Mateus 13

Nkomine Fal Ritɛlɛ́ (SOY) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Yeesu uu kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ́yɔ-i léeri uu sĩ́ uú hɑ kupiyɛ ritimɛ tonɛ.
1 No mesmo dia, tendo Jesus saído de casa, sentou-se à beira do mar;
2 Pisoi kulúi ɑpi ukɛkúrí cɑ́pinɛpɔ uu pɛɛ lɛ̃ nnyɑ kúninɔi loni uú tonɛ. Pisoi pɛ̃ pɔ́ɔ kupiyɛ ritimɛ tonɛ.
2 e reuniram-se a ele grandes multidões, de modo que entrou num barco, e se sentou; e todo o povo estava em pé na praia.
3 Uu sinyɑ́rũ kpísi uú nɛ isímɛ́ isímɛ́ pi símɑɑnkɛɛ. Uu rɛ: Utisi unyinɛ yɛɛ we, uu kɛyɑ́ɑ ukɛcɑrɛ-i ipuri pifómɛ leepɔ.
3 E falou-lhes muitas coisas por parábolas, dizendo: Eis que o semeador saiu a semear.
4 Kuu lɛ̃ n fóm, ipuri inyinɛ ii ricéetimɛ lólɛsi, sinúipi ɑsí hɑpɔ ɑsi i kpóuli.
4 e quando semeava, uma parte da semente caiu à beira do caminho, e vieram as aves e comeram.
5 Icɔ ii kɛpɑrɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɛ ntɑɑi ńn m piyɛ lólɛsi. Kɛ kɛtẽ ɑ́kɛ n címú nnyɑ, ipuri iyɛ̃ ii mɛsɛ nɛ mɛsɛ lɛlu.
5 E outra parte caiu em lugares pedregosos, onde não havia muita terra: e logo nasceu, porque não tinha terra profunda;
6 Amɑ́ kɛ ntuŋɛ nn n tɑ, mɛlɛi fɑlɛ mɛ̃ ɑmɛ iníŋí kuweecirɛ́ nnyɑ torɛ.
6 mas, saindo o sol, queimou-se e, por não ter raiz, secou-se.
7 Ipuri icɔ ii sinípɛleépi kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ lólɛsi, sinípɛleépi ɑsi pelu ɑsi i hilɑ.
7 E outra caiu entre espinhos; e os espinhos cresceram e a sufocaram.
8 Amɑ́ ipuri icɔ ií hɑ kɛtẽ sɔnɛ kɛcɑ́ɑ́ lólɛsi ii lɛlu ii pelu ii fólu. Mpuri nsɛ nn fólu ipipi pílɛ, ncɔ ipipi kuwóó nɛ kɛfi, ncɔ ipipi ɑfɛɛtɑɑni.
8 Mas outra caiu em boa terra, e dava fruto, um a cem, outro a sessenta e outro a trinta por um.
9 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ pimɑ́ɑ pi m mɑsí, uu kɔ pi kpɑ́ rɛ: Úye un ukómɛ uu kóm.
9 Quem tem ouvidos, ouça.
10 Kei kɛ upipirɛtiki ɑpi pɛɛ́ nɛ u rikɔ ɑpi u pisɛ rɛ: Yo nnyɑ kɑɑ sinyɑ́rũ kpísi pɔn nɛ pisoi símisi?
10 E chegando-se a ele os discípulos, perguntaram-lhe: Por que lhes falas por parábolas?
11 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Nɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu uiyɔɔpi nsímɛ́ mɛɛ m pékɑɑlɛ̃ cereisɛ, úu pɛ̃ cereisɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑḿ nɛ lɛ̃ pi símisi.
11 Respondeu-lhes Jesus: Porque a vós é dado conhecer os mistérios do reino dos céus, mas a eles não lhes é dado;
12 Li we yɑrɛ kɑpi yɛ ḿ mɑɑ rɛ: Nkó yɛɛ linyinɛ m mɑ́ kɑpi yɛ licɔ rikpɑ́ ɑi mɛyɑ̃́ wɑi. Amɑ́ nkó yɛɛ úu líkɑ m mɑ́ kɑpi yɛ likɑ́ripikɔɔ́ lɛ̃ kuu m mɑ́ yɔsí.
12 pois ao que tem, dar-se-lhe-á, e terá em abundância; mas ao que não tem, até aquilo que tem lhe será tirado.
