Marcos 1
Sola NT (SOY_SIM) vs ARIB
1 Nté kɑi wɔ́lɑɑlɛ̃ lɛ̃ kɛ Yeesu Kirisi, Uléécɑɑ Kɛpipi Nsímɛ́ Kɛcirɛ nn n kóri.
1 Princípio do evangelho de Jesus Cristo, Filho de Deus.
2 Li ɑntepu Esɑyi ritɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ:
2 Conforme está escrito no profeta Isaías: Eis que envio ante a tua face o meu mensageiro, que há de preparar o teu caminho;
3 — ausente —
3 voz do que clama no deserto: Preparai o caminho do Senhor, endireitai as suas veredas;
4 Lɛ̃ kɑi wɑ Yohɑni uu kucɛsi kóimɑ-i pisoi míni wolɛ, un pi símisi rɛ: Ani mɛfinɛ consɛ, ɑni tíyɛsɛ kɛ́ míni nɔ́ wolɛ, Uléécɑɑ uu nɔ́ɑnɛ́kópɛ nɔ́ sɑ́rɛi.
4 assim apareceu João, o Batista, no deserto, pregando o batismo de arrependimento para remissão dos pecados.
5 Yutee kɛtẽ pikɔ́ nnɛ́í nɛ Yerusɑlɛm pikɔ́ nnɛ́í ɑpi ukɛmɛɛ́ n sɔ́nɑɑpɔ pin piɑkópɛ yɑ́mnɛntɛ, Yohɑni uu Yuritɛɛ nkoi kɛ́mɛɛ míni pi wolɛ.
5 E saíam a ter com ele toda a terra da Judéia, e todos os moradores de Jerusalém; e eram por ele batizados no rio Jordão, confessando os seus pecados.
6 Kuyooyoo nkpíí kɛtukɑnkɑ kɛ Yohɑni uú pɛɛ tɑnɑɑlɛ̃ un kɛkónɛpɑmpi kɛhɑlɛ-i tɛ́lɛ̃. Apɑ́ɑ́ni nɛ mɛtɛ̃́ kuú pɛɛ le
6 Ora, João usava uma veste de pêlos de camelo, e um cinto de couro em torno de seus lombos, e comia gafanhotos e mel silvestre.
7 un yóólɛ̃ tɛ: Uyɛɛ nɛ̃́ mɛmɑ́ɑ́ n sɔ́nti yɛ ńnɑŋɛ nɛ̃́ felɛ. Inɛ́soi íi tu rɛ kɛ́ ripɛ kɛ́ ukunɛ́ɛ́ri nŋmɛ fénnɛ.
7 E pregava, dizendo: Após mim vem aquele que é mais poderoso do que eu, de quem não sou digno de, inclinando-me, desatar a correia das alparcas.
8 Míni kɛ nɛ́ɛ nɛ nɔ́ wólɛ, ɑmɑ́ Nfɑ́ɑsɔnɛ kɛ uyɛ̃ uu yɛ́ nɛ nɔ́ wolɛ.
8 Eu vos batizei em água; ele, porém, vos batizará no Espírito Santo.
9 Yeesu uu pɛɛ Kɑlilee kuyu kunyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Nɑsɑrɛti leeri, Yohɑni uu Yuritɛɛ nkoi kɛ́mɛɛ míni u wolɛ.
9 E aconteceu naqueles dias que veio Jesus de Nazaré da Galiléia, e foi batizado por João no Jordão.
10 Kɛ Yeesu uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ míni-i n léemɛ, uu kɛyómɛ yɛnu kɛn wúkulɛlɛ̃, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn ukɛcɑ́ɑ́ súiri yɑrɛ tilɔ́ɔlɑ̃.
10 E logo, quando saía da água, viu os céus se abrirem, e o Espírito, qual pomba, a descer sobre ele;
11 Uu rinɔ́ɔ kɛyómɛcɑɑ-pɔ komti rɛ: Pɔ́ɔ Kɛnɛ́pipi lɑlɑ kɛcirɛ. Nɛ pɔ́ wɛ́ɛlɛ.
11 e ouviu-se dos céus esta voz: Tu és meu Filho amado; em ti me comprazo.
