Mateus 13
Sola NT (SOY_SIM) vs ARA
1 Yeesu uu kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ́yɔ-i léeri uu sĩ́ uú hɑ kupiyɛ ritimɛ tonɛ.
1 Naquele mesmo dia, saindo Jesus de casa, assentou-se à beira-mar;
2 Pisoi kulúi ɑpi ukɛkúrí cɑ́pinɛpɔ uu pɛɛ lɛ̃ nnyɑ kúninɔi loni uú tonɛ. Pisoi pɛ̃ pɔ́ɔ kupiyɛ ritimɛ tonɛ.
2 e grandes multidões se reuniram perto dele, de modo que entrou num barco e se assentou; e toda a multidão estava em pé na praia.
3 Uu sinyɑ́rũ kpísi uú nɛ isímɛ́ isímɛ́ pi símɑɑnkɛɛ. Uu rɛ: Utisi unyinɛ yɛɛ we, uu kɛyɑ́ɑ ukɛcɑrɛ-i ipuri pifómɛ leepɔ.
3 E de muitas coisas lhes falou por parábolas e dizia: Eis que o semeador saiu a semear.
4 Kuu lɛ̃ n fóm, ipuri inyinɛ ii ricéetimɛ lólɛsi, sinúipi ɑsí hɑpɔ ɑsi i kpóuli.
4 E, ao semear, uma parte caiu à beira do caminho, e, vindo as aves, a comeram.
5 Icɔ ii kɛpɑrɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɛ ntɑɑi ńn m piyɛ lólɛsi. Kɛ kɛtẽ ɑ́kɛ n címú nnyɑ, ipuri iyɛ̃ ii mɛsɛ nɛ mɛsɛ lɛlu.
5 Outra parte caiu em solo rochoso, onde a terra era pouca, e logo nasceu, visto não ser profunda a terra.
6 Amɑ́ kɛ ntuŋɛ nn n tɑ, mɛlɛi fɑlɛ mɛ̃ ɑmɛ iníŋí kuweecirɛ́ nnyɑ torɛ.
6 Saindo, porém, o sol, a queimou; e, porque não tinha raiz, secou-se.
7 Ipuri icɔ ii sinípɛleépi kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ lólɛsi, sinípɛleépi ɑsi pelu ɑsi i hilɑ.
7 Outra caiu entre os espinhos, e os espinhos cresceram e a sufocaram.
8 Amɑ́ ipuri icɔ ií hɑ kɛtẽ sɔnɛ kɛcɑ́ɑ́ lólɛsi ii lɛlu ii pelu ii fólu. Mpuri nsɛ nn fólu ipipi pílɛ, ncɔ ipipi kuwóó nɛ kɛfi, ncɔ ipipi ɑfɛɛtɑɑni.
8 Outra, enfim, caiu em boa terra e deu fruto: a cem, a sessenta e a trinta por um.
9 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ pimɑ́ɑ pi m mɑsí, uu kɔ pi kpɑ́ rɛ: Úye un ukómɛ uu kóm.
9 Quem tem ouvidos [para ouvir], ouça.
10 Kei kɛ upipirɛtiki ɑpi pɛɛ́ nɛ u rikɔ ɑpi u pisɛ rɛ: Yo nnyɑ kɑɑ sinyɑ́rũ kpísi pɔn nɛ pisoi símisi?
10 Então, se aproximaram os discípulos e lhe perguntaram: Por que lhes falas por parábolas?
11 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Nɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu uiyɔɔpi nsímɛ́ mɛɛ m pékɑɑlɛ̃ cereisɛ, úu pɛ̃ cereisɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑḿ nɛ lɛ̃ pi símisi.
11 Ao que respondeu: Porque a vós outros é dado conhecer os mistérios do reino dos céus, mas àqueles não lhes é isso concedido.
12 Li we yɑrɛ kɑpi yɛ ḿ mɑɑ rɛ: Nkó yɛɛ linyinɛ m mɑ́ kɑpi yɛ licɔ rikpɑ́ ɑi mɛyɑ̃́ wɑi. Amɑ́ nkó yɛɛ úu líkɑ m mɑ́ kɑpi yɛ likɑ́ripikɔɔ́ lɛ̃ kuu m mɑ́ yɔsí.