13 Lɛ̃ nnyɑ kɑm sinyɑ́rũ kpísi nɛn nɛ pi símisi. Li we rɛ pi yɛ n wiilɛnlɛ, ɑmɑ́ ɑ́pi pɛɛ nyɑ́ni, ɑpi yɛ kutu n cɔlɛ̃, ɑmɑ́ ɑ́pi pɛɛ kɔ kómɛi. Ápi kɔ ɑsei ceri.
13 Por isso lhes falo por parábolas; porque eles, vendo, não vêem; e ouvindo, não ouvem nem entendem.
14 Lɛ̃ kɛ ɑntepu Esɑyi uú pɛɛ mɛkɛɛ-mɛ ḿ mɑ yɛɛ lɛ̃ wɑi rɛ:
14 E neles se cumpre a profecia de Isaías, que diz: Ouvindo, ouvireis, e de maneira alguma entendereis; e, vendo, vereis, e de maneira alguma percebereis.
15 Li we rɛ mpuri mmú pisoi ɑkiŋ yɛ tɑkɑsilɛ.
15 Porque o coração deste povo se endureceu, e com os ouvidos ouviram tardiamente, e fecharam os olhos, para que não vejam com os olhos, nem ouçam com os ouvidos, nem entendam com o coração, nem se convertam, e eu os cure.
16 Amɑ́ in nɔ́ɔ, nɔ pínɑrɛkomɛ lɛ rɛ nɔ́inɛ́nípɛɛ yɛ nyɑ́ni, nɔ́ɑnɛ́tu ɑn kómɛi.
16 Mas bem-aventurados os vossos olhos, porque vêem, e os vossos ouvidos, porque ouvem.
17 Asei kɑm nní nɔ́ símisi rɛ ɑntepuyɛ nɛ ɑsei pite Uléécɑɑ inipɛɛ-i yɛ kulúi welɛ pɛɛ pɛɛ́ ń lɑ pikɛ́ lɛ̃ kɑni nní ń nyɑ́ni yɛ̃, ɑmɑ́ ɑ́pi li yɛ̃. Pi pɛɛ kɔ lɑlɛ pikɛ́ lɛ̃ kɑni nní nɛ nɔ́ɑnɛ́tu n kómɛi kõ, ɑmɑ́ ɑ́pi li kõ.
17 Pois, em verdade vos digo que muitos profetas e justos desejaram ver o que vedes, e não o viram; e ouvir o que ouvis, e não o ouviram.
18 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ani nkpéni ulukɑɑ kɛnyɑ́rũ kɛ̃ ɑsei kõ:
18 Ouvi, pois, vós a parábola do semeador.
19 Pisoi pɛɛ yɛ Uléécɑɑ iyɔɔpi nsímɛ́ kutu rińcɔ ɑ́pi yɛ́ nkɛmɛɛ́ kṍ yɛ we yɑrɛ ricéetimɛ tɛ-i kɛ ipuri ii n lólɛsi. Kuníri yɛ̀ɛ̀ kɑlɛ ɑku nsímɛ́ mmɛ̃ pikɛmɛɛ́ lesɛ.
19 A todo o que ouve a palavra do reino e não a entende, vem o Maligno e arrebata o que lhe foi semeado no coração; este é o que foi semeado à beira do caminho.
20 Picɔ yɛ kɔ we yɑrɛ kɛpɑrɛtẽ kɛ-i kɛ ipuri ii n lólɛsi. Lipite yɛ̀ɛ̀ nsímɛ́ kutu ricɔlɛ ɑpi mɛsɛ nɛ mɛsɛ piɑkiŋ kɛ́mɛɛ n yɔ́su nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ.
20 E o que foi semeado nos lugares pedregosos, este é o que ouve a palavra, e logo a recebe com alegria;
21 Amɑ́ ɑ́pi yɛ tíyɛ nkɛ́ pikɛmɛɛ iníŋí wɑ, ńn yɛ pikɛmɛɛ tónɛ likɛ́ nɑ́ŋɑi. Ncɔ́ŋ nn nsímɛ́ mmɛ̃ nnyɑ pi n lɛɛmɛ nɛ́ɛ mɛ́wee kópɛ mɛnyinɛ mɛn pi m pɛkɛsi, ɑpi kei nɛ kɛwɑ́ɑ́nɑ́ yɛ́nu ɑpí nɛ Uléécɑɑ kɛpirɛ tɔ.
