Mateus 12
Sola NT (SOY_SIM) vs NAA
1 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu pɛɛ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ imúí inyinɛ kɛcɑrɛ kɛ́mɛɛ n tikilɛ̃ un tɔ́su. Nkṹ nn upipirɛtiki wɑi, ɑpi pɛɛ iwéhe kpééni ɑpi mɛpipi tɑkɑi.
1 Por aquele tempo, num sábado, Jesus passou pelas searas. Estando os seus discípulos com fome, começaram a colher espigas e a comer.
2 Kɛ Pifɑrisi ɑpi lɛ̃ n yɛ̃́, ɑpi Yeesu mɑɑ rɛ: A ripɑí kɛ pipɔ́pirɛtiki ɑpi n wɑi lɛ̃ kɛ isé ii ḿ mɑɑ rɛ pisoi ɑ́pi kɑpɛ yɛ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ wɑ.
2 Os fariseus, vendo isso, disseram a Jesus: — Olhe! Os seus discípulos estão fazendo o que não é lícito fazer num sábado.
3 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: Lɛ̃ nnyɑ, ɑ́ni lɛ̃ kɛ Tɑfiti uu kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ nkṹ nn u nɛ upikɔ́ n wɑ kɛɛnlɛ̃, nɛ́ɛ yo?
3 Mas Jesus lhes disse:
4 Uléécɑɑ kɛyɔ-i kuu lompɔ uu ɑkpɔ́nɔ́ kɑpi Uléécɑɑ n yekei kpísi u nɛ upikɔ́ ɑpi le, ɑ́i kɔ pɛɛ rɛ piunyinɛ yɛ ncée mɑ́ ukɛ́ ɑ li. Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ ŋmɑnɛ pɛɛ ncée mɑ́ pikɛ́ ɑ li.
4 Como entrou na Casa de Deus, e comeram os pães da proposição, os quais não era lícito comer, nem a ele nem aos que estavam com ele, mas exclusivamente aos sacerdotes?
5 Nɛ́ɛ ɑ́ni isé ɑtɛlɛ́ kɛ́mɛɛ kɛ́ɛ̃ tɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ yɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i pikɛi wɑilɛ ɑí nɛ kɛwéntɛyɑɑ pɛ́nɛ? Lɛ̃ nnyɑ ɑkópɛ kɑpi lɛ̃ wɑɑ?
5 Ou vocês não leram na Lei que, aos sábados, os sacerdotes no templo profanam o sábado e ficam sem culpa?
6 Amɑ́ kɛ́ nɔ́ símisi rɛ uyɛɛ nté nní ń we yɛ Uléécɑɑ kɛyɔ felɛ.
6 Pois eu lhes digo que aqui está quem é maior do que o templo.
7 Nɔn pɛɛ Uléécɑɑ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ iwɔ́i nnyí ɑsei mɛyíkíyiki n kõ tɛ Uléécɑɑ yɛ mɑɑ rɛ: Nɛ̃́, Uléécɑɑ yɛ nɔ́ písɛi rɛ ɑni íwɛ n ténɑɑnɛ, ɑ́m nɔ́ písɛi rɛ ɑni yɛ isɛɛ nɛ nɛ́ nyɔ́ɔnsɛ, ɑ́ni yɛ́ɛ́ pɛɛ nkó yɛɛ úu líkɑ n cɑɑi ɑkópɛ pɑ.
7 Mas, se vocês soubessem o que significa: “Quero misericórdia, e não sacrifício”, não teriam condenado inocentes.
8 Lɛ̃ nnyɑ kɛ nɛ̃́, Usoi Kɛpipi ɑm kɛwéntɛyɑɑ ute.
8 Porque o Filho do Homem é senhor do sábado.
9 Yeesu uu kei yisi uu tɔ́mpɔ uú hɑ pikuyomɛyɑ́hɑɑlee loni.
9 Tendo Jesus saído dali, entrou na sinagoga deles.
10 Utisi unyinɛ yɛ pɛɛ kei welɛ un kunípɛ kópɛ mɑ́. Pɛpɛɛ kei ń we ɑpi pɛɛ kɛwɑ́ɑ́nɑ́ n wɛ́ɛ́si pikɛ́ nɛ Yeesu tĩ. Api Yeesu pisɛ rɛ: Ncée yɛ we rɛ pikɛ́ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ usoi pɔisɛɛ?
10 Achava-se ali um homem que tinha uma das mãos ressequida. Então, a fim de o acusar, perguntaram a Jesus: — É lícito curar no sábado?
