Atos 20
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ACF
1 Když ten rozruch ustal, svolal si Pavel učedníky, povzbudil je, rozloučil se s nimi a vydal se na cestu do Makedonie.
1 E, depois que cessou o alvoroço, Paulo chamou a si os discípulos e, abraçando-os, saiu para a macedônia.
2 Prošel ty krajiny, povzbudil bratry mnohými slovy a přišel do Řecka,
2 E, havendo andado por aquelas terras, exortando-os com muitas palavras, veio à Grécia.
3 kde strávil tři měsíce. Židé proti němu nastrojili léčku, právě když se chystal plavit do Sýrie, i rozhodl se, že se vrátí přes Makedonii.
3 E, passando ali três meses, e sendo-lhe pelos judeus postas ciladas, como tivesse de navegar para a Síria, determinou voltar pela macedônia.
4 [Až do Asie] ho doprovázeli Sopatros, [Pyrrhův syn] z Beroje, z Tesalonických pak Aristarchos a Sekundus, Gaius z Derbe a Timoteus, z Asie Tychikos a Trofimos.
4 E acompanhou-o, até à Ásia, Sópater, de Beréia, e, dos de Tessalônica, Aristarco, e Segundo, e Gaio de Derbe, e Timóteo, e, dos da Ásia, Tíquico e Trófimo.
5 Ti ⌈šli napřed⌉ a čekali na nás v Troadě.
5 Estes, indo adiante, nos esperaram em Trôade.
6 My jsme po dnech nekvašených chlebů vypluli z Filip a za pět dní jsme k nim dorazili do Troady, kde jsme strávili sedm dní.
6 E, depois dos dias dos pães ázimos, navegamos de Filipos, e em cinco dias fomos ter com eles a Trôade, onde estivemos sete dias.
7 První den v týdnujsme se sešli k lámání chleba. Pavel s nimi rozmlouval, protože chtěl druhý den odejít, a protáhl svou řeč až do půlnoci.
7 E no primeiro dia da semana, ajuntando-se os discípulos para partir o pão, Paulo, que havia de partir no dia seguinte, falava com eles; e prolongou a prática até à meia-noite.
8 V horní místnosti, kde jsme byli shromážděni, bylo mnoho lamp.
8 E havia muitas luzes no cenáculo onde estavam juntos.
9 Nějaký mladík jménem Eutychos seděl na okně. Když Pavel dlouho mluvil, zmáhal ho hluboký spánek. Přemožen spánkem spadl dolů z třetího poschodí. Zdvihli ho mrtvého.
9 E, estando um certo jovem, por nome Eutico, assentado numa janela, caiu do terceiro andar, tomado de um sono profundo que lhe sobreveio durante o extenso discurso de Paulo; e foi levantado morto.
10 Pavel sešel dolů, padl na něho, objal ho a řekl: „Neznepokojujte se, neboť jeho duše je v něm.“
10 Paulo, porém, descendo, inclinou-se sobre ele e, abraçando-o, disse: Não vos perturbeis, que a sua alma nele está.
11 Pak vystoupil nahoru, lámal chléb a jedl, a dlouho do rána s nimi rozmlouval; a tak odešel.
11 E subindo, e partindo o pão, e comendo, ainda lhes falou largamente até à alvorada; e assim partiu.
12 Chlapce přivedli živého a byli velice povzbuzeni.
12 E levaram vivo o jovem, e ficaram não pouco consolados.
13 My jsme ⌈šli napřed⌉ na loď a vypluli jsme k Assu, kde jsme měli přibrat Pavla. Tak nám to totiž nařídil, a sám se chystal ⌈cestovat po souši⌉.
13 Nós, porém, subindo ao navio, navegamos até Assôs, onde devíamos receber a Paulo, porque assim o ordenara, indo ele por terra.
14 Když se s námi setkal v Assu, vzali jsme ho na loď a přijeli jsme do Mitylény.
14 E, logo que se ajuntou conosco em Assôs, o recebemos, e fomos a Mitilene.
15 A když jsme odtud odpluli, dostali jsme se druhého dne ⌈do blízkosti⌉ Chiu. Další den jsme připluli k Samu a [po zastávce v Trogylliu] jsme příští den přijeli do Milétu.
15 E, navegando dali, chegamos no dia seguinte defronte de Quios, e no outro aportamos a Samos e, ficando em Trogílio, chegamos no dia seguinte a Mileto.
16 Pavel se totiž rozhodl minout Efes, aby se nezdržel v Asii, neboť spěchal, aby se dostal na den Letnic do Jeruzaléma, bude–li to jen trochu možné.
16 Porque já Paulo tinha determinado passar ao largo de Éfeso, para não gastar tempo na Ásia. Apressava-se, pois, para estar, se lhe fosse possível, em Jerusalém no dia de Pentecostes.
17 Z Milétu poslal vzkaz do Efesu a zavolal si starší církve.
17 E de Mileto mandou a Éfeso, a chamar os anciãos da igreja.
18 Když k němu přišli, řekl jim: „Vy víte, jak jsem od prvního dne, kdy jsem vstoupil do Asie, byl s vámi po celý čas
18 E, logo que chegaram junto dele, disse-lhes: Vós bem sabeis, desde o primeiro dia em que entrei na Ásia, como em todo esse tempo me portei no meio de vós,
19 a sloužil jako otrok Pánu se vší pokorou, v slzách i zkouškách, které mě potkaly pro úklady Židů;
19 Servindo ao Senhor com toda a humildade, e com muitas lágrimas e tentações, que pelas ciladas dos judeus me sobrevieram;
20 jak jsem nic nezamlčel z toho, co by vám prospívalo, ale všechno jsem vám oznámil, když jsem vás učil veřejně i po domech.
