Lucas 6
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARIB
1 Stalo se, že v [druhou] sobotu procházel obilím a jeho učedníci trhali a jedli klasy, které mnuli rukama.
1 E sucedeu que, num dia de sábado, passava Jesus pelas searas; e seus discípulos iam colhendo espigas e, debulhando-as com as mãos, as comiam.
2 Někteří pak z farizeů řekli: „Proč děláte, co se v sobotu [dělat] nesmí?“
2 Alguns dos fariseus, porém, perguntaram; Por que estais fazendo o que não é lícito fazer nos sábados?
3 Ježíš jim odpověděl: „Cožpak jste nečetli, co udělal David, když vyhladověl, on i ti, kdo byli s ním?
3 E Jesus, respondendo-lhes, disse: Nem ao menos tendes lido o que fez Davi quando teve fome, ele e seus companheiros?
4 Jak vešel do Božího domu a vzal chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě samotných kněží, jedl je a dal [i] těm, kdo byli s ním?“
4 Como entrou na casa de Deus, tomou os pães da proposição, dos quais não era lícito comer senão só aos sacerdotes, e deles comeu e deu também aos companheiros?
5 A říkal jim: „Syn člověka je [také] pánem soboty.“
5 Também lhes disse: O Filho do homem é Senhor do sábado.
6 Stalo se, že v jinou sobotu vstoupil do synagogy a učil. A byl tam člověk, jehož pravá ruka byla odumřelá.
6 Ainda em outro sábado entrou na sinagoga, e pôs-se a ensinar. Estava ali um homem que tinha a mão direita atrofiada.
7 Učitelé Zákona a farizeové ho pozorně sledovali, uzdravuje–li v sobotu, aby našli něco, z čeho by jej obžalovali.
7 E os escribas e os fariseus observavam-no, para ver se curaria em dia de sábado, para acharem de que o acusar.
8 On však znal jejich myšlenky. Řekl tomu muži ⌈s odumřelou rukou⌉: „Vstaň a postav se doprostřed.“ A on se zvedl a postavil se tam.
8 Mas ele, conhecendo-lhes os pensamentos, disse ao homem que tinha a mão atrofiada: Levanta-te, e fica em pé aqui no maio. E ele, levantando-se, ficou em pé.
9 Ježíš jim řekl: „Ptám se vás, zda je dovoleno v sobotu učinit dobře, nebo učinit zle -- duši zachránit, či zahubit?“
9 Disse-lhes, então, Jesus: Eu vos pergunto: É lícito no sábado fazer bem, ou fazer mal? salvar a vida, ou tirá-la?
10 Rozhlédl se po nich po všech a řekl mu: „Natáhni svou ruku.“ On to učinil a jeho ruka byla zase v pořádku.
10 E olhando para todos em redor, disse ao homem: Estende a tua mão. Ele assim o fez, e a mão lhe foi restabelecida.
11 Oni byli naplněni nepříčetností a rozmlouvali mezi sebou, co by Ježíšovi učinili.
11 Mas eles se encheram de furor; e uns com os outros conferenciam sobre o que fariam a Jesus.
12 Stalo se v těch dnech, že vyšel na horu, aby se pomodlil. A celou noc strávil v modlitbě Boží.
12 Naqueles dias retirou-se para o monte a fim de orar; e passou a noite toda em oração a Deus.
13 Když nastal den, zavolal své učedníky a vybral z nich dvanáct, které také pojmenoval apoštoly:
13 Depois do amanhecer, chamou seus discípulos, e escolheu doze dentre eles, aos quais deu também o nome de apóstolos:
14 Šimona, jemuž dal také jméno Petr, jeho bratra Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje,
14 Simão, ao qual também chamou Pedro, e André, seu irmão; Tiago e João; Filipe e Bartolomeu;
15 Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona zvaného Zélóta,
15 Mateus e Tomé; Tiago, filho de Alfeu, e Simão, chamado Zelote;
16 Judu Jakubova a Judu Iškariotského, jenž se stal zrádcem.
16 Judas, filho de Tiago; e Judas Iscariotes, que veio a ser o traidor.
17 Sestoupil s nimi dolů a na rovině se zastavil; a s ním veliký zástup jeho učedníků a veliké množství lidu z celého Judska a Jeruzaléma i od pobřeží Týru a Sidónu;
17 E Jesus, descendo com eles, parou num lugar plano, onde havia não só grande número de seus discípulos, mas também grande multidão do povo, de toda a Judéia e Jerusalém, e do litoral de Tiro e de Sidom, que tinham vindo para ouvi-lo e serem curados das suas doenças;
18 ti všichni přišli, aby ho uslyšeli a aby byli uzdraveni ze svých nemocí. I ti, kteří byli trápeni od nečistých duchů, byli uzdravováni.
