João 1
Sola NT (SOY_SIM) vs NVT
1 Uléécɑɑ ukɛ́ kɛlenɛ ḿpɑ́ yo n wɑ, Tinɔ́ɔ yɛ pɛɛ welɛ. Tinɔ́ɔ nɛ Uléécɑɑ pɛɛ pɛɛ́ we. Tinɔ́ɔ yɛ pɛɛ Uléécɑɑ lɛ.
1 No princípio, aquele que é a Palavra já existia. A Palavra estava com Deus, e a Palavra era Deus.
2 Ti nɛ Uléécɑɑ pɛɛ pɛɛ́ we Uléécɑɑ uu kɛlenɛ ḿpɑ́ yo wɑi.
2 Ele existia no princípio com Deus.
3 Tɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ ritiki uú nɛ ḿpɑ́ yo wɑi. Líkɑ ɑ́i we kɛ Uléécɑɑ uu n wɑ kɑ́i pɛɛ tɛ̃ kuú nɛ ritiki.
3 Por meio dele Deus criou todas as coisas, e sem ele nada foi criado.
4 Tɛtɛɛ nfɑ́ɑ riyíkí mɛɛ pisoi mɛtɛ́í n wɑi.
4 Aquele que é a Palavra possuía a vida, e sua vida trouxe luz a todos.
5 Mɛtɛ́í ɑmɛ kuŋmɑhɑ-i léeri, ɑmɑ́ kuŋmɑhɑ ɑ́ku fe kukɛ́ mɛ yɑrii.
5 A luz brilha na escuridão, e a escuridão nunca conseguiu apagá-la.
6 Uléécɑɑ uu kɛyɑ́ɑ utisi unyinɛ tum. Pi yɛ u sée rɛ Yohɑni.
6 Deus enviou um homem chamado João
7 U kɑlɛ rɛ ukɛ́ mɛtɛ́í mɛ̃ pisoi nyísɛ, ḿpɑ́ úye ukɛ́ nɛ kɛfɑ mɛ tɛnɛ.
7 para falar a respeito da luz, a fim de que, por meio de seu testemunho, todos cressem.
8 Ái uricuruu ŋmɑɑ yɛɛ mɛtɛ́í, ɑmɑ́ u kɑlɛ rɛ ukɛ́ mɛtɛ́í mɛ̃ nsímɛ́ pisoi símisi.
8 Ele não era a luz, mas veio para falar da luz.
9 Mɛtɛ́í mɛ̃ mɛcirɛ ŋmɑnɛ mɛɛ mɛtɛ́í yíkíyiki. Mɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɑlɛ rɛ mɛkɛ́ pisoi nnɛ́í n kpɑ̃́iilɛ̃.
9 Aquele que é a verdadeira luz, que ilumina a todos, estava chegando ao mundo.
10 Tinɔ́ɔ yɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɑlɛ. Tɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ ritiki uú nɛ kɛ wɑi, ɑmɑ́ kɑri ń kɑ, kɛtẽ pikɔ́ ɑ́pi ri ceri.
10 Veio ao mundo que ele criou, mas o mundo não o reconheceu.
11 Tinɔ́ɔ yɛ tipikɔ́ kɛ́mɛɛ kɑlɛ, ɑmɑ́ tipikɔ́ ɑ́pi ri yɔsí.
11 Veio a seu próprio povo, e eles o rejeitaram.
12 Amɑ́ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ ri ń yɔsí ɑpí nɛ kɛfɑ ri tɛnɛ kɑri ńnɑŋɛ hɛ rɛ pikɛ́ pɑnsɛ Uléécɑɑ sipipi.
12 Mas, a todos que creram nele e o aceitaram, ele deu o direito de se tornarem filhos de Deus.
13 Ái mɛsoimɑrɛ kɑpi pi mɑri nnyɑ, ɑ́i kɔ lɛ̃ kɛ pisoi ɑpi ń lɑ pikɛ́ yɛ pisiwɑ̃ mɑri nnyɑ kɑpi fe ɑpi lɛ̃ pɑnsɛ. Ápi pɑnsɛ Uléécɑɑ sipipi yɑrɛ kɛ sisoipipi ɑsi yɛ m mɑ́ri nɛ́ɛ yɑrɛ kɛ sisoipipi ɑsi ń lɑ mɛcɔ. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ umɛlɑ kɛ́mɛɛ nfɑ́ɑ fɑlɛ pi hɛ.
