Lucas 17
El Nuevo Testamento de nuestro Señor Jesucristo en el idioma piapoco (PIONT) vs NTLH
1 Néeseté Jesús íimaca yéewáidacalénái iríwa: “Macái èeri imanùbaca ìyaca madécaná wawàsi imàaquéerica wenàiwica nawàwaca namànica nabáyawanáwa. Quéwa, ¡máiní Dios yùuwichàidapiná cawinácaalí wenàiwica yéewáidéerica áibanái namànicaténá nabáyawanáwa!
1 Jesus disse aos seus discípulos:
2 Aibacaalí wenàiwica iméeràidaca áibanái namànicaténá nabáyawanáwa, yásí Dios yùuwichàidapiná manuísíwatani. Cayába cachàini irítáni yéetácaalíwatá ipíchawáise iméeràidaca wenàiwica. Aibanái idacùacaalí manuíri íba icanápi ìwalíise, náucacaténáni manuíri úni yáaculé isawíacaténáwa, yásí ìisicùmacawa. Quéwa ìyacaalí mamáalàacata chái èeri irìcu, néese iméeràidacaalí sùmanái namànicaténá nabáyawanáwa, yá máiní cachàiníwanái yùuwichàapinácawa áibanái íicha infierno irìcu. Iná cayába cachàini irítáni yéetácaalíwatá ipíchawáise iméeràidaca púubéeyéi.
2 Seria melhor para essa pessoa que ela fosse jogada no mar com uma grande pedra de moinho amarrada no pescoço do que fazer com que um destes pequeninos peque.
3 ¡Piicácué píichawa cayába piméeràidacáichacué púubéeyéi Dios íicha namànicaténá nabáyawanáwa!
3 Tenham cuidado! Se o seu irmão pecar, repreenda-o; se ele se arrepender, perdoe.
4 Ewita imànicaalí pirí báawéeri siete imanùbaca yàawiría abé èeri irìcu, yá yàanàacaalí pìatalé siete imanùbaca yàawiría nacái, yá íimacaalí pirí: ‘Càmita quirínama numàni pirí báawéeri àniwa’, càicaalí íima pirí, iwàwacutá pimàacaca piwàwawa íicha yái báawéerica imàníirica pirí”, íimaca yái Jesúsca.
4 Se pecar contra você sete vezes num dia e cada vez vier e disser: “Me arrependo”, então perdoe.
5 Néese apóstolnái nasutáca Wáiwacali íicha wawàsi. Náimaca irí:
5 Os apóstolos pediram ao Senhor: — Aumente a nossa fé.
6 Néese Wáiwacali íimaca nalí:
6 E ele respondeu:
7 Néeseté Jesús yéewáidaca nía àniwa comparación iyú, yá íimaca nalí: “Abéeri náiwacali idènìacaalí yàasu wenàiwicawa ichùnièrica bànacalé yáapíise, cawàwanáta nacái icùaca íiwacali ipìrawa, néese idécanáami íibaidaca, yá yèepùacawa bànacalé néese, yá iwàlùacawa íiwacali icapèe irìculéwa. Néese, íiwacali càmita íima yàasu wenàiwica iríwa: ‘Caquialéta, píawinawa, piyáa piyáacaléwa’, càmita cài íima.
7 Jesus disse:
8 Néese íiwacali íimapiná irí meedá: ‘Pichùnìa nuyáapiná. Pìwali cayába pibàlewa pitécaténá nulí nuyáapiná, idècunitàacá nuyáaca nuyáacaléwa. Néesecáwa idécanáami nuyáaca nuyáacaléwa, yásí numàaca piyáaca piyáacaléwa’, càipiná íimaca yái íiwacalica yàasu wenàiwica iríwa.
8 Claro que não! Pelo contrário, você dirá: “Prepare o jantar para mim, ponha o avental e me sirva enquanto eu como e bebo. Depois você pode comer e beber.”
9 Càmita nacái íiwacali yàaca cayábéeri tàacáisi yàasu wenàiwica iríwa idécanáami imànica càide iyúwa íiwacali ichùulìanáni, yàasu wenàiwicacáiná meedáni, íná iwàwacutá íibaidaca íiwacali iríwa càide iyúwa ichùulìaná imànica.
9 Por acaso o empregado merece agradecimento porque obedeceu às suas ordens?
10 Càita nacái idécanáamicué pimànica macáita càide iyúwa Dios ichùulìanácué pía, picácué cáimacái piicáca píawawa ìwalíise, néese píimacué Dios irí: ‘Wíacata pìasu wenàiwicanái canéeyéica iwèni meedá. Wadéca wamànica càide iyúwa iwàwacutáaná wamànica, càide iyúwa pichùulìaná wamànica’, càicué píima Dios iríwa”, íimaca yái Jesúsca.
