Marcos 12

CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ACF

Sair da comparação
ACF Almeida Corrigida Fiel
1 A začal k nim mluvit v podobenstvích. „Jeden člověk vysadil vinici, obehnal zdí, vykopal jámu pro lis, vystavěl věž, pronajal ji vinařům a odcestoval.
1 E começou a falar-lhes por parábolas: Um homem plantou uma vinha, e cercou-a de um valado, e fundou nela um lagar, e edificou uma torre, e arrendou-a a uns lavradores, e partiu para fora da terra.
2 V stanovený čas poslal k vinařům otroka, aby převzal od vinařů díl z úrody vinice.
2 E, chegado o tempo, mandou um servo aos lavradores para que recebesse, dos lavradores, do fruto da vinha.
3 Chytili ho, zbili a poslali s prázdnou.
3 Mas estes, apoderando-se dele, o feriram e o mandaram embora vazio.
4 Znovu k nim poslal jiného otroka a toho zranili na hlavě a potupili.
4 E tornou a enviar-lhes outro servo; e eles, apedrejando-o, o feriram na cabeça, e o mandaram embora, tendo-o afrontado.
5 Poslal jiného, toho zabili; poslal i mnoho dalších, z nichž některé bili, jiné zabíjeli.
5 E tornou a enviar-lhes outro, e a este mataram; e a outros muitos, dos quais a uns feriram e a outros mataram.
6 Měl ještě jednoho, [svého] milovaného syna. Naposled k nim poslal jeho a říkal: ⌈Zastydí se před mým synem.⌉
6 Tendo ele, pois, ainda um seu filho amado, enviou-o também a estes por derradeiro, dizendo: Ao menos terão respeito ao meu filho.
7 Ti vinaři si však řekli: To je dědic. Pojďte, zabijme ho a dědictví bude naše.
7 Mas aqueles lavradores disseram entre si: Este é o herdeiro; vamos, matemo-lo, e a herança será nossa.
8 A chytili ho, zabili a vyhodili ho ven z vinice.
8 E, pegando dele, o mataram, e o lançaram fora da vinha.
9 Co tedy učiní pán vinice? Přijde, zahubí ty vinaře a vinici dá jiným.
9 Que fará, pois, o senhor da vinha? Virá, e destruirá os lavradores, e dará a vinha a outros.
10 Ani toto Písmo jste nečetli: Kámen, který stavitelé po prozkoumání zavrhli, ten se stal hlavou úhlu.
10 Ainda não lestes esta Escritura:A pedra, que os edificadores rejeitaram,Esta foi posta por cabeça de esquina;
11 Od Pána se to stalo a je to podivuhodné v našich očích?“
11 Isto foi feito pelo Senhor E é coisa maravilhosa aos nossos olhos?
12 Chtěli se ho zmocnit, ale báli se zástupu. Poznali totiž, že to podobenství řekl proti nim. I opustili ho a odešli.
12 E buscavam prendê-lo, mas temiam a multidão; porque entendiam que contra eles dizia esta parábola; e, deixando-o, foram-se.
13 Poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo.
13 E enviaram-lhe alguns dos fariseus e dos herodianos, para que o apanhassem nalguma palavra.
14 Přišli a řekli mu: „Učiteli, víme, že jsi pravdivý a nedbáš na nikoho, neboť ⌈nebereš ohled na postavení člověka⌉, ale v pravdě učíš cestě Boží. Je dovoleno dát daň císaři, nebo ne? Máme ji dát, či ji dát nemáme?“
14 E, chegando eles, disseram-lhe: Mestre, sabemos que és homem de verdade, e de ninguém se te dá, porque não olhas à aparência dos homens, antes com verdade ensinas o caminho de Deus; é lícito dar o tributo a César, ou não? Daremos, ou não daremos?