18 e os que eram atormentados por espíritos imundos ficavam curados.
19 A celý zástup se ho snažil dotýkat, protože od něho vycházela moc a všechny uzdravovala.
19 E toda a multidão procurava tocar-lhe; porque saía dele poder que curava a todos.
20 A on pozdvihl oči ke svým učedníkům a říkal: „Blahoslavení jste vy chudí, neboť vaše je Boží království.
20 Então, levantando ele os olhos para os seus discípulos, dizia: Bem-aventurados vós, os pobres, porque vosso é o reino de Deus.
21 Blahoslavení jste vy, kteří nyní hladovíte, neboť budete nasyceni. Blahoslavení jste vy, kteří nyní pláčete, neboť se budete smát.
21 Bem-aventurados vós, que agora tendes fome, porque sereis fartos. Bem-aventurados vós, que agora chorais, porque haveis de rir.
22 Blahoslavení jste, když vás lidé budou nenáviděta když vás vyloučí, potupí a zavrhnou vaše jméno jako zlé kvůli Synu člověka.
22 Bem-aventurados sereis quando os homens vos odiarem, e quando vos expulsarem da sua companhia, e vos injuriarem, e rejeitarem o vosso nome como indigno, por causa do Filho do homem.
23 Radujte se v onen den a jásejte; neboť hle, hojná je vaše odměna v nebi. Vždyť totéž dělali jejich otcové prorokům.
23 Regozijai-vos nesse dia e exultai, porque eis que é grande o vosso galardão no céu; pois assim faziam os seus pais aos profetas.
24 Běda však vám bohatým, neboť již máte své potěšení.
24 Mas ai de vós que sois ricos! porque já recebestes a vossa consolação.
25 Běda vám, kteří jste nyní nasyceni, neboť budete hladovět. Běda vám, kteří se nyní smějete, neboť budete naříkat a plakat.
25 Ai de vós, os que agora estais fartos! porque tereis fome. Ai de vós, os que agora rides! porque vos lamentareis e chorareis.
26 Běda, když o vás budou všichni lidé mluvit dobře; vždyť totéž činili jejich otcové falešným prorokům.“
26 Ai de vós, quando todos os homens vos louvarem! porque assim faziam os seus pais aos falsos profetas.
27 „Ale vám, kteří slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí.
27 Mas a vós que ouvis, digo: Amai a vossos inimigos, fazei bem aos que vos odeiam,
28 Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám činí příkoří.
28 bendizei aos que vos maldizem, e orai pelos que vos caluniam.
29 Tomu, kdo tě bije do tváře, nastav i druhou a tomu, kdo ti bere plášť, neodepři ani košili.
29 Ao que te ferir numa face, oferece-lhe também a outra; e ao que te houver tirado a capa, não lhe negues também a túnica.
30 Každému, kdo tě žádá, dávej, a od toho, kdo ti bere, co je tvoje, nežádej nic nazpět.
30 Dá a todo o que te pedir; e ao que tomar o que é teu, não lho reclames.
31 Jak chcete, aby lidé činili vám, [i vy] stejně čiňte jim.
31 Assim como quereis que os homens vos façam, do mesmo modo lhes fazei vós também.
32 A jestliže milujete ty, kteří milují vás, jakou máte zásluhu? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují.
32 Se amardes aos que vos amam, que mérito há nisso? Pois também os pecadores amam aos que os amam.
33 A jestliže činíte dobře těm, kteří činí dobře vám, jakou máte zásluhu? I hříšníci dělají totéž.
33 E se fizerdes bem aos que vos fazem bem, que mérito há nisso? Também os pecadores fazem o mesmo.
34 A půjčíte–li těm, od kterých máte naději dostat to zpět, jakou máte zásluhu? I hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek.
34 E se emprestardes àqueles de quem esperais receber, que mérito há nisso? Também os pecadores emprestam aos pecadores, para receberem outro tanto.
35 Ale milujte své nepřátele a čiňte dobře, půjčujte a ⌈neočekávejte něco na oplátku⌉. A vaše odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího, protože on je dobrotivý k nevděčným i zlým.