13 Estes não nasceram segundo a ordem natural, nem como resultado da paixão ou da vontade humana, mas nasceram de Deus.
14 Tinɔ́ɔ yɛ pɑnsɛlɛ kɛsoipipi tin kɛrɔ́cɔpɛ tũ. Ti ípɛɛlɛ́ɛ mɑ́lɛ tin kɔ nsímɛ́sei mɑ́ ńsɔnɛ. Tɔ umɛyɔɔpi yɛnlɛ. Mɛyɔ́ɔpi kɛ Kɛpipi cirɛníŋɛ ɑkɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ n yɛ̃́.
14 Assim, a Palavra se tornou ser humano, carne e osso, e habitou entre nós. Ele era cheio de graça e verdade. E vimos sua glória, a glória do Filho único do Pai.
15 Yohɑni yɛ ukɛcɑ́ɑ́ ɑseérɑ lesɛlɛ uu cɑ́ɑ́i rɛ: Nkó nsímɛ́ kɑḿ mɑɑ rɛ: Uyɛɛ kɛnɛ́pirɛ n wemɛ yɛ nɛ́ felɛ. Uyɛ̃ nɛ pɛɛ́ welɛ ɑpi kɛlenɛ nɛ̃́ mɑru.
15 João deu testemunho dele quando disse em alta voz: “Este é aquele a quem eu me referia quando disse: ‘Alguém virá depois de mim, muito mais poderoso que eu, pois existia muito antes de mim’”.
16 U ípɛɛlɛ́ɛ rɔ́ nyísɛlɛ uu lɛ̃ nnɛ́í kuu m mɑ́ rɔ́ hɛ fɑɑlɑɑ, líkɑ ɑ́i tɔ́ ripɑ́rí.
16 De sua plenitude todos nós recebemos graça sobre graça.
17 Asei kɛcɑ́ɑ́, Moisi kɛ Uléécɑɑ uú nɛ ritiki uú nɛ isé rɔ́ pɑ. Amɑ́ Yeesu Kirisi kuú nɛ ritiki uú nɛ ípɛɛlɛ́ɛ rɔ́ nyísɛ uu kɔ nsímɛ́sei rɔ́ símisi.
17 Pois a lei foi dada por meio de Moisés, mas a graça e a verdade vieram por meio de Jesus Cristo.
18 Úkɑ úu Uléécɑɑ yɛ́nɑɑlɛ̃. Insɑ́ Ukɛpipi cirɛníŋɛ kɛɛ ukɛmɛɛ́ ń we, kɛn kɔ Uléécɑɑ, kɛɛ rɔ́ u nyísɛ.
18 Ninguém jamais viu a Deus, mas o Filho único, que mantém comunhão íntima com o Pai, o revelou.
19 Yohɑni ɑseérɑ kuu n lésɛ yɛ nnyɛ́: Pɛɛ́ uyɛ-i kɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ pɛɛ Yerusɑlɛm–i ń we ɑpi pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ nɛ Lefi mpuri pikɔ́ n tũ tɛ pikɛ́ hɑ u pisɛ rɛ uyɛɛ úye?
19 Este foi o testemunho de João quando os líderes judeus enviaram de Jerusalém sacerdotes e levitas para lhe perguntar: “Quem é você?”.
20 Yohɑni úu kɛsi, u pinnɛ́í kɛyu-i ɑseérɑ lesɛlɛ rɛ: Ái nɛ̃́ Yohɑni kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ.
20 Ele respondeu com toda franqueza: “Eu não sou o Cristo”.
21 Kei kɑpi kɔ pipisɛ u rikpɑ́ rɛ: Pɔ mpíí úye kɛcirɛ lɛ? Pɔ́ɔ Elii nɛ́ɛ? Uu rɛ: Eehei. Api kɔ pipisɛ u kpɑ́ rɛ: Pɔ́ɔ ɑntepu uyɛ̃, nɛ́ɛ yo? Uu rɛ: Eehei.
21 “Então quem é você?”, perguntaram eles. “É Elias?” “Não”, respondeu ele. “É o Profeta por quem temos esperado?” “Não.”
22 Api kɔ pipisɛ u kpɑ́ rɛ: Pɔ́ɔ pɛɛ nkpéni úye ŋmɑɑ? A rɔ́ símisi tɔkɛ́ hɑ pɛpɛɛ rɔ́ n tummɛ símisi. Pɔ ripɔ́cúruu ŋmɑɑ mpíí rɛ pɔ́ɔ úye kɛcirɛ?
