Isaías 10
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARIB
1 Běda těm, kdo vydávají zlá ustanovení, a těm, kdo předpisují trápení,
1 Ai dos que decretam leis injustas, e dos escrivães que escrevem perversidades;
2 aby převraceli právní nárok chudých a uchvacovali právo nuzných mého lidu, aby se vdovy staly jejich kořistí a aby oloupili sirotky.
2 para privarem da justiça os necessitados, e arrebatarem o direito aos aflitos do meu povo; para despojarem as viúvas e roubarem os órfãos!
3 Co uděláte v den navštívení a ve zkáze, jež přijde zdaleka? Ke komu utečete pro pomoc a kde zanecháte svou slávu?
3 Mas que fareis vós no dia da visitação, e na desolação, que há de vir de longe? a quem recorrereis para obter socorro, e onde deixareis a vossa riqueza?
4 Nezbyde než se sehnout jako zajatci nebo padnout jako zabití. Ani v tom všem se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka bude stále vztažená.
4 Nada mais resta senão curvar-vos entre os presos, ou cair entre os mortos. Com tudo isso não se apartou a sua ira, mas ainda está estendida a sua mão.
5 Běda Asýrii, metle mého hněvu. Hůl, jež je v jejích rukou, je mé rozhořčení.
5 Ai da Assíria, a vara da minha ira, porque a minha indignação é como bordão nas suas mãos.
6 Pošlu ji do národa bezbožného a přikáži jí, aby lid, proti němuž plane má zuřivost, zcela vyplenila a vyloupila, aby ho určila k pošlapání jako hlínu na ulicích.
6 Eu a envio contra uma nação ímpia; e contra o povo do meu furor lhe dou ordem, para tomar o despojo, para arrebatar a presa, e para os pisar aos pés, como a lama das ruas.
7 Ale ona si to tak nepředstavuje a její srdce to tak nezamýšlí, protože v jejím srdci je úmysl vyhladit a vytnout nemálo národů.
7 Todavia ela não entende assim, nem o seu coração assim o imagina; antes no seu coração intenta destruir e desarraigar não poucas nações.
8 Vždyť si říká: Což nejsou moji velitelé zároveň králi?
8 Pois diz: Não são meus príncipes todos eles reis?
9 Což není Kalné jako Karkemíš? Zdalipak není Chamát jako Arpád? Zdalipak není Samaří jako Damašek?
9 Não é Calnó como Carquêmis? não é Hamate como Arpade? e Samária como Damasco?
10 Tak jako má ruka dopadla na království nicotnosti -- a jejich modly byly nad jeruzalémské i nad samařské --
10 Do mesmo modo que a minha mão alcançou os reinos dos ídolos, ainda que as suas imagens esculpidas eram melhores do que as de Jerusalém e de Samária.
11 cožpak nenaložím s Jeruzalémem a s jeho modlářskými zpodobeninami tak, jak jsem naložil se Samařím a s jeho nicotnostmi?
11 como fiz a Samária e aos seus ídolos, não o farei igualmente a Jerusalém e aos seus ídolos?
12 A stane se, když Panovník dokončí celé svoje dílo na hoře Sijón a v Jeruzalémě, že si řekne: navštívím ovoce velikášství srdce asyrského krále a pýchu jeho hrdých očí,
12 Por isso acontecerá que, havendo o Senhor acabado toda a sua obra no monte Sião e em Jerusalém, então castigará o rei da Assíria pela arrogância do seu coração e a pomba da altivez dos seus olhos.
13 protože si řekl: Vykonal jsem to ⌈svou mocnou rukou⌉ a svou moudrostí, protože jsem rozumný. Odstranil jsem hranice národů a vyplenil jsem jejich poklady, jako silák jsem strhl jejich vládce.
13 Porquanto diz ele: Com a força da minha mão o fiz, e com a minha sabedoria, porque sou entendido; eu removi os limites dos povos, e roubei os seus tesouros, e como valente abati os que se sentavam sobre tronos.
14 Má ruka nalezla majetek národů jako hnízdo a jako se sbírají opuštěná vejce, tak jsem já sebral celou tuto zemi. Nebyl, kdo by máchnul křídlem nebo otevřel zobák či zapištěl.
14 E achou a minha mão as riquezas dos povos como a um ninho; e como se ajuntam os ovos abandonados, assim eu ajuntei toda a terra; e não houve quem movesse a asa, ou abrisse a boca, ou chilreasse.
15 Což se sekera vychloubá nad toho, kdo s ní seká? Cožpak se pila vytahuje nad toho, kdo jí řeže? Jako kdyby metla mávala tím, kdo ji zvedá, jako kdyby ⌈se hůl vyzdvihovala, že není dřevěná.⌉
15 Porventura gloriar-se-á o machado contra o que corta com ele? ou se engrandecerá a serra contra o que a maneja? como se a vara movesse o que a levanta, ou o bordão levantasse aquele que não é pau!
16 Proto Panovník, Hospodin zástupů, pošle úbytě na jeho vykrmené a pod jeho slávou zažehne plamen jako plamen ohně.
16 Pelo que o Senhor Deus dos exércitos fará definhar os que entre eles são gordos, e debaixo da sua glória ateará um incêndio, como incêndio de fogo.