12 Pois ao que tem se lhe dará, e terá em abundância; mas, ao que não tem, até o que tem lhe será tirado.
13 Lɛ̃ nnyɑ kɑm sinyɑ́rũ kpísi nɛn nɛ pi símisi. Li we rɛ pi yɛ n wiilɛnlɛ, ɑmɑ́ ɑ́pi pɛɛ nyɑ́ni, ɑpi yɛ kutu n cɔlɛ̃, ɑmɑ́ ɑ́pi pɛɛ kɔ kómɛi. Ápi kɔ ɑsei ceri.
13 Por isso, lhes falo por parábolas; porque, vendo, não veem; e, ouvindo, não ouvem, nem entendem.
14 Lɛ̃ kɛ ɑntepu Esɑyi uú pɛɛ mɛkɛɛ-mɛ ḿ mɑ yɛɛ lɛ̃ wɑi rɛ:
14 De sorte que neles se cumpre a profecia de Isaías:
15 — ausente —
15 Porque o coração deste povo está endurecido, de mau grado ouviram com os ouvidos e fecharam os olhos; para não suceder que vejam com os olhos, ouçam com os ouvidos, entendam com o coração, se convertam e sejam por mim curados.
16 Amɑ́ in nɔ́ɔ, nɔ pínɑrɛkomɛ lɛ rɛ nɔ́inɛ́nípɛɛ yɛ nyɑ́ni, nɔ́ɑnɛ́tu ɑn kómɛi.
16 Bem-aventurados, porém, os vossos olhos, porque veem; e os vossos ouvidos, porque ouvem.
17 Asei kɑm nní nɔ́ símisi rɛ ɑntepuyɛ nɛ ɑsei pite Uléécɑɑ inipɛɛ-i yɛ kulúi welɛ pɛɛ pɛɛ́ ń lɑ pikɛ́ lɛ̃ kɑni nní ń nyɑ́ni yɛ̃, ɑmɑ́ ɑ́pi li yɛ̃. Pi pɛɛ kɔ lɑlɛ pikɛ́ lɛ̃ kɑni nní nɛ nɔ́ɑnɛ́tu n kómɛi kõ, ɑmɑ́ ɑ́pi li kõ.
17 Pois em verdade vos digo que muitos profetas e justos desejaram ver o que vedes e não viram; e ouvir o que ouvis e não ouviram.
18 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ani nkpéni ulukɑɑ kɛnyɑ́rũ kɛ̃ ɑsei kõ:
18 Atendei vós, pois, à parábola do semeador.
19 Pisoi pɛɛ yɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi nsímɛ́ kutu rińcɔ ɑ́pi yɛ́ nkɛmɛɛ́ kṍ yɛ we yɑrɛ ricéetimɛ tɛ-i kɛ ipuri ii n lólɛsi. Kuníri yɛ̀ɛ̀ kɑlɛ ɑku nsímɛ́ mmɛ̃ pikɛmɛɛ́ lesɛ.
19 A todos os que ouvem a palavra do reino e não a compreendem, vem o maligno e arrebata o que lhes foi semeado no coração. Este é o que foi semeado à beira do caminho.
20 Picɔ yɛ kɔ we yɑrɛ kɛpɑrɛtẽ kɛ-i kɛ ipuri ii n lólɛsi. Lipite yɛ̀ɛ̀ nsímɛ́ kutu ricɔlɛ ɑpi mɛsɛ nɛ mɛsɛ piɑkiŋ kɛ́mɛɛ n yɔ́su nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ.
20 O que foi semeado em solo rochoso, esse é o que ouve a palavra e a recebe logo, com alegria;
21 Amɑ́ ɑ́pi yɛ tíyɛ nkɛ́ pikɛmɛɛ iníŋí wɑ, ńn yɛ pikɛmɛɛ tónɛ likɛ́ nɑ́ŋɑi. Ncɔ́ŋ nn nsímɛ́ mmɛ̃ nnyɑ pi n lɛɛmɛ nɛ́ɛ mɛ́wee kópɛ mɛnyinɛ mɛn pi m pɛkɛsi, ɑpi kei nɛ kɛwɑ́ɑ́nɑ́ yɛ́nu ɑpí nɛ Uléécɑɑ kɛpirɛ tɔ.
