Lucas 14
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARC
1 A stalo se, když v sobotu vešel do domu jednoho z vůdců farizeů pojíst chleba a oni ho pozorně sledovali,
1 Aconteceu, num sábado, que, entrando ele em casa de um dos principais dos fariseus para comer pão, eles o estavam observando.
2 hle, byl před ním nějaký vodnatelný člověk.
2 E eis que estava ali diante dele um certo homem hidrópico.
3 Ježíš na to zákoníkům a farizeům řekl: „Je dovoleno v sobotu uzdravit, nebo ne?“
3 E Jesus, tomando a palavra, falou aos doutores da lei e aos fariseus, dizendo: É lícito curar no sábado?
4 Oni však mlčeli. I vzal ho, uzdravil jej a propustil.
4 Eles, porém, calaram-se. E tomando- o, o curou e despediu.
5 A jim řekl: „Spadne–li někomu z vás syn nebo vůl do nádrže, nevytáhne ho hned v den sobotní?“
5 E disse-lhes: Qual será de vós o que, caindo-lhe num poço, em dia de sábado, o jumento ou o boi, o não tire logo?
6 Na to nebyli schopni odpovědět.
6 E nada lhe podiam replicar sobre isso.
7 Pozvaným, když pozoroval, jak si vybírají přední místa, pověděl podobenství:
7 E disse aos convidados uma parábola, reparando como escolhiam os primeiros assentos, dizendo-lhes:
8 „Když by tě někdo pozval na svatební hostinu, neuléhej na přední místo, aby snad nebyl pozván někdo vzácnější než ty.
8 Quando por alguém fores convidado às bodas, não te assentes no primeiro lugar, para que não aconteça que esteja convidado outro mais digno do que tu,
9 Když pak přijde ten, kdo tebe i jeho pozval, a řekne ti: Dej tomuto své místo, potom s hanbou zaujmeš poslední místo.
9 e, vindo o que te convidou a ti e a ele, te diga: Dá o lugar a este; e então, com vergonha, tenhas de tomar o derradeiro lugar.
10 Ale když jsi pozván, jdi a ulehni na poslední místo, aby ti ten, který tě pozval, až přijde, řekl: Příteli, postup dopředu. Pak budeš poctěn před všemi svými spolustolujícími.
10 Mas, quando fores convidado, vai e assenta-te no derradeiro lugar, para que, quando vier o que te convidou, te diga: Amigo, assenta-te mais para cima. Então, terás honra diante dos que estiverem contigo à mesa.
11 Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“
11 Porquanto, qualquer que a si mesmo se exaltar será humilhado, e aquele que a si mesmo se humilhar será exaltado.
12 Říkal také tomu, který ho pozval: „Když pořádáš oběd nebo večeři, nevolej své přátele ani své bratry ani své příbuzné ani bohaté sousedy, aby tě snad také nepozvali, a tak by se ti dostalo odplaty.
12 E dizia também ao que o tinha convidado: Quando deres um jantar ou uma ceia, não chames os teus amigos, nem os teus irmãos, nem os teus parentes, nem vizinhos ricos, para que não suceda que também eles te tornem a convidar, e te seja isso recompensado.
13 Ale když pořádáš hostinu, zvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé,
13 Mas, quando fizeres convite, chama os pobres, aleijados, mancos
14 a budeš blahoslavený, protože nemají, čím ti odplatit; bude ti odplaceno při zmrtvýchvstání spravedlivých.“
14 e serás bem-aventurado; porque eles não têm com que to recompensar; mas recompensado serás na ressurreição dos justos.
15 Když to uslyšel jeden ze spolustolujících, řekl mu: „Blahoslavený, kdo bude jíst chléb v Božím království.“
15 E, ouvindo isso um dos que estavam com ele à mesa, disse-lhe: Bem-aventurado o que comer pão no Reino de Deus!
16 Ježíš mu řekl: „Jeden člověk pořádal velikou večeři a pozval mnohé.
16 Porém ele lhe disse: Um certo homem fez uma grande ceia e convidou a muitos.
17 A v hodinu večeře poslal svého otroka říci pozvaným: Pojďte, protože [vše] už je připraveno.
17 E, à hora da ceia, mandou o seu servo dizer aos convidados: Vinde, que já tudo está preparado.
18 I začali se všichni stejně vymlouvat. První mu řekl: Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu.
18 E todos à uma começaram a escusar-se. Disse-lhe o primeiro: Comprei um campo e preciso ir vê-lo; rogo-te que me hajas por escusado.
