2 Tessalonicenses 2
Nkomine Fal Ritɛlɛ́ (SOY) vs ARIB
1 Pimɑ́rɛcɔ, in tɛ Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi mɛkɑmɛ nɛ mɛrɔ́cɑ́pinɛ ukɛyu-i nkɔ́,
1 Ora, quanto à vinda de nosso Senhor Jesus Cristo e à nossa reunião com ele, rogamos-vos, irmãos,
2 ɑ́ni kɑpɛ tíyɛsɛ pikɛ́ nɔ́nnɛ́fɑsimɛ́ cɔ́kɔi, ɑ́ni kɑpɛ kɔ tíyɛ pikɛ́ iwɑmɛ nɔ́ wɑisɛ rɛ Upíimɑ kɛpɛɛmɛyɑɑ yɛ tuimɛ. In n lɑ, unyinɛ yɛ nɔ́ tɑ́rɛi rɛ kɛyɑ́ɑ yɛ tu nɛ́ɛ uu Nléécɑɑsimɛ́ picélɑɑ kɛ́mɛɛ mɑɑ rɛ kɛyɑ́ɑ yɛ tu. In kɔ n lɑ, pi yɛ nɔ́ mɑ́lɛ rɛ tɔ tirɔ́tɛlɛ́ rinyinɛ-i wɔ́i rɛ kɛyɑ́ɑ yɛ tu.
2 que não vos movais facilmente do vosso modo de pensar, nem vos perturbeis, quer por espírito, quer por palavra, quer por epístola como enviada de nós, como se o dia do Senhor estivesse já perto.
3 Ḿpɑ́ lin íye n we, ɑ́ni kɑpɛ unyinɛ kɛpolɛ hɛ ukɛ́ nɔ́ kírɑɑsɛ. Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛkɛ́ kɛlenɛ n tu, pisoi yɛ́ Uléécɑɑ ŋmɛriyɛ mɛyɑ̃́. Uyɛɛ Uléécɑɑ nɛ n kɛ́ŋɛnɛ un mpɔlɛcee tíkilɛ̃ uu léeri ɑpi u yɛnu.
3 Ninguém de modo algum vos engane; porque isto não sucederá sem que venha primeiro a apostasia e seja revelado o homem do pecado, o filho da perdição,
4 Uyɛɛ ulɑ́ɑrɔ yɛɛ umɛcirɛ rińtɑɑ́sɛ uu Uléécɑɑ likɔ́ nnɛ́í fómni, uu lɛ̃ nnɛ́í kɛ pisoi ɑpi yɛ rinwúlɑ ɑpi yɑ́ɑ́si n tɑkúlɛ̃. Ticuruu u yɛ́ Uléécɑɑ kɛyɔ-i lompɔ uú tonɛ yɑrɛ uyɛɛ Uléécɑɑ.
4 aquele que se opõe e se levanta contra tudo o que se chama Deus ou é objeto de adoração, de sorte que se assenta no santuário de Deus, apresentando-se como Deus.
5 Áni léisɛ rɛ nɛ liifɑɑci nɔ́ wɑilɛnlɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑm nɔ́kɛnɛ́mɛɛ ń wee?
5 Não vos lembrais de que eu vos dizia estas coisas quando ainda estava convosco?
6 Nɔ nkpéni nyulɛ rɛ linyinɛ yɛ ncée u tɑ́pɑɑlɛnlɛ likɛ́ hɑ nɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kuu yɛ́ umɛcirɛ ń lesɛ ukɛ́ nyísɛ ńsɔnɛ n tu.
6 E agora vós sabeis o que o detém para que a seu próprio tempo seja revelado.
7 Mɛwɑi kópɛ nnɑŋɛ yɛ mpikɛi korilɛ riŋmɑhɑ kɛ́mɛɛ. Mɛwɑi mɛ̃ mɛkɛ́ kɛlenɛ n wɑ, li pisɛ rɛ uyɛɛ ńnɑŋɛ mmɛ̃ m múílɛ̃ ukɛ́ tɔsí.
7 Pois o mistério da iniqüidade já opera; somente há um que agora o detém até que seja posto fora;
8 Uyɛɛ Uléécɑɑ nɛ n kɛ́ŋɛnɛ yɛ́ rikpɑ́fúmɛ. Amɑ́ Upíimɑ Yeesu yɛ́ nɛ unnɔɔ u rifuu uu kópu, uu kɔ nɛ unnɑŋɛ kuú nɛ n wemɛ u nɑm.