12 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nń nɛ kucɛsi kóimɑ-pɔ Yeesu sĩ.
12 Imediatamente o Espírito o impeliu para o deserto.
13 Uu kei n we hɑ́i nɛ siyɑ́ɑ ɑfɛɛnɑ. Kei kɛ Setɑni uu u peikɛɛ. Icɑrɛsɛɛ kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kuu yɛ n we, piléécɑɑtumɛ pin ukɛcɑ́ɑ́ pɑílɛ̃.
13 E esteve no deserto quarenta dias sentado tentado por Satanás; estava entre as feras, e os anjos o serviam.
14 Kɑpi Yohɑni kukpɑniilee n tɑ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu Kɑlilee sĩ uu Uléécɑɑ Nsímɛ́ Kɛcirɛ n yóólɛ̃
14 Ora, depois que João foi entregue, veio Jesus para a Galiléia pregando o evangelho de Deus
15 un símisi rɛ ituŋɛ yɛ tulɛ, Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ nyɑhɑimɛlɛ, ɑni mɛfinɛ consɛ ɑni Nsímɛ́ Kɛcirɛ ŋmurɛi.
15 e dizendo: O tempo está cumprido, e é chegado o reino de Deus. Arrependei-vos, e crede no evangelho.
16 Kɛ Yeesu uu Kɑlilee kupiyɛ mɛcɑ́ɑ n tíkilɛ̃, uu Simɔɔ nɛ uuwɑ̃ Antiree yɛnu pin ɑnyɛŋ́ fóm pin nɛ ikpíntomɛ́ cɔ́pii. Pi pɛɛ pikpíntomɛ́cɔ́pii lɛ.
16 E, andando junto do mar da Galiléia, viu a Simão, e a André, irmão de Simão, os quais lançavam a rede ao mar, pois eram pescadores.
17 Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ani nɛ́ ritiki, nɛ́ tíyɛsɛ ɑni pisoi pɛɛ yɛ́ nɛ́ rintíki wɛ́ɛ́si.
17 Disse-lhes Jesus: Vinde após mim, e eu farei que vos torneis pescadores de homens.
18 Api mɛsɛ nɛ mɛsɛ piɑnyɛŋ́ sɑ́ ɑpi u tiki.
18 Então eles, deixando imediatamente as suas redes, o seguiram.
19 Kɛ Yeesu uu nsẽ́ ń nɔŋ́lɛ̃, uú hɑ Sepetee sipipi Yɑkupu nɛ uuwɑ̃ Yohɑni yɛnu pin piɑnyɛŋ́ nyɔ́ɔnsɛ.
19 E ele, passando um pouco adiante, viu Tiago, filho de Zebedeu, e João, seu irmão, que estavam no barco, consertando as redes,
20 Yeesu uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ pi séi, ɑpi piusɑɑ Sepetee nɛ pikɛikɔ́ kúninɔi-i tíyɛ ɑpi u tiki.
20 e logo os chamou; eles, deixando seu pai Zebedeu no barco com os empregados, o seguiram.
21 Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑpi Kɑpɛrinɑwum sĩ. Yeesu uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee loni uu pisoi picélɑɑ kɑ́pɑ́ɑ́.
21 Entraram em Cafarnaum; e, logo no sábado, indo ele à sinagoga, pôs-se a ensinar.
22 Pírí kɛ umɛcélɑɑ ɑmɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ pisoi pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ kutu u n cɔ́lɛ̃ we, likumúŋɛ́ rɛ umɛcélɑɑ nɛ isé picélɑɑ mɛcélɑɑ ɑ́mɛ sɑ́. Amɑ́ uyɛ̃ nɛ pɛɛ pisoi céésilɛ nɛ n-yɔ́ɔpinɑŋɛ.
22 E maravilhavam-se da sua doutrina, porque os ensinava como tendo autoridade, e não como os escribas.
23 Kumúŋɛ́ kpɛ-i, usoi unyinɛ kɛ ɑníri ɑɑ m pɛkɛsi uu Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee-i lompɔ, uu pupɛi rɛ:
23 Ora, estava na sinagoga um homem possesso dum espírito imundo, o qual gritou:
24 Ń-ye kɑɑ́ nɛ rɔ́ wɛ́ɛ́si, Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu? Pɔ kɑlɛ rɛ pɔkɛ́ rɔ́ nɑ̃́ɑ? Nɛ pɔ́ nyulɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ pɔ́ wɛ́ɛlɛ uu iyɑɑ yekei.