21 mas não tem raiz em si mesmo, antes é de pouca duração; e sobrevindo a angústia e a perseguição por causa da palavra, logo se escandaliza.
22 Picɔ yɛ kɔ we yɑrɛ ipuri yɛɛ sinípɛleépi kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ ń loó. Lipite yɛ̀ɛ̀ nsímɛ́ kutu ricɔlɛ, ɑmɑ́ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ pikɛi kɛ pisoi ɑpí nɛ ń kpɑrɑ́lɛ̃ nɛ mɛmɑ́ nnɑ́ɑ́pí mɛɛ yɛ n kírɑɑsɛ yɛ̀ɛ̀ nsímɛ́ mmɛ̃ tihilɑlɛ ńn yɛ pɛɛ líkɑ pi yoriyɛ.
22 E o que foi semeado entre os espinhos, este é o que ouve a palavra; mas os cuidados deste mundo e a sedução das riquezas sufocam a palavra, e ela fica infrutífera.
23 Picɔ yɛ kɔ welɛ yɑrɛ ipuri yɛɛ kɛfɛ́nɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ń loó. Lipite yɛ̀ɛ̀ nsímɛ́ mmɛ̃ kutu ricɔlɛ ɑpi nkɛmɛɛ́ kóm nn pi lɛ́ni ɑpi pɛɛ́ n we yɑrɛ ɑléé nyɛɛ yɛ ɑpipi m mɑ́ri, kunyinɛ pílɛ, kucɔ kuwóó nɛ kɛfi, kucɔ ɑfɛɛtɑɑni.
23 Mas o que foi semeado em boa terra, este é o que ouve a palavra, e a entende; e dá fruto, e um produz cem, outro sessenta, e outro trinta.
24 Yeesu uu kɔ kɛnyɑ́rũ kɛcɔ pi kpɑ́ rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ we yɑrɛ usoi nkó nsímɛ́ mmú: Utisi unyinɛ yɛɛ ukɛcɑrɛ-i mɛlukɛpipi lukɛsi.
24 Propôs-lhes outra parábola, dizendo: O reino dos céus é semelhante ao homem que semeou boa semente no seu campo;
25 Ulɑ́ɑrɔ uu kɛsinɛ kɛnyinɛ hɑpɔ, pisoi pin lɔni uu ilukɛ kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ mɛyúipuri kópɛ uu yɑɑ, uu tɔ́mpɔ.
25 mas, enquanto os homens dormiam, veio o inimigo dele, semeou joio no meio do trigo, e retirou-se.
26 Kɛ ilukɛ ii n lɛ ii mɛpɛ́i leeri ii fólu, mɛyúipuri pɔ́ɔ kɔ leeri.
26 Quando, porém, a erva cresceu e começou a espigar, então apareceu também o joio.
27 Pikɛikɔ́ ɑpí weri ɑpi ucɑrɛte uyɛ̃ mɑɑ rɛ: Ái ilukɛpuri kɑɑ kɛpɔ́cɑrɛ-i lukɛsii, Upíimɑ? Kɑi pɛɛ íye wɑ kɛ mɛyúipuri kópɛ ɑmɛ́ nɛ n lɛ?
27 Chegaram, pois, os servos do proprietário, e disseram-lhe: Senhor, não semeaste no teu campo boa semente? Donde, pois, vem o joio?
28 Uu pi pɛsɛ rɛ: Unɛ́lɑ́ɑrɔ unyinɛ yɛɛ lɛ̃ wɑ. Pikɛikɔ́ ɑpi rɛ: Pɔ lɑ tɔkɛ́ hɑ mɛ wɛhɛɛ?
28 Respondeu-lhes: Algum inimigo é quem fez isso. E os servos lhe disseram: Queres, pois, que vamos arrancá-lo?
29 Uu rɛ: Eehei. Nɛ wuru rɛ nɔ́ mɛyúipuri kópɛ pilésɛ n lɑ ɑní nɛ ilukɛ pɛ́nɛ ɑní wɛhɛ.
29 Ele, porém, disse: Não; para que, ao colher o joio, não arranqueis com ele também o trigo.
30 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni likɛtɛ́ riyɑ́ likɛ́ kɛsẽ́ m pelu ɑí nɛ kúkpɑɑ tulu. Lin kúkpɑɑ n tu, nɛ́ pɛpɛɛ ń kpɑsi mɑɑ rɛ: Ani mɛyúipuri kópɛ mɛfoí lesɛ ɑni ɑpehe mɛ pɑhɑɑnkɛɛ tɔkɛ́ mɛ risɛ́, ɑni pɛɛ kɔ ilukɛ cɑ́pinɛ ɑni rinɛ́símɛ-i súúni.