21 mas não tem raiz em si mesmo, sendo, antes, de pouca duração; em lhe chegando a angústia ou a perseguição por causa da palavra, logo se escandaliza.
22 Picɔ yɛ kɔ we yɑrɛ ipuri yɛɛ sinípɛleépi kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ ń loó. Lipite yɛ̀ɛ̀ nsímɛ́ kutu ricɔlɛ, ɑmɑ́ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ pikɛi kɛ pisoi ɑpí nɛ ń kpɑrɑ́lɛ̃ nɛ mɛmɑ́ nnɑ́ɑ́pí mɛɛ yɛ n kírɑɑsɛ yɛ̀ɛ̀ nsímɛ́ mmɛ̃ tihilɑlɛ ńn yɛ pɛɛ líkɑ pi yoriyɛ.
22 O que foi semeado entre os espinhos é o que ouve a palavra, porém os cuidados do mundo e a fascinação das riquezas sufocam a palavra, e fica infrutífera.
23 Picɔ yɛ kɔ welɛ yɑrɛ ipuri yɛɛ kɛfɛ́nɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ń loó. Lipite yɛ̀ɛ̀ nsímɛ́ mmɛ̃ kutu ricɔlɛ ɑpi nkɛmɛɛ́ kóm nn pi lɛ́ni ɑpi pɛɛ́ n we yɑrɛ ɑléé nyɛɛ yɛ ɑpipi m mɑ́ri, kunyinɛ pílɛ, kucɔ kuwóó nɛ kɛfi, kucɔ ɑfɛɛtɑɑni.
23 Mas o que foi semeado em boa terra é o que ouve a palavra e a compreende; este frutifica e produz a cem, a sessenta e a trinta por um.
24 Yeesu uu kɔ kɛnyɑ́rũ kɛcɔ pi kpɑ́ rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ we yɑrɛ usoi nkó nsímɛ́ mmú: Utisi unyinɛ yɛɛ ukɛcɑrɛ-i mɛlukɛpipi lukɛsi.
24 Outra parábola lhes propôs, dizendo: O reino dos céus é semelhante a um homem que semeou boa semente no seu campo;
25 Ulɑ́ɑrɔ uu kɛsinɛ kɛnyinɛ hɑpɔ, pisoi pin lɔni uu ilukɛ kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ mɛyúipuri kópɛ uu yɑɑ, uu tɔ́mpɔ.
25 mas, enquanto os homens dormiam, veio o inimigo dele, semeou o joio no meio do trigo e retirou-se.
26 Kɛ ilukɛ ii n lɛ ii mɛpɛ́i leeri ii fólu, mɛyúipuri pɔ́ɔ kɔ leeri.
26 E, quando a erva cresceu e produziu fruto, apareceu também o joio.
27 Pikɛikɔ́ ɑpí weri ɑpi ucɑrɛte uyɛ̃ mɑɑ rɛ: Ái ilukɛpuri kɑɑ kɛpɔ́cɑrɛ-i lukɛsii, Upíimɑ? Kɑi pɛɛ íye wɑ kɛ mɛyúipuri kópɛ ɑmɛ́ nɛ n lɛ?
27 Então, vindo os servos do dono da casa, lhe disseram: Senhor, não semeaste boa semente no teu campo? Donde vem, pois, o joio?
28 Uu pi pɛsɛ rɛ: Unɛ́lɑ́ɑrɔ unyinɛ yɛɛ lɛ̃ wɑ. Pikɛikɔ́ ɑpi rɛ: Pɔ lɑ tɔkɛ́ hɑ mɛ wɛhɛɛ?
28 Ele, porém, lhes respondeu: Um inimigo fez isso. Mas os servos lhe perguntaram: Queres que vamos e arranquemos o joio?
29 Uu rɛ: Eehei. Nɛ wuru rɛ nɔ́ mɛyúipuri kópɛ pilésɛ n lɑ ɑní nɛ ilukɛ pɛ́nɛ ɑní wɛhɛ.
29 Não! Replicou ele, para que, ao separar o joio, não arranqueis também com ele o trigo.
30 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni likɛtɛ́ riyɑ́ likɛ́ kɛsẽ́ m pelu ɑí nɛ kúkpɑɑ tulu. Lin kúkpɑɑ n tu, nɛ́ pɛpɛɛ ń kpɑsi mɑɑ rɛ: Ani mɛyúipuri kópɛ mɛfoí lesɛ ɑni ɑpehe mɛ pɑhɑɑnkɛɛ tɔkɛ́ mɛ risɛ́, ɑni pɛɛ kɔ ilukɛ cɑ́pinɛ ɑni rinɛ́símɛ-i súúni.