10 Assim deve ser com vocês. Depois de fazerem tudo o que foi mandado, digam: “Somos empregados que não valem nada porque fizemos somente o nosso dever.”
11 Néeseté Jesús idècunitàacá yàacawa Jerusalén ìyacàlená nérépiná, yá yèepunícawa bamuchúamibàa náicha Samaria yàasu cáli, Galilea yàasu cáli nacái.
11 Jesus continuava viajando para Jerusalém e passou entre as regiões da Samaria e da Galileia.
12 Jesús yàanàacaté mawiénita áiba yàcalé irí, yá diez namanùbaca asìanái cacháunéeyéi íimami lepra iyú nàanàaca Jesús íipunita. Déecuíseta quéwa nabàlùacawa Jesús íicha, càmicáiná judíonái ibatàa nàanàaca mawiénita áibanái irí.
12 Quando estava entrando num povoado, dez leprosos foram se encontrar com ele. Eles pararam de longe
13 Yá namáidaca cachàiníiri iyú Jesús irí:
13 e gritaram: — Jesus, Mestre, tenha pena de nós!
14 Jesús iicáca nía, yá íimaca nalí:
14 Jesus os viu e disse: Quando iam pelo caminho, eles foram curados.
15 Yá abéeri néená níái cacháunéeyéimica iicácáiná masacàaca íimami lepra íicha, íná yèepùacawa Jesús yàatalé. Idècunitàacá yèepùacawa, yàaca cayábéeri Dios irí cachàiníiri iyú.
15 E, quando um deles, que era samaritano , viu que estava curado, voltou louvando a Deus em voz alta.
16 Yàanàaca Jesús yàatalé, yá ibàlùacawa yùuluì ipùata iyúwa Jesús irí. Yáawiada inàniwa cáliaculé yàacaténá Jesús icàaluíniná, yàacaténá nacái irí cayábéeri. Yái asìali Samaria yàasu cáli néeséerica, càmíirica judío.
16 Ajoelhou-se aos pés de Jesus e lhe agradeceu.
17 Yá néeseca Jesús íimaca yéewáidacalénái iríwa:
17 Jesus disse:
18 Abéerita yái càmíirica judío yèepùacawa nùatalé yàacaténá cayábéeri Dios irí —íimaca yái Jesúsca.
18 Por que somente este estrangeiro voltou para louvar a Deus?
19 Néese Jesús íimaca Samaria yàasu cáli néeséeri irí:
19 E Jesus disse a ele:
20 Fariseonái nasutáca néemìawa Jesús càicaalínápinácaalí Dios icùa macáita wenàiwicanái. Néese Jesús íimaca nalí:
20 Alguns fariseus perguntaram a Jesus quando ia chegar o Reino de Deus . Ele respondeu:
21 Càmita náimapiná: ‘Piicácué, Dios icùaca wenàiwica chái cáli’; càmita nacái náimapiná: ‘Aiba cáli íinata nacái Dios icùaca wenàiwica’, càmita náimapiná càmicáiná náalimá naicáca natuí iyúwani càinácaalí iyú Dios icùaca yàasu wenàiwicanáiwa, icùacáiná náiwitáise, icùa nacái abéechúanaméeyéi wenàiwica pèewibàa —íimaca yái Jesúsca.
21 Ninguém vai dizer: “Vejam! Está aqui” ou “Está ali”. Porque o Reino de Deus está dentro de vocês.
22 Néese Jesús icàlidacaté yéewáidacalénái iríwani:
22 Então ele disse aos discípulos:
23 Aibanái nacàlidapiná nachìwawa, náimapiná nudécasa nùanàaca. Náimapináca: ‘Mesías idéca yàanàaca chái’; áibanái náimapinácué pirí: ‘Mesías idéca yàanàaca néré’. Quéwa picácué pìawa néré, picácué nacái pìawa náapicha.
23 Alguns vão dizer a vocês: “Olhem aqui” ou “Olhem ali”; porém não saiam para procurá-lo.
24 Péemìacué, nùacaalípináwa néese àniwa, yásí macái èeri mìnanái naicápiná nucànacawa amaláwaca, càide iyúwa énu icànáaná macáita capìraléeri cáli ìwali chènuniré èeri imusúacatáisewa àta èeri iwàlùacataléwa. Càipiná nacái nùacawa néese àniwa nuénáiwaná yàanàacatáiwa, núa asìali Dios néeséerica. Càmita nùawa ibàacanéeri iyúwa.
24 Porque, assim como o relâmpago brilha de uma ponta do céu até a outra, assim será no dia em que o Filho do Homem vier.
25 Quéwa iwàwacutá nùuwichàacawa manuísíwata quéechacáwa, yá iwàwacutá èeri mìnanái ìyéeyéica siùca báawaca naicáca núa càiride iyúwa canéeri iwèni meedá.