22 “Afinal, quem é você? Precisamos de uma resposta para aqueles que nos enviaram. O que você tem a dizer de si mesmo?”
23 Kei kɛ Yohɑni uu pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: Nɛ́ɛ nní uyɛ̃ nsímɛ́ kɛ ɑntepu Esɑyi uú pɛɛ n tee rɛ:
23 João respondeu com as palavras do profeta Isaías: “Eu sou uma voz que clama no deserto: ‘Preparem o caminho para a vinda do Senhor!’”.
24 Pɛ̃ kɑpí pɛɛ Yohɑni kɛ́mɛɛ n tũ yɛ pɛɛ Pifɑrisi lɛ.
24 Então os fariseus que tinham sido enviados
25 Pɛ̃ ɑpi pɛɛ u pisɛ rɛ: In tɛ ɑ́i pɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ, ɑ́i kɔ pɔ́ɔ Elii, ɑ́ɑ kɔ ɑntepu uyɛ̃, yo nnyɑ kɑɑ pɛɛ pisoi míni wolɛ?
25 lhe perguntaram: “Se você não é o Cristo, nem Elias, nem o Profeta, que direito tem de batizar?”.
26 Yohɑni uu pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: Míni kɛ nɛ́ɛ pisoi wolɛ. Amɑ́ unyinɛ yɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ nkɛ́-i welɛ kɑ́ni n nyu.
26 João lhes disse: “Eu batizo com água, mas em seu meio há alguém que vocês não reconhecem.
27 U kɛnɛ́pirɛ wemɛlɛ un nɛ́ fe. Inɛ́soi íi tu rɛ kɛ́ ukunɛ́ɛ́ri nŋmɛ fénnɛ.
27 Embora ele venha depois de mim, não sou digno de desamarrar as correias de sua sandália”.
28 Petɑnii kɛyupi kɛɛ Yuritɛɛ mɛtɛ́ŋ́ kɛtuŋɛleemɛ kuwɛ́ɛ́-mɛ̃ ń we kɛ́mɛɛ kɛ lɛ̃ nnɛ́í ɑi lɛ̃ wɑi. Kei kɛ Yohɑni uu yɛ pɛɛ Yuritɛɛ nkoi kɛ́mɛɛ pisoi míni wolɛ.
28 Esse encontro aconteceu em Betânia, um povoado a leste do rio Jordão, onde João estava batizando.
29 Kɑi kóso n weesi, Yohɑni uu Yeesu yɛnu un ukɛkúrí wépɔ, uu rɛ: Ani ripɑí, Uléécɑɑ Risɑŋpipi yɛɛ yɛ pisoi nnɛ́í ɑkópɛ n lésɛ yɛ ntí.
29 No dia seguinte, João viu Jesus caminhando em sua direção e disse: “Vejam! É o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo!
30 Uyɛ̃ kɑḿ pɛɛ tee rɛ: Unyinɛ yɛ kɛnɛ́pirɛ wemɛlɛ un nɛ́ fe. Uyɛ̃ nɛ pɛɛ́ welɛ ɑpi kɛlenɛ nɛ̃́ mɑru.
30 Era a ele que eu me referia quando disse: ‘Um homem virá depois de mim, muito mais poderoso que eu, pois existia muito antes de mim’.
31 Nɛ pɛɛ lɛ̃ símisilɛ ɑ́m nyu úye kɛcirɛ lo. Amɑ́ nɛ nkpéni kɑlɛ nɛn Isirɑyɛɛli pikɔ́ míni wolɛ pikɛ́ nɛ u n céri nnyɑ.
31 Eu não o conhecia, mas vim batizando com água para que ele fosse revelado a Israel”.
32 Yohɑni uu kɔ kpɑ́ rɛ: Nɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ yɛnlɛ nn kɛyómɛcɑɑ-pɔ súiri yɑrɛ tilɔ́ɔlɑ̃ ɑrí nɛ ukɛcɑ́ɑ́ tonɛ.
32 Então João deu o seguinte testemunho: “Vi o Espírito Santo descer do céu na forma de uma pomba e permanecer sobre ele.
