Mateus 17
Piapoco NT (PIO_WBT) vs NTLH
1 Néeseté seis èeri natàanícadénáami cài, yá Jesús itéca yáapichawa Pedro, Santiago nacái, Juan nacái yái Santiago iméeréerica. Yá Jesús yàacawa wáicha dúli chènuníiri íinatalépiná, itéca máisiba wéená.
1 Seis dias depois, Jesus foi para um monte alto, levando consigo somente Pedro e os irmãos Tiago e João.
2 Néré naicáca Jesús iwènúacawa áibawaca naicápiná. Yá mèlumèluwaca inàni icànaca càide iyúwa èeri icànáaná, ibàle nacái iwènúacawa cabalèewaca càide iyúwa camalási.
2 Ali, eles viram a aparência de Jesus mudar: o seu rosto ficou brilhante como o sol, e as suas roupas ficaram brancas como a luz.
3 Yáta níái máisiba wéenáca ìyéeyéica néré naicáca profeta Moisés, profeta Elías nacái natàaníca Jesús yáapicha.
3 E os três discípulos viram Moisés e Elias conversando com Jesus.
4 Néese Pedro íimaca Jesús irí: —Wáiwacali, ¡cayábéeriquéi wàyáanáca chái! Piwàwacaalí, yásí numànica máisiba capìi yáana wawàwalíinápinácué pía, abéeri pirípiná, áiba nacái Moisés irípiná, áiba nacái Elías irípiná —íimaca yái Pedroca.
4 Então Pedro disse a Jesus: — Como é bom estarmos aqui, Senhor! Se o senhor quiser, eu armarei três barracas neste lugar: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
5 Néese idècunitàacá Pedro itàaníca, yá mèlumèluíri acalèe ibàlìaca nía catámèeri iyú. Yá néemìaca Dios itàacái acalèe yèewíise. Cài íimaca: “Yácata Nuìri nuwàwéeri cáininéerica nuicáca. Cayábaca nuwàwa nuicácani. Péemìacué itàacái”, íimaca yái Diosca.
5 Enquanto Pedro estava falando, uma nuvem brilhante os cobriu, e dela veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho querido, que me dá muita alegria. Escutem o que ele diz!
6 Néemìacanacáitani níái yéewáidacaléca máisiba, yá náuwàa nalìacawa nanùmáawawa cáli iwéré Jesús íipunita nàacaténá icàaluíniná. Yá cáaluca nía báawanama.
6 Quando os discípulos ouviram a voz, ficaram com tanto medo, que se ajoelharam e encostaram o rosto no chão.
7 Néese Jesús yàacawa nàatalé. Yá imàacaca icáapiwa nàwali. Iimaca nalí: —Pimichàacuéwa; picácué cáalu pía —íimaca nalí.
7 Jesus veio, tocou neles e disse:
8 Naicáidaca néré, yá canácata naiquéeri áibanáica, abéerita Jesús naicá.
8 Então eles olharam em volta e não viram ninguém, a não ser Jesus.
9 Néese idècunitàacá nalicùacawa dúli íinatáise, Jesús yàalàaca nía. Iimaca nalí: —Picácué picàlida áibanái iríni yái péemièricuéca, piiquéericuéca nacái, yái yéenáiwanási nacáirica àta numichàacatalépinátawa yéetácáisi íicha, núa asìali Dios néeséerica —íimaca yái Jesúsca.
9 Quando estavam descendo do monte, ele lhes deu esta ordem:
10 Néese Jesús yéewáidacalénái máisiba nasutáca néemìawani. Náimaca irí: —Níara yéewáidéeyéica wenàiwica templo irìcu náimaca iwàwacutáanása profeta Elías yèepùa yàanàaca quéechacáwa aléi èeri irìculé àniwa ipíchawáise israelita icuèrinápiná yàanàaca, yái wacuèrináca Dios ibànuèripináca walí. ¿Cáná yéewa cài náimaca, níái yéewáidéeyéica wenàiwica templo irìcu? —náimaca.