35 Amai, porém a vossos inimigos, fazei bem e emprestai, nunca desanimado; e grande será a vossa recompensa, e sereis filhos do Altíssimo; porque ele é benigno até para com os integrantes e maus.
36 Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.“
36 Sede misericordiosos, como também vosso Pai é misericordioso.
37 „Nesuďte, ⌈a zajisté nebudete⌉ souzeni. Neodsuzujte, ⌈a zajisté nebudete⌉ odsouzeni. Promíjejte, a bude vám prominuto.
37 Não julgueis, e não sereis julgados; não condeneis, e não sereis condenados; perdoai, e sereis perdoados.
38 Dávejte, a bude vám dáno; dobrou míru, natlačenou, natřesenou, překypující vám dají do klína. Neboť ⌈jakou měrou⌉ měříte, takovou vám bude naměřeno.“
38 Dai, e ser-vos-á dado; boa medida, recalcada, sacudida e transbordando vos deitarão no regaço; porque com a mesma medida com que medis, vos medirão a vós.
39 Řekl jim také podobenství: „Může slepý vést slepého? Nespadnou oba do jámy?
39 E propôs-lhes também uma parábola: Pode porventura um cego guiar outro cego? não cairão ambos no barranco?
40 Učedník není nad učitele. Každý, kdo je dokonale připraven, bude jako jeho učitel.
40 Não é o discípulo mais do que o seu mestre; mas todo o que for bem instruído será como o seu mestre.
41 Proč hledíš na třísku v oku svého bratra, avšak trámu ve svém vlastním oku si nevšímáš?
41 Por que vês o argueiro no olho de teu irmão, e não reparas na trave que está no teu próprio olho?
42 Jak můžeš říkat svému bratru: Bratře, dovol, ať vyjmu třísku, která je ve tvém oku, a trám ve svém oku nevidíš? Pokrytče, nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak jasně uvidíš, jak vyjmout třísku, která je v oku tvého bratra.“
42 Ou como podes dizer a teu irmão: Irmão, deixa-me tirar o argueiro que está no teu olho, não vendo tu mesmo a trave que está no teu? Hipócrita! tira primeiro a trave do teu olho; e então verás bem para tirar o argueiro que está no olho de teu irmão.
43 „Přece není dobrý strom, který nese špatné ovoce, ani není špatný strom, který nese dobré ovoce.
43 Porque não há árvore boa que dê mau fruto nem tampouco árvore má que dê bom fruto.
44 Každý strom se pozná po svém ovoci. Vždyť z trní nesbírají fíky ani z trnitého keře nesklízejí hrozny.
44 Porque cada árvore se conhece pelo seu próprio fruto; pois dos espinheiros não se colhem figos, nem dos abrolhos se vindimam uvas.
45 Dobrý člověk vynáší z dobrého pokladu [svého] srdce dobré a zlý [člověk] vynáší ze zlého [pokladu svého srdce] zlé; neboť jeho ústa mluví z přebytku srdce.“
45 O homem bom, do bom tesouro do seu coração tira o bem; e o homem mau, do seu mau tesouro tira o mal; pois do que há em abundância no coração, disso fala a boca.
46 „Proč mne oslovujete Pane, Pane, a nečiníte, co říkám?
46 E por que me chamais: Senhor, Senhor, e não fazeis o que eu vos digo?
47 Každý, kdo ke mně přichází a slyší má slova a činí je -- ukáži vám, komu je podobný.
47 Todo aquele que vem a mim, e ouve as minhas palavras, e as pratica, eu vos mostrarei a quem é semelhante:
48 Je podoben člověku stavějícímu dům, který kopal ⌈do hloubky⌉ a položil základy na skále. Nastala povodeň, na ten dům se přivalila řeka, ale nemohla jím otřást, ⌈protože byl dobře postaven.⌉
48 É semelhante ao homem que, edificando uma casa, cavou, abriu profunda vala, e pôs os alicerces sobre a rocha; e vindo a enchente, bateu com ímpeto a torrente naquela casa, e não a pôde abalar, porque tinha sido bem edificada.
49 Kdo však uslyšel a neučinil tak, je podoben člověku, který postavil dům na zemi bez základů. Když se na něj přivalila řeka, ihned se zřítil; a zhroucení toho domu bylo veliké.“
49 Mas o que ouve e não pratica é semelhante a um homem que edificou uma casa sobre terra, sem alicerces, na qual bateu com ímpeto a torrente, e logo caiu; e foi grande a ruína daquela casa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.