25 Mas primeiro ele precisa sofrer e ser rejeitado pelo povo de hoje.
26 Mawiénicaalípiná nuénáiwaná nùanàacatáipiná àniwa, núa asìali Dios néeséerica, yásí wenàiwicanái nàyapiná càide iyúwaté èeri mìnanái ìyáaná Noé yàasu èerité.
26 Como foi no tempo de Noé, assim também será nos dias de antes da vinda do Filho do Homem.
27 Matuíbanáicaté nàyaca Dios íicha bàaluité. Nayáacaté nayáacaléwa, néese nàiraca nacái, needácaté náinupináwa, àta Noénái iwàlùacatalétawa arca irìculé. Yáté manuíri yéesacái yàanàaca, yá néetácatéwa macáita wenàiwica càmíiyéicaté iwàlùawa Noénái yáapicha arca irìculé.
27 Todos comiam e bebiam, e os homens e as mulheres casavam, até o dia em que Noé entrou na barca. Depois veio o dilúvio e matou todos.
28 Càité nacái Lot yáapichéeyéimi Sodoma ìyacàlená mìnanái nàyacaté matuíbanáita Dios íicha. Nayáacaté nayáacaléwa, nàiraca nacái nàiracaléwa. Nawènìa nacái nàasupináwa. Nabànacaté nabànacalewa, nawénda nacái nàasuwa. Namànicaté nacái nacapèewa.
28 A mesma coisa aconteceu no tempo de Ló. Todos comiam e bebiam, compravam e vendiam, plantavam e construíam.
29 Quéwa idécanáamité Lotnái namusúacawa Sodoma ìyacàlená íicha, yáté quichái yèewièricawa azufre yèewi yúuwàacatéwa chènuníise Sodoma mìnanái ìwali. Yáté néetácawa macáita.
29 No dia em que Ló saiu de Sodoma, choveu do céu fogo e enxofre e matou todos.
30 Càita nacái yùuwichàacáisi yàanàapináwa ráunamáita èeri mìnanái ìwali áibaalípiná numàacacaalípiná núawawa naicáca núa, núa asìali Dios néeséerica.
30 Assim será o dia em que o Filho do Homem aparecer.
31 “Néenialípiná áibacaalí iyamáidapináwa ìyaca icapèe ipùata sàabadéeri íinatabàawa, idènìacaalí nacái yàasuwa capìi irìcu, iwàwacutá càmita yèepùa iwàlùacawa icapèe irìculéwa yeedácaténá yàasuwa ipíchawáise ipìacawa Jerusalén ìyacàlená íicha. Aibacaalí nacái yèepunípináwa manacúalibàa, iwàwacutá càmita yèepùawa icapèe néréwa ipíchawáise ipìacawa Jerusalén ìyacàlená íicha.
31 Aí quem estiver em cima da sua casa, no terraço, desça, e fuja logo, e não perca tempo entrando na casa para pegar as suas coisas. E quem estiver no campo não volte para casa.
32 Piwàwalicué càinácaalíté Lot íinumi yéetácawa, cáininéechúacaté iicáca yàasumiwa èeri irìcuírica, úái yéetéechúamicatéwa càmicáináté upìacawa yàcalé íicha càide iyúwaté Dios yàalàaná úa.
32 Lembrem da mulher de Ló.
33 Cawinácaalí càmíirica yeebáida nutàacái iwàwacáiná icùaca icáucawa chái èeri irìcu, yúucapiná icáucawa càmíiri imáalàawa, quéwa cawinácaalí yeebáidéerica nutàacái mamáalàacata éwita áibanái inúacaalíni, idènìapiná icáucawa càmíiri imáalàawa.
33 A pessoa que procura os seus próprios interesses nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo terá a vida verdadeira.
34 “Néese núumacué pirí nùanàacaalí táiyápi, yá pucháiba wenàiwica naimápiná nàyaca cama irìcu. Angelnái itépiná abéeri wenàiwica, áibapiná nacái imàacawa néenita.
34 Naquela noite duas pessoas estarão dormindo numa mesma cama. Eu afirmo a vocês que uma será levada, e a outra, deixada.
35 Yá pucháiba inanái namulúapináca nàyaca ituínási. Angelnái itépiná abéechúa inanái, abéechúapiná nacái imàacawa néenita.
35 Duas mulheres estarão moendo trigo juntas: uma será levada, e a outra, deixada.
36 Pucháiba asìanái yèepuníiyéipinácawa manacúalibàa. Angelnái itépiná abéeri asìali, abéeripiná nacái imàacawa néenita —íimaca yái Jesúsca.
36 [Naquele dia, dois homens estarão trabalhando na fazenda: um será levado, e o outro, deixado.]
37 Néese yéewáidacalénái nasutáca néemìawa Jesús:
37 Então os discípulos perguntaram: — Senhor, onde vai ser isso? Ele respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.