Atos 20
El Nuevo Testamento de nuestro Señor Jesucristo en el idioma piapoco (PIONT) vs NVT
1 Idécanáamité imáalàacawa yái Efeso ìyacàlená mìnanái imàníináca máiwitáiséeri iyú, yá Pablo imáidaca yàataléwa níái wenàiwica yeebáidéeyéica Jesús itàacái, yàalàacaténá nía. Néese idécanáami ichàiniadaca nawàwa, yá yàacawa náicha Macedonia yàasu cáli nérépiná.
1 Passado o tumulto, Paulo mandou chamar os discípulos e os encorajou. Então se despediu e partiu para a Macedônia.
2 Pablo ipáchiaca macái yàcalé imanùbaca ìyéeyéica Macedonia yàasu cáli íinata. Yá ichàiniadaca nawàwa manuísíwata, yàalàaca nía déecuíri iyú níái yeebáidéeyéica Jesús itàacái. Néese Pablo yàanàaca Grecia yàasu cáli néré.
2 Enquanto estava lá, encorajou os discípulos em todas as cidades por onde passou. Em seguida, desceu à Grécia,
3 Yá iyamáacawa néré máisiba quéeri. Néeseté mawiénica yéenáiwaná iwàlùanápinátéwa nave irìculé yàacaténáwa manuíri úni yáacubàa Siria yàasu cáli nérépiná. Yá yéemìaca judíonái iináwaná náináidáanáwa namàníinápiná irí báawéeri. Iná iwènúadaca íiwitáisewa, yá íináidacawa yèepùanápinátéwa cáli íinatabàa, ichàbacaténáwa àniwa Macedonia yàasu cáli íinatalé.
3 onde ficou por três meses. Quando se preparava para navegar de volta à Síria, descobriu que alguns judeus conspiravam contra sua vida e decidiu voltar pela Macedônia.
4 Nàa nacáiwa yáapicha áibanái íipidenéeyéi: Sópater, yái Pirro ìirica, Berea ìyacàlená mìnali; Aristarco nacái, Segundo nacái, níái pucháiba asìanáica Tesalónica ìyacàlená mìnanáica; Gayo nacái, Derbe ìyacàlená mìnalica; Timoteo nacái; Tíquico nacái, Trófimo nacái, níái pucháiba asìanáica Asia yàasu cáli néeséeyéica.
4 Alguns homens viajavam com ele: Sópatro, filho de Pirro, de Bereia; Aristarco e Secundo, de Tessalônica; Gaio, de Derbe; Timóteo; e Tíquico e Trófimo, da província da Ásia.
5 Níái asìanáica nàacatéwa wapíchalépiná, wía Pablo, núa Lucas nacái, nacùacaténá wàanàaca Troas íidalutalená néré.
5 Eles foram adiante e esperaram por nós em Trôade.
6 Néese idécanáamité ichàbacawa Pascua yàasuná culto, judíonái iyáacaalíté pan càmíiri idènìa levadura, yáté wàacawa Filipos íidalutalená íicha manuíri úni yáacubàa nave irìcu. Néese báinúaca èeri idénáami, mapisáináami àniwa, yá wàanàaca níái wáapichéeyéicawa Troas íidalutalená néré. Yá wayamáacawa néré siete èeri.
6 Terminada a Festa dos Pães sem Fermento, embarcamos num navio em Filipos e, cinco dias depois, nos reencontramos em Trôade, onde ficamos uma semana.
7 Néeseté domingo irìcu, wàwacáidáyacacawa náapicha níái yeebáidéeyéica Jesús itàacái wawacùacaténá wàwaliwáaca pan, yái Santa Cenaca. Yá Pablo icàlidaca nalí. Iwàwacutápináté Pablo yàacawa náicha mapisáita, íná icàlidaca nalí àta bamuchúamicataléta catá.
7 No primeiro dia da semana, nos reunimos com os irmãos de lá para o partir do pão. Paulo começou a falar ao povo e, como pretendia embarcar no dia seguinte, continuou até a meia-noite.
8 Wàwacáidáyacacatéwa abéeri imàdáaná irìculé ìyéerica chènunibàa cáli inàni íicha. Nàyaca néré madécaná lámpara ipucuèyéicawa nacamalá piná.