33 Ám pɛɛ kɑhɑnɛ n ceri rɛ uyɛɛ úye kɛcirɛ, ɑmɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ nɛ́ n tummɛ rɛ kɛ́ pisoi míni wolɛ yɛ nɛ́ mɑɑ rɛ: Pɔ́ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ yɛ̃ nn súiri nn unyinɛ kɛcɑ́ɑ́ tonɛ. Uyɛɛ sɔ́nti ukɛ́ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ pisoi hɛ pikɛ́ nkɛmɛɛ́ m pɔlɔlɛ̃.
33 Eu não sabia quem ele era, mas, quando Deus me enviou para batizar com água, disse-me: ‘Aquele sobre o qual você vir o Espírito descer e permanecer, esse é o que batizará com o Espírito Santo’.
34 Yohɑni uu kɔ kpɑ́ rɛ: Nɛ nkpéni li yɛnlɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑm ɑseérɑ lesɛ rɛ uyɛɛ Uléécɑɑ Kɛpipi.
34 Eu vi isso acontecer e, portanto, dou testemunho de que ele é o Filho de Deus”.
35 Kɑi kóso n weesi, Yohɑni nɛ upipirɛtiki pitɛ́ pinyinɛ ɑpi kɛlõ kɛ-i n we.
35 No dia seguinte, João estava novamente com dois de seus discípulos.
36 Yohɑni uu Yeesu yɛnu un tɔ́su uu rɛ: Ani ripɑí, Uléécɑɑ Risɑŋpipi yɛ ntí.
36 Quando viu Jesus passar, olhou para ele e declarou: “Vejam! É o Cordeiro de Deus!”.
37 Kɛ Yohɑni pipirɛtiki pitɛ́ pɛ̃ ɑpi lɛ̃ n kṍ, ɑpi yisi ɑpi Yeesu tiki.
37 Ao ouvirem isso, os dois discípulos de João seguiram Jesus.
38 Yeesu uú ŋmɛɛlú uu yɛ́nu rɛ pi u tikilɛnlɛ, uu pi pisɛ rɛ: Yo kɑni wɛ́ɛ́si? Pɛ̃ ɑpi kɔ uyɛ̃ pisɛ rɛ: Yei kɑɑ́ we, Rɑɑpi? Rɑɑpi ɑsei nyɛɛ Ucélɑɑ.
38 Jesus olhou em volta e viu que o seguiam. “O que vocês querem?”, perguntou. Eles responderam: “Rabi (que significa ‘Mestre’), onde o senhor está hospedado?”.
39 Uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ani kɑm ɑni yɛ̃. Api yisi ɑpi u tiki ɑpí hɑ yɛnu kei kuu n sói. Api kɛyɑ́ɑ kɛ̃ ukɛkúrí kei tonɛ. Inyɔ́ɔ́tuŋɛ kɛfi nɛ mɛkpuulũ kumúŋɛ́-i kɑi lɛ̃ wɑi.
39 “Venham e vejam”, disse ele. Eram cerca de quatro horas da tarde quando o acompanharam até o lugar onde Jesus estava hospedado, e passaram o resto do dia com ele.
40 Pipirɛtiki pitɛ́ pɛɛ pɛɛ Yohɑni nsímɛ́ n kṍ ɑpi yisi ɑpi Yeesu tiki, usɛ yɛɛ Simɔɔ Piyɛɛ uwɑ̃ Antiree.
40 André, irmão de Simão Pedro, era um dos dois que ouviram o que João tinha dito e seguiram Jesus.
41 Antiree uu mɛfoí umɑ́ɑ Simɔɔ piwɛ́lɑɑ sĩ kɛlenɛ. Uú nɛ u sɑ́nɛ uu u mɑɑ rɛ: Tɔ Umɛsii yɛnlɛ. Mɛsii ɑsei nyɛɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ.
41 André foi procurar seu irmão, Simão, e lhe disse: “Encontramos o Messias (isto é, o Cristo)”.
42 Uu pɛɛ umɑ́ɑ kpísi uú nɛ Yeesu lɛɛpɔ, Yeesu uú hɑ u nyɑ́nɛi tíḿḿ uu rɛ: Pɔ́ɔ Yonɑɑsi uŋmɑ́nɛ Simɔɔ. Pikɛ́ yɛ nkpéni pɔ́ sée rɛ Sefɑɑsi. Liɑsei rɛ Ripɑrɛ.