30 Deixai-os crescer juntos até à colheita, e, no tempo da colheita, direi aos ceifeiros: ajuntai primeiro o joio, atai-o em feixes para ser queimado; mas o trigo, recolhei-o no meu celeiro.
31 Yeesu uu kɔ kɛnyɑ́rũ pi kpɑ́ rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ kɔ we yɑrɛ mpuri yukɛ-yukɛ nnyinɛ kɛ usoi uu n kpísi uu ukɛcɑrɛ-i lukɛsi.
31 Outra parábola lhes propôs, dizendo: O reino dos céus é semelhante a um grão de mostarda, que um homem tomou e plantou no seu campo;
32 Ipuri kɛcɔpɛ mmɛ mɛɛ ń-yukɛ icɔ fe. Amɑ́ nn n lɛ, nkuléé kpɛɛ yɛ kɛcɑrɛ-i ɑyɛ́hɛléé kɛcɔpɛ kumɑ́ɑ. Ai pɛɛ wɑi kuléé mɑɑ kpɛ̃ ilesɛ kɛcɑ́ɑ́ kɛ sinúipi ɑsi yɛ ɑyɑ́mɛ́ wɑ.
32 o qual é, na verdade, a menor de todas as sementes, e, crescida, é maior do que as hortaliças, e se faz árvore, de modo que as aves do céu vêm aninhar-se nos seus ramos.
33 Yeesu uu kɔ kɛnyɑ́rũ pi wɑi rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ kɔ we yɑrɛ nkpɔ́nɔ́tɔ pitɛ kɛ unɔ́si uu ntɔ píimɑ kɛ́mɛɛ n cɔ́hɔnɛpɔ uu pulu pikpɛ́ɛ ɑpi yisi.
33 Disse-lhes outra parábola: O reino dos céus é semelhante ao fermento que uma mulher tomou e escondeu em três medidas de farinha, até ficar tudo levedado.
34 Sinyɑ́rũ kɛ Yeesu uu yɛ pɛɛ kpísi uú nɛ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ n céési. Sinyɑ́rũ ŋmɑnɛ kuu yɛ pɛɛ kpísi uú nɛ pi céési.
34 Todas estas coisas disse Jesus às multidões por parábolas e sem parábolas nada lhes dizia;
35 Lɛ̃ kɛ ɑntepu uú pɛɛ n wɔ́i likɛ́ nɛ n wɑ nnyɑ. U pɛɛ rɛ:
35 para que se cumprisse o que foi dito por intermédio do profeta: Abrirei em parábolas a minha boca; publicarei coisas ocultas desde a criação [do mundo].
36 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ yisi uu pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ yɑ́ uu kɛ́yɔ sĩ. Upipirɛtiki ɑpi u lɛɛpɔ ɑpi u pisɛ rɛ: A mɛyúipuri kópɛ mɛɛ kɛcɑrɛ-i n lɛ kɛnyɑ́rũ kɛ̃ ɑsei rɔ́ símisi.
36 Então, despedindo as multidões, foi Jesus para casa. E, chegando-se a ele os seus discípulos, disseram: Explica-nos a parábola do joio do campo.
37 Uu pi pɛsɛ rɛ: Uyɛɛ ilukɛpuri n lukɛsi yɛɛ nní Usoi Kɛpipi.
37 E ele respondeu: O que semeia a boa semente é o Filho do Homem;
38 Kɛcɑrɛ kɛɛ nní kɛtẽ, nlukɛpuri sɔnɛ mɛɛ nní Uléécɑɑ iyɔɔpi pikɔ́, pɛpɛɛ Setɑni n tíkilɛ̃ pɛɛ nní mɛyúipuri kópɛ.
38 o campo é o mundo; a boa semente são os filhos do reino; o joio são os filhos do maligno;
39 Ulɑ́ɑrɔ uyɛɛ mɛyúipuri kópɛ n lukɛsi yɛɛ nní Setɑni. Kɛtẽ nkɛ́ mɛtɛnɛ yɛɛ nní kúkpɑɑ. Pɛpɛɛ ń kpɑsinɛ pɛɛ nní piléécɑɑtumɛ.
