Lucas 15
El Nuevo Testamento de nuestro Señor Jesucristo en el idioma piapoco (PIONT) vs NVI
1 Néenialíté madécaná yeedéeyéicaté plata néenánái judío íichawa Roma ìyacàlená yàasu gobierno irípiná, áibanái nacái báawéeyéi íiwitáise, nàacawa Jesús yàatalé, néemìacaténá itàacái.
1 Todos os publicanos e "pecadores" estavam se reunindo para ouvi-lo.
2 Néese abénaméeyéi fariseo, áibanái nacái yéewáidéeyéica wenàiwica templo irìcu, natàaníca báawéeri iyú Jesús ìwali. Náimaca Jesús ìwali:
2 Mas os fariseus e os mestres da lei o criticavam: "Este homem recebe pecadores e come com eles".
3 Iná Jesús yéewáidaca nía comparación iyú. Yá íimaca nalí:
3 Então Jesus lhes contou esta parábola:
4 “Péemìacué comparación: Abéeri péenácué idènìacaalí cien namanùbaca ipìra ovejanáiwa, yá abéeri oveja iméeràacaalíwa, yásí náiwacali imàacaca ipìranáiwa noventa y nueve namanùbaca manacúalibàa yàacaténá icutáca oveja yúuquéericawa íicha àta yàanàacatalétani.
4 "Qual de vocês que, possuindo cem ovelhas, e perdendo uma, não deixa as noventa e nove no campo e vai atrás da ovelha perdida, até encontrá-la?
5 Néese yàanàacaalíni, yásí casíimáiri iyú imichàidaca oveja iwáacutaléwa.
5 E quando a encontra, coloca-a alegremente sobre os ombros
6 Néese yàanàaca icapèe néréwa, yá ìwacáidaca yàacawéeyéináwa, áibanái nacái iyaquewéeyéicawa. Yá íimaca nalí: ‘Casíimáicué piwàwa núapicha, nudéca nùanàaca yái nupìra ovejawa yúuquéericatéwa nuícha’, càipiná íimaca yái oveja íiwacalináca”, íimaca yái Jesúsca.
6 e vai para casa. Ao chegar, reúne seus amigos e vizinhos e diz: ‘Alegrem-se comigo, pois encontrei minha ovelha perdida’.
7 Néese Jesús íimaca nalí: “Péemìacué cayába. Càita nacái abéeri wenàiwica iwènúadacaalí íiwitáisewa báawéeri íicha, yásí ángelnái ìyéeyéica chènuniré nayanídacawa abéeri wenàiwica ìwali manuísíwata íicha yái nayanídáanácawa noventa y nueve namanùbaca ìwali íináidéeyéicawa mabáyawanáca, íináidéeyéica nacáiwa càmita iwàwacutá nawènúadaca náiwitáisewa báawéeri íicha càide iyúwacué píináidáanáwa pìwaliwa. Iná yéewa cayábacata nàwacáidáyacacawa nùatalé níái yáaliéyéicawa cabáyawanáca nawènúadacaténá náiwitáisewa nabáyawaná íichawa”, íimaca yái Jesúsca.
7 Eu lhes digo que, da mesma forma, haverá mais alegria no céu por um pecador que se arrepende do que por noventa e nove justos que não precisam arrepender-se".
8 Néeseté Jesús yéewáidaca nía comparación iyú. Yá íimaca nalí: “Inanái idènìacaalí diez namanùbaca moneda máiníiyéi cawènica yáawamíiyéi plata quírameníiri, néese abéechúa monedacaalí yúucawa uícha, yásí upucúadaca lámpara ucutácaténá moneda yúuquéechúacawa uícha. Yá utunúaca ucapèe irìcubàawa éeréeri iyú àta ùanàacataléta moneda cawèníichúaca.
8 "Ou, qual é a mulher que, possuindo dez dracmas e, perdendo uma delas, não acende uma candeia, varre a casa e procura atentamente, até encontrá-la?
9 Néese ùanàacanáami úa, yá ùwacáidaca uyaquewéeyéiwa inanái, áibanái nacái ùacawéeyéináca inanáica. Yá úumaca nalí: ‘Casíimáicué piwàwa núapicha, nudéca nùanàaca cawèníichúa moneda yúuquéechúacatéwa nuícha’, úumaca nalí.
