Jeremias 8
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs NAA
1 V onen čas, je Hospodinův výrok, vyberou z jejich hrobů kosti judských králů, kosti jejich knížat, kosti kněží, kosti proroků a kosti obyvatel Jeruzaléma
1 — Naquele tempo, diz o Senhor , serão tirados das sepulturas os ossos dos reis e das autoridades de Judá, os ossos dos sacerdotes e dos profetas e os ossos dos moradores de Jerusalém.
2 a rozházejí je před sluncem, před měsícem a před celým nebeským zástupem, které si zamilovali, kterým sloužili, za kterými chodili, které vyhledávali a kterým se klaněli; nebudou sebrány, nebudou pohřbeny, budou jako hnůj na povrchu země.
2 Os ossos serão espalhados ao sol, à lua e a todo o exército do céu, a quem tinham amado, a quem serviram e seguiram, a quem procuraram e diante de quem se prostraram. Não serão recolhidos, nem sepultados; serão como esterco sobre a terra.
3 Celý ostatek pozůstalých z této zlé čeledi na každém místě, kam jsem ty pozůstalé zahnal, si raději vyvolí smrt nežli život, je výrok Hospodina zástupů.
3 Todos os que restarem desta nação malvada, em todos os lugares para onde os dispersei, preferirão morrer a ficar vivos, diz o Senhor dos Exércitos.
4 Řekni jim: Toto praví Hospodin: Padnou–li lidé, nepovstanou? Jestliže se někdo odvrátí, nenavrátí se zase zpět?
4 Diga-lhes mais: Assim diz o “Quando as pessoas caem, será que não se levantam? Quando alguém se desvia do caminho, não torna a voltar?
5 Proč se tedy tento lid, Jeruzalém, odvrátil trvalým odvrácením? Drží se pevně klamu a odmítají se navrátit.
5 Por que, então, este povo de Jerusalém se afasta, em contínua rebeldia? Persiste no engano e não quer voltar.
6 Pozorně jsem naslouchal a slyšel, že nemluví správně; není nikdo, kdo by litoval svého zla a řekl: Co jsem to provedl? Každý ⌈se odvrací ke svému způsobu života,⌉ jako se kůň řítí do boje.
6 Eu escutei e ouvi, mas eles não falam o que é reto. Ninguém se arrepende da sua maldade. Ninguém pergunta: ‘O que foi que eu fiz de errado?’ Cada um se afasta e segue o seu caminho como um cavalo que arremete com ímpeto na batalha.
7 I čáp na nebi zná svůj určený čas, hrdlička, vlaštovka i jeřáb zachovávají dobu svého příletu, ale můj lid nezná Hospodinovo nařízení.
7 Até a cegonha no céu conhece as suas estações, e a rolinha, a andorinha e o grou observam o tempo da sua migração. Mas o meu povo não conhece o juízo do
8 Jak to, že říkáte: Jsme moudří, máme Hospodinův zákon? Jenže podívejte, lživé rydlo písařů ho udělalo lživým.
8 “Como vocês podem dizer: ‘Somos sábios, e a lei do Na verdade, a falsa pena dos escribas a transformou em mentira.
9 Mudrci se zastydí, zděsí se a budou polapeni. Hle, pohrdli Hospodinovým slovem, ⌈jakou to mají moudrost?⌉
9 Os sábios serão envergonhados, aterrorizados e presos. Eis que rejeitaram a palavra do Que sabedoria é essa que eles têm?
10 Proto dám jejich ženy jiným a jejich pole dobyvatelům, protože všichni od nejmenšího do největšího pro sebe hrabou nekalý zisk, od proroka až po kněze všichni podvádějí.
10 Portanto, darei as mulheres deles a outros homens, e os seus campos, a novos possuidores. Porque, desde o menor deles até o maior, cada um está entregue à ganância, e tanto o profeta como o sacerdote usam de falsidade.