15 On však znal jejich přetvářku a řekl jim: „Proč mne zkoušíte? Přineste mi denár, abych se podíval.“
15 Então ele, conhecendo a sua hipocrisia, disse-lhes: Por que me tentais? Trazei-me uma moeda, para que a veja.
16 Oni jej přinesli a Ježíš jim řekl: „Čí je ten obraz a nápis?“ Oni mu řekli: „Císařův.“
16 E eles lha trouxeram. E disse-lhes: De quem é esta imagem e inscrição? E eles lhe disseram: De César.
17 Ježíš jim řekl: „Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.“ Velice se nad ním divili.
17 E Jesus, respondendo, disse-lhes: Dai pois a César o que é de César, e a Deus o que é de Deus. E maravilharam-se dele.
18 Přišli k němu saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a ptali se ho:
18 Então os saduceus, que dizem que não há ressurreição, aproximaram-se dele, e perguntaram-lhe, dizendo:
19 „Učiteli, Mojžíš nám napsal, že zemře–li něčí bratr a zanechá ženu, ale nezanechá dítě, aby si tu ženu vzal za manželku jeho bratr a vzbudil svému bratru potomka.
19 Mestre, Moisés nos escreveu que, se morresse o irmão de alguém, e deixasse a mulher e não deixasse filhos, seu irmão tomasse a mulher dele, e suscitasse descendência a seu irmão.
20 Bylo sedm bratrů. První si vzal ženu, zemřel a nezanechal potomka.
20 Ora, havia sete irmãos, e o primeiro tomou a mulher, e morreu sem deixar descendência;
21 I druhý si ji vzal, zemřel a nezanechal potomka; a třetí stejně tak.
21 E o segundo também a tomou e morreu, e nem este deixou descendência; e o terceiro da mesma maneira.
22 Těch sedm bratrů nezanechalo potomka; poslední ze všech zemřela i ta žena.
22 E tomaram-na os sete, sem, contudo, terem deixado descendência. Finalmente, depois de todos, morreu também a mulher.
23 [Když vstanou] při vzkříšení z mrtvých, komu z nich ta žena bude patřit? Vždyť všech sedm ji mělo za ženu.“
23 Na ressurreição, pois, quando ressuscitarem, de qual destes será a mulher? porque os sete a tiveram por mulher.
24 Ježíš jim říkal: „Nebloudíte právě proto, že neznáte Písma ani Boží moc?
24 E Jesus, respondendo, disse-lhes: Porventura não errais vós em razão de não saberdes as Escrituras nem o poder de Deus?
25 Neboť když vstanou z mrtvých, nežení se ani se nevdávají, ale jsou jako andělé v nebesích.
25 Porquanto, quando ressuscitarem dentre os mortos, nem casarão, nem se darão em casamento, mas serão como os anjos que estão nos céus.
26 O mrtvých pak, že vstávají, jste nečetli v Mojžíšově knize, jak mu u keře Bůh řekl: Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
26 E, acerca dos mortos que houverem de ressuscitar, não tendes lido no livro de Moisés como Deus lhe falou na sarça, dizendo: Eu sou o Deus de Abraão, e o Deus de Isaque, e o Deus de Jacó?
27 Není Bohem mrtvých, ale žijících. Velmi bloudíte!“
27 Ora, Deus não é de mortos, mas sim, é Deus de vivos. Por isso vós errais muito.
28 Tu přistoupil jeden z učitelů Zákona, který je uslyšel, jak se spolu dohadují. Když uviděl, že jim Ježíš dobře odpověděl, zeptal se ho: „Které přikázání je první ze všech?“
28 Aproximou-se dele um dos escribas que os tinha ouvido disputar, e sabendo que lhes tinha respondido bem, perguntou-lhe: Qual é o primeiro de todos os mandamentos?
29 Ježíš odpověděl: „První je: Slyš, Izraeli, Pán, náš Bůh, Pán jediný jest
29 E Jesus respondeu-lhe: O primeiro de todos os mandamentos é: Ouve, Israel, o Senhor nosso Deus é o único Senhor.
30 a budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly.
