Marcos 10
Piapoco NT (PIO_WBT) vs NVI
1 Néeseté Jesús yàacawa Capernaum ìyacàlená íicha yéewáidacalénái yáapichawa. Yá nàacawa Judea yàasu cáli néré, áiba cáli néré nacái ìyéerica oriente iwéré èeri imusúacatáisewa, abéemàalé Jordán inanába íicha. Néré manùbéeyéi wenàiwica ìwacáidáyacacawa àniwa Jesús yàatalé, yá idàbaca yéewáidaca nía àniwa càide iyúwaté íiwitáise ìyáaná.
1 Então Jesus saiu dali e foi para a região da Judéia e para o outro lado do Jordão. Novamente uma multidão veio a ele e, segundo o seu costume, ele a ensinava.
2 Néese abénaméeyéi fariseo nàacawa Jesús yàatalé náalimáidacaténá naicáwani, icàlidáanápiná áiba wawàsi báawéeri, yéewacaténá nacháawàaca iináwaná ìwali itàacái ìwalíisewa. Yá nasutáca néemìawani asáisí cayábacaalí asìali imàaca íichawa íinuwa.
2 Alguns fariseus aproximaram-se dele para pô-lo à prova, perguntando: "É permitido ao homem divorciar-se de sua mulher? "
3 Jesús íimaca nalí: —Picàlidacué nulí càinácaalíté profeta Moisés ichùulìaca pìawirináimi imàníinápiná bàaluité —íimaca yái Jesúsca.
3 "O que Moisés lhes ordenou? ", perguntou ele.
4 Néese náimaca irí: —Profeta Moisés imàacacaté asìali yúucaca íichawa íinuwa. Càité iwàwacutá namànica. Quéechacáwa asìali itànàaca cuyàluta irìcu cáná yéewaná iwàwa yúucaca íichawa úa. Néese yàaca ulí yái cuyàlutaca, yéewacaténá úasáidaca áibanái iríni, náalíacaténáwa manìrica úa. Yá ichùulìaca ùanápináwa íicha —náimaca irí.
4 Eles disseram: "Moisés permitiu que o homem desse uma certidão de divórcio e a mandasse embora".
5 Néese Jesús íimaca nalí: —Bàaluité profeta Moisés imàacacué pimànica cài máinícáinácué báawaca píiwitáise, píacué israelitaca, càmíiyéica iwàwa imànica cayábéeri càide iyúwa Dios ichùulìanácué pía. Imàacacatécué pibànùaca píichawa píinuwa báawacaalícué piicáca úa, ipíchanácué piùwichàidaca úa cachàiníwanái mamáalàacata.
5 Respondeu Jesus: "Moisés escreveu essa lei por causa da dureza de coração de vocês.
6 Quéwa bàaluité Dios càmitaté ibatàa wenàiwicanái imànica cài. Iná báawaca Dios iicáca yái piúcáanácuéca píinuwa siùcade. Profeta Moisés itànàacaté càinácaalíté ìyáaná bàaluité Dios idàbacaalíté wenàiwica. Moisés itànàacaté: ‘Dios idàbacaté idàbáanéeri asìali, idàbáanéechúa inanái nacái.
6 Mas no princípio da criação Deus ‘os fez homem e mulher’.
7 Iná siùcade, asìali iwàwacaalí icásàacawa, yásí yàacawa yáaniri íichawa, yáatúa íicha nacáiwa, ìyacaténá abédanamata íinu yáapichawa.
7 ‘Por esta razão, o homem deixará pai e mãe e se unirá à sua mulher,
8 Iná idécanáami asìali iimáca úapicha, càmita quirínama Dios iicáca nía iyúwa pucháiba wenàiwica, néese Dios iicáca nía iyúwa abéeri wenàiwica’, càité itànàaca yái profeta Moisésca. Iná càmita quirínama pucháibaca nía, néese abéericata nía.
8 e os dois se tornarão uma só carne’. Assim, eles já não são dois, mas sim uma só carne.
9 Iná càmita cayába wenàiwica nèepùadaca náichawáaca nía, níái Dios imàaquéeyéica ìyaca càide iyúwa abéeri wenàiwica —íimaca nalí yái Jesúsca.