8 A sala no andar superior onde estávamos reunidos era iluminada por muitas lamparinas.
9 Néese abéeri ùuculìiri íipidenéeri Eutico yáawinéeriwa ìyaca ventana irìcu. Pablo itàanícáiná mamáalàacata, yá cadapùleca báawanama yái ùuculìirica. Yá iimáca íichawa yáawinacawa. Néese icaláacawa ventana irìcuíse, máisiba pisoíri ichènunica. Yá yéetácawa.
9 O discurso de Paulo se estendeu por horas, e um jovem chamado Êutico, que estava sentado no parapeito da janela, ficou muito sonolento. Por fim, adormeceu profundamente, caiu de uma altura de três andares e morreu.
10 Pablo iricùacawa ùuculìiri yàatalé. Néese Pablo yáawia iicáidaca ùuculìirimi irí, yá Pablo yeedácani yùucutaléwa. Yá íimaca nalí níái yeebáidéeyéica Jesús itàacái:
10 Paulo desceu, inclinou-se sobre o jovem e o abraçou. “Não se desesperem”, disse ele. “O rapaz está vivo!”
11 Néeseté Pablo yèepùa iwàlùacawa nàwacáidacàalu irìculé chènuniréerica. Yá iwacùaca nalí pan, yái Santa Cenaca, iyáaca iyáacaléwa náapicha nacái, yá Pablo icàlidacaté nalí mamáalàacata, àta amalácataléta wawicáu. Néese yàacawa náicha.
11 Então todos subiram novamente, partiram o pão e comeram juntos. Paulo continuou a lhes falar até o amanhecer e depois partiu.
12 Néese yái ùuculìirica, yèepùacawa yéenánái yáapichawa, icáucàacáinátéwa, íná yéewa casíimáica nawàwa manuísíwata.
12 Enquanto isso, o jovem foi levado para casa vivo, e todos sentiram grande alívio.
13 Néeseté wàacawa Pablo ipíchalépiná. Wàacawa nave irìcu manuíri úni yáacubàa àta wàanàacatalétaté Aso íidalutalená néré wáipunitáidacaténá Pablo néré càide iyúwaté iwàwáaná, iwàwacáináté yàacawa néré cáli íinatabàa.
13 Paulo foi por terra até Assôs, onde havia definido que devíamos esperar por ele, enquanto nós fomos de navio.
14 Wàanàaca Pablo Aso íidalutalená néré, yá iwàlùacawa wàatalé nave irìculé. Yá wàacawa manuíri úni yáacubàa Mitilene íidalutalená néré.
14 Encontrou-se conosco em Assôs e navegamos juntos até Mitilene.
15 Néeseté wàacawa Mitilene íicha. Wàacawa abé èeri manuíri úni yáacubàa. Néese wàacawa mawiénita Quío yàasu iwàwata irí. Néese mapisáita àniwa wàanàaca Samos íidalutalená néré, idécanáamité wayamáidacawa Troguilio íidalutalená néré. Néese mapisáita àniwa wèepùa wàacawa. Yá wàanàaca Mileto íidalutalená néré.
15 No dia seguinte, passamos em frente à ilha de Quios. No outro dia, atravessamos para a ilha de Samos e, um dia depois, chegamos a Mileto.
16 Càité wèepunícawa càmicáináté Pablo iwàwa idècunìacawa manùba èeri Asia yàasu cáli íinata. Càmitaté nacái iwàwa yàacawa Efeso ìyacàlená néré. Néese, iwàwacaté yàanàaca caquialéta Jerusalén ìyacàlená néré iwàwacáináté iicáca náapicha judíonái yàasu culto íipidenéerica Pentecostés.
16 Paulo havia decidido não aportar em Éfeso, pois não queria passar mais tempo na província da Ásia. Tinha pressa de chegar a Jerusalém, se possível, para a Festa de Pentecostes.
17 Idècunitàacá Pablo ìyaca Mileto íidalutalená néré, yáté ibànùaca tàacáisi Efeso ìyacàlená néré imáidacaténá ancianonái icuèyéica wenàiwica yeebáidéeyéica Jesús itàacái Efeso ìyacàlená mìnanái.
17 Por isso, em Mileto, mandou chamar os presbíteros da igreja de Éfeso.
18 Idécanáamité ancianonái nàanàaca yàatalé, yá Pablo íimaca nalí: “Píalíacuécawa nuináwaná ìwali, càinácaalíté nùyacuéca pèewi èeri imanùbaca nùanàacatáiseté Asia yàasu cáli íinatalé àta siùca nacáide.