9 E quando a encontra, reúne suas amigas e vizinhas e diz: ‘Alegrem-se comigo, pois encontrei minha moeda perdida’.
10 Núumacué pirí, càita nacái casíimáica Dios yàasu ángelnái abéeri wenàiwica ìwali, cawinácaalí báawéericaté íiwitáise iwènúadéerica íiwitáisewa báawéeri íicha Dios irípiná”, íimaca yái Jesúsca.
10 Eu lhes digo que, da mesma forma, há alegria na presença dos anjos de Deus por um pecador que se arrepende".
11 Néeseté Jesús yéewáidaca nía àniwa comparación iyú. Yá íimaca nalí: “Càasuíri asìali idènìacaté yéenibewa pucháiba asìanái.
11 Jesus continuou: "Um homem tinha dois filhos.
12 Néese iméeréeri íimaca yáaniri iríwa: ‘Pápa, pìa nùasu yéená yái pìasucawa pièripináca nulí péetácaalípináwa’, íimaca yáaniri iríwa. Yá néese náaniri iwacùaca macáita yàasu yèewiwa nalí.
12 O mais novo disse ao seu pai: ‘Pai, quero a minha parte da herança’. Assim, ele repartiu sua propriedade entre eles.
13 Néesecáwa cawàwanáta máisiba èeri idénáami, iméeréeri iwéndaca íichawa yáaniri yàasuwa, yá itéca iwènináami, néese yàacawa déeculé áiba cáli néré. Yá yúucaca macáita yàasu platawa ìyacaténá máiní máiwitáiséeri iyú.
13 "Não muito tempo depois, o filho mais novo reuniu tudo o que tinha, e foi para uma região distante; e lá desperdiçou os seus bens vivendo irresponsavelmente.
14 Néese idécanáami yúucaca macáita, yá idàbaca canáca nayáacalé cachàiníiri iyú néenibàa. Yá iméeréeri idàbaca máapicani.
14 Depois de ter gasto tudo, houve uma grande fome em toda aquela região, e ele começou a passar necessidade.
15 Yá icutáca íibaidacalépináwa áiba asìali yáapicha yái cáli néeséeri. Yái asìali ichùulìaca iméeréeri yàacawa yàasu manacúaliré yàacaténá ipìra marranonái iyáapiná.
15 Por isso foi empregar-se com um dos cidadãos daquela região, que o mandou para o seu campo a fim de cuidar de porcos.
16 Máiní iméeréeri iwàwaca iyáaca marranonái iyáacalé yéenáca anáica, quéwa càmita wenàiwica ibatàa iyáaca nía, ibatàa abéeri pináta, càmita nàa iyáapiná.
16 Ele desejava encher o estômago com as vagens de alfarrobeira que os porcos comiam, mas ninguém lhe dava nada.
17 Atata ùuculìiri idàbaca íináidacawa cáalíacáiri iyú àniwa. Yá íimaca iríwa: ‘Núaniri idènìaca yàasu wenàiwicawa manùbéeyéi. Nadènìa nayáacaléwa cayábata, imàacaca nacáiwa nalí manuí. Quéwa, núa chái nuétácawa máapicái iyú.
17 "Caindo em si, ele disse: ‘Quantos empregados de meu pai têm comida de sobra, e eu aqui, morrendo de fome!
18 — ausente —
18 Eu me porei a caminho e voltarei para meu pai, e lhe direi: Pai, pequei contra o céu e contra ti.
19 — ausente —
19 Não sou mais digno de ser chamado teu filho; trata-me como um dos teus empregados’.
20 Iná yàacawa, yèepùacawa yáaniri icapèe néréwa.
20 A seguir, levantou-se e foi para seu pai. "Estando ainda longe, seu pai o viu e, cheio de compaixão, correu para seu filho, e o abraçou e beijou.
21 Néese yái ìiri iméeréeri íimaca yáaniri iríwa: ‘Pápa, nudéca numànica Dios irí báawéeri, pirí nacái. Siùcade càmita quirínama cayába nuíwitáise, íná canáca yéewaná quirínama núumáanápiná pirí núanirica píata’, íimaca.
21 "O filho lhe disse: ‘Pai, pequei contra o céu e contra ti. Não sou mais digno de ser chamado teu filho’.
22 Yáanirita quéwa íimaca yàasu wenàiwicanái iríwa: ‘Caquialétacué, peedácué ibàlepiná cayábanaméeri áiba bàlesi íicha. Pìwalicué ìwalini. Pìwalicué anillo icáapi íiduná ìwali. Pìwalicué nacái izapatonipiná yàabàli ìwali.