8 e então será revelado esse iníquo, a quem o Senhor Jesus matará como o sopro de sua boca e destruirá com a manifestação da sua vinda;
9 Usoi kópɛ yɛ́ kɑm nɛ Setɑni nnɑŋɛ, uu mɛwɑisɑŋɑ nɛ linyísɛ-nyísɛ nɔɔmɛ ncɔpuri wɑpisi uú nɛ pisoi kirɑɑsɛntɛ.
9 a esse iníquo cuja vinda é segundo a eficácia de Satanás com todo o poder e sinais e prodígios de mentira,
10 U yɛ́ mɛwɑi kópɛ ncɔpuri nɛ kɛisi ukɛ́ nɛ pɛpɛɛ m pɔlu kirɑɑsɛntɛ, kɑ́pi n ŋmurɛi pikɛ́ nsímɛ́sei mɛɛ yɛ́ piriyu n lɔ n yɔsí pikɛ́ kɔ n ń lɑ nnyɑ.
10 e com todo o engano da injustiça para os que perecem, porque não receberam o amor da verdade para serem salvos.
11 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu ńnɑŋɛ mmɛ mɛɛ yɛ́ pi m pɔisɛ pɑmɛnɛ rɛ pikɛ́ nɛ nnɔ́ɔmɛ kɛfɑ tɛnɛ.
11 E por isso Deus lhes envia a operação do erro, para que creiam na mentira;
12 Kɑi nní lɛ̃, pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ ɑ́pi nɛ ɑsei kɛfɑ n tɛnɛ, ɑmɑ́ ɑpi pɛɛ́ nɛ mɛwɑi kópɛ kutu cɔ, ɑ́pi yɛ́ Uléécɑɑ kɛtɑhɑi-i le.
12 para que sejam julgados todos os que não creram na verdade, antes tiveram prazer na injustiça.
13 Pimɑ́rɛcɔ, li pisɛ rɛ tɔkɛ́ yɛ mɛsɛ́rɛ nɔ́ pɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu ń lɑ nnyɑ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si rɛ nɛ upikɛi. Nɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu hɑ́i kɛ́korɑɑnɛ-mɛ sée rɛ ukɛ́ nɔ́rinɛ́yu lɔ rɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ nɔ́inɛ́soi rikpɑ̃́iisɛ ɑni kɔ nsímɛ́sei nɛ kɛfɑ tɛnɛ nnyɑ.
13 Mas nós devemos sempre dar graças a Deus por vós, irmãos, amados do Senhor, porque Deus vos escolheu desde o princípio para a santificação do espírito e a fé na verdade,
14 Nsímɛ́ Kɛcirɛ kɑri nɔ́ n símisi kɛ Uléécɑɑ uú nɛ ritiki uú nɛ nɔ́ séi rɛ ɑni Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi mɛyɔɔpi kɛ́mɛɛ tonɛ.
14 e para isso vos chamou pelo nosso evangelho, para alcançardes a glória de nosso Senhor Jesus Cristo.
15 Lɛ̃ nnyɑ pimɑ́rɛcɔ, ɑni tɑsi ńsɔnɛ ɑni icélɑɑ iyɛ̃ kɑrí nɛ nnɔ́ɔ nɛ́ɛ ɑ́tɛlɛ́ kɛ́mɛɛ nɔ́ n céési múlú.
15 Assim, pois, irmãos, estai firmes e conservai as tradições que vos foram ensinadas, seja por palavra, seja por epístola nossa.
16 Asei kɛcɑ́ɑ́, Urɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛ rɔ́ lɑlɛ, uú nɛ kɛfɑ rɔ́ fénnɛ uu mɛsɛ́rɛ rɔ́ n ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃ tɔn kɔ lɛ̃ kuu n yekei rɛ u yɛ́ rɔ́ wɑ mɛ̃́. U nɛ Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi ricuruu
16 E o próprio Senhor nosso, Jesus Cristo, e Deus nosso Pai que nos amou e pela graça nos deu uma eterna consolação e boa esperança,
17 pɛɛ yɛ́ nɔ́ɑnɛ́kíŋ niŋukusɛ ɑpi tíyɛsɛ ɑni itisi mɛyɑ̃́ m mɑ́, ɑpi kɔ ńnɑŋɛ nɔ́ hɛ nɔkɛ́ nɛ mɛwɑi nɛ nsímɛ́ kɛ́mɛɛ n nyɑḿ.
17 console os vossos corações e os confirme em toda boa obra e palavra.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Tessalonicenses 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.