20 Como nada, que útil seja, deixei de vos anunciar, e ensinar publicamente e pelas casas,
21 Naléhavě jsem Židům i Řekům svědčil o pokání k Bohu a o víře v našeho Pána Ježíše [Krista].
21 Testificando, tanto aos judeus como aos gregos, a conversão a Deus, e a fé em nosso Senhor Jesus Cristo.
22 A nyní, hle, jsa spoután Duchem, jdu do Jeruzaléma a nevím, co mne tam potká,
22 E agora, eis que, ligado eu pelo espírito, vou para Jerusalém, não sabendo o que lá me há de acontecer,
23 kromě toho, že mi Duch Svatý v každém městě dosvědčuje, že mne čekají pouta a soužení.
23 Senão o que o Espírito Santo de cidade em cidade me revela, dizendo que me esperam prisões e tribulações.
24 Avšak v žádném ohledu si necením své duše víc, než abych dokončil svůj běh a službu, kterou jsem přijal od Pána Ježíše: dosvědčovat evangelium o Boží milosti.“
24 Mas de nada faço questão, nem tenho a minha vida por preciosa, contanto que cumpra com alegria a minha carreira, e o ministério que recebi do Senhor Jesus, para dar testemunho do evangelho da graça de Deus.
25 „A nyní, hle, já vím, že vy všichni, mezi kterými jsem procházel a hlásal [Boží] království, již nespatříte mou tvář.
25 E agora, na verdade, sei que todos vós, por quem passei pregando o reino de Deus, não vereis mais o meu rosto.
26 Proto vám dnešního dne dosvědčuji, že jsem čistý od krve všech lidí,
26 Portanto, no dia de hoje, vos protesto que estou limpo do sangue de todos.
27 neboť jsem nic nezamlčel a oznámil jsem vám celou vůli Boží.
27 Porque nunca deixei de vos anunciar todo o conselho de Deus.
28 Dávejte pozor na sebe a na celé stádo, v němž vás Duch Svatý ustanovil za strážce, abyste pásli Boží církev, kterou si získal ⌈vlastní krví⌉.
28 Olhai, pois, por vós, e por todo o rebanho sobre que o Espírito Santo vos constituiu bispos, para apascentardes a igreja de Deus, que ele resgatou com seu próprio sangue.
29 Já vím, že po mém odchodu k vám vejdou draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo.
29 Porque eu sei isto que, depois da minha partida, entrarão no meio de vós lobos cruéis, que não pouparão ao rebanho;
30 I z vás samotných povstanou muži, kteří budou mluvit převrácené věci, aby strhli učedníky za sebou.
30 E que de entre vós mesmos se levantarão homens que falarão coisas perversas, para atraírem os discípulos após si.
31 Proto buďte bdělí a mějte na paměti, že jsem po tři roky dnem i nocí nepřestal se slzami napomínat jednoho každého z vás.
31 Portanto, vigiai, lembrando-vos de que durante três anos, não cessei, noite e dia, de admoestar com lágrimas a cada um de vós.
32 A nyní vás svěřuji Bohu a slovu jeho milosti, které má moc vás zbudovat a dát vám dědictví mezi všemi posvěcenými.
32 Agora, pois, irmãos, encomendo-vos a Deus e à palavra da sua graça; a ele que é poderoso para vos edificar e dar herança entre todos os santificados.
33 Nezatoužil jsem po stříbře, zlatě ani oděvu nikoho z vás.
33 De ninguém cobicei a prata, nem o ouro, nem o vestuário.
34 Sami víte, že pro potřeby mé a těch, kteří byli se mnou, sloužily tyto ruce.
34 Sim, vós mesmos sabeis que para o que me era necessário a mim, e aos que estão comigo, estas mãos me serviram.
35 Ve všem jsem vám ukázal, že takto máme pracovat, ujímat se slabých a pamatovat na slova Pána Ježíše, neboť on řekl: Blaženější je dávat než brát.“
35 Tenho-vos mostrado em tudo que, trabalhando assim, é necessário auxiliar os enfermos, e recordar as palavras do Senhor Jesus, que disse: Mais bem-aventurada coisa é dar do que receber.
36 ⌈Po těch slovech⌉ poklekl a s nimi všemi se pomodlil.
36 E, havendo dito isto, pôs-se de joelhos, e orou com todos eles.
37 Všichni se dali do velikého pláče, ⌈objímali Pavla⌉ a líbali ho.
37 E levantou-se um grande pranto entre todos e, lançando-se ao pescoço de Paulo, o beijavam,
38 Nejvíce se rmoutili nad tím slovem, které řekl, že již více nespatří jeho tvář. A doprovázeli ho k lodi.
38 Entristecendo-se muito, principalmente pela palavra que dissera, que não veriam mais o seu rosto. E acompanharam-no até o navio.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.