39 o inimigo que o semeou é o diabo; a ceifa é a consumação do século, e os ceifeiros são os anjos.
40 Yɑrɛ kɑpi yɛ nní mɛyúipuri kópɛ n wɛ́hɛ ɑpi nnɑ sɛ́ mɛcɔ kɑi sɔ́nti likɛ́ kɛtẽ mɛtɛnɛ kɛtúŋɛ́ wɑ.
40 Pois, assim como o joio é colhido e lançado ao fogo, assim será na consumação do século.
41 Nɛ̃́, Usoi Kɛpipi yɛ́ pinɛ́léécɑɑtumɛ tũ ɑpi pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ inɛ́yɔ́ɔpi kɛ́mɛɛ picɔ ɑkópɛ n wɑisɛ nɛ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ mɛwɑi kópɛ n wɑi lesɛ.
41 Mandará o Filho do Homem os seus anjos, que ajuntarão do seu reino todos os escândalos e os que praticam a iniquidade
42 Api nnɑ píimɑ kɛ́mɛɛ pi sɑ́pɔ. Kei kɛ pisoi ɑpi yɛ́ mɛyɑ̃́ ténesi pin inĩ́ tɑkɑi.
42 e os lançarão na fornalha acesa; ali haverá choro e ranger de dentes.
43 Pɛɛ́ uyɛ-i kɛ pɛpɛɛ ɑsei n tíkilɛ̃ pɔ́ɔ yɛ́ pɛɛ piusɑɑ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ n we pin tɛ́lu yɑrɛ ituŋɛ. Úye un ukómɛ uu kóm!
43 Então, os justos resplandecerão como o sol, no reino de seu Pai. Quem tem ouvidos [para ouvir], ouça.
44 Yeesu uu kɔ upipirɛtiki kɛnyɑ́rũ kɛcɔ kpɑ́ rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ kɔ we yɑrɛ nsímɛ́ mmú: Mɛmɑ́ píimɑ mɛnyinɛ mɛɛ kɛcɑrɛ kɛnyinɛ-i kúlɑɑlɛ̃. Utisi unyinɛ uu kɛyɑ́ɑ mɛmɑ́ píimɑ mɛ̃ yɛnu, uu pikúlɑɑ mɛ pɛsɛ, uu kɔ mpɔ́ɔnɑrɛ nɛ ulikɔ́ nnɛ́í kpísi uu yɑ́i uú nɛ kɛcɑrɛ kɛ̃ lɔlu.
44 O reino dos céus é semelhante a um tesouro oculto no campo, o qual certo homem, tendo-o achado, escondeu. E, transbordante de alegria, vai, vende tudo o que tem e compra aquele campo.
45 Yeesu uu kɔ kpɑ́ rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ kɔ we yɑrɛ ukpéénsɛ unyinɛ yɛɛ kɛyɑ́ɑ ikólɛ́ kɛcirɛ wɛ́ɛ́si.
45 O reino dos céus é também semelhante a um que negocia e procura boas pérolas;
46 Kuú hɑ nkólɛ́ mɛɛ mɛyíkíyiki ń nyɑḿ n yɛ̃́, uu sĩ́ uú hɑ ulikɔ́ nnɛ́í yɑ́i uú nɛ n lɔlu.
46 e, tendo achado uma pérola de grande valor, vende tudo o que possui e a compra.
47 Uu kɔ kpɑ́ rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ kɔ we yɑrɛ kunyɛŋ́ kunyinɛ kɛ usoi uu mínimɑɑ-i n fṍ ɑku ikpíntomɛ́ nnyí ncɔpuri pɑɑ́lɑ.
47 O reino dos céus é ainda semelhante a uma rede que, lançada ao mar, recolhe peixes de toda espécie.
48 Kɑku n yi, pikpíntomɛ́cɔ́pii ɑpi ku pɑsɑi ɑpi ritimɛ lesɛri ɑpi pɛɛ́ n tũ pin ikpíntomɛ́ tɛ́si, pin isɔnɛ ɑnɛ́rɛ-i wɑi pin ikópɛ fóŋɛɛ.