9 Portanto, o que Deus uniu, ninguém o separe".
10 Néeseté nàyaca capìi irìcu, yá Jesús yéewáidacalénái nasutáca néemìawani ìwali àniwa yái tàacáisica.
10 Quando estava em casa novamente, os discípulos interrogaram Jesus sobre o mesmo assunto.
11 Néese Jesús íimaca nalí: —Asìali imàacacaalí íichawa íinuwa, yá yeedácaalí nacái iríwa íinupináwa áibata, yásí imànica ibáyawanáwa ulí, úái idàbáanéechúaca íinucawa, iimácáiná áiba inanái yáapicha càmíichúaca íinusíwa.
11 Ele respondeu: "Todo aquele que se divorciar de sua mulher e se casar com outra mulher, estará cometendo adultério contra ela.
12 Càita nacái inanái umàacacaalí uíchawa unìriwa, yá uedácaalí unìripináwa áibata, yásí umànica nacái ubáyawanáwa irí yái idàbáanéeri unìricawa, uimácáiná áiba asìali yáapicha càmíirica unìrisíwa —íimaca yái Jesúsca.
12 E se ela se divorciar de seu marido e se casar com outro homem, estará cometendo adultério".
13 Néese wenàiwica natéca néenibewa Jesús yàatalé imàacacaténá icáapiwa nàwali, isutáca nalí Dios íicha imàníinápiná nalí cayábéeri. Quéwa Jesús yéewáidacalénái nadàbaca nacuísaca wenàiwica itéeyéica sùmanái, yéewáidacalénái íimaca sùmanái nasàiwicasa Jesús irí wawàsi.
13 Alguns traziam crianças a Jesus para que ele tocasse nelas, mas os discípulos os repreendiam.
14 Jesús iicáca yái yéewáidacalénái imàníináca, íná báawaca iicáca náiwitáise. Yá íimaca yéewáidacalénái iríwa: —Pimàacacué sùmanái yàacawa nùatalé. Picácué pimáisanìa nàanàaca, Dios icùacáiná wenàiwica neebáidacaalí itàacái càide iyúwa sùmanái yeebáidáaná náaniri itàacáiwa.
14 Quando Jesus viu isso, ficou indignado e lhes disse: "Deixem vir a mim as crianças, não as impeçam; pois o Reino de Deus pertence aos que são semelhantes a elas.
15 Péemìacué cayába, iwàwacutá wenàiwica neebáidaca Dios itàacái càide iyúwa púubéeyéi sùmanái yeebáidáaná náaniri itàacáiwa. Càmicaalí cài wenàiwica neebáida, yá canácatáita Dios yéenibeca nía —íimaca yái Jesúsca.
15 Digo-lhes a verdade: Quem não receber o Reino de Deus como uma criança, nunca entrará nele".
16 Néese Jesús yeedáca níái sùmanáica yàanalìculéwa. Imàacaca icáapiwa nàwali, yá isutáca nalí Dios íicha imàníinápiná nalí cayábéeri.
16 Em seguida, tomou as crianças nos braços, impôs-lhes as mãos e as abençoou.
17 Jesús idàbacaté yèepunícawa àniwa, yá abéeri asìali yàanàaca ipìacawa Jesús yàatalé. Yá ibàlùacawa yùuluì ipùata iyúwa Jesús irí yàacaténá Jesús icàaluíniná. Yá isutáca yéemìawa Jesús: —Pía cayábéeri yéewáidéerica wía, ¿càinásica iwàwacutá numànica nùyacaténá càiripináta Dios yáapicha chènuniré? —íimaca.
