Isaías 49
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs VC
1 Poslechněte mne, ostrovy, dávejte pozor, daleké národy! Hospodin mne povolal ⌈již v lůně,⌉ od nitra mé matky připomínal mé jméno.
1 Ilhas, ouvi-me; povos de longe, prestai atenção! O Senhor chamou-me desde meu nascimento; ainda no seio de minha mãe, ele pronunciou meu nome.
2 Učinil má ústa jako ostrý meč, ukryl mne ve stínu své ruky, učinil mne zaostřeným šípem, skryl mne ve svém toulci
2 Tornou minha boca semelhante a uma espada afiada, cobriu-me com a sombra de sua mão. Fez de mim uma flecha penetrante, guardou-me na sua aljava.
3 a řekl mi: Ty jsi můj otrok, Izraeli, na němž zjevím svou slávu.
3 E disse-me: Tu és meu servo, {Israel}, em quem me rejubilarei.
4 Já jsem však řekl: Zbytečně jsem se namáhal, pro marnost a nicotnost jsem vyplýtval svou sílu, avšak mé právo je u Hospodina a má odměna u mého Boha.
4 E eu dizia a mim mesmo: Foi em vão que padeci, foi em vão que gastei minhas forças. Todavia, meu direito estava nas mãos do Senhor, e no meu Deus estava depositada a minha recompensa.
5 A nyní řekl Hospodin, který mě od lůna matky utváří za svého otroka, abych k němu navrátil Jákoba ⌈a aby pro něj byl shromážděn⌉ Izrael. Stal jsem se váženým v Hospodinových očích, můj Bůh se stal mou silou,
5 E agora o Senhor fala, ele, que me formou desde meu nascimento para ser seu Servo, para trazer-lhe de volta Jacó e reunir-lhe Israel, {porque o Senhor fez-me esta honra, e meu Deus tornou-se minha força}.
6 a řekl: Nestačí, abys byl mým otrokem k pozdvižení kmenů Jákobových a k navrácení zachovaných z Izraele, nýbrž dám tě za světlo národům, abys byl mou záchranou až na konec země.
6 Disse-me: Não basta que sejas meu servo para restaurar as tribos de Jacó e reconduzir os fugitivos de Israel; vou fazer de ti a luz das nações, para propagar minha salvação até os confins do mundo.
7 Toto praví Hospodin, vykupitel Izraele, jeho Svatý, tomu opovrženému, tomu, kterého si národ oškliví, otroku vládců: Králové tě uvidí a povstanou, i knížata, a budou se klanět kvůli Hospodinu, který je věrný, Svatému Izraele, který tě vyvolil.
7 Eis o que diz o Senhor, o Redentor, o Santo de Israel, ao objeto de desprezo dos homens e de horror das nações, ao escravo dos tiranos: diante de ti, reis se levantarão e príncipes se prostrarão, por causa do Senhor que é fiel, e do Santo de Israel que te elegeu.
8 Toto praví Hospodin: Odpovím ti v čase přízně a pomůžu ti ve dni záchrany, budu tě opatrovat a dám tě za smlouvu lidu, abys pozdvihl zemi a znovu přidělil opuštěná dědictví,
8 Eis o que diz o Senhor: no tempo da graça eu te atenderei, no dia da salvação eu te socorrerei, {Eu te formei e designei para fazer a aliança com os povos}, para restaurar o país e distribuir as heranças devastadas,
9 abys řekl vězňům: Vyjděte, a těm, kteří jsou v temnotě: Ukažte se. Budou se pást podél cest a na všech holých návrších bude jejich pastva.
9 para dizer aos prisioneiros: Saí! E àqueles que mergulham nas trevas: Vinde à luz! Ao longo de todo o trajeto terão o que comer. Sobre todas as dunas encontrarão seu alimento.
10 Nebudou hladovět ani žíznit, nebude je ubíjet žhavý vítr ani slunce, protože je povede ten, kdo s nimi má soucit, a pomalu je povede ke zřídlům vod.
10 Não sentirão fome nem sede; o vento quente e o sol não os castigarão, porque aquele que tem piedade deles os guiará e os conduzirá às fontes.
11 Všechny své hory proměním v cestu a mé silnice budou vyvýšeny.
11 Tornar-lhes-ei acessíveis todas as montanhas, e caminhos atingirão as alturas.
12 Hle, tito přijdou zdaleka, hle, tito od severu a od západu, a tito ze země Siním.
12 Ei-los que vêm de longe, ei-los do norte e do poente, e outros da terra dos sienitas.
13 ⌈Výskejte, nebesa,⌉ jásej, země, hory, propukněte v radostný křik, protože Hospodin potěšil svůj lid a nad svými zkroušenými se slituje.
