Romanos 7
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ACF
1 Což nevíte, bratři -- vždyť mluvím k těm, kteří znají Zákon -- že zákon panuje nad člověkem, jen pokud je živ?
1 Não sabeis vós, irmãos (pois que falo aos que sabem a lei), que a lei tem domínio sobre o homem por todo o tempo que vive?
2 Vdaná žena je zákonem vázána k žijícímu muži; jestliže však její muž zemře, je tohoto zákona zproštěna.
2 Porque a mulher que está sujeita ao marido, enquanto ele viver, está-lhe ligada pela lei; mas, morto o marido, está livre da lei do marido.
3 Nuže tedy, pokud je její muž naživu, oddá–li se jinému muži, bude prohlášena za cizoložnici. Jestliže však její muž zemře, je od toho zákona svobodná, takže nebude cizoložnicí, když se oddá jinému muži.
3 De sorte que, vivendo o marido, será chamada adúltera se for de outro marido; mas, morto o marido, livre está da lei, e assim não será adúltera, se for de outro marido.
4 Právě tak, moji bratři, jste i vy zemřeli Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste se oddali jinému, tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, abychom přinesli ovoce Bohu.
4 Assim, meus irmãos, também vós estais mortos para a lei pelo corpo de Cristo, para que sejais de outro, daquele que ressuscitou dentre os mortos, a fim de que demos fruto para Deus.
5 Neboť když jsme byli v těle, působily v našich údech hříšné vášně probouzené Zákonem, aby přinesly ovoce k smrti.
5 Porque, quando estávamos na carne, as paixões dos pecados, que são pela lei, operavam em nossos membros para darem fruto para a morte.
6 Nyní však jsme byli zproštěni Zákona, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli pevně drženi, ⌈takže sloužíme⌉ v novotě Ducha, a ne ve zvetšelosti litery.
6 Mas agora temos sido libertados da lei, tendo morrido para aquilo em que estávamos retidos; para que sirvamos em novidade de espírito, e não na velhice da letra.
7 Co tedy řekneme? Je Zákon hříchem? Naprosto ne! Ale hřích bych nepoznal jinak než skrze Zákon. Vždyť o žádostivosti bych nevěděl, kdyby Zákon neříkal: „Nepožádáš.“
7 Que diremos pois? É a lei pecado? De modo nenhum. Mas eu não conheci o pecado senão pela lei; porque eu não conheceria a concupiscência, se a lei não dissesse: Não cobiçarás.
8 Hřích využil příležitosti, které se mu dostalo skrze to přikázání, a probudil ve mně veškerou žádostivost; bez Zákona je totiž hřích mrtev.
8 Mas o pecado, tomando ocasião pelo mandamento, operou em mim toda a concupiscência; porquanto sem a lei estava morto o pecado.
9 Já jsem kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil,
9 E eu, nalgum tempo, vivia sem lei, mas, vindo o mandamento, reviveu o pecado, e eu morri.
10 a já jsem zemřel. I ukázalo se, že přikázání, které mělo být k životu, bylo mi k smrti.
10 E o mandamento que era para vida, achei eu que me era para morte.
11 Neboť hřích využil příležitosti, které se mu skrze přikázání dostalo, oklamal mě a skrze ně mě zabil.
11 Porque o pecado, tomando ocasião pelo mandamento, me enganou, e por ele me matou.
12 A tak Zákon je svatý i přikázání je svaté, spravedlivé a dobré.
12 E assim a lei é santa, e o mandamento santo, justo e bom.
13 Tedy to dobré mi způsobilo smrt? Naprosto ne! Ale hřích, aby se ukázal jako hřích, působil mi tím dobrým smrt, aby se hřích skrze přikázání stal nadmíru hříšným.
13 Logo tornou-se-me o bom em morte? De modo nenhum; mas o pecado, para que se mostrasse pecado, operou em mim a morte pelo bem; a fim de que pelo mandamento o pecado se fizesse excessivamente maligno.
14 Neboť víme, že Zákon je duchovní, já však jsem tělesný, prodaný ⌈do otroctví hříchu⌉.
14 Porque bem sabemos que a lei é espiritual; mas eu sou carnal, vendido sob o pecado.
15 Nerozumím tomu, co dělám; vždyť nedělám to, co chci, nýbrž činím to, co nenávidím.
15 Porque o que faço não o aprovo; pois o que quero isso não faço, mas o que aborreço isso faço.
16 Činím–li však to, co nechci, souhlasím se Zákonem, že je dobrý.
16 E, se faço o que não quero, consinto com a lei, que é boa.
17 Ale pak již to nekonám já sám, nýbrž hřích, který ve mně přebývá.
17 De maneira que agora já não sou eu que faço isto, mas o pecado que habita em mim.
18 Vím totiž, že ve mně, to jest v mém těle, nepřebývá dobré; neboť chtít dobro dokážu, ale konat už ne.
18 Porque eu sei que em mim, isto é, na minha carne, não habita bem algum; e com efeito o querer está em mim, mas não consigo realizar o bem.
19 Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.
19 Porque não faço o bem que quero, mas o mal que não quero esse faço.
20 Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to již já, ale hřích, který ve mně přebývá.
20 Ora, se eu faço o que não quero, já o não faço eu, mas o pecado que habita em mim.
21 Nalézám tedy tento zákon: Když chci činit dobro, je při mně zlo.
21 Acho então esta lei em mim, que, quando quero fazer o bem, o mal está comigo.
22 Podle vnitřního člověka radostně souhlasím se zákonem Božím.
22 Porque, segundo o homem interior, tenho prazer na lei de Deus;
23 Vidím však jiný zákon ve svých údech,který bojuje proti zákonu mé mysli a činí mě zajatcem zákona hříchu,jenž je v mých údech.
23 Mas vejo nos meus membros outra lei, que batalha contra a lei do meu entendimento, e me prende debaixo da lei do pecado que está nos meus membros.
24 Já nešťastný člověk! Kdo mne vysvobodí z těla této smrti?
24 Miserável homem que eu sou! quem me livrará do corpo desta morte?
25 Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, našeho Pána. Tak tedy tentýž já svou myslí sloužím jako otrok zákonu Božímu, ale svým tělem zákonu hříchu.
25 Dou graças a Deus por Jesus Cristo nosso Senhor. Assim que eu mesmo com o entendimento sirvo à lei de Deus, mas com a carne à lei do pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.