17 Quando Jesus ia saindo, um homem correu em sua direção, pôs-se de joelhos diante dele e lhe perguntou: "Bom mestre, que farei para herdar a vida eterna? "
18 Jesús íimaca irí: —Iwàwacutá píináidacawa cayába ìwali yái píimáanáca, càinácaalí íimáaná yái tàacáisi íiméerica cayábéericasa núa, canácáiná áiba wenàiwica cayábéeri, abéericata Dios cayábéeri —íimaca irí yái Jesúsca, iwàwacáiná asìali yeebáidaca ìwali, Dioscani yái Jesúsca. Néese Jesús íimaca irí àniwa:
18 Respondeu-lhe Jesus: "Por que você me chama bom? Ninguém é bom, a não ser um, que é Deus.
19 —Píalíacawa Dios itàacái ìwali profeta Moisés itànèericaté Dios inùmalìcuíse. Càité ichùulìaca nía: ‘Picá pinúa wenàiwica, picá piimá áiba inanái yáapicha càmíichúaca píinusíwa, áiba asìali yáapicha nacái càmíirica pinìrisíwa, picá piyéedùa, picá picàlida pichìwawa, picá nacái pichìwáida áibanái, néese pìa píaniri íimiétacanáwa, píatúa nacáiwa’, cài itànàacaté yái Moisésca —íimaca yái Jesúsca.
19 Você conhece os mandamentos: ‘não matarás, não adulterarás, não furtarás, não darás falso testemunho, não enganarás ninguém, honra teu pai e tua mãe’".
20 Néese asìali íimaca Jesús irí: —Pía yéewáidéerica wía, nudéca numànica macáita càide iyúwa Dios ichùulìaná wamànica sùmàicatáiseté núa àta siùca nacáide —íimaca.
20 E ele declarou: "Mestre, a tudo isso tenho obedecido desde a minha adolescência".
21 Yá Jesús iicáidaca irí, cáinináca nacái Jesús iicácani, yá Jesús íimaca irí: —Iyaca abéeri wawàsi iwàwacutéericáwaca pimànica: Pìa piwéndaca macáita pìasuwa. Néese pìa iwènináami catúulécanéeyéi irí. Càita pidènìapiná pìasu cawèníiriwa chènuniré. Néese pèepùawa pìacaténáwa núapicha iyúwa nuéwáidacalé —íimaca yái Jesúsca.
21 Jesus olhou para ele e o amou. "Falta-lhe uma coisa", disse ele. "Vá, venda tudo o que você possui e dê o dinheiro aos pobres, e você terá um tesouro no céu. Depois, venha e siga-me".
22 Yái asìalica, idécanáami yéemìacani, yá máiní achúmaca iwàwa, íná yàacawa Jesús íicha, máinícáiná càasucani, càmicáináté nacái iwàwa yàaca áibanái irí macáita yàasuwa.
22 Diante disso ele ficou abatido e afastou-se triste, porque tinha muitas riquezas.
23 Néese Jesús iicáidaca wenàiwica irí ibàluèyéicawa itéese, néese íimaca yéewáidacalénái iríwa: —¡Máiní càulenáca càasuíyéi yeebáidaca Dios itàacái, Dios yéenibecaténá nía! —íimaca yái Jesúsca.
23 Jesus olhou ao redor e disse aos seus discípulos: "Como é difícil aos ricos entrar no Reino de Deus! "
24 Yá yéewáidacalénái máiní náináidacawa néemìaca Jesús itàacái, càmicáinátécáwa néemìa càiri tàacáisi, quéwa Jesús íimaca nalí àniwa: —Píacué nuénánáica, ¡máiní càulenáca neebáidaca Dios itàacái Dios yéenibecaténá nía, cawinácaalí imàaquéeyéica iwàwawa yàasu cawèníiri ìwaliwa!
24 Os discípulos ficaram admirados com essas palavras. Mas Jesus repetiu: "Filhos, como é difícil entrar no Reino de Deus!
25 Càide iyúwa camello càmíiná yáalimá iwàlùacawa siduwíapi ituí yáapuí irìcubàa, càita nacái máiní càulenáca càasuíri yeebáidaca Dios itàacái, Dios isùmàirecaténáni, máinícáiná cáinináca càasuíri iicáca yàasuwa Dios íicha —íimaca yái Jesúsca.
25 É mais fácil passar um camelo pelo fundo de uma agulha do que um rico entrar no Reino de Deus".
26 Idécanáami yéewáidacalénái yéemìacani, yá máiní cachàiníwanái náináidacawa Jesús itàacái ìwali, yá nasutáca néemìawa níawáaca. Yá náimaca nalíwáaca: —Néeni, ¿cawinápiná yáalimá iwasàaca yáawawa Dios yàasu yùuwichàacáisi íicha? —náimaca nalíwáaca.