22 "Mas o pai disse aos seus servos: ‘Depressa! Tragam a melhor roupa e vistam nele. Coloquem um anel em seu dedo e calçados em seus pés.
23 Peedácué nacái pacá íidu walíibèechúaca. Pinúacué wayáapináni. Siùcade wamànicué fiesta.
23 Tragam o novilho gordo e matem-no. Vamos fazer uma festa e comemorar.
24 Yácáiná nuìrica, nuyúunáidéericaté yéetácatéwa nuícha, siùca quéwade idéca yèepùacawa nùatalé àniwa. Yúucacatéwa nuícha, quéwa siùca nudéca nùanàaca àniwani’, íimaca nalí yái yáanirica. Néese nadàbaca namànica fiesta.
24 Pois este meu filho estava morto e voltou à vida; estava perdido e foi achado’. E começaram a festejar.
25 “Idècunitàacá namànica fiesta, yá ìiri béeri íibaidaca yèepunícawa yáaniri yàasu manacúali néenibàawa. Yá yèepùaca yàacawa capìi nérépiná, yásí yéemìaca namànica música, abénaméeyéi nacái nalabàaca casíimáiri iyú.
25 "Enquanto isso, o filho mais velho estava no campo. Quando se aproximou da casa, ouviu a música e a dança.
26 Yái ìiri béerica imáidaca yàataléwa abéeri íibaidéeri. Yá isutáca yéemìawa càinácaalí namàníiná capìi irìcu.
26 Então chamou um dos servos e perguntou-lhe o que estava acontecendo.
27 Yá íibaidéeri íimaca irí: ‘Idéca yèepùacawa néese àniwa piméeréerica, íná píaniri idéca ichùulìaca nanúanápiná wayáapiná pacá íidu walíibèechúa yáwanái, yácáiná piméeréeri idéca yàanàaca cayábata’, íimaca irí.
27 Este lhe respondeu: ‘Seu irmão voltou, e seu pai matou o novilho gordo, porque o recebeu de volta são e salvo’.
28 Néese calúacani, yái ìiri béerica. Càmita iwàwa iwàlùacawa capìi irìculé, íná iwàwacutá yáaniri imusúacawa isutácaténá íicha iwàlùanápináwa néré náapicha.
28 "O filho mais velho encheu-se de ira, e não quis entrar. Então seu pai saiu e insistiu com ele.
29 Quéwa ìiri béeri càmita yeebá, yá íimaca yáaniri iríwa: ‘Nudéca nuíbaidaca pirí madécaná camuí. Nudéca numànica mamáalàacata càide iyúwa pichùulìaná numànica. Canácatáita pìa nulí ibatàa abéeri cabra achúméeríinapináta, numànicaténá fiesta nùacawéeyéiná yáapichawa.
29 Mas ele respondeu ao seu pai: ‘Olha! todos esses anos tenho trabalhado como um escravo ao teu serviço e nunca desobedeci às tuas ordens. Mas tu nunca me deste nem um cabrito para eu festejar com os meus amigos.
30 Siùca idéca yàanàaca yái pìirica, yúuquéericaté macáita pìasu platami máaléquéeri iyú nalípiná inanáica iiméeyéica asìanái yáapicha plata ìwalinápiná, yá pidéca pinúaca irí iyáapiná pacá íidu walíibèechúa’, íimaca yái ìiri béerica.
30 Mas quando volta para casa esse seu filho, que esbanjou os teus bens com as prostitutas, matas o novilho gordo para ele! ’
31 “Néese yáaniri íimaca irí: ‘Nuìri. Pidéca piyamáacawa núapicha càiripináta. Pìasucata macáita yái nudènièrica.
31 "Disse o pai: ‘Meu filho, você está sempre comigo, e tudo o que tenho é seu.
32 Siùcade quéwa máiní cayábaca wamàníináca fiesta, casíimáica nacái wía. Piméeréericáiná idéca yàanàaca, yái ìyéericaté càide iyúwa yéetéerimiwa, quéwa idéca yèepùacawa wàatalé càide iyúwa idéca nacáicaalí yèepùacawa cáuca àniwani; yúucacatéwa nuícha, yá wadéca wàanàaca àniwani’, íimaca yái yáanirica. Càita nacái Dios itàidaca cayába cawinácaalí wenàiwica iwènúadéerica íiwitáisewa ibáyawaná íichawa”, íimaca yái Jesúsca.
32 Mas nós tínhamos que comemorar e alegrar-nos, porque este seu irmão estava morto e voltou à vida, estava perdido e foi achado’ ".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.