11 Uu pi pɛsɛ rɛ: Nɔ́ úye un nkpéni isɑ́ŋ isɛ m mɑ́ ii kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ kuhórɛ címɛ́-cimɛ́ kunyinɛ-i lóipɔ, úu yɛ́ hɑ kei i lesɛɛ?
11 Ao que lhes respondeu:
12 Kɛsoipipi yɛ kɔ pɛɛ isɑ́ŋ felɛ ɑ́i nkɑ́ripi. Lɛ̃ nnyɑ, irɔ́sé yɛ ncée hɛlɛ rɛ pikɛ́ yɛ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ usoi lisɔnɛ wɑ.
12 Ora, quanto mais vale um homem do que uma ovelha! Logo, é lícito nos sábados fazer o bem.
13 Yeesu uu pɛɛ utisi uyɛ̃ mɑɑ rɛ: A kupɔ́nípɛ rituŋɑ́mɛ. Uu ku tuŋɑ́pɔ ɑku pélu ɑku kucɔ mɛcɔ sɔnɛsi.
13 Então Jesus disse ao homem: O homem estendeu a mão, e ela foi restaurada e ficou sã como a outra.
14 Kɑi lɛ̃ n wɑ, Pifɑrisi ɑpi pɛɛ léepɔ ɑpí hɑ símɑɑnɛ pikɛ́ yɛ̃́ tɛ íye kɑpi yɛ́ wɑ pikɛ́ nɛ Yeesu kpu.
14 Mas os fariseus, saindo dali, conspiravam contra ele, procurando ver como o matariam.
15 Kɛ Yeesu uu n kṍ tɛ pi lɑ pikɛ́ u kpu, uu kei yisi uú nyɔsɔ́. Pisoi kulúi ɑpi yisi ɑpi u tiki, uu pitóikɔ́ nnɛ́í pɔisɛntɛ.
15 Mas Jesus, sabendo disto, afastou-se dali. Muitos o seguiram, e a todos ele curou,
16 Amɑ́ uu pɛɛ pi símisi ńsɔnɛ uu kúrúrúsɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ tíyɛ unyinɛ ukɛ́ kṍ tɛ lɛ̃ kuu wɑ.
16 advertindo-lhes, porém, que não o expusessem à publicidade.
17 Lɛ̃ kɛ ɑntepu Esɑyi uu uritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ ḿ mɑ likɛ́ nɛ n wɑ nnyɑ. U pɛɛ rɛ:
17 Isso aconteceu para se cumprir o que foi dito por meio do profeta Isaías:
18 — ausente —
18 “Eis aqui o meu servo, que escolhi, o meu amado, em quem a minha alma se agrada. Farei repousar sobre ele o meu Espírito, e ele anunciará juízo aos gentios.
19 — ausente —
19 Não entrará em discussões, nem gritará, nem fará ouvir nas praças a sua voz.
20 — ausente —
20 Não esmagará a cana quebrada, nem apagará o pavio que fumega, até que faça vencedor o juízo.
21 — ausente —
21 E no seu nome os gentios colocarão a sua esperança.”
22 Kei kɛ pinyinɛ ɑpi pɛɛ́ nɛ unírihélɑɑ unyinɛ kɛ ɑníri ɑɑ n nyíinsɛ úu kɔ símisi Yeesu lɛɛpɔ rɛ ukɛ́ u pɔisɛ. Yeesu uu u pɔisɛ uu pɛɛ fe uu yɛ símisi uu yɛ kɔ yɛnu.
22 Então trouxeram a Jesus um endemoniado, cego e mudo. Jesus o curou, e o homem passou a falar e a ver.
23 Ai pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ nnɔ́ɔ yipu, pinnɛ́í ɑpi yɛ pɛɛ rɛ: Nɛ́ntɛ utisi nkó yɛ Tɑfiti Kɛpipi lɛ?
23 E toda a multidão se admirava e dizia: — Não seria este, por acaso, o Filho de Davi?
24 Kɛ Pifɑrisi ɑpi lɛ̃ n kṍ, ɑpi rɛ: Aníri uyɔɔpi Pɛlisepulɛ yɛɛ utisi nkó ńnɑŋɛ hɛ kuú nɛ ɑníri lɑkɑsɛntɛ.
24 Mas os fariseus, ouvindo isto, diziam: — Este não expulsa demônios senão pelo poder de Belzebu, o maioral dos demônios.
