Marcos 5
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARIB
1 Přišli na druhou stranu moře do krajiny Gerasenů.
1 Chegaram então ao outro lado do mar, à terra dos gerasenos.
2 A jak vystoupil z lodi, hned proti němu z hrobů vyšel člověk ⌈s nečistým duchem⌉,
2 E, logo que Jesus saíra do barco, lhe veio ao encontro, dos sepulcros, um homem com espírito imundo,
3 který měl v hrobech obydlí. Ani řetězy ho již nikdo nemohl spoutat,
3 o qual tinha a sua morada nos sepulcros; e nem ainda com cadeias podia alguém prendê-lo;
4 neboť byl častokrát spoután okovy a řetězy, ale on vždy řetězy na sobě roztrhal a okovy rozlámal. Nikdo ho nedokázal zkrotit.
4 porque, tendo sido muitas vezes preso com grilhões e cadeias, as cadeias foram por ele feitas em pedaços, e os grilhões em migalhas; e ninguém o podia domar;
5 A stále dnem i nocí mezi hroby a na horách řval a sekal se kameny.
5 e sempre, de dia e de noite, andava pelos sepulcros e pelos montes, gritando, e ferindo-se com pedras,
6 Když Ježíše z dálky uviděl, přiběhl a poklonil se mu
6 Vendo, pois, de longe a Jesus, correu e adorou-o;
7 a silným hlasem zařval: „Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha Nejvyššího? Zapřísahám tě při Bohu, netrýzni mne!“
7 e, clamando com grande voz, disse: Que tenho eu contigo, Jesus, Filho do Deus Altíssimo? conjuro-te por Deus que não me atormentes.
8 Ježíš mu totiž říkal: „Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!“
8 Pois Jesus lhe dizia: Sai desse homem, espírito imundo.
9 A tázal se ho: „Jaké je tvé jméno?“ Řekl mu: „Mé jméno je Legie, protože je nás mnoho.“
9 E perguntou-lhe: Qual é o teu nome? Respondeu-lhe ele: Legião é o meu nome, porque somos muitos.
10 A velice ho prosil, aby je neposlal pryč z toho kraje.
10 E rogava-lhe muito que não os enviasse para fora da região.
11 Tam u hory se páslo veliké stádo vepřů.
11 Ora, andava ali pastando no monte uma grande manada de porcos.
12 [Všichni ti démoni] ho poprosili: „Pošli nás do těch vepřů, abychom do nich vstoupili.“
12 Rogaram-lhe, pois, os demônios, dizendo: Manda-nos para aqueles porcos, para que entremos neles.
13 On jim to dovolil. Nečistí duchové vyšli a vstoupili do těch vepřů. A stádo se zřítilo po svahu do moře, asi dva tisíce kusů, a utopilo se v moři.
13 E ele lho permitiu. Saindo, então, os espíritos imundos, entraram nos porcos; e precipitou-se a manada, que era de uns dois mil, pelo despenhadeiro no mar, onde todos se afogaram.
14 Ti, kteří je pásli, utekli a oznámili to ve městě i ve vesnicích. A lidé přišli, aby se podívali, co se stalo.
14 Nisso fugiram aqueles que os apascentavam, e o anunciaram na cidade e nos campos; e muitos foram ver o que era aquilo que tinha acontecido.
15 Přišli k Ježíši a pozorovali toho démonizovaného, jak sedí oblečený a má zdravou mysl -- toho, který měl Legii -- a ulekli se.
15 Chegando-se a Jesus, viram o endemoninhado, o que tivera a legião, sentado, vestido, e em perfeito juízo; e temeram.
16 A ti, kteří to viděli, jim popsali, jak se to stalo tomu démonizovanému a to o těch vepřích.
16 E os que tinham visto aquilo contaram-lhes como havia acontecido ao endemoninhado, e acerca dos porcos.
17 Začali ho prosit, aby odešel z jejich území.
17 Então começaram a rogar-lhe que se retirasse dos seus termos.
18 Když vstupoval do lodi, prosil ho ten, který byl předtím démonizovaný, aby mohl být s ním.
18 E, entrando ele no barco, rogava-lhe o que fora endemoninhado que o deixasse estar com ele.
19 Nedovolil mu to, ale řekl mu: „Jdi domů ke svým a oznam jim, jak veliké věci ti učinil Pán a jak se nad tebou slitoval.“
19 Jesus, porém, não lho permitiu, mas disse-lhe: Vai para tua casa, para os teus, e anuncia-lhes o quanto o Senhor te fez, e como teve misericórdia de ti.
20 On odešel a začal v Dekapoli hlásat, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili.
20 Ele se retirou, pois, e começou a publicar em Decápolis tudo quanto lhe fizera Jesus; e todos se admiravam.
21 Když se Ježíš přeplavil [v lodi] opět na druhou stranu, shromáždil se k němu velký zástup; a byl u moře.
21 Tendo Jesus passado de novo no barco para o outro lado, ajuntou-se a ele uma grande multidão; e ele estava à beira do mar.