42 Então André levou Simão para conhecer Jesus. Olhando para ele, Jesus disse: “Você é Simão, filho de João, mas será chamado Cefas (isto é, Pedro)”.
43 Kɑi kóso n weesi, Yeesu uu hɔ́ rɛ u yɛ́ Kɑlilee kɛtẽ-pɔ hɑ. Kuu n tɔ́su, uú nɛ Filipu sɑ́nɛ uu u mɑɑ rɛ: A yisi ɑ nɛ́ ritiki.
43 No dia seguinte, Jesus decidiu ir à Galileia. Encontrou Filipe e lhe disse: “Siga-me”.
44 Filipu yɛ Petisɑyitɑ kɛyupi ukɔ́ lɛ Antiree nɛ Piyɛɛ mɛcɔ.
44 Filipe era de Betsaida, cidade natal de André e Pedro.
45 Filipu pɔ́ɔ kɔ nɛ Nɑtɑnɑyɛɛli sɑ́nɛ uu u mɑɑ rɛ: Tɔ uyɛ̃ nsímɛ́ mɛɛ Moisi isé ritɛlɛ́-i n wɔ́lɑɑlɛ̃, ɑntepuyɛ ɑpi kɔ n símisi yɛnlɛ. Uyɛɛ Yosɛfi uŋmɑ́nɛ, Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu.
45 Filipe foi procurar Natanael e lhe disse: “Encontramos aquele sobre quem Moisés, na lei, e os profetas escreveram! Seu nome é Jesus de Nazaré, filho de José”.
46 Nɑtɑnɑyɛɛli uu u mɑɑ rɛ: Lisɔnɛ linyinɛ yɛ́ fe ɑi Nɑsɑrɛti-pɔ leerii? Filipu uu u pɛsɛ rɛ: A kɑm ɑ nɛ ipɔ́nípɛɛ yɛ̃.
46 “Nazaré!”, exclamou Natanael. “Pode vir alguma coisa boa de Nazaré?” “Venha e veja você mesmo”, respondeu Filipe.
47 Yeesu uu Nɑtɑnɑyɛɛli yɛnu un ukɛkúrí sɔ́nɛpɔ uu rɛ: Isirɑyɛɛli ukɔ́ yíkíyiki ŋmɑɑ yɛ nkó. Úu piyɑɑlukɛ mɑ́.
47 Jesus viu Natanael se aproximar e disse: “Aí está um verdadeiro filho de Israel, um homem totalmente íntegro”.
48 Kei kɛ Nɑtɑnɑyɛɛli uu pɛɛ Yeesu pisɛ rɛ: Yei kɑɑ nɛ́ nyu? Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Hɑ́i kɑɑ́ pɛɛ kúfikiyee riyíkí ń tṹ, nɛ pɛɛ pɔ́ nyulɛ Filipu uu kɛlenɛ pɔ́ séi.
48 “Como o senhor sabe a meu respeito?”, perguntou Natanael. Jesus respondeu: “Vi você sob a figueira antes que Filipe o chamasse”.
49 Nɑtɑnɑyɛɛli uu pɛɛ Yeesu mɑɑ rɛ: Ucélɑɑ, pɔ Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ. Pɔ́ɔ Isirɑyɛɛli uyɔɔpi!
49 Então Natanael exclamou: “Rabi, o senhor é o Filho de Deus, o Rei de Israel!”.
50 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Nɛ́ntɛ kɑm pɔ́ ḿ mɑɑ rɛ hɑ́i kɑɑ́ pɛɛ kúfikiyee riyíkí ń tṹ kɑm pɔ́ yɛ̃́ nnyɑ kɑɑ́ nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛ? Pɔ́ kɑm ɑɑ lɛ̃ litɔ́ŋɛ́-tɔŋɛ́ yɛ́nu.
50 Jesus lhe perguntou: “Você crê nisso porque eu disse que o vi sob a figueira? Você verá coisas maiores que essa”.
51 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ nɔ́ kɑm ɑni kɛyómɛcɑɑ yɛ́nu kɛn wúkulɛlɛ̃, piléécɑɑtumɛ pin nɛ̃́ Usoi Kɛpipi kɛcɑ́ɑ́ tóói pin nɛ kɛyómɛcɑɑ tɑ́ɑ́i pin kɔ nɛ súlɑɑri!
51 E acrescentou: “Eu lhes digo a verdade: vocês verão o céu aberto e os anjos de Deus subindo e descendo sobre o Filho do Homem”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.