Habacuque 3
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs NAA
1 Modlitba proroka Abakuka na šigjonót.
1 Oração do profeta Habacuque sob a forma de canto.
2 Hospodine, slyšel jsem zprávu o tobě; bojím se, Hospodine, o tvé dílo. Obnov jej v těchto letech, dej ho poznat v těchto letech; v nepokoji pamatuj na slitování.
2 Senhor , tenho ouvido a tua fama, e me sinto alarmado. Aviva a tua obra, ó no decorrer dos anos, e, no decurso dos anos, faze-a conhecida. Na tua ira, lembra-te da misericórdia.
3 Bůh přichází z Témanu, Svatý z hory Páranu. Sela. Jeho nádhera přikryla nebesa, jeho chvála naplnila zemi.
3 Deus vem de Temã, o Santo vem do monte Parã. A sua glória cobre os céus, e a terra se enche do seu louvor.
4 Jeho zář je jako svítání, ⌈paprsky šlehají z jeho ruky,⌉ tam ⌈se skrývá jeho síla.⌉
4 O seu resplendor é como a luz, e raios brilham da sua mão; o seu poder se esconde ali.
5 Před ním jde mor, v jeho stopách táhne nákaza.
5 Adiante dele vai a peste, e a pestilência segue os seus passos.
6 Zůstane stát a zatřese zemí, pohlédne a ⌈národy se chvějí;⌉ odvěká pohoří se tříští, dávná návrší klesají, ⌈jde dávnou cestou.⌉
6 Ele para e faz a terra tremer; olha e sacode as nações. Esmigalham-se os montes primitivos; as colinas antigas se abatem. Os caminhos de Deus são eternos.
7 ⌈Vidím, že stany Kúšanců jsou vystaveny zkáze,⌉ stanové plachty v midjánské zemi se třesou.
7 Vejo as tendas de Cusã em aflição; os acampamentos da terra de Midiã tremem.
8 ⌈Cožpak proti řekám, Hospodine,⌉ zdali proti řekám plane tvůj hněv, zdali proti moři tvé rozhořčení, že jedeš na svých koních, na svých vítězných vozech?
8 Acaso é contra os rios, Senhor , que estás irado? É contra os ribeiros a tua ira ou contra o mar, o teu furor, já que andas montado nos teus cavalos, nos teus carros de vitória?
9 Holý a připravený je tvůj luk. ⌈Vysíláš své šípy.⌉ Sela. Řekami rozděluješ zemi.
9 Preparas o teu arco; a tua aljava está cheia de flechas. Tu fendes a terra com rios.
10 Hory tě zahlédnou a svíjejí se, příval vody se valí, hlubina vydala svůj hlas, vysoko zvedá své ruce.
10 Os montes te veem e se contorcem; torrentes de água passam. As profundezas do mar fazem ouvir a sua voz e levantam bem alto as suas mãos.
11 Slunce i měsíc ⌈vejdou do svého obydlí,⌉ odejdou v jasu tvých šípů, v záři tvého blýskavého kopí.
11 O sol e a lua param nas suas moradas, ao resplandecer a luz das tuas flechas sibilantes, ao fulgor do relâmpago da tua lança.
12 S rozhořčením projdeš zemi, v hněvu pošlapeš národy.
12 Na tua indignação, marchas pela terra; na tua ira, pisas as nações.
13 Vyjdeš k záchraně svého lidu, k záchraně svého pomazaného; srazíš hlavu z ničemova domu, obnažíš ho od ⌈paty až k šíji.⌉ Sela.
13 Tu sais para salvar o teu povo, para salvar o teu ungido. Feres o chefe da casa dos ímpios, deixando-o descoberto dos pés à cabeça.
14 Jeho vlastními šípy probodneš hlavu jeho knížat, kteří se ženou jako bouře, aby nás rozptýlili, jásají, jako by chtěli pohltit chudého v skrýši.
14 Traspassas a cabeça dos guerreiros do inimigo com as suas próprias lanças, os quais, como tempestade, avançam para me destruir; alegram-se, como se estivessem para devorar o pobre em segredo.
15 Svými koňmi šlapeš po moři, množství bouřících vod.
15 Marchas com os teus cavalos pelo mar, pela massa de grandes águas.
16 Zaslechl jsem to a mé nitro se chvělo, ⌈když jsem to uslyšel,⌉ mé rty se třásly, hniloba vešla do mých kostí. Třesu se, ⌈tam kde stojím,⌉ ⌈protože musím čekat do dne soužení, kdy přitáhne národ, jenž na nás vtrhne.⌉
16 Ouvi isso, e o meu íntimo se comoveu; os meus lábios tremeram ao ouvir a sua voz. A podridão entrou nos meus ossos, e os meus joelhos vacilaram, pois, em silêncio, devo esperar o dia da angústia, que virá contra o povo que nos ataca.
17 I kdyby fíkovník nerozkvetl a na révě nebyla úroda, selhal výnos olivy a pole nevydala potravu, z ohrady zmizel brav a ve stájích nebyl skot,
17 Ainda que a figueira não floresça, nem haja fruto na videira; ainda que a colheita da oliveira decepcione, e os campos não produzam mantimento; ainda que as ovelhas desapareçam do aprisco, e nos currais não haja mais gado,
18 já se budu radovat v Hospodinu, budu jásat v Bohu, který ⌈mě zachraňuje.⌉
18 mesmo assim eu me alegro no e exulto no Deus da minha salvação.
19 ⌈Panovník Hospodin⌉ je ⌈má síla,⌉ činí mé nohy podobné laním, dává mi kráčet po návrších. Pro vedoucího chval na strunné nástroje.
19 O Senhor Deus é a minha fortaleza. Ele dá aos meus pés a ligeireza das corças, e me faz andar nas minhas alturas. Ao mestre de canto. Para instrumentos de cordas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Habacuque 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.