10 Então os discípulos perguntaram: — Por que os
11 Néese Jesús icàlidaca nalí Juan el Bautistami iináwaná ìwali: —Báisíta, iwàwacutácaté profeta Elías nacáiri yàanàaca quéechatécáwa. Yá iwènúadaca wenàiwicanái íiwitáise Dios irípiná àniwa, yéewanápiná néemìaca itàacái yái israelita icuèrinápináca Dios ibànuèrica nalí.
11 Ele respondeu:
12 Quéwa núumacué pirí abéeri profeta Elías nacáirimi idéca yàanàaca, yái Juan el Bautistamica, quéwa càmitaté náalía ìwali Elías nacáiricaténi. Yáté namànica irí báawéeri càide iyúwaté nawàwáaná. Càita nacái núa, asìali Dios néeséerica, nùuwichàapinácawa namànicaalípiná nulí báawéeri —íimaca yái Jesúsca.
12 porém eu afirmo a vocês que Elias já veio, e não o reconheceram, mas o maltrataram como quiseram. Assim também maltratarão o Filho do Homem.
13 Néese Jesús yéewáidacalénái náalíacatéwa Jesús icàlidaca ìyaca nalí Juan el Bautistami iináwaná ìwali.
13 Então os discípulos entenderam que Jesus estava falando a respeito de João Batista.
14 Nàanàacaté wenàiwicanái yàatalé, yá abéeri asìali yàacawa Jesús yàatalé. Yá ibàlùacawa yùuluì ipùata iyúwa Jesús irí yàacaténá Jesús icàaluíniná. Yá íimaca Jesús irí:
14 Quando eles chegaram perto da multidão, um homem foi até perto de Jesus, ajoelhou-se diante dele
15 —Nuíwacali, piicácáwa nuìri ipualé, demoniocáiná idacùaca íiwitáise cachàiníiri iyú, yá yùuwichàacawa báawanama, yái nuìrica. Madécaná yàawiría yúuwàacawa quichái irìculé, úni yáaculé nacái.
15 e disse: — Senhor, tenha pena do meu filho! Ele é epilético e tem ataques tão fortes, que muitas vezes cai no fogo ou na água.
16 Nudéca nutécani péewáidacalénái yàatalé nachùnìacaténáni, quéwa càmita nadé náucaca íicha demonio —íimaca.
16 Eu o trouxe para os seus discípulos a fim de que eles o curassem, mas eles não conseguiram.
17 Néese Jesús íimaca nalí: —¡Píacué càmíiyéica yeebáida Dios ìwali, báawéeyéi nacái íiwitáise meedá! ¿Càinácué èeri iwàwacutá nùyacuéca píapicha quiríta? ¿Càinácué èeri iwàwacutá numànicuéca pirí quiríta? Pìanàidacué cháni, yái ùuculìirica —íimaca yái Jesúsca.
17 Jesus respondeu:
18 Néese Jesús yàalàaca demonio cachàiníiri iyú. Yá yúucaca demonio ùuculìiri íicha. Yáta cayábaca yái ùuculìirica.
18 Então deu uma ordem, o demônio saiu, e no mesmo instante o menino ficou curado.
19 Néesetécáwa wía Jesús yéewáidacaléca watàaníca Jesús yáapicha méetàucuta wenàiwicanái íicha. Yá wasutáca wéemìawani: —¿Cánácáwa càmita wadé wáucaca demonio? —wáimaca.
19 Depois os discípulos chegaram perto de Jesus, em particular, e perguntaram: — Por que foi que nós não pudemos expulsar aquele demônio?
20 Néese Jesús íimaca walí: —Càmicáinácué peebáida Dios macái pichàini iyúwa. Péemìacué cayába, peebáidacaalícué Dios, éwita achúmacáaníta càide iyúwa achúméeríina mostaza íimi, yásí píalimácué pichùulìaca dúli isirùacawa méetàuculéta cài: ‘Pimichàawa, pìa pibàlùacawa áibacatalé’, yásí dúli yàacawa. Báisícaalícué peebáidaca Dios, yásí píalimácué pimànica macáita.
