Lucas 13
El Nuevo Testamento de nuestro Señor Jesucristo en el idioma piapoco (PIONT) vs NTLH
1 Néenialíté abénaméeyéi wenàiwica nàacawa Jesús yàatalé, yá nacàlidaca Jesús iríni, Pilato gobernador imàacacaté yàasu úwináiwa inúaca wenàiwica Galilea yàasu cáli néeséeyéi. Yáté Galilea néeséeyéi íiranámi yèewìacawa napìra íiranámi yèewiwa, níái pìráimica nanuéyéicaté sacrificio piná nàacaténá Dios icàaluíniná. Uwinái inúacáiná nía mawiénita irí yáni nanúacatái napìrawa, íná yéewa náiranámi yèewìacawa napìra íiranámi yèewiwa.
1 Naquela mesma ocasião algumas pessoas chegaram e começaram a comentar com Jesus como Pilatos havia mandado matar vários galileus, no momento em que eles ofereciam sacrifícios a Deus.
2 Néese Jesús íimaca nalí: “Níara Galilea yàasu cáli néeséeyéica néetácatéwa máiní báawéeri iyú. Iná cawàwanátacué piyúunáidaca cabáyawanácaté nía náicha canánama ìyéeyéica nàasu cáli íinata.
2 Então Jesus disse:
3 Núumacué pirí, càmitaté cabáyawaná nía áibanái íicha. Néese càmicaalícué piwènúada píiwitáisewa Dios irípiná, yásí péetápinácué nacáiwa méetàuculé Dios íicha.
3 De modo nenhum! Eu afirmo a vocês que, se não se arrependerem dos seus pecados, todos vocês vão morrer como eles morreram.
4 Péemìacatécué nacái naináwaná ìwali áibanái dieciocho namanùbaca yéetéeyéicatéwa Siloé néré chènuníiri capìi yúuwàacáinátéwa náinatabàa. Picácué píináidawa cabáyawanéeyéica nía náicha macáita Jerusalén ìyacàlená mìnanáica.
4 E lembrem daqueles dezoito, do bairro de Siloé, que foram mortos quando a torre caiu em cima deles. Vocês pensam que eles eram piores do que os outros que moravam em Jerusalém?
5 Núumacué pirí, càmitaté cabáyawaná nía áibanái íicha. Néese càmicaalícué piwènúada píiwitáisewa Dios irípiná, yásí macáita péetápinácué nacáiwa méetàuculé Dios íicha”, íimaca yái Jesúsca.
5 De modo nenhum! Eu afirmo a vocês que, se não se arrependerem dos seus pecados, todos vocês vão morrer como eles morreram.
6 Néeseté Jesús yéewáidaca nía comparación iyú àniwa, náalíacaténáwa mesúnamáita Dios yùuwichàidáanápináté israelitanái. Yá íimaca nalí: “Aiba asìali idènìacaté higuera yéetaná yàasu uva ibànacalená yèewiréwa. Yàaca iicácaténá idènièricaalí ìyacanáwa yái àicuca, quéwa canáca yàanèeri ìyacanáca.
6 Então Jesus contou esta parábola :
7 Iná bànacalé íiwacali íimaca yàasu wenàiwica iríwa icuèrica uva ibànacalená: ‘Piicá yái àicuca. Nudéca nucutáca ìyacaná máisiba camuí imanùbaca. Yá canáca ìyacaná. Iná piùcani. Canápináta meedá wamàaca ibàlùacawa chái màyacanéeri’, íimaca.
7 Aí disse ao homem que tomava conta da plantação: “Olhe! Já faz três anos seguidos que venho buscar figos nesta figueira e não encontro nenhum. Corte esta figueira! Por que deixá-la continuar tirando a força da terra sem produzir nada?”
8 Quéwa yái icuèrica bànacalé íimaca íiwacali iríwa: ‘Nuíwacali, pimàaca ibàlùacawa chái quirítàacáwa abéeri camuípiná. Yá nubàsabàsáidaca itéesebàa cáli, nùwacáidapiná nacái pìrái ìyami cayábacaténá irí cáli.
8 Mas o empregado respondeu: “Patrão, deixe a figueira ficar mais este ano. Eu vou afofar a terra em volta dela e pôr bastante adubo.
9 Yá cawàwanáta càyacanácani. Néese quéwa màyacanácaalí mamáalàacatani, yásí piùcacani’, íimaca íiwacali iríwa”, íimaca yái Jesúsca.
9 Se no ano que vem ela der figos, muito bem. Se não der, então mande cortá-la.”
10 Aiba sábado judíonái iyamáidacatáicawa, Jesús yéewáidacaté nía néewáidacàalu irìcu.
10 Certo sábado, Jesus estava ensinando numa sinagoga .
11 Uyaca néeni cáuláiquéechúa inanái. Demonio yùuwichàidacaté úa dieciocho camuí. Càmita demonio ibatàa ubàlùacawa machacànita, canásíwa, cawaalíca úa mamáalàacata.
