Marcos 2

Ru Loqꞌ Pixabꞌ Ri Dios (QUCNNT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Xopan jumul chik ri Jesús pa ri tinimit Capernaum. Xke' k'u kieb' oxib' q'ij, xtatajik chi k'o chi cho ja.
1 Dias depois, quando Jesus retornou a Cafarnaum, a notícia de que ele tinha voltado se espalhou rapidamente.
2 Chanim k'ut xkimulij kib' k'ia winaq, je ri' chi man k'o tä chi jawije' kek'oji wi, pune ta ne xa chuchi' ri ja. Are k'u ri Jesús kutzijoj ru Loq' Pixab' ri Dios chke.
2 Em pouco tempo, a casa onde estava hospedado ficou tão cheia que não havia lugar nem do lado de fora da porta. Enquanto ele anunciava a palavra de Deus,
3 Xeopan k'u kiejeb' achijab' ruk' ri Jesús, ki telem jun achi ri käminaq u cuerpo.
3 quatro homens vieram carregando um paralítico numa maca.
4 Man kekowin tä k'ut keb'ok chuwäch ri Jesús, ki mak ri sib'alaj k'ia winaq. Xkesaj k'u apan ru xo'til ri ja. Xkik'ot jun jul puwi' ri ja chusik'el ri k'o wi ri Jesús, xkiqasaj k'u b'i ri alaj ch'at ri q'oyol wi ri käminaq u cuerpo.
4 Por causa da multidão, não tinham como levá-lo até Jesus. Então abriram um buraco no teto, acima de onde Jesus estava. Em seguida, baixaram o homem na maca, bem na frente dele.
5 Aretaq ri Jesús xrilo chi sib'alaj kekojon che, xub'ij che ri achi ri käminaq u cuerpo: Tat, ¡xesachtaj ri mak la! —xcha che. Ri tata' ri nab'e käminaq u cuerpo käkikotik kuk'am b'i ru sok (Marcos 2:1-12) |src="CN01689b.tif" size="col" ref="2.5 "
5 Ao ver a fé que eles tinham, Jesus disse ao paralítico: “Filho, seus pecados estão perdoados”.
6 E t'uyul k'u chila' jujun chke ri tijonelab' re ri Pixab', tajin kechomanik, ketzijon k'u pa kanima',
6 Alguns dos mestres da lei que estavam ali sentados pensaram:
7 käkib'ij: “¿Jas che je' kätzijon wa' we achi ri'? Kub'ij ri sib'alaj äwas u b'ixik,” —kecha'. “¿Jachin ta lo ri käkowin chusachik mak xane xaq xuwi ri Dios?” —xecha ri'.
7 “O que ele está dizendo? Isso é blasfêmia! Somente Deus pode perdoar pecados!”.
8 Chanim xuna' wa' ri Jesús pa ranima', ya retam chik jas ri tajin käkichomaj, xub'ij k'u chke: ¿Jas che je' kächomaj alaq wa' pa anima' alaq? —kächa chke.
8 Jesus logo percebeu o que eles estavam pensando e perguntou: “Por que vocês questionam essas coisas em seu coração?
9 ¿Jachike ri man k'äx tä u b'ixik che ri achi, ri u b'ixik: “Ri mak la xesachtajik”, o ri u b'ixik: “Walij b'a' la, k'ama la b'i ri sok la, b'in b'a' la”? —kächa ri Jesús.
9 O que é mais fácil dizer ao paralítico: ‘Seus pecados estão perdoados’ ou ‘Levante-se, pegue sua maca e ande’?
10 Rech b'a' ketamaj alaq chi ri in, in ri' ri Ralk'ual ri Dios ri Qas Winaq, k'o nu taqanik pa ki wi' ri winaq cho ruwächulew, xuquje' rech ketamaj alaq chi ya'tal chwe in chi kinsach ri ki mak, ¡tampe alaq ri kinb'ij! —xcha chke.
10 Mas eu lhes mostrarei que o Filho do Homem tem autoridade na terra para perdoar pecados”. Então disse ao paralítico:
11 Kinb'ij che la, ¡walij b'a' la! Oj la cho ja, k'ama la b'i ri sok la, —xcha ri Jesús che ri achi.
11 “Levante-se, pegue sua maca e vá para casa”.