24 Que temos nós contigo, Jesus, nazareno? Vieste destruir-nos? Bem sei quem és: o Santo de Deus.
25 Yeesu uu kuníri kpɛ̃ sɛmni uu rinɔ́ɔ ku hɛ rɛ: A kei risɛ́ɛ́, ɑɑ usoi uyɛ-i lelu.
25 Mas Jesus o repreendeu, dizendo: Cala-te, e sai dele.
26 Kuníri kpɛ̃ ɑku usoi uyɛ̃ lémesi ɑku ukɛmɛɛ́ lelu kun pupukɛɛ.
26 Então o espírito imundo, convulsionando-o e clamando com grande voz, saiu dele.
27 Ai pinnɛ́í nnɔ́ɔ yipu ɑpí m písɛinɛ rɛ: Yoo nní? Icélɑɑ fɑlɛ inyinɛ yɛ nyi nɛ innɑŋɛ! Ḿpɑ́ ɑníri kuu rinɔ́ɔ hɛ, ɑ́ɑ yɛ ti rilɔ́ɔ́.
27 E todos se maravilharam a ponto de perguntarem entre si, dizendo: Que é isto? Uma nova doutrina com autoridade! Pois ele ordena aos espíritos imundos, e eles lhe obedecem!
28 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ Yeesu nsímɛ́ nn Kɑlilee kɛtẽ nnɛ́í kɔ́ɔ́nú.
28 E logo correu a sua fama por toda a região da Galiléia.
29 Api Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee-i léeri ɑpí nɛ Simɔɔ nɛ Antiree kɛyɔ n tɔ́su, Yɑkupu nɛ Yohɑni pin tikilɛ̃.
29 Em seguida, saiu da sinagoga e foi a casa de Simão e André com Tiago e João.
30 Api Simɔɔ ulɔ́hɔ́ni lɛɛpɔ un finu nɛ kupiŋɛtoi. Kɛ Yeesu uu n tuipɔ, ɑpi unɔ́si uyɛ̃ nsímɛ́ u wɑi.
30 A sogra de Simão estava de cama com febre, e logo lhe falaram a respeito dela.
31 Yeesu uú nyɔsɔ́pɔ, uu ukunipɛ tini uu u yukusɛ. Kupiŋɛtoi ɑku mɛsɛ nɛ mɛsɛ tɛnɛ, uu yisi uu pikɛcɑ́ɑ́ pɑí.
31 Então Jesus, chegando-se e tomando-a pela mão, a levantou; e a febre a deixou, e ela os servia.
32 Mɛtuŋɛlolɛ́-mɑɑ́, pisoi ɑpí nɛ pitóikɔ́ ncɔpuri nɛ pinírihélɑɑ Yeesu lɛɛpɔ.
32 Sendo já tarde, tendo-se posto o sol, traziam-lhe todos os enfermos, e os endemoninhados;
33 Kuyu pikɔ́ nnɛ́í ɑpi kɛ́yɔ kɛ̃ tipoo yipu.
33 e toda a cidade estava reunida à porta;
34 Yeesu uu pisoi mɛyɑ̃ itói ncɔpuri pɔisɛntɛ, uu kɔ ɑníri mɛyɑ̃ lɑkɑsɛ. Úu tíyɛsɛ ɑníri ɑkɛ́ rinɔ́ɔ mɑlɛ, kɛ ɑricuruu ɑɑ u nyu nnyɑ.
34 e ele curou muitos doentes atacados de diversas moléstias, e expulsou muitos demônios; mas não permitia que os demônios falassem, porque o conheciam.