25 Amɑ́ Yeesu yɛ pɛɛ pikɛmúŋɛ́ nyulɛ. Uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Kuyɔ́ɔpiyu kunyinɛ pisoi pin pimɛcɔpɛcirɛ n tɔpu, ku yɛ kpulɛ. Limɛcɔ, kuyu kunyinɛ nɛ́ɛ kɛ́yɔ kɛnyinɛ pikɔ́ pin pimɛcɔpɛcirɛ n tɔpu, pi yɛ kpulɛ.
25 Mas Jesus, sabendo o que eles pensavam, disse-lhes:
26 Setɑni un nkpéni ɑníri n lɑkɑsɛntɛ, umɛcirɛ kuu lɛ̃ nɛ tɔpu, íye kɛ ukuyɔɔpiyu ɑku yɛ́ pɛɛ fe ɑkú nɛ n we?
26 Se Satanás expulsa Satanás, está dividido contra si mesmo; como, então, o seu reino subsistirá?
27 In tɛ Pɛlisepulɛ yɛɛ ńnɑŋɛ nɛ́ hɛ kɑḿ nɛ ɑníri lɑkɑsɛntɛ, wóo pɛɛ nɔ́pinɛ́kɔ́ pɔ̃́ ńnɑŋɛ hɛ kɑpí nɛ ɑ lɑkɑsɛntɛ? Ani n nyu rɛ nɔ́pinɛ́kɔ́ cirɛ pɛɛ nɔ́ nyísɛnɛ rɛ ɑ́ni ɑlɑri mɑ́.
27 E, se eu expulso os demônios por Belzebu, por quem os filhos de vocês os expulsam? Por isso, eles mesmos serão os juízes de vocês.
28 Asei kɛcɑ́ɑ́, Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ nnɑŋɛ kɑḿ nɛ ɑníri lɑkɑsɛntɛ. Lɛlɛɛ nyísɛlɛ̃ tɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ pituimɛ mɑsilɛ.
28 Se, porém, eu expulso os demônios pelo Espírito de Deus, certamente é chegado o Reino de Deus sobre vocês.
29 Úkɑ úu yɛ́ fe ukɛ́ unɑ́ŋɛ-nɑŋɛ kɛyɔ-i lompɔ uu ulikɔ́ yɑ́ɑ́i, kumúŋɛ́ kpɛ-i kúu kɑhɑnɛ u n tĩ́ ukɛ́ pɑɑsi. Amɑ́ un n fe un u n tĩ uu pɑɑsi, u yɛ́ pɛɛ fe uu kɛ́yɔ likɔ́ nnɛ́í yɑ́ɑ́i.
29 Ou como pode alguém entrar na casa do valente e roubar-lhe os bens sem primeiro amarrá-lo? E só então saqueará a casa dele.
30 Nkó yɛɛ úu kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n kpɑ́lɛ̃ yɛ ilɑ́ɑrɔ nɛ́ wɑilɛ. Nkó yɛɛ úu kɔ picɑ́pinɛ nɛ́ n lɛ́ni yɛ hɑrɛsilɛ.
30 — Quem não é por mim é contra mim; e quem comigo não ajunta espalha.
31 Lɛ̃ nnyɑ kɑm nɔ́ símisi rɛ Uléécɑɑ yɛ́ ɑkópɛ nɛ ɑlɛ̃́ nnɛ́í mpuri kɛsoipipi sɑ́rɛi, ɑmɑ́ úye un Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ n lɑ́mɑɑnkɛɛ, Uléécɑɑ úu yɛ́ liute sɑ́rɛi.
31 Por isso, digo a vocês que todo pecado e blasfêmia serão perdoados aos homens; mas a blasfêmia contra o Espírito não será perdoada.
32 Uléécɑɑ yɛ́ nkó yɛɛ nɛ̃́ Usoi Kɛpipi kɛcɑ́ɑ́ nkópɛ n símisi, ɑkópɛ u sɑ́rɛi, ɑmɑ́ Uléécɑɑ úu yɛ́ nkó yɛɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ kɛcɑ́ɑ́ nkópɛ n símisi, ɑkópɛ u sɑ́rɛi nɛ kɛweesi-pɔ.
32 Se alguém disser alguma palavra contra o Filho do Homem, isso lhe será perdoado; mas, se alguém falar contra o Espírito Santo, isso não lhe será perdoado, nem neste mundo nem no porvir.
33 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Kuléé kun isɑrɛ n lɑ́ɑ́rú, kuɑpipi yɛ̀ɛ̀ n nyɑmlɛ. Kunsɑ́ isɑrɛ n lɑ́ɑ́rú, kuɑpipi yɛ̀ɛ̀ n cɑɑilɛnlɛ. Ḿpɑ́ kuléé kúye ɑpipi kɑpi yɛ nɛ ku ceri.