12 Chanim xwalij ri achi, xutelej b'i ri alaj u ch'at. Xel b'i chkiwäch konojel, je ri' chi konojel xkikajmaj ri xb'antajik, xkinimarisaj u q'ij ri Dios, xkib'ij: ¡Man k'o tä jumul ri je' qilom wa'! —xecha'.
12 O homem se levantou de um salto, pegou sua maca e saiu andando diante de todos. A multidão ficou admirada e louvava a Deus, exclamando: “Nunca vimos nada igual!”.
13 Ri Jesús xe' chi jumul chuchi' ri mar, sib'alaj e k'ia k'u ri winaq ri xeopan ruk'. Are k'u ri Are' xeutijoj che ru Loq' Pixab' ri Dios.
13 Em seguida, Jesus saiu outra vez para a beira do mar e ensinou as multidões que vinham até ele.
14 Ok'owem kub'an ri Jesús jawije' ri kätoj wi ri alkab'al, xril k'u ri tat Leví, u k'ojol ri tat Alfeo, t'uyul chila'. Xub'ij k'u che: Sa'j la wuk', —xcha che.
14 Enquanto caminhava por ali, viu Levi, filho de Alfeu, sentado no lugar onde se coletavam os impostos. “Siga-me”, disse-lhe Jesus, e Levi se levantou e o seguiu.
15 Pa jun q'ij k'ut t'uyul ri Jesús chi' ri mesa cho rachoch ri tat Leví e rachi'l ru tijoxelab'. E k'ia k'u ri toq'il taq alkab'al, xuquje' nik'iaj ajmakib' e t'uyut'oj chi' ri mesa ruk' ri Jesús, kuk' ru tijoxelab'. E k'ia k'u ri winaq e tereninaq loq.
15 Mais tarde, na casa de Levi, Jesus e seus discípulos estavam à mesa, acompanhados de um grande número de cobradores de impostos e outros pecadores, pois eram muitos os que o seguiam.
16 Xepe k'u ri tata'ib' fariseos, xuquje' ri tijonelab' re ri Pixab'. Xkilo chi ri Jesús tajin käwi' kuk' toq'il taq alkab'al xuquje' nik'iaj ajmakib' chik, xkita' k'u chke ru tijoxelab', xkib'ij: ¿Jas che käwi' ri Jesús kuk' toq'il taq alkab'al xuquje' nik'iaj ajmakib' chik? —xecha chke.
16 Quando alguns fariseus, mestres da lei, viram Jesus comer com cobradores de impostos e outros pecadores, perguntaram a seus discípulos: “Por que ele come com cobradores de impostos e pecadores?”.
17 Aretaq xuta ri Jesús wa', xub'ij chke: Ri winaq ri utz ki wäch, ri k'o ki chuq'ab', man rajwaxik tä kunal ke, xane are rajwaxik wa' chke ri yawab'ib', —kächa chke. Man in petinaq tä che ki sik'ixik ri winaq ri jikom kanima' cho ri Dios, xane in petinaq che ki sik'ixik ri ajmakib' ri mäja' käkik'ex kanima', mäja' käkik'ex ki chomanik, —xcha ri Jesús chke.
17 Ao ouvir isso, Jesus lhes disse: “As pessoas saudáveis não precisam de médico, mas sim os doentes. Não vim para chamar os justos, mas sim os pecadores”.
18 Pa jun q'ij ri' tajin käka'n ayunar ru tijoxelab' ri Juan Qasal Ja' xuquje' ri ki tijoxelab' ri tata'ib' fariseos. E k'o k'u jujun winaq xeopan ruk' ri Jesús, xkib'ij che: Ru tijoxelab' ri tat Juan xuquje' ri ki tijoxelab' ri tata'ib' fariseos käka'n ayunar. ¿Jas k'u che man käka'n tä ayunar ri tijoxelab' la? —xecha che.
18 Certa vez, quando os discípulos de João e os fariseus estavam jejuando, algumas pessoas vieram a Jesus e perguntaram: “Por que seus discípulos não têm o hábito de jejuar como os discípulos de João e os discípulos dos fariseus?”.
