Isaías 42
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARIB
1 Hle, můj otrok, kterého budu ⌈pevně držet,⌉ můj vyvolený, jehož si má duše oblíbila. Vložil jsem na něj svého Ducha, a přinese právo národům.
1 Eis aqui o meu servo, a quem sustenho; o meu escolhido, em quem se compraz a minha alma; pus o meu espírito sobre ele. ele trará justiça às nações.
2 Nebude křičet ani se pozdvihovat ani nebude venku slyšet jeho hlas.
2 Não clamará, não se exaltará, nem fará ouvir a sua voz na rua.
3 Nalomenou třtinu nezlomí a hasnoucí knot neuhasí, ⌈bude vynášet pravdivý soud.⌉
3 A cana trilhada, não a quebrará, nem apagará o pavio que fumega; em verdade trará a justiça;
4 Nezemdlí ani se nenalomí, dokud neustanoví v zemi právo. I ostrovy budou očekávat na jeho zákon.
4 não faltará nem será quebrantado, até que ponha na terra a justiça; e as ilhas aguardarão a sua lei.
5 Toto praví Bůh, Hospodin, jenž stvořil nebesa a roztahuje je, rozprostírá zemi i to, co na ní vzchází, který dává dech lidu na ní a ducha těm, kdo po ní chodí:
5 Assim diz Deus, o Senhor, que criou os céus e os desenrolou, e estendeu a terra e o que dela procede; que dá a respiração ao povo que nela está, e o espírito aos que andam nela.
6 Já, Hospodin, jsem tě povolal ve spravedlnosti a uchopím tě za ruku. ⌈Budu tě opatrovat⌉ a dám tě za smlouvu lidu a za světlo národů,
6 Eu o Senhor te chamei em justiça; tomei-te pela mão, e te guardei; e te dei por pacto ao povo, e para luz das nações;
7 abys otevřel oči slepé a vyvedl z vězení vězně -- ⌈z žaláře ty, kdo pobývají v temnotě.⌉
7 para abrir os olhos dos cegos, para tirar da prisão os presos, e do cárcere os que jazem em trevas.
8 Já jsem Hospodin, to je mé jméno, a svou slávu jinému nedám, ani svou chválu modlám.
8 Eu sou o Senhor; este é o meu nome; a minha glória, pois, a outrem não a darei, nem o meu louvor às imagens esculpidas.
9 Ty první věci -- hle -- přišly. A nové oznamuji: Dříve než budou vzcházet, ohlásím je vám.
9 Eis que as primeiras coisas já se realizaram, e novas coisas eu vos anuncio; antes que venham à luz, vo-las faço ouvir.
10 Zpívejte Hospodinu píseň novou, pějte jeho chválu od končin země, vy, kdo se vydáváte na moře, i všechno, co je v něm, ostrovy i jejich obyvatelé!
10 Cantai ao Senhor um cântico novo, e o seu louvor desde a extremidade da terra, vós, os que navegais pelo mar, e tudo quanto há nele, vós ilhas, e os vossos habitantes.
11 Ať pozdvihne svůj hlas pustina i její města, dvory, v nichž pobývá Kédar. Ať výskají obyvatelé Sély, ať pokřikují z vrchu hor,
11 Alcem a voz o deserto e as suas cidades, com as aldeias que Quedar habita; exultem os que habitam nos penhascos, e clamem do cume dos montes.
12 ať přiznají Hospodinu slávu a ať oznamují na ostrovech jeho chválu!
12 Dêem glória ao Senhor, e anunciem nas ilhas o seu louvor.
13 Hospodin vyjde jako hrdina, ⌈jako bojovník vzbudí svou horlivost.⌉ Rozkřikne se, ano, spustí válečný pokřik, ukáže převahu nad svými nepřáteli.
13 O Senhor sai como um valente, como homem de guerra desperta o zelo; clamará, e fará grande ruído, e mostrar-se-á valente contra os seus inimigos.