35 Kɑi n weesi, Yeesu uú nɛ kɛsinɛ tɔrɔɔ kɛ́yɔ lelu. Uu iyɑɑ sĩ uú hɑ kei umɛcirɛ kɛyómɛ n yɑ́ɑ́si.
35 De madrugada, ainda bem escuro, levantou-se, saiu e foi a um lugar deserto, e ali orava.
36 Simɔɔ nɛ upicɔ ɑpi pɛɛ piwɛ́lɑɑ u loni.
36 Foram, pois, Simão e seus companheiros procurá-lo;
37 Kɑpi u n yɛ̃́ ɑpi u mɑɑ rɛ: Pisoi nnɛ́í pɛɛ pɔ́ wɛ́ɛ́si.
37 quando o encontraram, disseram-lhe: Todos te buscam.
38 Amɑ́ Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Tɔkɛ́ kɛlõ féé hɑ, ɑyu ɑcɔ-i, li pisɛ rɛ kɛ́ kɔ kei Nléécɑɑsimɛ́ símisi, likumúŋɛ́ rɛ lɛlɛɛ nɛ nɛ́ kɑ.
38 Respondeu-lhes Jesus: Vamos a outras partes, às povoações vizinhas, para que eu pregue ali também; pois para isso é que vim.
39 Lɛ̃ kɑi wɑ Yeesu uu Kɑlilee kɛtẽ nnɛ́í kɔ́ɔ́nú un Pisuifi ɑyomɛyɑ́hɑɑlee-i Nléécɑɑsimɛ́ símisi un ɑníri lɑkɑsɛ.
39 Foi, então, por toda a Galiléia, pregando nas sinagogas deles e expulsando os demônios.
40 Uyɔ̃́ unyinɛ uu Yeesu lɛɛpɔ uu ukɛyu-i wúlɑ uú nɛ u téni rɛ: Pɔn n lɑ, pɔ́ nɛ́ wolɛ ɑm funi.
40 E veio a ele um leproso que, de joelhos, lhe rogava, dizendo: Se quiseres, bem podes tornar-me limpo.
41 Uicɔ ii Yeesu íwɛ wɑi hɑ́i, Yeesu uu pɛɛ kunípɛ sɑɑpɔ uu u cɑ, uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ u mɑɑ rɛ: Nɛ lɑ rɛ ɑ peí.
41 Jesus, pois, compadecido dele, estendendo a mão, tocou-o e disse-lhe: Quero; sê limpo.
42 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, utisi uyɛ̃ kɛyɔ̃́ ɑkɛ tɛnɛ uu funi.
42 Imediatamente desapareceu dele a lepra e ficou limpo.
43 Yeesu uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ u cɛ́si uu u lɑkɑsɛ
43 E Jesus, advertindo-o secretamente, logo o despediu,
44 un u kúrúrúsɛlɛ̃ tɛ: A ńsɔnɛ kutu ricɔ, kɑpɛ wɑ unyinɛ ukɛ́ mɛwɑi mɛ̃ kõ. Amɑ́ ɑ hɑ uyɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ mɛpɔ́círɛ nyísɛ ukɛ́ yɛ̃́ lɛ̃ kɑɑ ń we. Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, ɑɑ inyɔ́ɔnsɛ kɛ Moisi isé ii m pisɛ wɑi pɔkɛ́ nɛ ḿpɑ́ úye nyísɛ rɛ pɔ peí.
44 dizendo-lhe: Olha, não digas nada a ninguém; mas vai, mostra-te ao sacerdote e oferece pela tua purificação o que Moisés determinou, para lhes servir de testemunho.
45 Amɑ́ utisi uyɛ̃ uu sĩ́ uu lɛ̃ nnɛ́í kɑi n wɑ ḿpɑ́ yei kɛ́ɛ́nkɛɛ. Lɛ̃ nnyɑ, Yeesu úu yɛ fe ukɛ́ umɛcirɛ riwúí-i pinyísɛ rikpɑ́, ɑmɑ́ iyɑɑ kuú le, kei kɛ úkɑ úu ń we. Pisoi pin ḿpɑ́ mɛ́ye léenti pin ukɛmɛɛ sɔ́nɑɑpɔ.
45 Ele, porém, saindo dali, começou a publicar o caso por toda parte e a divulgá-lo, de modo que Jesus já não podia entrar abertamente numa cidade, mas conservava-se fora em lugares desertos; e de todos os lados iam ter com ele.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.