33 — Tornem a árvore boa e o seu fruto será bom, ou tornem a árvore má e o seu fruto será mau; porque pelo fruto se conhece a árvore.
34 Nɔ́ ɑkpurii nnyɛ́! Íye kɛ nɔ́ pisoi kpɑ́ɑ́ree mpí ɑni yɛ́ fe ɑni nsímɛ́ sɔnɛ mɑlɛ? Li we rɛ nsímɛ́ mɛɛ usoi kɛfɑ-i ń we mɛɛ yɛ nnɔ́ɔ-i léemɛ.
34 Raça de víboras! Como vocês podem falar coisas boas, sendo maus? Porque a boca fala do que está cheio o coração.
35 Usoi sɔnɛ yɛɛ yɛ nsímɛ́ sɔnɛ mɛɛ ukɛfɑ sɔnɛ-i ń we símisi, usoi kópɛ pɔ́ɔ nsímɛ́ kópɛ mɛɛ ukɛfɑ kópɛ-i ń we símisi.
35 A pessoa boa tira do tesouro bom coisas boas; mas a pessoa má do mau tesouro tira coisas más.
36 Kɛ́ nɔ́ símisi rɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ pisoi n túhɑɑnɛnɛ, isímɛ́ kópɛ kɛ pisoi ɑpi n símɑɑnkɛɛ cirɛ nnyɑ kɑpí nɛ pi túhɑɑnɛnɛ.
36 — Digo a vocês que, no Dia do Juízo, as pessoas darão conta de toda palavra inútil que proferirem;
37 Li we rɛ mpɔ́nɔ́ɔsimɛ́ mɛɛ tíyɛsɛnɛ pɔkɛ́ ɑlɑri nɛ́ɛ ɑkópɛ yɛ̃.
37 porque, pelas suas palavras, você será justificado e, pelas suas palavras, você será condenado.
38 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, isé picélɑɑ kɛcɔpɛ pinyinɛ nɛ Pifɑrisi pinyinɛ ɑpi Yeesu mɑɑ rɛ: Tɔ pɛɛ́ lɑ rɛ ɑ mɛwɑisɑŋɑ mɛnyinɛ wɑ tɔkɛ́ yɛ̃́.
38 Então alguns escribas e fariseus disseram a Jesus: — Mestre, queremos ver algum sinal feito pelo senhor.
39 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Nfɑ́ɑni kɛtẽ nkɛ́ pisoi yɛ cɑɑilɛnlɛ hɑ́i. Ápi lɑ pikɛ́ Uléécɑɑ ŋmɑnɛ ritiki, ɑmɑ́ mɛwɑisɑŋɑ kɑpi wɛ́ɛ́si pikɛ́ yɛ̃́. Mɛwɑisɑŋɑ mɛ̃ kɛ ɑntepu Yonɑɑsi uu n yɛ̃́ mɛnyinɛcɔ kɑpi yɛ́ kɔ yɛ̃.
39 Mas ele respondeu:
40 Asei kɛcɑ́ɑ́, lɛ̃ kɛ Yonɑɑsi uu mɛkpíntomɛ́ mɑɑmɑɑ kɛfɑ-i sitúŋɛ́ sitɑɑni nɛ sisinɛ sitɑɑni n wɑ mɛcɔ kɛ Usoi Kɛpipi pɔ́ɔ kɔ sɔ́nti kɛkɛ́ kɛtẽ kɛ́mɛɛ wɑ sitúŋɛ́ sitɑɑni nɛ sisinɛ sitɑɑni.
40 Porque assim como Jonas esteve três dias e três noites no ventre do grande peixe, assim o Filho do Homem estará três dias e três noites no coração da terra.
41 Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ pisoi n túhɑɑnɛnɛ, Niniifi pikɔ́ yɛ́ hɑ yisi ɑpi nfɑ́ɑni kɛtẽ nkɛ́ pisoi ɑkópɛ pɑ. Li we rɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Yonɑɑsi uú pɛɛ Nléécɑɑsimɛ́ rin-yóó ɑpi kóm, pi pɛɛ mɛfinɛ consɛlɛ. Uyɛɛ nté nní ń we yɛ kɔ pɛɛ Yonɑɑsi felɛ.
41 Ninivitas se levantarão, no Juízo, com esta geração e a condenarão, porque se arrependeram com a pregação de Jonas. E aqui está quem é maior do que Jonas.