14 Odedávna jsem mlčel. Budu dále hluchý, budu se ovládat? Jako rodička budu vzdychat, supět a lapat po dechu!
14 Por muito tempo me calei; estive em silêncio, e me contive; mas agora darei gritos como a que está de parto, arfando e arquejando.
15 Vysuším hory i návrší a všechna jejich zeleň uschne. Řeky proměním v ostrovy a jezera nechám vyschnout.
15 Os montes e outeiros tornarei em deserto, e toda a sua erva farei secar; e tornarei os rios em ilhas, e secarei as lagoas.
16 Povedu slepé cestou, kterou neznali, dám jim kráčet stezkami, které neznali. Temnotu před nimi proměním ve světlo a ⌈hrbolatá místa v rovinu.⌉ Toto jsou věci, které učiním a kterých nezanechám.
16 E guiarei os cegos por um caminho que não conhecem; fá-los-ei caminhar por veredas que não têm conhecido; tornarei as trevas em luz perante eles, e aplanados os caminhos escabrosos. Estas coisas lhes farei; e não os desampararei.
17 Stáhnou se nazpět a budou zcela zahanbeni ti, kdo spoléhají na tesané modly, kteří říkají litým modlám: Vy jste naši bohové!
17 Tornados para trás e cobertos de vergonha serão os que confiam em imagens esculpidas, que dizem às imagens de fundição: Vós sois nossos deuses.
18 Hluší, slyšte a slepí, pohleďte ⌈a vizte!⌉
18 Surdos, ouvi; e vós, cegos, olhai, para que possais ver.
19 Kdo je slepý, ne–li můj otrok, a hluchý tak jako můj posel, kterého posílám? Kdo je slepý jako ten, ⌈za něhož jsem zaplatil,⌉ a slepý jako Hospodinův otrok?
19 Quem é cego, senão o meu servo, ou surdo como o meu mensageiro, que envio? e quem é cego como o meu dedicado, e cego como o servo do Senhor?
20 Je vidět mnohé, ale nevěnuješ ničemu pozornost, uši jsou otevřené, ale neslyší.
20 Tu vês muitas coisas, mas não as guardas; ainda que ele tenha os ouvidos abertos, nada ouve.
21 Kvůli jeho spravedlnosti se Hospodinu zalíbilo učinit zákon významným a zvelebit ho.
21 Foi do agrado do Senhor, por amor da sua justiça, engrandecer a lei e torná-la gloriosa.
22 Ale toto je lid oloupený a popleněný. Všichni jsou polapeni v jamách, ukryti v žalářích. Stali se kořistí a není, kdo by vysvobodil, stali se lupem, a není, kdo by řekl: Navrať!
22 Mas este é um povo roubado e saqueado; todos estão enlaçados em cavernas, e escondidos nas casas dos cárceres; são postos por presa, e ninguém há que os livre; por despojo, e ninguém diz: Restitui.
23 ⌈Kdo z vás tomu bude naslouchat? Kdo bude⌉ věnovat pozornost, aby slyšel, ⌈co bude potom?⌉
23 Quem há entre vós que a isso dará ouvidos? que atenderá e ouvirá doravante?
24 Kdo vydal Jákoba k plenění a Izraele lupičům? Což to nebyl Hospodin? Ten, proti němuž jsme zhřešili? A po jehož cestách chodit nechtěli a jehož zákon neposlouchali?
24 Quem entregou Jacó por despojo, e Israel aos roubadores? porventura não foi o Senhor, aquele contra quem pecamos, e em cujos caminhos eles não queriam andar, e cuja lei não queriam observar?
25 A tak na něj vylil žár svého hněvu a sílu boje, který ho spaloval ze všech stran, ale nepoznal to, vzplanul proti němu, ale nevzal si to k srdci.
25 Pelo que o Senhor derramou sobre Israel a indignação da sua ira, e a violência da guerra; isso lhe ateou fogo ao redor; contudo ele não o percebeu; e o queimou; contudo ele não se compenetrou disso.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Isaías 42, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.