30 Deixai crescer ambos juntos até a ceifa; e, por ocasião da ceifa, direi aos ceifeiros: Ajuntai primeiro o joio, e atai-o em molhos para o queimar; o trigo, porém, recolhei-o no meu celeiro.
31 Yeesu uu kɔ kɛnyɑ́rũ pi kpɑ́ rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ kɔ we yɑrɛ mpuri yukɛ-yukɛ nnyinɛ kɛ usoi uu n kpísi uu ukɛcɑrɛ-i lukɛsi.
31 Propôs-lhes outra parábola, dizendo: O reino dos céus é semelhante a um grão de mostarda que um homem tomou, e semeou no seu campo;
32 Ipuri kɛcɔpɛ mmɛ mɛɛ ń-yukɛ icɔ fe. Amɑ́ nn n lɛ, nkuléé kpɛɛ yɛ kɛcɑrɛ-i ɑyɛ́hɛléé kɛcɔpɛ kumɑ́ɑ. Ai pɛɛ wɑi kuléé mɑɑ kpɛ̃ ilesɛ kɛcɑ́ɑ́ kɛ sinúipi ɑsi yɛ ɑyɑ́mɛ́ wɑ.
32 o qual é realmente a menor de todas as sementes; mas, depois de ter crescido, é a maior das hortaliças, e faz-se árvore, de sorte que vêm as aves do céu, e se aninham nos seus ramos.
33 Yeesu uu kɔ kɛnyɑ́rũ pi wɑi rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ kɔ we yɑrɛ nkpɔ́nɔ́tɔ pitɛ kɛ unɔ́si uu ntɔ píimɑ kɛ́mɛɛ n cɔ́hɔnɛpɔ uu pulu pikpɛ́ɛ ɑpi yisi.
33 Outra parábola lhes disse: O reino dos céus é semelhante ao fermento que uma mulher tomou e misturou com três medidas de farinha, até ficar tudo levedado.
34 Sinyɑ́rũ kɛ Yeesu uu yɛ pɛɛ kpísi uú nɛ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ n céési. Sinyɑ́rũ ŋmɑnɛ kuu yɛ pɛɛ kpísi uú nɛ pi céési.
34 Todas estas coisas falou Jesus às multidões por parábolas, e sem parábolas nada lhes falava;
35 Lɛ̃ kɛ ɑntepu uú pɛɛ n wɔ́i likɛ́ nɛ n wɑ nnyɑ. U pɛɛ rɛ:
35 para que se cumprisse o que foi dito pelo profeta: Abrirei em parábolas a minha boca; publicarei coisas ocultas desde a fundação do mundo.
36 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ yisi uu pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ yɑ́ uu kɛ́yɔ sĩ. Upipirɛtiki ɑpi u lɛɛpɔ ɑpi u pisɛ rɛ: A mɛyúipuri kópɛ mɛɛ kɛcɑrɛ-i n lɛ kɛnyɑ́rũ kɛ̃ ɑsei rɔ́ símisi.
36 Então Jesus, deixando as multidões, entrou em casa. E chegaram-se a ele os seus discípulos, dizendo: Explica-nos a parábola do joio do campo.
37 Uu pi pɛsɛ rɛ: Uyɛɛ ilukɛpuri n lukɛsi yɛɛ nní Usoi Kɛpipi.
37 E ele, respondendo, disse: O que semeia a boa semente é o Filho do homem;
38 Kɛcɑrɛ kɛɛ nní kɛtẽ, nlukɛpuri sɔnɛ mɛɛ nní Uléécɑɑ iyɔɔpi pikɔ́, pɛpɛɛ Setɑni n tíkilɛ̃ pɛɛ nní mɛyúipuri kópɛ.
38 o campo é o mundo; a boa semente são os filhos do reino; o joio são os filhos do maligno;
39 Ulɑ́ɑrɔ uyɛɛ mɛyúipuri kópɛ n lukɛsi yɛɛ nní Setɑni. Kɛtẽ nkɛ́ mɛtɛnɛ yɛɛ nní kúkpɑɑ. Pɛpɛɛ ń kpɑsinɛ pɛɛ nní piléécɑɑtumɛ.