18 Quando chegaram, ele lhes disse: “Vocês sabem que, desde o dia em que pisei na província da Ásia até agora,
19 Macái èerité nùyaca pèewi íibaidéeri Wáiwacali irípiná. Càmitaté cachàini nuicáca núawawa. Máiní achúmacaté nuwàwa nàwali níara càmíiyéicaté yeebáida Wáiwacali itàacái. Nùuwichàacaté nacáiwa cáiwíiri iyú judíonái nawàwacáináté imànica nulí báawéeri.
19 fiz o trabalho do Senhor humildemente e com muitas lágrimas. Suportei as provações decorrentes das intrigas dos judeus
20 Ewitaté nùuwichàacáanítawa manuísíwata, càicáaníta càmitaté numáisanìa píichacué tàacáisi iyúudèeripinácuécaté pía, ibatàa abéeri tàacáisipináta idècunitàacá nucàlidacuéca piríni nàwacáidacàalu néré, nacapèe irìcu nacái.
20 e jamais deixei de dizer a vocês o que precisavam ouvir, seja publicamente, seja em seus lares.
21 Nùalàacaté níara judíoca, càmíiyéi judío nacái. Núumacaté nalí iwàwacutáaná nawènúadaca náiwitáisewa Dios irípiná neebáidáanápiná nacái Wáiwacali Jesús itàacái.
21 Anunciei uma única mensagem tanto para judeus como para gregos: é necessário que se arrependam, se voltem para Deus e tenham fé em nosso Senhor Jesus.
22 Iná siùcade nùacawa Jerusalén ìyacàlená nérépiná. Espíritu Santo idéca ichùulìaca nùanápináwa néré, càmita quéwa núalíawa càinápinácaalí namànica nulí néré.
22 “Agora, impelido pelo Espírito, vou a Jerusalém. Não sei o que me espera ali,
23 Núalíacáitawa abéeri wawàsi. Yàcalé imanùbaca Espíritu Santo icàlidaca nulíni náucáanápiná núa presoíyéi ibànalìculé, nùuwichàanápiná nacáiwa madécaná yàawiría.
23 senão que o Espírito Santo me diz, em todas as cidades, que tenho pela frente prisão e sofrimento.
24 Quéwa càmita nuicá nucáucawa iyúwa máiníiri cawènica nulí. Abéerita nuwàwacáita numáalàidaca numànica nuíbaidacaléwa casíimáiri iyú, yái nuíbaidacalécawa Wáiwacali Jesús ichùulièrica numànica, nucàlidáanápiná tàacáisi wenàiwicanái irí, yái cayábéeri tàacáisi íiméerica cáinináca Dios iicáca wenàiwica.
24 Mas minha vida não vale coisa alguma para mim, a menos que eu a use para completar minha carreira e a missão que me foi confiada pelo Senhor Jesus: dar testemunho das boas-novas da graça de Deus.
25 “Siùcade núalíacawa báisíiri iyú càmitacué piicá núa quirínama, píacué nucàlidéeyéicaté irí yái tàacáisica icàlidéerica càinácaalí iyú Dios icùaca yàasu wenàiwicawa.
25 “Agora sei que nenhum de vocês, a quem anunciei o reino, me verá outra vez.
26 Iná siùcade nuwàwacué nucàlidaca piríni, canáca nubáyawanácué pìwalíise, péetácaalícuéwa pibáyawaná yáapichawa, nùalàacáinátécué pía.
26 Por isso, declaro hoje que, se alguém se perder, não será por minha culpa,
27 Nucàlidacatécué pirí macái tàacáisi Dios iwàwéericuéca píalíacawa ìwali; càmitacué nubàa píicha tàacáisi, ibatàa abéeripináta, càmitacué nubàa píichani.
27 pois não deixei de anunciar tudo que Deus quer que vocês saibam.
28 Iná piicácué píichawa cayába, picùacué píiwitáisewa báawéeri íicha. Picùacué nacái macáita níara yeebáidéeyéica Jesús itàacái ìwacáidáyaquéeyéicawa pìyacàle nérécué, yácáiná Espíritu Santo imàacacué picùaca Dios yàasu wenàiwica Dios iwènièyéicaté Iiri íiraná iyúwa.
