Atos 22

CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 „Muži bratři a otcové, poslyšte nyní mou obhajobupřed vámi.“
1 Irmãos e pais, ouvi a minha defesa, que agora faço perante vós.
2 Když uslyšeli, že k nim mluví hebrejským jazykem, ještě více se ztišili. I řekl:
2 Ora, quando ouviram que lhes falava em língua hebraica, guardaram ainda maior silêncio. E ele prosseguiu:
3 „Já jsem Žid narozený v Tarsu v Kilikii, avšak vychovaný v tomto městě. U nohou Gamalielových jsem byl přesně vyučen otcovskému zákonu ⌈a horlil jsem⌉ pro Boha jako dnes vy všichni.
3 Eu sou judeu, nascido em Tarso da Cilícia, mas criado nesta cidade, instruído aos pés de Gamaliel, conforme a precisão da lei de nossos pais, sendo zeloso para com Deus, assim como o sois todos vós no dia de hoje.
4 A pronásledoval jsem tu Cestu až na smrt; muže i ženy jsem spoutával a dával do vězení,
4 E persegui este Caminho até a morte, algemando e metendo em prisões tanto a homens como a mulheres,
5 jak mi může dosvědčit i velekněz a ⌈všichni starší⌉. Od nich jsem přijal dopisy pro bratry a šel jsem do Damašku, abych také ty, kteří byli tam, přivedl spoutané do Jeruzaléma k potrestání.
5 do que também o sumo sacerdote me é testemunha, e assim todo o conselho dos anciãos; e, tendo recebido destes cartas para os irmãos, seguia para Damasco, com o fim de trazer algemados a Jerusalém aqueles que ali estivessem, para que fossem castigados.
6 Stalo se mi však, když jsem byl na cestě a blížil se k Damašku, že kolem poledne mě náhle ozářilo velmi jasné světlo z nebe.
6 Aconteceu, porém, que, quando caminhava e ia chegando perto de Damasco, pelo meio-dia, de repente, do céu brilhou-me ao redor uma grande luz.
7 Padl jsem na zem a uslyšel jsem hlas, který mi pravil: Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?
7 Caí por terra e ouvi uma voz que me dizia: Saulo, Saulo, por que me persegues?
8 Já jsem odpověděl: Kdo jsi, Pane? Řekl mi: Já jsem Ježíš Nazaretský, kterého ty pronásleduješ.
8 Eu respondi: Quem és tu, Senhor? Disse-me: Eu sou Jesus, o nazareno, a quem tu persegues.
9 Ti, kdo byli se mnou, uviděli sice světlo [a ulekli se], ale neslyšeli hlas toho, který ke mně mluvil.
9 E os que estavam comigo viram, em verdade, a luz, mas não entenderam a voz daquele que falava comigo.
10 Řekl jsem: Co mám učinit, Pane? Pán mi řekl: Vstaň a jdi do Damašku, a tam ti bude řečeno všechno, co ti je nařízeno učinit.
10 Então perguntei: Senhor que farei? E o Senhor me disse: Levanta-te, e vai a Damasco, onde se te dirá tudo o que te é ordenado fazer.
11 Protože jsem od jasu toho světla neviděl, vedli mě moji průvodci za ruku a tak jsem přišel do Damašku.
11 Como eu nada visse por causa do esplendor daquela luz, guiado pela mão dos que estavam comigo cheguei a Damasco.
12 Nějaký Ananiáš, zbožný muž podle Zákona, mající dobré svědectví od všech ⌈tam bydlících Židů⌉,
12 Um certo Ananias, varão piedoso conforme a lei, que tinha bom testemunho de todos os judeus que ali moravam,
13 přišel za mnou, postavil se přede mě a řekl mi: Bratře Saule, prohlédni. A já jsem v tu chvíli ⌈na něho pohlédl⌉.
13 vindo ter comigo, de pé ao meu lado, disse-me: Saulo, irmão, recobra a vista. Naquela mesma hora, recobrando a vista, eu o vi.
14 On řekl: Bůh našich otců si tě vyvolil, abys poznal jeho vůli, uviděl jeho Spravedlivého a uslyšel hlas z jeho úst,
14 Disse ele: O Deus de nossos pais de antemão te designou para conhecer a sua vontade, ver o Justo, e ouvir a voz da sua boca.
15 neboť mu budeš přede všemi lidmi svědkem toho, co jsi viděl a slyšel.