39 o inimigo que o semeou é o Diabo; a ceifa é o fim do mundo, e os celeiros são os anjos.
40 Yɑrɛ kɑpi yɛ nní mɛyúipuri kópɛ n wɛ́hɛ ɑpi nnɑ sɛ́ mɛcɔ kɑi sɔ́nti likɛ́ kɛtẽ mɛtɛnɛ kɛtúŋɛ́ wɑ.
40 Pois assim como o joio é colhido e queimado no fogo, assim será no fim do mundo.
41 Nɛ̃́, Usoi Kɛpipi yɛ́ pinɛ́léécɑɑtumɛ tũ ɑpi pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ inɛ́yɔ́ɔpi kɛ́mɛɛ picɔ ɑkópɛ n wɑisɛ nɛ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ mɛwɑi kópɛ n wɑi lesɛ.
41 Mandará o Filho do homem os seus anjos, e eles ajuntarão do seu reino todos os que servem de tropeço, e os que praticam a iniqüidade,
42 Api nnɑ píimɑ kɛ́mɛɛ pi sɑ́pɔ. Kei kɛ pisoi ɑpi yɛ́ mɛyɑ̃́ ténesi pin inĩ́ tɑkɑi.
42 e lançá-los-ão na fornalha de fogo; ali haverá choro e ranger de dentes.
43 Pɛɛ́ uyɛ-i kɛ pɛpɛɛ ɑsei n tíkilɛ̃ pɔ́ɔ yɛ́ pɛɛ piusɑɑ Uléécɑɑ iyɔɔpi kɛ́mɛɛ n we pin tɛ́lu yɑrɛ ituŋɛ. Úye un ukómɛ uu kóm!
43 Então os justos resplandecerão como o sol, no reino de seu Pai. Quem tem ouvidos, ouça.
44 Yeesu uu kɔ upipirɛtiki kɛnyɑ́rũ kɛcɔ kpɑ́ rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ kɔ we yɑrɛ nsímɛ́ mmú: Mɛmɑ́ píimɑ mɛnyinɛ mɛɛ kɛcɑrɛ kɛnyinɛ-i kúlɑɑlɛ̃. Utisi unyinɛ uu kɛyɑ́ɑ mɛmɑ́ píimɑ mɛ̃ yɛnu, uu pikúlɑɑ mɛ pɛsɛ, uu kɔ mpɔ́ɔnɑrɛ nɛ ulikɔ́ nnɛ́í kpísi uu yɑ́i uú nɛ kɛcɑrɛ kɛ̃ lɔlu.
44 O reino dos céus é semelhante a um tesouro escondido no campo, que um homem, ao descobri-lo, esconde; então, movido de gozo, vai, vende tudo quanto tem, e compra aquele campo.
45 Yeesu uu kɔ kpɑ́ rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ kɔ we yɑrɛ ukpéénsɛ unyinɛ yɛɛ kɛyɑ́ɑ ikólɛ́ kɛcirɛ wɛ́ɛ́si.
45 Outrossim, o reino dos céus é semelhante a um negociante que buscava boas pérolas;
46 Kuú hɑ nkólɛ́ mɛɛ mɛyíkíyiki ń nyɑḿ n yɛ̃́, uu sĩ́ uú hɑ ulikɔ́ nnɛ́í yɑ́i uú nɛ n lɔlu.
46 e encontrando uma pérola de grande valor, foi, vendeu tudo quanto tinha, e a comprou.
47 Uu kɔ kpɑ́ rɛ: Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛ kɔ we yɑrɛ kunyɛŋ́ kunyinɛ kɛ usoi uu mínimɑɑ-i n fṍ ɑku ikpíntomɛ́ nnyí ncɔpuri pɑɑ́lɑ.
47 Igualmente, o reino dos céus é semelhante a uma rede lançada ao mar, e que apanhou toda espécie de peixes.
48 Kɑku n yi, pikpíntomɛ́cɔ́pii ɑpi ku pɑsɑi ɑpi ritimɛ lesɛri ɑpi pɛɛ́ n tũ pin ikpíntomɛ́ tɛ́si, pin isɔnɛ ɑnɛ́rɛ-i wɑi pin ikópɛ fóŋɛɛ.