28 “Portanto, cuidem de si mesmos e do rebanho sobre o qual o Espírito Santo os colocou como bispos, a fim de pastorearem sua igreja, comprada com seu próprio sangue.
29 Núalíaca nacáiwa nùacanáamiwa píichacué, yásí áibanái nàanàaca pìatalécué iwàwéeyéica iwènúadacuéca píiwitáise Wáiwacali íichawa càide iyúwa caluéyéi cuwèesi lobo namáalàidacaalí ovejanái.
29 Sei que depois de minha partida surgirão em seu meio falsos mestres, lobos ferozes que não pouparão o rebanho.
30 Abénaméeyéi péenácué, áiba èeriwa néewáidaca wenàiwicanái nachìwa báawéeri iyúwa, nachìwáidacaténá wenàiwica yeebáidéeyéica Jesús itàacái nàacaténáwa cachìwéeyéi yáapicha.
30 Até mesmo entre vocês se levantarão homens que distorcerão a verdade a fim de conquistar seguidores.
31 Iná piicácué píichawa cayába. Piwàwalicué cayába nùalàacatécué pía máisiba camuí èeríapi, táiyápi nacái. Nùalàacatécué pía macáita manuísíwata, nuícháanícaté nacái pìwalicué.
31 Portanto, vigiem! Lembrem-se dos três anos que estive com vocês, de como dia e noite nunca deixei de aconselhar com lágrimas cada um de vocês.
32 “Siùcade nuénánái numàacacué Dios icùaca pía, péewáidáanápinácué nacáiwa tàacáisi ìwali, yái nucàlidéericatécué pirí íiméerica cáinináca Dios iicáca èeri mìnanái. Dios itàacái yáalimácué ichàiniadaca píiwitáise Dios ìwali, yáalimácué nacái imàacaca píalíacawa cayába ìwali yái cawèníirica Dios yèeripinácuéca piríwa áiba èeriwa, náapicha macáita yàasu wenàiwicaca Dios yeedéeyéica yàasunáipináwa.
32 “E, agora, eu os entrego a Deus e à mensagem de sua graça que pode edificá-los e dar-lhes uma herança junto com todos que ele separou para si.
33 Càmitaté nuwàwa nùasupináwa áibanái yàasu plata, nabàle nacái.
33 “Jamais cobicei a prata, o ouro ou as roupas de alguém.
34 Píalíacuécawa nuíbaidacaté cachàiníiri iyú nucáapi iyúwa nuwènìacaténáté càinácaalí wawàsi wamáapuèricaté, núa nacái, núapichéeyéi nacái.
34 Vocês sabem que estas minhas mãos trabalharam para prover as minhas necessidades e as dos que estavam comigo.
35 Nucàlidacatécué pirí càiripináta iwàwacutáanácué wáibaidaca, wayúudàacué nacái catúulécanéeyéi wenàiwica. Piwàwalicué Wáiwacali Jesús itàacái. Yá íimacaté walí: ‘Casíimái cachàini wía wàacaalí áibanái irí yái namáapuèrica, íicha yái nàanáca walí cawèníiri’, càité íimaca yái Wáiwacalica”, íimaca yái Pabloca.
35 Fui exemplo constante de como podemos, com trabalho árduo, ajudar os necessitados, lembrando as palavras do Senhor Jesus: ‘Há bênção maior em dar que em receber’”.
36 Idécanáami Pablo icàlidaca nalíni, yá ibàlùacawa yùuluì ipùata iyúwa. Yá isutáca Dios íicha náapicha.
36 Quando Paulo terminou de falar, ajoelhou-se e orou com eles.
37 Néese macáita náicháaníca achúmaca nawàwa Pablo yàacáinátéwa náicha. Yá asìanái nàanalìcuca Pablo nasùsùa nacái inàni ìwali, càide iyúwa judío íiwitáise ìyáaná, namàacacaalí yèepùacawa náicha wenàiwica cáininéeri naicáca.
37 Todos choraram muito enquanto se despediam dele com abraços e beijos.
38 Yá máiní achúmaca nawàwa Pablo íimacáináté nalí càmíinápináté yèepùa iicáca nía quirínama. Néese nàaca nàacawéeridaca Pablo àta nàanàacataléta nave néré.
38 O que mais os entristeceu foi ele ter dito que nunca mais o veriam. Então eles o acompanharam até o navio.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.