30 Amarás, pois, ao Senhor teu Deus de todo o teu coração, e de toda a tua alma, e de todo o teu entendimento, e de todas as tuas forças; este é o primeiro mandamento.
31 Druhé je toto: Budeš milovat svého bližního jako sebe samého. Není jiné přikázání větší než tato.“
31 E o segundo, semelhante a este, é: Amarás o teu próximo como a ti mesmo. Não há outro mandamento maior do que estes.
32 I řekl mu ten učitel Zákona: „Dobře, Učiteli, pravdivě jsi řekl, že je jediný a není jiného mimo něho
32 E o escriba lhe disse: Muito bem, Mestre, e com verdade disseste que há um só Deus, e que não há outro além dele;
33 a milovat ho z celého srdce, z celého porozumění, z celé síly a milovat bližního jako sebe je větší než všechny celopaly a oběti.“
33 E que amá-lo de todo o coração, e de todo o entendimento, e de toda a alma, e de todas as forças, e amar o próximo como a si mesmo, é mais do que todos os holocaustos e sacrifícios.
34 Když Ježíš uviděl, že odpověděl uváženě, řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ A nikdo se ho již neodvažoval zeptat.
34 E Jesus, vendo que havia respondido sabiamente, disse-lhe: Não estás longe do reino de Deus. E já ninguém ousava perguntar-lhe mais nada.
35 A když Ježíš odpověděl, začal vyučovat v chrámě: „Jak to, že učitelé Zákona říkají, že Kristus je syn Davidův?
35 E, falando Jesus, dizia, ensinando no templo: Como dizem os escribas que o Cristo é filho de Davi?
36 Sám David řekl v Duchu Svatém: Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele ⌈za podnož tvých nohou⌉.
36 O próprio Davi disse pelo Espírito Santo:O Senhor disse ao meu Senhor:Assenta-te à minha direita Até que eu ponha os teus inimigos por escabelo dos teus pés.
37 Sám David ho nazývá Pánem; jakpak je tedy jeho synem?“ A velký zástup mu rád naslouchal.
37 Pois, se Davi mesmo lhe chama Senhor, como é logo seu filho? E a grande multidão o ouvia de boa vontade.
38 Ve svém učení říkal: „Varujte se učitelů Zákona, kteří se chtějí procházet v dlouhých rouchách a ⌈být pozdravováni⌉ na tržištích
38 E, ensinando-os, dizia-lhes: Guardai-vos dos escribas, que gostam de andar com vestes compridas, e das saudações nas praças,
39 a chtějí přední sedadla v synagogách a přední místa na hostinách.
39 E das primeiras cadeiras nas sinagogas, e dos primeiros assentos nas ceias;
40 Vyjídají domy vdov a okázale se dlouho modlí; ti dostanou větší odsouzení.“
40 Que devoram as casas das viúvas, e isso com pretexto de largas orações. Estes receberão mais grave condenação.
41 [Ježíš] se posadil proti pokladnici a pozoroval, jak zástup vhazuje do pokladnice měděné mince. A mnozí bohatí vhazovali hodně.
41 E, estando Jesus assentado defronte da arca do tesouro, observava a maneira como a multidão lançava o dinheiro na arca do tesouro; e muitos ricos deitavam muito.
42 A přišla jedna chudá vdova a vhodila do ní dvě lepta, což je kvadrans.
42 Vindo, porém, uma pobre viúva, deitou duas pequenas moedas, que valiam meio centavo.
43 Přivolal své učedníky a řekl jim: „Amen, pravím vám, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří vhazovali do pokladnice.
43 E, chamando os seus discípulos, disse-lhes: Em verdade vos digo que esta pobre viúva deitou mais do que todos os que deitaram na arca do tesouro;
44 Všichni totiž dali ze svého přebytku, tato však ze svého nedostatku dala vše, co měla, celé svoje živobytí.“
44 Porque todos ali deitaram do que lhes sobejava, mas esta, da sua pobreza, deitou tudo o que tinha, todo o seu sustento.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.