11 E chegou ali uma mulher que fazia dezoito anos que estava doente, por causa de um espírito mau. Ela andava encurvada e não conseguia se endireitar.
12 Néese Jesús iicáca úa, yá imáidaca yàataléwa úa. Iimaca ulí:
12 Quando Jesus a viu, ele a chamou e disse:
13 Néese Jesús imàacaca icáapiwa ùwali úái inanáica. Yáta cayábaca úa. Yá úalimáca ubàlùacawa machacànita. Yá udàbaca ùaca Dios irí cayábéeri.
13 Aí pôs as mãos sobre ela, e ela logo se endireitou e começou a louvar a Deus.
14 Quéwa yái néewáidacàalu íiwacali iicáca Jesús ichùnìaná úa càide iyúwa íibaidacalési, íná calúacani Jesús yáapicha Jesús ichùnìacáiná úa sábado irìcu nayamáidacatáicawa. Yá néewáidacàalu íiwacali íimaca wenàiwicanái irí:
14 Mas o chefe da sinagoga ficou zangado porque Jesus havia feito uma cura no sábado. Por isso disse ao povo: — Há seis dias para trabalhar. Pois venham nesses dias para serem curados, mas, no sábado, não!
15 Néese Jesús íimaca nalí:
15 Então o Senhor respondeu:
16 Néeni, ¿cánácué càmita pibatàa uèpunícawa cayába siùca èeri wayamáidacatáicawa úái Abraham itaquétúanámica, úái inanái Satanás idacuèchúa uláicái iyú dieciocho camuí? —íimaca yái Jesúsca.
16 E agora está aqui uma descendente de Abraão que Satanás prendeu durante dezoito anos. Por que é que no sábado ela não devia ficar livre dessa doença?
17 Idécanáami Jesús icàlidaca nalíni, yá báica yùuwidenái wenàiwicanái yàacuésemi. Quéwa macáita wenàiwica casíimáica nawàwa naicácáináté yái Jesús imàníirica íiwitáise cachàiníiri iyúwa, yái càmíirica áibanái wenàiwica idé imànica.
17 Os inimigos de Jesus ficaram envergonhados com essa resposta, mas toda a multidão ficou alegre com as coisas maravilhosas que ele fazia.
18 Jesús íimaca nalí nacái: “Siùcade nucàlidacué pirí càinácaalí iyú Dios icùaca yàasu wenàiwicawa. Nuéwáidacué pía comparación iyú.
18 Jesus disse:
19 Yái Dios icùaná yàasu wenàiwicawa ìyaca càide iyúwa achúméeríina mostaza íimi, asìali ibànéerica ibànacale yèewiwa. Máiní achúméeríinaca yái íimica, quéwa idàwinàacawa manuíripiná mamáalàacata càiride iyúwa àicusíwa. Máiníiri manuícani, íná yéewa màsibèe nàanàaca namànica namùlubèwa mostaza yéetaná yàana íinata”, íimaca yái Jesúsca.
19 Ele é como uma semente de mostarda que um homem pega e planta na sua horta. A planta cresce e fica uma árvore, e os passarinhos fazem ninhos nos seus ramos.
20 Jesús íimaca nalí nacái: “Siùcade nuéwáidacué pía comparación iyú píalíacaténácuéwa càinácaalí iyú Dios icùaca yàasu wenàiwicawa.
20 Jesus continuou:
21 Càicanide iyúwa levadura ìyáaná. Inanái yèewìadaca levadura máisibàawiríacatái harina yèewi, yéewanápiná macáita íbesi inísàacawa”, íimaca yái Jesúsca.
21 Ele é como o fermento que uma mulher pega e mistura em três medidas de farinha, até que ele se espalhe por toda a massa.
22 Néeseté idècunitàacáwa Jesús yèepunícawa Jerusalén ìyacàlená nérépiná, yá ichàbacawa áibanái ìyacàle irìcubàa imanùbaca, manuínaméeri, púubéeri nacái yàcaléca. Yá yéewáidaca wenàiwicanái néenibàa nacái.
22 Jesus atravessava cidades e povoados, ensinando na sua viagem para Jerusalém.
23 Aiba wenàiwica isutáca yéemìawa Jesús:
23 Alguém perguntou: — Senhor, são poucos os que vão ser salvos? Jesus respondeu:
24 Jesús íimaca irí:
24 — Façam tudo para entrar pela porta estreita. Pois eu afirmo a vocês que muitos vão querer entrar, mas não poderão.