22 A [hle], přišel jeden z představených synagogy, jménem Jairos. Když Ježíše spatřil, padl k jeho nohám
22 Chegou um dos chefes da sinagoga, chamado Jairo e, logo que viu a Jesus, lançou-se-lhe aos pés.
23 a velmi ho prosil: „Má dceruška umírá! Pojď a vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a ožila.“
23 e lhe rogava com instância, dizendo: Minha filhinha está nas últimas; rogo-te que venhas e lhe imponhas as mãos para que sare e viva.
24 Ježíš odešel s ním. Následoval ho velký zástup a tlačili se na něho.
24 Jesus foi com ele, e seguia-o uma grande multidão, que o apertava.
25 A byla tam žena, která měla dvanáct let krvotok.
25 Ora, certa mulher, que havia doze anos padecia de uma hemorragia,
26 Mnoho vytrpěla od mnoha lékařů a vynaložila všechny své prostředky, nic jí to však neprospělo, ale spíše jí bylo hůře.
26 e que tinha sofrido bastante às mãos de muitos médicos, e despendido tudo quanto possuía sem nada aproveitar, antes indo a pior,
27 Když uslyšela o Ježíši, přišla v zástupu zezadu a dotkla se jeho šatu.
27 tendo ouvido falar a respeito de Jesus, veio por detrás, entre a multidão, e tocou-lhe o manto;
28 Neboť si říkala: „Jestliže se dotknu třeba jen jeho šatů, budu zachráněna.“
28 porque dizia: Se tão-somente tocar-lhe as vestes, ficaria curada.
29 A hned vyschl pramen její krve a pocítila na těle, že je uzdravena ze svého trápení.
29 E imediatamente cessou a sua hemorragia; e sentiu no corpo estar já curada do seu mal.
30 Ježíš hned v sobě rozpoznal tu moc, která z něho vyšla, otočil se v zástupu a řekl: „Kdo se dotkl mých šatů?“
30 E logo Jesus, percebendo em si mesmo que saíra dele poder, virou-se no meio da multidão e perguntou: Quem me tocou as vestes?
31 Jeho učedníci mu řekli: „Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a říkáš: Kdo se mne dotkl?“
31 Responderam-lhe os seus discípulos: Vês que a multidão te aperta, e perguntas: Quem me tocou?
32 Ježíš se rozhlížel, aby spatřil tu, která to učinila.
32 Mas ele olhava em redor para ver a que isto fizera.
33 Žena se ulekla, a protože věděla, co se jí stalo, s třesením přišla a padla před ním a řekla mu celou pravdu.
33 Então a mulher, atemorizada e trêmula, cônscia do que nela se havia operado, veio e prostrou-se diante dele, e declarou-lhe toda a verdade.
34 A on jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji a buď uzdravená ze svého trápení.“
34 Disse-lhe ele: Filha, a tua fé te salvou; vai-te em paz, e fica livre desse teu mal.
35 Zatímco ještě mluvil, přišli z domu představeného synagogy a říkali: „Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Učitele?“
35 Enquanto ele ainda falava, chegaram pessoas da casa do chefe da sinagoga, a quem disseram: A tua filha já morreu; por que ainda incomodas o Mestre?
36 Ale Ježíš neposlechl ⌈to, co říkali⌉, a řekl představenému synagogy: „Neboj se, jen věř!“
36 O que percebendo Jesus, disse ao chefe da sinagoga: Não temas, crê somente.
37 A nedovolil nikomu s ním jít, kromě Petra, Jakuba a Jakubova bratra Jana.
37 E não permitiu que ninguém o acompanhasse, senão Pedro, Tiago, e João, irmão de Tiago.
38 Přišli do domu představeného synagogy a Ježíš viděl rozruch a ty, kteří velice plakali a hlučně naříkali.
38 Quando chegaram a casa do chefe da sinagoga, viu Jesus um alvoroço, e os que choravam e faziam grande pranto.
39 Vešel a řekl jim: „Proč se rozrušujete a pláčete? To dítě nezemřelo, ale spí.“
39 E, entrando, disse-lhes: Por que fazeis alvoroço e chorais? a menina não morreu, mas dorme.
40 I posmívali se mu. Ale on všechny vyhnal a vzal s sebou otce a matku dítěte i ty, kteří byli s ním, a vešel tam, kde bylo dítě.
40 E riam-se dele; porém ele, tendo feito sair a todos, tomou consigo o pai e a mãe da menina, e os que com ele vieram, e entrou onde a menina estava.
41 Uchopil ruku dítěte a řekl mu: „Talitha kúm“, což přeloženo znamená: Děvče, říkám ti, vstaň!
41 E, tomando a mão da menina, disse-lhe: Talita cumi, que, traduzido, é: Menina, a ti te digo, levanta-te.
42 A děvče ihned vstalo a začalo chodit; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich [ihned] veliký úžas.
42 Imediatamente a menina se levantou, e pôs-se a andar, pois tinha doze anos. E logo foram tomados de grande espanto.
43 Ježíš jim důrazně nařídil, aby se to nikdo nedověděl, a řekl, aby jí dali najíst.
43 Então ordenou-lhes expressamente que ninguém o soubesse; e mandou que lhe dessem de comer.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.