26 Os discípulos ficaram perplexos, e perguntavam uns aos outros: "Neste caso, quem pode ser salvo? "
27 Néese Jesús iicáidaca nalí, yá íimaca nalí: —Càmita yéewa wenàiwicanái nawasàaca níawawa Dios yàasu yùuwichàacáisi íicha nachàini iyúwa meedá, quéwa Dios yáaliméeri iwasàaca nía, Dios yáalimácáiná imànica macáita —íimaca yái Jesúsca.
27 Jesus olhou para eles e respondeu: "Para o homem é impossível, mas para Deus não; todas as coisas são possíveis para Deus".
28 Néese Pedro íimaca irí: —Wadéca wamàacaca macáita wàasuwa, yá wadéca wàacawa píapicha iyúwa péewáidacalénái —íimaca yái Pedroca.
28 Então Pedro começou a dizer-lhe: "Nós deixamos tudo para seguir-te".
29 Jesús íimaca nalí: —Péemìacué cayába, píacué nuéwáidacaléca yeebáidéeyéica nutàacái. Numáidacué abénaméeyéi péená nàanápináwa nacapèe íichawa nacàlidacaténá yái cayábéeri tàacáisica èeri mìnanái irí. Aibanái péenácué nacái nàapinácawa néenánái íichawa, càmicaalí nacái náatúa íichawa, càmicaalí nacái néenibenái béeyéi íichawa, càmicaalí nacái náaniri íichawa, càmicaalí nacái nabànacale yàaluná íichawa, neebáidacáiná nutàacái, nacàlidacaténá nacái yái tàacáisi cayábéerica. Quéwa Dios yàapinácué pirí chái èeri irìcu cien imanùbaca yàawiríapiná àniwa picapèepinácué, manùbéeyéi nacái wenàiwica ìyéeyéipinácué pirí càide iyúwa péenánái, píatúanái nacái, péenibe nacái, pidènìapinácué nacái pibànacale yàaluná nacái. Ewita áibanái yùuwichàidacaalícué píawa chái èeri irìcu, peebáidacáinácué nutàacái, càicáaníta áiba èeriwa pìyapinácué càiripináta èeri imáalàacanáamiwa.
29 Respondeu Jesus: "Digo-lhes a verdade: Ninguém que tenha deixado casa, irmãos, irmãs, mãe, pai, filhos, ou campos, por causa de mim e do evangelho,
30 — ausente —
30 deixará de receber cem vezes mais já no tempo presente casas, irmãos, irmãs, mães, filhos e campos, e com eles perseguição; e, na era futura, a vida eterna.
31 Quéwa manùbéeyéi wenàiwica áibanái iiquéeyéica iyúwa máiníiyéica cachàinica siùcade, càmita máiní cachàini níawa áiba èeriwa. Manùbéeyéi wenàiwica nacái áibanái iiquéeyéica iyúwa càmíiyéica máiní cachàini siùcade, áiba èeriwa yásí máiní cachàiníwanái cachàinica níawa áibanái íicha —íimaca yái Jesúsca.
31 Contudo, muitos primeiros serão últimos, e os últimos serão primeiros".
32 Néeseté nadàbaca nàacawa Jerusalén ìyacàlená nérépiná, yá Jesús yàacawa yéewáidacalénái ipíchaléwa. Jesús yéewáidacalénái icalùadacawa manuísíwata, yá nacái áibanái wenàiwica yèeyéicawa náamiwáise, cáaluca náináidacawa ìwali yái yùuwichàacáisica yàanèeripinácatéwa nàwali Jerusalén ìyacàlená irìcu. Néese Jesús iwènúacawa, imáidaca yàataléwa níái yéewáidacalécawa doce namanùbaca méetàucuta áibanái wenàiwica íicha. Yá idàbaca icàlidaca nalíni càinácaalíté yùuwidenái imàníinápináté irí Jerusalén ìyacàlená irìcu. Yá íimaca nalí:
32 Eles estavam subindo para Jerusalém, e Jesus ia à frente. Os discípulos estavam admirados, enquanto os que o seguiam estavam com medo. Novamente ele chamou à parte os Doze e lhes disse o que haveria de lhe acontecer:
33 “Càide iyúwacué piicáaná, wàacawa wàyaca Jerusalén ìyacàlená nérépiná. Aibanái presopináca namànica núawa natécaténá núa sacerdote íiwacanánái yàatalé, nàatalé nacái níái yéewáidéeyéica wenàiwica templo irìcu, núa asìali Dios néeséerica. Yá nachùulìapiná càmíiyéi judío nanúanápiná núa.