48 E, quando já está cheia, os pescadores arrastam-na para a praia e, assentados, escolhem os bons para os cestos e os ruins deitam fora.
49 Lɛ̃ kɑi sɔ́nti likɛ́ kɛtẽ mɛtɛnɛ kumúŋɛ́-i wɑ. Piléécɑɑtumɛ yɛ hɑ sɔ́ntilɛ pikɛ́ pɛpɛɛ Uléécɑɑ mɛlɑ n wɑ nɛ pɛpɛɛ ɑ́pi Umɛlɑ n wɑ kóólɛnɛ,
49 Assim será na consumação do século: sairão os anjos, e separarão os maus dentre os justos,
50 ɑpi pɛpɛɛ ɑ́pi Umɛlɑ n wɑ nnɑ píimɑ kɛ́mɛɛ sɑ́pɔ. Kei kɛ pisoi ɑpi yɛ́ mɛyɑ̃́ ténesi pin inĩ́ tɑkɑi.
50 e os lançarão na fornalha acesa; ali haverá choro e ranger de dentes.
51 Yeesu uu upipirɛtiki pisɛ rɛ: Nɔ pɛɛ lɛ̃ nnɛ́í kɑm nní n símisi ɑsei konlɛ nníí? Api rɛ: Ɛɛɛ, tɔ konlɛ.
51 Entendestes todas estas coisas? Responderam-lhe: Sim!
52 Kei kuu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Lɛ̃ nnyɑ, isé ucélɑɑ úye un Uléécɑɑ iyɔɔpi nkɔ́ n ŋmurɛi, u we yɑrɛ úyɔsɑɑ unyinɛ yɛɛ ulikɔ́ kɛ́mɛɛ lifɑ́lɛ nɛ likpurɛ ń lesɛ.
52 Então, lhes disse: Por isso, todo escriba versado no reino dos céus é semelhante a um pai de família que tira do seu depósito coisas novas e coisas velhas.
53 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ nɛ sinyɑ́rũ sɛ̃ picélɑɑ pi m mɑsí, uu kei yisi uu tɔ́mpɔ,
53 Tendo Jesus proferido estas parábolas, retirou-se dali.
54 uu kuyu kpɛ-i kuu iwɑ̃́ n li kɛ́mɛɛ sĩ́ uú hɑ kei Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee-i n céési. Ai pɛpɛɛ kei ń we nnɛ́í nnɔ́ɔ yipu, ɑpi yɛ pɛɛ rɛ: Yei kɛcirɛ kɛ nkó uu mpíí mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ mmɛ́ tu? Íye kuu yɛ nɛ mɛwɑisɑŋɑ mmɛ́ wɑpisi?
54 E, chegando à sua terra, ensinava-os na sinagoga, de tal sorte que se maravilhavam e diziam: Donde lhe vêm esta sabedoria e estes poderes miraculosos?
55 Nɛ́ntɛ uyɛɛ usɛ́rɛ́ uyɛ̃ uŋmɑ́nɛ? Ái úni yɛɛ Mɑɑri? Ái upiwɑ̃ pɛɛ nní Yɑkupu nɛ Yosɛfi nɛ Simɔɔ nɛ Yuutii?
55 Não é este o filho do carpinteiro? Não se chama sua mãe Maria, e seus irmãos, Tiago, José, Simão e Judas?
56 Ái tɔ́ nɛ upiyɛi nnɛ́í tɔ́ɔ nté kɛsẽ́ wee? Yei kɛcirɛ kuu pɛɛ mpíí ńnɑŋɛ mmú yɛ̃́?
56 Não vivem entre nós todas as suas irmãs? Donde lhe vem, pois, tudo isto?
57 Nní nnɛ́í ɑi pi tɑpisi ɑ́pi nɛ Yeesu kɛfɑ tɛnɛ. Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ápi yɛ ɑntepu kuyu-i nɛ ukɛyɔ-i u n wɑisɛlɛ̃.
57 E escandalizavam-se nele. Jesus, porém, lhes disse: Não há profeta sem honra, senão na sua terra e na sua casa.
58 Pinfɑtɛnɛ kucírɛ́ nnyɑ, Yeesu úu kei mɛwɑisɑŋɑ mɛyɑ̃́ wɑpisi.
58 E não fez ali muitos milagres, por causa da incredulidade deles.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.