20 Jesus respondeu:
21 Quéwa máinícué càulenáca piúcaca yái demonio íiwitáanáca. Iwàwacutácué pisutá Dios quéechacáwa, pimàacacué píichawa nacái piyáacaléwa, pidéenápinácué piúcacani wenàiwica íicha —íimaca yái Jesúsca.
21 [Mas esse tipo de demônio só pode ser expulso com oração e jejum.]
22 Néeseté idècunitàacá Jesús yèepunícawa wáapicha, wía yéewáidacaléca Galilea yàasu cáli íinatabàa, yá icàlidaca walí yái tàacáisica. Iimaca walí: —Aiba wenàiwica presopináca namànica núa namàacacaténá áibanái asìanái inúaca núa, núa asìali Dios néeséerica.
22 Um dia os discípulos estavam se reunindo na Galileia, e Jesus disse a eles:
23 Yá nanúapináca núa. Quéwa máisiba èeri irìcu yásí nucáucàacawa àniwa —íimaca yái Jesúsca. Néese wéemìacanáami yái tàacáisica, yá achúmaca wawàwa manuísíwata.
23 e eles vão matá-lo; mas três dias depois ele será ressuscitado. E os discípulos ficaram muito tristes.
24 Néeseté Jesús, wía nacái yéewáidacaléca wàanàaca Capernaum ìyacàlená néré. Nàyaca néré abénaméeyéi ìwacáidéeyéica plata camuí imanùbaca nachùnìacaténá judíonái yàasu templo. Yá nàacawa natàaníca Pedro yáapicha. Yá nasutáca néemìawani: —Yáara yéewáidéerica pía, ¿càmitasica ipáyaida íichawa camuí imanùbaca nachùnìacaténá templo? —náimaca.
24 Quando Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Cafarnaum, os cobradores do imposto do Templo foram perguntar a Pedro: — O mestre de vocês não paga o imposto do Templo?
25 —Báisíta, ipáyaidéeri —íimaca yái Pedroca. Néese Pedro iwàlùacanacáitawa capìi irìculé, yáta Jesús cài íimaca irí quéechacáwa: —Simón, ¿càinásica píináidacawa? ¿Cawiná íicha needá plata níara icuèyéica cáli chái èeri irìcu? ¿Needásica plata néenibe íichawa, áibanái íichatasica? —íimaca yái Jesúsca.
25 — Paga, sim! — respondeu Pedro. Depois Pedro entrou em casa, mas, antes que falasse alguma coisa, Jesus disse:
26 Pedro íimaca irí: —Aibanái íicha —íimaca. Néese Jesús íimaca irí: —Iná néenibe càmita iwàwacutá napáyaidaca náichawa. Càita nacái càmita iwàwacutá nupáyaidaca nachùnìacaténá Núaniri Dios icapèewa, yái temploca, Iiricáiná núa.
26 — São os estrangeiros! — respondeu Pedro.
27 Quéwa càmita wawàwa báawaca wamànica nawàwa. Pìawa Galilea icalìsaniná néré. Piúca néré puìwi. Peedá yái idàbáanéerica pibaláca cubáica. Yásí pìanàaca moneda cubái inùmalìcu, abéechúa moneda cawèníichúa pipáyaidacaténá nalí nulípináni, pirípiná nacáiwa. Pidécanáami pìanàaca yái plataca, yá pitéca nàataléni pipáyaidacaténá nía —íimaca yái Jesúsca.
27 Mas nós não queremos ofender essa gente. Por isso vá até o lago, jogue o anzol e puxe o primeiro peixe que você fisgar. Na boca dele você encontrará uma moeda. Então vá e pague com ela o meu imposto e o seu.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.