33 "Estamos subindo para Jerusalém e o Filho do homem será entregue aos chefes dos sacerdotes e aos mestres da lei. Eles o condenarão à morte e o entregarão aos gentios,
34 Néese naicáanípiná nuquínináwa, yá nacái nàapìsáidapiná núawa, nacapèedáidapiná núa, yá nanúapináca núa. Quéwa máisiba èeri irìcu, yá numichàapinácawa yéetácáisi íicha”, íimaca yái Jesúsca.
34 que zombarão dele, cuspirão nele, o açoitarão e o matarão. Três dias depois ele ressuscitará".
35 Néeseté Zebedeo yéenibe íipidenéeyéi Santiago, Juan nacái nàacawa Jesús yàatalé. Yá náimaca irí: —Wáiwacali, wawàwaca pimànica walí cayábéeri càide iyúwa wasutáanápiná píichawa wawàsi siùcade —náimaca.
35 Nisso Tiago e João, filhos de Zebedeu, aproximaram-se dele e disseram: "Mestre, queremos que nos faças o que vamos te pedir".
36 Néese Jesús isutáca yéemìawa nía: —¿Càinásicué piwàwa numànicuéca pirí? —íimaca.
36 "O que vocês querem que eu lhes faça? ", perguntou ele.
37 Náimaca irí: —Wawàwaca pimàacaca wáawinacawa píapicha wacùacaténá macái wenàiwica píapicha áiba èeriwa picùacaalípiná macáita píiwitáise cachàiníiri iyúwa. Wawàwaca wáawinacawa píapicha, abéeri yáawinacaténáwa péewápuwáise, abéeri nacái yáawinacawa apáulìcuíse pirí wacùacaténá píapicha macái èeri mìnanái —náimaca.
37 Eles responderam: "Permite que, na tua glória, nos assentemos um à tua direita e o outro à tua esquerda".
38 Néese Jesús íimaca nalí: —Càmitacué píalíawa càinácaalí iwàwacutáanápiná pimànica Dios imàacacaténácué pirí yái pisutéericuéca nuícha, picùanápinácué núapicha macái wenàiwica. ¿Píalimásicué piùwichàacawa càide iyúwa nùuwichàanápináwa, iyúwa nacái nuétáanápináwa yéewacaténácué cachàiníiyéica pía càide iyúwacué pisutáaná nuícha? —íimaca yái Jesúsca.
38 Disse-lhes Jesus: "Vocês não sabem o que estão pedindo. Podem vocês beber o cálice que eu estou bebendo ou ser batizados com o batismo com que estou sendo batizado? "
39 Yá náimaca: —Wáiwacali, wáaliméerica wamànica —náimaca. Néese Jesús íimaca nalí: —Báisítacué piùwichàapinácawa càide iyúwa nùuwichàanápináwa, péetápinácuéwa càide iyúwa nuétáanápináwa.
39 "Podemos", responderam eles. Jesus lhes disse: "Vocês beberão o cálice que estou bebendo e serão batizados com o batismo com que estou sendo batizado;
40 Quéwa Dios càmita ibatàa numàacapinácué píawinacawa núapicha abéericué péená yáawinacaténáwa nuéwápuwáise, áibacué péená nacái yáawinacawa apáulìcuíse nulí, picùacaténápinácué núapicha macái wenàiwicata, yácáináta Dios imàacapiná nalíni, cawinácaalí wenàiwicanái Dios íináidéeyéicatéwa náawináanápináwa núapicha wacùacaténá macái wenàiwica —íimaca yái Jesúsca.
40 mas o assentar-se à minha direita ou à minha esquerda não cabe a mim conceder. Esses lugares pertencem àqueles para quem foram preparados".