48 E, quando cheia, puxaram-na para a praia; e, sentando-se, puseram os bons em cestos; os ruins, porém, lançaram fora.
49 Lɛ̃ kɑi sɔ́nti likɛ́ kɛtẽ mɛtɛnɛ kumúŋɛ́-i wɑ. Piléécɑɑtumɛ yɛ hɑ sɔ́ntilɛ pikɛ́ pɛpɛɛ Uléécɑɑ mɛlɑ n wɑ nɛ pɛpɛɛ ɑ́pi Umɛlɑ n wɑ kóólɛnɛ,
49 Assim será no fim do mundo: sairão os anjos, e separarão os maus dentre os justos,
50 ɑpi pɛpɛɛ ɑ́pi Umɛlɑ n wɑ nnɑ píimɑ kɛ́mɛɛ sɑ́pɔ. Kei kɛ pisoi ɑpi yɛ́ mɛyɑ̃́ ténesi pin inĩ́ tɑkɑi.
50 e lançá-los-ão na fornalha de fogo; ali haverá choro e ranger de dentes.
51 Yeesu uu upipirɛtiki pisɛ rɛ: Nɔ pɛɛ lɛ̃ nnɛ́í kɑm nní n símisi ɑsei konlɛ nníí? Api rɛ: Ɛɛɛ, tɔ konlɛ.
51 Entendestes todas estas coisas? Disseram-lhe eles: Entendemos.
52 Kei kuu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Lɛ̃ nnyɑ, isé ucélɑɑ úye un Uléécɑɑ iyɔɔpi nkɔ́ n ŋmurɛi, u we yɑrɛ úyɔsɑɑ unyinɛ yɛɛ ulikɔ́ kɛ́mɛɛ lifɑ́lɛ nɛ likpurɛ ń lesɛ.
52 E disse-lhes: Por isso, todo escriba que se fez discípulo do reino dos céus é semelhante a um homem, proprietário, que tira do seu tesouro coisas novas e velhas.
53 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ nɛ sinyɑ́rũ sɛ̃ picélɑɑ pi m mɑsí, uu kei yisi uu tɔ́mpɔ,
53 E Jesus, tendo concluído estas parábolas, se retirou dali.
54 uu kuyu kpɛ-i kuu iwɑ̃́ n li kɛ́mɛɛ sĩ́ uú hɑ kei Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee-i n céési. Ai pɛpɛɛ kei ń we nnɛ́í nnɔ́ɔ yipu, ɑpi yɛ pɛɛ rɛ: Yei kɛcirɛ kɛ nkó uu mpíí mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ mmɛ́ tu? Íye kuu yɛ nɛ mɛwɑisɑŋɑ mmɛ́ wɑpisi?
54 E, chegando à sua terra, ensinava o povo na sinagoga, de modo que este se maravilhava e dizia: Donde lhe vem esta sabedoria, e estes poderes milagrosos?
55 Nɛ́ntɛ uyɛɛ usɛ́rɛ́ uyɛ̃ uŋmɑ́nɛ? Ái úni yɛɛ Mɑɑri? Ái upiwɑ̃ pɛɛ nní Yɑkupu nɛ Yosɛfi nɛ Simɔɔ nɛ Yuutii?
55 Não é este o filho do carpinteiro? e não se chama sua mãe Maria, e seus irmãos Tiago, José, Simão, e Judas?
56 Ái tɔ́ nɛ upiyɛi nnɛ́í tɔ́ɔ nté kɛsẽ́ wee? Yei kɛcirɛ kuu pɛɛ mpíí ńnɑŋɛ mmú yɛ̃́?
56 E não estão entre nós todas as suas irmãs? Donde lhe vem, pois, tudo isto?
57 Nní nnɛ́í ɑi pi tɑpisi ɑ́pi nɛ Yeesu kɛfɑ tɛnɛ. Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ápi yɛ ɑntepu kuyu-i nɛ ukɛyɔ-i u n wɑisɛlɛ̃.
57 E escandalizavam-se dele. Jesus, porém, lhes disse: Um profeta não fica sem honra senão na sua terra e na sua própria casa.
58 Pinfɑtɛnɛ kucírɛ́ nnyɑ, Yeesu úu kei mɛwɑisɑŋɑ mɛyɑ̃́ wɑpisi.
58 E não fez ali muitos milagres, por causa da incredulidade deles.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.