42 Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ pisoi n túhɑɑnɛnɛ, unɔ́siyɔɔpi yɛɛ Sɑɑpɑ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ n tṹ yɛ́ hɑ yisi uu nfɑ́ɑni kɛtẽ nkɛ́ pisoi ɑkópɛ pɑ. Li we rɛ uyɛɛ pɛɛ hɑ́i kɛtẽ kɛtɔ-pɔ leemɛlɛ uú weri rɛ ukɛ́ Sɑlomɔɔ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ kõ. Uyɛɛ nté nní ń we yɛ kɔ pɛɛ Sɑlomɔɔ felɛ.
42 A rainha do Sul se levantará, no Juízo, com esta geração e a condenará, porque veio dos confins da terra para ouvir a sabedoria de Salomão. E aqui está quem é maior do que Salomão.
43 Yeesu uu kɔ kpɑ́ rɛ: Kuníri kun usoi kɛ́mɛɛ n yisi, ku yɛ hɑlɛ ɑkú hɑ kɛlõ kóimɑ kɛnyinɛ-i n kerɑɑi kun kɛwéntɛ wɛ́ɛ́si. Kɑ́ku nní kɛ n yɛ̃́ nnyɑ,
43 — Quando o espírito imundo sai de uma pessoa, anda por lugares áridos procurando repouso, porém não encontra.
44 ɑku pɛɛ rɛ: Nɛ́ kɛnɛ́yɔ kɛ̃ kɑm n yisimɛ kɛ́mɛɛ pɛlɛ. Kun m pɛɛpɔ, ɑku kɛ́yɔ ŋmɑnɛ lɛɛpɔ kɑpi m péeinkɛɛ ɑpi nyɔ́ɔnsɛntɛ cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́.
44 Por isso, diz: “Voltarei para a minha casa, de onde saí.” E, voltando, ele a encontra vazia, varrida e arrumada.
45 Kei kɑku yɛ pɛɛ́ hɑ kuɑcɔ ɑsɛɛi nyɛɛ kuricuruu rikpɑ́kɑ́rɑ́ ń fe kpíipɔ ɑɑ́ nɛ kɛ́yɔ kɛ-i tonɛ. Lɛlɛɛ yɛ tíyɛsɛ kɛ liute uyɛ̃ mɛwee fɑlɛ ɑmɛ yɛ n cɑɑilɛ̃ ɑmɛ mɛkpurɛ mɛ-i kuú pɛɛ mɛkɛɛ ń we tɔ́su. Lɛ̃ kɛ nfɑ́ɑni pisoi kópɛ mpí ɑpi sɔ́nti pikɛ́ nɛ kɛ́tɔ tɛnɛ.
45 Então vai e leva consigo outros sete espíritos, piores do que ele, e, entrando, habitam ali. E o último estado daquela pessoa se torna pior do que o primeiro. Assim também acontecerá a esta geração perversa.
46 Yeesu un kei lɛ̃ we un nɛ pisoi símisi, uuni nɛ upiwɑ̃ pin tuipɔ, ɑpi kɛtɑhɑi-pɔ nyɛrɛ, pin lɑ pikɛ́ rinɔ́ɔ u mɑɑ.
46 Enquanto Jesus ainda falava ao povo, eis que a mãe e os irmãos dele estavam do lado de fora, procurando falar com ele.
47 [Unyinɛ uu Yeesu mɑɑ rɛ: A ripɑí, upɔ́ni nɛ pipɔ́wɑ̃́ yɛ kɛtɑhɑi-pɔ nyɛnulɛ pin lɑ pikɛ́ rinɔ́ɔ pɔ́ mɑɑ.]
47 E alguém lhe disse: — A sua mãe e os seus irmãos estão lá fora e querem falar com o senhor.
48 Yeesu uu liute uyɛ̃ pɛsɛ rɛ: Wóo unɛ́ni, píye pɛɛ pinɛ́wɑ̃́?
48 Porém Jesus respondeu ao que lhe trouxe o aviso:
49 Uu pɛɛ upipirɛtiki-mɛ̃ kunípɛ tuŋɑ́pɔ uu rɛ: Unɛ́ni nɛ pinɛ́wɑ̃́ yɛ mpí nté!
49 E, estendendo a mão para os discípulos, disse:
50 Asei kɛcɑ́ɑ́, úye un Unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we mɛlɑ n wɑi, uyɛɛ unɛ́wɑ̃́ nɛ́ɛ unɛ́yɛ́i nɛ́ɛ unɛ́ni.
50 Portanto, aquele que fizer a vontade de meu Pai celeste, esse é meu irmão, minha irmã e minha mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.