17 Světlo Izraele se stane ohněm a jeho Svatý plamenem. V jednom dni zapálí a stráví jeho bodláčí i jeho trní
17 A Luz de Israel virá a ser um fogo e o seu Santo uma labareda, que num só dia abrasará e consumirá os seus espinheiros e as suas sarças.
18 a dočista zničí slávu jeho lesa a ovocného sadu. Bude to, jako když potácejícímu se ubývá sil.
18 Também consumirá a glória da sua floresta, e do seu campo fértil, desde a alma até o corpo; e será como quando um doente vai definhando.
19 Zbylých stromů jeho lesa bude jen tolik, že je sepíše i chlapec.
19 E o resto das árvores da sua floresta será tão pouco que um menino as poderá contar.
20 ⌈I stane se v onen den,⌉ že ostatek Izraele -- ti z domu Jákobova, ⌈kteří vyváznou⌉ -- už dále nebude spoléhat na toho, kdo ho bije, ale opravdu bude spoléhat na Hospodina, Svatého Izraele.
20 E acontecerá naquele dia que o resto de Israel, e os que tiverem escapado da casa de Jacó, nunca mais se estribarão sobre aquele que os feriu; antes se estribarão lealmente sobre o Senhor, o Santo de Israel.
21 ⌈Ostatek se navrátí,⌉ ostatek Jákoba, k mocnému Bohu.
21 Um resto voltará; sim, o resto de Jacó voltará para o Deus forte.
22 Vždyť i kdyby bylo tvého lidu, Izraeli, jako písku v moři, jen ostatek z nich se navrátí. Je rozhodnuto o záhubě, která s sebou přivalí spravedlnost.
22 Porque ainda que o teu povo, ó Israel, seja como a areia do mar, só um resto dele voltará. Uma destruição está determinada, trasbordando de justiça.
23 Ano, konec, o němž je rozhodnuto, učiní Panovník, Hospodin zástupů, v celé této zemi.
23 Pois uma destruição, e essa já determinada, o Senhor Deus dos exércitos executará no meio de toda esta terra.
24 Proto praví Panovník, Hospodin zástupů, toto: Můj lide, který bydlíš na Sijónu, neboj se Asýrie, která tě bije metlou a zvedá na tebe hůl ⌈tak jako⌉ Egypt.
24 Pelo que assim diz o Senhor Deus dos exércitos: ó povo meu, que habitas em Sião, não temas a Assíria, quando te ferir com a vara, e contra ti levantar o seu bordão a maneira dos egípcios;
25 Protože ještě velmi krátce a mé rozhořčení pomine a můj hněv bude k jejich zničení.
25 porque daqui a bem pouco se cumprirá a minha indignação, e a minha ira servirá para os consumir.
26 Hospodin zástupů bude proti němu podněcovat bič, jako při porážce Midjánu u skály Oréb, a jeho hůl bude nad mořem a pozdvihne ji tak jako v Egyptě.
26 E o Senhor dos exércitos suscitará contra ela um flagelo, como a matança de Midiã junto à rocha de Orebe; e a sua vara se estenderá sobre o mar, e ele a levantará como no Egito.
27 I stane se v onen den, že bude odstraněno jeho břemeno ze tvých ramen a jeho jho ze tvé šíje. Jho se bude ⌈lámat pro tučnost.⌉
27 E naquele dia a sua carga será tirada do teu ombro, e o seu jugo do teu pescoço; e o jugo será quebrado por causa da gordura.
28 Přišel k Ajátu, prošel Migrónem, v Mikmásu uloží svou zbroj.
28 Os assírios já chegaram a Aiate, passaram por Migrom; em Micmás deixam depositada a sua bagagem;
29 Prošli průsmykem: Nocleh budeme mít v Gebě. Ráma se třásla, Saulova Gibea utekla.
29 já atravessaram o desfiladeiro, já se alojam em Geba; Ramá treme, Gibeá de Saul já fugiu.
30 ⌈Rozezni svůj hlas,⌉ dcero Galímu, pozorně naslouchej, Lajšo, ubohý Anatóte!
30 Clama com alta voz, ó filha de Galim! Ouve, ó Laís! Responde-lhe, ó Anatote!
31 Madména se rozprchla, obyvatelé gebímští hledají bezpečí.
31 Já se foi Madmena; os moradores de Gebim procuram refúgio.
32 Ještě ten den se zastaví v Nóbu. Rukou pohrozí hoře dcery sijónské, návrší Jeruzaléma.
32 Hoje mesmo parará em Nobe; sacudirá o punho contra o monte da filha de Sião, o outeiro de Jerusalém.
33 Hle, Panovník, Hospodin zástupů, s děsivou mocí klestí ratolesti: Ty vysoko vzrostlé jsou pokáceny, i ty nejvyšší budou sníženy.
33 Eis que o Senhor Deus dos exércitos cortará os ramos com violência; e os de alta estatura serão cortados, e os elevados serão abatidos.
34 Proklestí houštinu toho lesa sekerou a Libanon ⌈se vznešeným stromovím⌉ padne.
34 E cortará com o ferro o emaranhado da floresta, e o Líbano cairá pela mão de um poderoso.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Isaías 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.