11 Napravují zkázu dcery mého lidu povrchně slovy: ⌈Pokoj, pokoj,⌉ ale ⌈žádný pokoj⌉ není.
11 Curam superficialmente a ferida do meu povo, dizendo: ‘Paz, paz’; quando não há paz.
12 Styděli se, že páchali odpornou věc? Ani trochu se nestyděli, ani se hanbit neumějí. Proto padnou s padajícími; v čase svého navštívení se zapotácejí, praví Hospodin.
12 Será que eles ficaram envergonhados por cometerem abominação? Não, eles não ficaram com vergonha. Eles nem sabem o que é envergonhar-se. Portanto, cairão com os que caem; quando eu os castigar, tropeçarão”, diz o
13 ⌈Přivodím jejich konec,⌉ je Hospodinův výrok. Na révě nebudou hrozny, na fíkovníku nebudou žádné fíky, listy zvadnou, ⌈a co jsem jim dal, od nich odstoupí.⌉
13 “Eu os consumirei de todo”, diz o “Não haverá uvas na videira, nem figos na figueira, e as folhas já estão murchas. E já designei os que passarão sobre eles.”
14 Proč sedíme? Shromážděte se a pojďme do opevněných měst a zahyneme tam, protože Hospodin, náš Bůh, nás vydal záhubě a dal nám pít ⌈otrávenou vodu,⌉ protože jsme zhřešili proti Hospodinu.
14 Por que nós estamos sentados aqui? Reúnam-se! Entremos nas cidades fortificadas e pereçamos ali. Pois o já decretou a nossa morte e nos deu de beber água envenenada, porque pecamos contra o
15 Čekáme pokoj, ale ⌈dobro nepřichází,⌉ čas uzdravení, ⌈a hle, jen⌉ hrůza.
15 Espera-se a paz, e não há nada de bom; espera-se o tempo da cura, e eis o terror.
16 Od Danu je slyšet frkání jeho koní, zvukem ržání jeho hřebců se třese celá země. Přiženou se a zhltnou zemi i všechno, co ji naplňuje; města i jejich obyvatele.
16 “Desde Dã se ouve o resfolegar dos cavalos do inimigo; toda a terra treme ao som dos relinchos dos seus garanhões. Os inimigos vêm e devoram a terra e a sua abundância, a cidade e os que habitam nela.
17 Protože hle, posílám mezi vás hady, zmije, na které není zaklínadlo, a pokoušou vás, je Hospodinův výrok.
17 Porque eis que envio cobras venenosas para o meio de vocês, serpentes contra as quais não há encantamento, e que picarão vocês”, diz o
18 ⌈Nevyléčitelný je můj žal,⌉ mé srdce je zemdlené.
18 Ah! Se eu pudesse consolar-me na minha tristeza! O meu coração desfalece dentro de mim.
19 Hle, slyš! Volání dcery mého lidu o pomoc z daleké země: Cožpak Hospodin není na Sijónu? Zdalipak v něm není jeho král? Proč mě zlobili svými modlami, cizími nicotnostmi?
19 Eis a voz do clamor da filha do meu povo de terra mui remota: “Será que o não está em Sião? Não está nela o seu Rei?” “Por que vocês me provocaram à ira com as suas imagens de escultura, com os ídolos dos estrangeiros?”
20 Přešla sklizeň, pominulo léto, a my nejsme zachráněni.
20 Passou a colheita, acabou o verão, e nós não estamos salvos.
21 Jsem zlomen zkázou dcery mého lidu, truchlím, zmocnila se mě hrůza.
21 Tenho o coração partido por causa da ferida da filha do meu povo. Estou de luto; o espanto se apoderou de mim.
22 Což není balzám v Gileádu, cožpak tam není lékař? Proč jen nepřišlo uzdravení dcery mého lidu?
22 Será que não há bálsamo em Gileade? Ou não há lá médico? Por que, então, não se realizou cura da filha do meu povo?
23 ⌈Kdo dá mé hlavě vodu a mým očím zdroj slz,⌉ abych plakal ve dne i v noci nad pobitými dcery mého lidu?
23 — ausente —
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jeremias 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.