15 Porque hás de ser sua testemunha para com todos os homens do que tens visto e ouvido.
16 A proč nyní váháš? Vstaň, dej se pokřtít a smyj své hříchy vzývaje jeho jméno.“
16 Agora por que te demoras? Levanta-te, batiza-te e lava os teus pecados, invocando o seu nome.
17 „Stalo se mi, když jsem se vrátil do Jeruzaléma a modlil se v chrámě, že jsem se ocitl ve vytržení.
17 Aconteceu que, tendo eu voltado para Jerusalém, enquanto orava no templo, achei-me em êxtase,
18 Spatřil jsem Ježíše, jak mi říká: Pospěš si a vyjdi rychle z Jeruzaléma, protože nepřijmou tvé svědectví o mně.
18 e vi aquele que me dizia: Apressa-te e sai logo de Jerusalém; porque não receberão o teu testemunho acerca de mim.
19 A já jsem řekl: Pane, oni vědí, že já jsem dával věznit a bičovat v synagogách ty, kdo v tebe věří.
19 Disse eu: Senhor, eles bem sabem que eu encarcerava e açoitava pelas sinagogas os que criam em ti.
20 Když byla prolévána krev tvého svědka Štěpána, i já jsem byl při tom, souhlasil jsem s tím a hlídal jsem šaty těch, kdo ho zabíjeli.
20 E quando se derramava o sangue de Estêvão, tua testemunha, eu também estava presente, consentindo na sua morte e guardando as capas dos que o matavam.
21 I řekl mi: Jdi, neboť já tě vyšlu daleko k pohanům.“
21 Disse-me ele: Vai, porque eu te enviarei para longe, aos gentios.
22 Až potud ho poslouchali. Ale pak pozdvihli svůj hlas a říkali: „Odstraň ze země takového člověka, neboť nesmí zůstat naživu!“
22 Ora, escutavam-no até esta palavra, mas então levantaram a voz, dizendo: Tira do mundo tal homem, porque não convém que viva.
23 Protože křičeli, rvali si šaty a házeli do vzduchu prach,
23 Gritando eles e arrojando de si as capas e lançando pó para o ar,
24 velitel rozkázal, aby Pavla zavedli do kasáren; a nařídil při jeho výslechu použít důtky, aby se dozvěděl, z jakého důvodu na něho tak křičeli.
24 o comandante mandou que levassem Paulo para dentro da fortaleza, ordenando que fosse interrogado debaixo de açoites, para saber por que causa assim clamavam contra ele.
25 Když ho ⌈přivázali řemeny⌉, řekl Pavel setníkovi, který tam stál: „Smíte bičovat římského občana, a to bez soudu?“
25 Quando o haviam atado com as correias, disse Paulo ao centurião que ali estava: É-vos lícito açoitar um cidadão romano, sem ser ele condenado?
26 Když to setník uslyšel, přišel k veliteli a oznámil mu to. Řekl: „Co chceš dělat? Vždyť tento člověk je římský občan!“
26 Ouvindo isto, foi o centurião ter com o comandante e o avisou, dizendo: Vê o que estás para fazer, pois este homem é romano.
27 Velitel přišel k Pavlovi a řekl mu: „Řekni mi, jsi římský občan?“ On řekl: „Ano.“
27 Vindo o comandante, perguntou-lhe: Dize-me: és tu romano? Respondeu ele: Sim sou.
28 Velitel mu na to řekl: „Já jsem získal toto občanství za veliké peníze.“ Pavel řekl: „Já jsem se však jako římský občan narodil.“
28 Tornou o comandante: Eu por grande soma de dinheiro adquiri este direito de cidadão. Paulo disse: Mas eu o sou de nascimento.
29 Okamžitě od něho odstoupili ti, kteří ho měli vyslýchat. Také velitel dostal strach, když se dověděl, že Pavel je římský občan, a on ho dal spoutat.
29 Imediatamente, pois se apartaram dele aqueles que o iam interrogar; e até o comandante, tendo sabido que Paulo era romano, atemorizou-se porque o havia ligado.
30 Druhého dne, protože chtěl bezpečně poznat, z čeho jej Židé obviňují, ho odvázal a rozkázal, aby se sešli velekněží a celá velerada. Pak vyvedl Pavla a postavil ho před ně.
30 No dia seguinte, querendo saber ao certo a causa por que ele era acusado pelos judeus, soltou-o das prisões, e mandou que se reunissem os principais sacerdotes e todo o sinédrio; e, trazendo Paulo, apresentou-o diante deles.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.