19 Xch'aw k'u ri Jesús, xub'ij chke: ¿A kuya' ne lo käka'n ayunar ri e k'o pa jun k'ulanem aretaq ri achi ri te' xk'uli'k k'o kan kuk'? Aretaq k'o ri achi ri' kuk' man kuya' taj käka'n ayunar, —kächa'.
19 Jesus respondeu: “Por acaso os convidados de um casamento jejuam enquanto festejam com o noivo? Não podem jejuar enquanto o noivo está com eles.
20 Kopan k'u na ri q'ij aretaq kesax b'i ri achi chkixol. Te k'u ri' käka'n na ayunar pa ri q'ij ri', —xcha chke.
20 Um dia, porém, o noivo lhes será tirado, e então jejuarão.
21 Xuquje' xub'ij ri Jesús: Man k'o tä jun winaq ri kut'is jun pimalaj k'ojob'al chrij jun q'el atz'iaq. We ta je ri', ri k'ak' atz'iaq kuk'ol rib', käresaj b'i jub'iq' che ri q'el atz'iaq, känimar k'u ru teq'tob'ik, —kächa'.
21 “Além disso, ninguém remendaria uma roupa velha usando pano novo. O pano novo encolheria a roupa velha e a rasgaria, deixando um buraco ainda maior.
22 Man k'o tä jun ri kuya k'ak' vino pa taq q'el taq q'eb'al re tz'um. We ta je ri', ri vino keut'ub'ij ri' ri tz'um, ketzeletaj k'u na kan ri vino xuquje' taq ri tz'um. Rajwaxik k'ut chi ri k'ak' vino käyi' pa taq k'ak' taq q'eb'al re tz'um, —xcha ri Jesús.
22 “E ninguém colocaria vinho novo em velhos recipientes de couro. O vinho os arrebentaria, e tanto o vinho como os recipientes se estragariam. Vinho novo precisa de recipientes novos”.
23 Pa jun q'ij re uxlanem ok'owem re ri Jesús pa taq ri tiko'n. Are chi' ri tajin keb'in ru tijoxelab' ruk', xkichaplej ki ch'upik ru jolom taq ri triko.
23 Num sábado, enquanto Jesus caminhava pelos campos de cereal, seus discípulos começaram a colher espigas.
24 Ri tata'ib' fariseos xkib'ij che ri Jesús: ¡Chilampe la! ¿Jas che ri tijoxelab' la käka'n chak ri äwas u b'anik pa taq ri q'ij re uxlanem? —xecha che.
24 Os fariseus lhe perguntaram: “Por que seus discípulos desobedecem à lei colhendo cereal no sábado?”.
25 Xub'ij k'u ri Jesús chke: ¿A man k'o tä jumul ri sik'im alaq ri xub'an ri qa mam David ojer aretaq ri k'o rajwaxik che, xuna' numik, xuquje' ri xka'n ri e k'o ruk'?
25 Jesus respondeu: “Vocês não leram nas Escrituras o que fez Davi quando ele e seus companheiros tiveram fome?
26 Xok k'u b'i ri qa mam David pa ri rachoch Dios aretaq ri tat Abiatar are ki nimal sacerdotes, xutij k'u re ri wa ri yo'm cho ri Dios, xuya k'u ke ri e k'o ruk' xuquje'. Äwas k'u u tijik wa' kumal xaq jachinoq, xane xaq xuwi chke ri sacerdotes ya'tal wi wa', —xcha chke.
26 Ele entrou na casa de Deus, nos dias em que Abiatar era sumo sacerdote, comeu os pães sagrados que só os sacerdotes tinham permissão de comer e os deu também a seus companheiros”.
27 Xuquje' xub'ij ri Jesús chke: Ri q'ij re uxlanem xb'antaj wa' ojer rech ri winaq käkiriq utzil rumal, man xeb'an tä k'u ri winaq rech käka'n jun utzil che ri q'ij re uxlanem.
27 Então Jesus disse: “O sábado foi feito por causa do homem, e não o homem por causa do sábado.
28 Je k'u ri' ri in, in ri' ri Ralk'ual ri Dios ri Qas Winaq, k'o nu taqanik puwi' ri q'ij re uxlanem xuquje', —xcha ri Jesús chke ri tata'ib' fariseos.
28 Portanto, o Filho do Homem é senhor até mesmo do sábado”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.