19 A druhý řekl: Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu.
19 E outro disse: Comprei cinco juntas de bois e vou experimentá-los; rogo-te que me hajas por escusado.
20 A další řekl: Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.
20 E outro disse: Casei e, portanto, não posso ir.
21 Když otrok přišel, oznámil to svému pánu. Tu se hospodář rozhněval a svému otroku řekl: Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé.
21 E, voltando aquele servo, anunciou essas
22 A otrok řekl: Pane, stalo se, co jsi přikázal, a ještě je místo.
22 E disse o servo: Senhor, feito está como mandaste, e ainda há lugar.
23 A pán řekl otroku: Vyjdi na cesty a k ohradám a přinuť je vejít, aby se můj dům naplnil.
23 E disse o senhor ao servo: Sai pelos caminhos e atalhos e força-
24 Neboť vám pravím, že nikdo z těch mužů, kteří jsou pozváni, neokusí mé večeře.“
24 Porque eu vos digo que nenhum daqueles varões que foram convidados provará a minha ceia.
25 Šly s ním velké zástupy. Obrátil se a řekl jim:
25 Ora, ia com ele uma grande multidão; e, voltando-se, disse-lhe:
26 „Přichází–li někdo ke mně a nemá v nenávisti svého otce a matku, manželku a děti, bratry a sestry, ano i vlastní duši, nemůže být mým učedníkem.
26 Se alguém vier a mim e não aborrecer a seu pai, e mãe, e mulher, e filhos, e irmãos, e irmãs, e ainda também a sua própria vida, não pode ser meu discípulo.
27 Kdo jde za mnou a nenese svůj kříž, nemůže být mým učedníkem.
27 E qualquer que não levar a sua cruz e não vier após mim não pode ser meu discípulo.
28 Neboť když někdo z vás chce postavit věž, což si napřed nesedne a nepočítá náklad, má–li na dokončení stavby?
28 Pois qual de vós, querendo edificar uma torre, não se assenta primeiro a fazer as contas dos gastos,
29 Jinak by se mu všichni, kteří to vidí, začali posmívat, když by položil základ a nemohl by stavbu dokončit,
29 Para que não aconteça que, depois de haver posto os alicerces e não
30 a říkali by: Tento člověk začal stavět, ale nemohl dokončit.
30 dizendo: Este homem começou a edificar e não pôde acabar.
31 Nebo táhne–li nějaký král, aby se s jiným králem střetl ve válce, což si napřed nesedne a nerozváží, je–li schopen s deseti tisíci utkat se s tím, kdo proti němu přichází s dvaceti tisíci?
31 Ou qual é o rei que, indo à guerra a pelejar contra outro rei, não se assenta primeiro a tomar conselho sobre se com dez mil pode sair ao encontro do que vem contra ele com vinte mil?
32 Jestliže ne, pošle poselstvo, dokud je ten druhý král ještě daleko, a ptá se na podmínky míru.
32 De outra maneira, estando o outro ainda longe, manda embaixadores e pede condições de paz.
33 Tak tedy žádný z vás, kdo neopouští všechno, co mu náleží, nemůže být mým učedníkem.“
33 Assim, pois, qualquer de vós que não renuncia a tudo quanto tem não pode ser meu discípulo.
34 „Dobrá je sůl. Jestliže by však i sůl ztratila chuť, čím bude ochucena?
34 Bom é o sal, mas, se ele degenerar, com que se adubará?
35 Nehodí se ani do země ani do hnoje; vyhazují ji ven. Kdo má uši k slyšení, ať naslouchá.“
35 Nem presta para a terra, nem para o monturo; lançam-no fora. Quem tem ouvidos para ouvir, que ouça.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.