25 Numànipiná càide iyúwa capìi íiwacali imàníiná. Nudécanáami nubàlìaca capìi inùma chènuniré, yásí píacué ìyéeyéica méetàuculé capìi íicha, pìanàapinácuéca inùma néré, yá pimáidapinácuéca nulíwa: ‘Wáiwacali, pìacùa walíni’, càipinácué píimaca nulí. Quéwa núumacuéca piríwa: ‘Càmitacué núalía nuicáca pía síisáanéeyéicaalícué pía’, cài núumacuéca pirí.
25 — O dono da casa vai se levantar e fechar a porta. Então vocês ficarão do lado de fora, batendo na porta e dizendo: “Senhor, nos deixe entrar!” E ele responderá: “Não sei de onde são vocês.”
26 Néese píimapinácuéca nulí: ‘Wayáacaté wayáacaléwa píapicha. Péewáidacaté wía wàyacàle yàasu calle irìcubàawa’, càipinácué píimaca nulí.
26 Aí vocês dirão: “Nós comemos e bebemos com o senhor. O senhor ensinou na nossa cidade.”
27 Quéwa núumapinácué pirí àniwa: ‘Nudéca núumacuéca pirí, càmitacué núalía nuicáca pía síisáanéeyéicaalícué pía. Pìacuéwa nuícha macáita píacué imàníiyéica ibáyawanáwa’, càipinácué núumaca pirí.
27 Mas ele responderá: “Não sei de onde são vocês. Afastem-se de mim, vocês que só fazem o mal.”
28 Yá píicháanípinácuéca néenibàawa, piamíadapinácuéca piyéiwa piùwichàacái iyúwa, piicácáinácué pìawirináimi Abraham, Isaac nacái, Jacob nacái, macái profetanái nacái nàyaca Dios ìyacàle irìcu, icùacataléca macáita chènuniré, píacué quéwa piúcapinácuécawa méetàuculé.
28 Quando vocês virem Abraão, Isaque, Jacó e todos os
29 Madécanácáiná wenàiwica nàanàapiná néréwa, macái cáli néeséeyéica, norte néeséeyéi, sur néeséeyéi nacái, este néeséeyéi nacái, oeste néeséeyéi nacái, nayáacaténá nayáacaléwa Dios ìyacàle irìcu Dios icùacataléca macáita chènuniré.
29 Muitos virão do Leste e do Oeste, do Norte e do Sul e vão sentar-se à mesa no Reino de Deus.
30 Néese abénaméeyéi càmíiyéica máiní cachàini siùcade chái èeri irìcu áiba èeriwa máiní cachàinica níata áibanái íicha. Aibanái nacái cachàiníiyéica siùcade, áiba èeriwa càmita máiníiyéi cachàinica níata èeri imáalàacaalípináwa —íimaca yái Jesúsca.
30 E os que agora são os últimos serão os primeiros, e os primeiros serão os últimos.
31 Yáté èerica abénaméeyéi fariseonái nàanàaca Jesús yàatalé. Yá náimaca Jesús irí:
31 Naquele momento alguns fariseus chegaram perto de Jesus e disseram: — Vá embora daqui, porque Herodes quer matá-lo.
32 Quéwa Jesús íimaca nalí:
32 Jesus respondeu:
33 Quéwa iwàwacutá nuèpunícawa maléená èeri quirítàacáwa àta nùanàacataléta Jerusalén ìyacàlená irìculé, níacáiná israelitanái nanúacaté batéwa macáita Dios yàasu profetanái Jerusalén ìyacàlená irìcu. Iná iwàwacutá núa nacái nuétácawa néenibàa.
33 E Jesus continuou:
34 “¡Píacué Jerusalén ìyacàlená mìnanáica, píacué inuéyéica Dios yàasu profetanái, inuéyéica nacái wenàiwica íba iyú, níái wenàiwica Dios ibànuèyéica icàlidacaténácué pirí tàacáisi inùmalìcuíse! ¡Manùba yàawiría nuwàwacaté nùwacáidacuéca nucùaca pía càide iyúwa cawámai ùwacáidacaalí uénibewa ubáiná yáapíisewa! Quéwa càmitacué piwàwa nucùaca pía.
34 — Jerusalém, Jerusalém, que mata os profetas e apedreja os mensageiros que Deus lhe manda! Quantas vezes eu quis abraçar todo o seu povo, assim como a galinha ajunta os seus pintinhos debaixo das suas asas, mas vocês não quiseram!
35 Iná péemìacué cayába, máiséeyéipiná picapèemicuéca idécanáami piùwidenái imànicuéca píipunita ùwicái; núumacué nacái pirí, càmitacué piicá núa quirínama àta píimacatalépinátacué nùwali: ‘¡Cayábéericani yái yàanèerica Wacuèriná Dios íipidená ìwali, Dios ibànuèrica walí!’ càipinácué píimaca nùwali —íimaca yái Jesúsca.
35 Agora a casa de vocês ficará completamente abandonada. Eu afirmo que vocês não me verão mais, até chegar o tempo em que dirão: “Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor!”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.