13 Cantai, ó céus; terra, exulta de alegria; montanhas, prorrompei em aclamações! Porque o Senhor consolou seu povo, comoveu-se e teve piedade dos seus na aflição.
14 Ale Sijón říkal: Hospodin mě opustil, Panovník na mne zapomněl.
14 Sião dizia: O Senhor abandonou-me, o Senhor esqueceu-me.
15 Cožpak může žena zapomenout na své miminko a nesmilovat se nad synem svého lůna? I když ony mohou zapomenout, já však na tebe nezapomenu.
15 Pode uma mulher esquecer-se daquele que amamenta? Não ter ternura pelo fruto de suas entranhas? E mesmo que ela o esquecesse, eu não te esqueceria nunca.
16 Hle, vyryl jsem si tě do dlaní: tvé hradby jsou ustavičně přede mnou.
16 Eis que estás gravada na palma de minhas mãos, tenho sempre sob os olhos tuas muralhas.
17 Tvoji synové už pospíchají zpět, ti, kdo tě bořili a pustošili, od tebe odejdou.
17 Acorrem já aqueles que vão reconstruir-te, enquanto teus destruidores e devastadores fogem.
18 ⌈Rozhlédni se kolem a viz: Ti všichni se shromáždili a přišli k tobě.⌉ ⌈Jakože jsem živ,⌉ je Hospodinův výrok, všechny si je oblékneš jako ozdobu a přivážeš si je jako nevěsta.
18 Lança o olhar à volta e vê: reúnem-se todos e vêm a ti. Por minha vida, diz o Senhor, de gala te revestirás, como uma noiva te cingirás.
19 Neboť tvé trosky, zpustošená místa a tvá pobořená země teď budou těsné pro množství obyvatel. A ti, kteří tě požírali, se vzdálí.
19 Teus bairros em ruína e devastados, teu território saqueado serão demasiado estreitos para teus habitantes, após a partida daqueles que se aproveitavam de ti.
20 Synové tvé bezdětnosti ti ještě budou říkat: To místo je mi těsné, přidej mi, abych se usídlil.
20 Teus ouvidos ouvirão ainda de teus filhos, que julgavas perdidos: O espaço é estreito demais para mim; dê-me espaço para que eu me instale!
21 V srdci si řekneš: Kdo mi tyto děti porodil? Vždyť jsem byla bezdětná a neplodná, vystěhovaná a zapuzená. A kdo je vychoval? Hle, já jsem zůstala samotná. Odkud jsou tito?
21 Então dirás a ti mesma: Quem me gerou estes filhos? Não tinha filhos, era estéril: Quem os criou? Eis que eu estava desamparada e só: De onde vieram eles?
22 Toto praví Panovník Hospodin: Hle, pozdvihnu ruku k národům a pozvednu korouhev k lidem. A v náruči přinesou tvé syny a tvé dcery budou neseny na ramenou.
22 Eis o que diz o Senhor Deus: com a mão vou fazer sinal às nações, e levantar meu estandarte para alertar os povos. Trarão teus filhos na dobra de seu manto, e em seus ombros carregarão tuas filhas.
23 Králové budou tvými vychovateli a jejich kněžny tvými kojnými; budou se ti klanět tváří k zemi a prach tvých nohou budou lízat. I poznáš, že já jsem Hospodin, takže nebudou zahanbeni ti, kdo na mne očekávají.
23 Reis serão teus aios: prostrados diante de ti, a face contra a terra, lamberão a poeira de teus pés. Saberás então que eu sou o Senhor, e que não serão confundidos os que contam comigo.
24 Cožpak lze vzít hrdinovi lup, či ⌈násilníkovi vychvátit zajatce?⌉
24 Acaso tirar-se-á a presa ao forte? Ou o que for tomado por um robusto guerreiro escapar-lhe-á das mãos?
25 Avšak toto praví Hospodin: I zajatec bude vzat hrdinovi a lup bude vychvácen násilníkovi. Tvému odpůrci budu já odporovat a tvé syny já zachráním.
25 Eis o que diz o Senhor: sim, a presa do bravo lhe será retirada, a presa do robusto guerreiro lhe escapará; sustentarei tua causa contra teu adversário, libertarei eu mesmo teus filhos.
26 Tvé utiskovatele nakrmím jejich vlastním masem a opijí se vlastní krví jako sladkým vínem, a pozná veškeré tělo, ⌈že já jsem Hospodin, tvůj zachránce a vykupitel, Mocný Jákobův.⌉
26 Farei teus opressores comerem sua própria carne, embriagar-se-ão com seu próprio sangue, como se fosse vinho. E toda criatura saberá que sou eu o Senhor, teu Salvador, teu Redentor, o Poderoso de Jacó.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Isaías 49, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.