"! Nɔn yɛ m mɑɑ rɛ "eehei", likɛ́ "eehei"! Nɔn lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ nnyinɛ ncɔ rinkpɑ́sɛ, Setɑni nkɔ́ yɛ mmɛ̃.
37 Que a palavra de vocês seja: Sim, sim; não, não. O que passar disto vem do Maligno.
38 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔ kõ tɛ pi mɑɑ rɛ: Úye un ucɔ mɛnípɛɛ n fori, pikɛ́ liute mɛnípɛɛ piforɛ cɛɛi. Úye un ucɔ kunĩ́ n wɛhɛ, pikɛ́ liute kunĩ́ piwɛ́hɛ cɛɛi.
38 — Vocês ouviram o que foi dito: “Olho por olho, dente por dente.”
39 Amɑ́ nɛ̃́ nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ: Áni kɑpɛ yɛ usoi mɛwɑi kópɛ cɛɛi. Usoi un kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛpɛsɛ pɔ́ n tɔ, ɑ kumíi-mɛ̃ pɑnsɛ ukɛ́ kɔ kei kɛpɛsɛ pɔ́ tɔ.
39 Eu, porém, lhes digo: Não resistam ao perverso. Se alguém lhe der um tapa na face direita, ofereça-lhe também a face esquerda.
40 Usoi un n lɑ ukɛ́ kɛtɑhɑi pɔ́ sée ukɛ́ kɛpɔ́túkɑnkɑ tene yɔsí, ɑɑ mɛsɛ kupɔ́kpɛ́lɛnku mɑhɑni ɑɑ u múísɛ.
40 Se alguém quer processar você e tirar-lhe a túnica, deixe que leve também a capa.
41 Usoi un pɔ́ n tĩ un ilũ pɔ́ n cɔnsɛ rɛ ɑ nɛ rinɑ̃ tisɛ u sɑrumpɔ, ɑɑ mɛsɛ i cɔni ɑɑ́ nɛ tinɑ̃ tɛ̃ mɛtɛ́ u sɑrumpɔ.
41 Se alguém obrigar você a andar uma milha, vá com ele duas.
42 Úye un linyinɛ pɔ́ n we, ɑ u hɛ, úye un kɔ rɛ u yɛ́ linyinɛ pɔ́ lõ, ɑ u lonsɛ.
42 Dê a quem lhe pede e não volte as costas ao que quer lhe pedir emprestado.
43 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔ kõ tɛ pi mɑɑ rɛ: A upɔ́sɑ́nɛ n lɑ ɑɑ upɔ́lɑ́ɑrɔ ipuri n yulu.
43 — Vocês ouviram o que foi dito: “Ame o seu próximo e odeie o seu inimigo.”
44 Amɑ́ nɛ̃́ nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ: Ani nɔ́pinɛ́lɑ́ɑrɔ n lɑ, ɑni yɛ pɛpɛɛ nɔ́ n wéékusɛlɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si.
44 Eu, porém, lhes digo: amem os seus inimigos e orem pelos que perseguem vocês,
45 Nɔn lɛ̃ n wɑi, nɔ pɛɛ mɛsei Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we sipipi lɛ. U yɛ tíyɛsɛlɛ ituŋɛ ii pisoi sɔnɛ nɛ pikópɛ leeri, uu kɔ tíyɛsɛ ikónɛ ii cuuni ɑi pɛpɛɛ u m pɑkɑrɛlɛ̃ nɛ pɛpɛɛ ɑ́pi u m pɑkɑrɛlɛ̃ yoriyɛ.
45 para demonstrarem que são filhos do Pai de vocês, que está nos céus. Porque ele faz o seu sol nascer sobre maus e bons e vir chuvas sobre justos e injustos.
46 Asei kɛcɑ́ɑ́, in tɛ pɛpɛɛ nɔ́ ń lɑ ŋmɑnɛ kɑní lɑ, ihɛ́ɛ́ íye kɑni pɛɛ mɛ̃́ tɛ Uléécɑɑ ukɛ́ nɔ́ pɑ? Pilɑmpooyɔɔ́ ŋmɑɑ ricuruu pɔ̃́ nɛ yɛ kɔ limɛcɔ wɑlɛ.
46 Porque, se vocês amam aqueles que os amam, que recompensa terão? Os publicanos também não fazem o mesmo?
47 In tɛ nɔ́pinɛ́mɑ́rɛcɔ ŋmɑnɛ kɑní yɛ yɑ́ɑsi, yo kɑni pɛɛ wɑ lisɑ́ŋɑ? Pɛpɛɛ ɑ́pi Uléécɑɑ m pɑkɑrɛlɛ̃ ticuruu yɛɛ kɔ limɛcɔ wɑlɛ.
47 E, se saudarem somente os seus irmãos, o que é que estão fazendo de mais? Os gentios também não fazem o mesmo?
48 Ani n nyɑḿ nɛ kɛ́tɔ-pɔ yɑrɛ kɛ Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ kɛléécɑɑ-pɔ ń we uu ń nyɑḿ nɛ kɛ́tɔ-pɔ mɛcɔ.
48 Portanto, sejam perfeitos como é perfeito o Pai de vocês, que está no céu.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.