41 Néese yéewáidacalénái áibanái diez namanùbaca, néemìacaalíté càinácaalí nasutáaná Jesús íicha wawàsi, yá calúaca nía pucháiba asìanái yáapicha, níái Santiago, Juan nacái.
41 Quando os outros dez ouviram essas coisas, ficaram indignados com Tiago e João.
42 Quéwa Jesús imáidaca yàataléwa nía macáita. Yá íimaca nalí: —Píalíacuécawa naináwaná ìwali, níái càmíiyéica judío icuèyéica yàasu cáli néeséeyéiwa, casíimái nacùaca wenàiwica cachàiníiri iyú. Píalíacué nacáiwa casíimáica náiwacanánái nachùulìaca áibanái wenàiwica.
42 Jesus os chamou e disse: "Vocês sabem que aqueles que são considerados governantes das nações as dominam, e as pessoas importantes exercem poder sobre elas.
43 Quéwa iwàwacutácué càmita pìya càide iyúwa nàyáaná. Néese cawinácaalí péenácué iwàwéerica Dios iicácani càiride iyúwa cachàiníirica íiwitáise, iwàwacutá iyúudàacuéca pía macáita.
43 Não será assim entre vocês. Pelo contrário, quem quiser tornar-se importante entre vocês deverá ser servo;
44 Cawinácaalí péenácué iwàwéerica Dios iicácani càiride iyúwa cachàiníirica áibanái íicha, iwàwacutá íibaidacuéca pirí macáita càide iyúwa yàasu wenàiwica íibaidáaná íiwacali iríwa.
44 e quem quiser ser o primeiro deverá ser escravo de todos.
45 Iwàwacutácué cài pimànica, núacáiná, núa asìali Dios néeséerica, éwitacué Píiwacalicáaníta núa, càicáaníta càmita nùanàa náibaidacaténá nulí meedá. Néese nudéca nùanàaca nuíbaidacaténá áibanái wenàiwica irípiná, numàacacaténá nacái nucáucawa nuwasàacaténá manùba wenàiwica Dios yàasu yùuwichàacáisi íicha yàanèeripinácawa nàwali nabáyawaná ìwalíisewa —íimaca yái Jesúsca.
45 Pois nem mesmo o Filho do homem veio para ser servido, mas para servir e dar a sua vida em resgate por muitos".
46 Nàanàacaté Jericó ìyacàlená néré. Néesetécáwa Jesús yàacawa yàcalé irìcuíse, yá yéewáidacalénái yàacawa yáamiwáise, manùbéeyéi wenàiwica nacái nàacawa náapicha. Matuíri asìali ìyaca néeni, íipidenéeri Bartimeo, íimáanáca Timeo ìiri, yáawinéericawa àyapu idùlepi isutéerica plata wenàiwicanái íicha ichàbéeyéicawa néenibàa, yéewanápiná iwènìaca iyáapináwa.
46 Então chegaram a Jericó. Quando Jesus e seus discípulos, juntamente com uma grande multidão, estavam saindo da cidade, o filho de Timeu, Bartimeu, que era cego, estava sentado à beira do caminho pedindo esmolas.
47 Bartimeo yéemìaca náimaca Jesús Nazaret ìyacàlená néeséerica yái cài ichàbacawa chábài, yá matuíri idàbaca imáidaca Jesús irí: —¡Jesús, rey David itaquérinámi, Dios ibànuèrica walí wacuèrinápiná, piicá nupualé! —íimaca.
47 Quando ouviu que era Jesus de Nazaré, começou a gritar: "Jesus, Filho de Davi, tem misericórdia de mim! "
48 Madécaná wenàiwica icuísacani yái matuírica masànáanápináni, quéwa imáidaca quéwanáta mamáalàacata cachàiníiri iyú: —¡Pía, rey David itaquérinámica, Dios ibànuèrica walí wacuèrinápiná, piicá nupualé! —íimaca.
48 Muitos o repreendiam para que ficasse quieto, mas ele gritava ainda mais: "Filho de Davi, tem misericórdia de mim! "
49 Iná Jesús iyamáaca ibàlùacawa, yá íimaca wenàiwicanái irí: —Pimáidacué nùataléni —íimaca yái Jesúsca. Iná namáidaca matuíri, yá náimaca irí: —Picá achúma piwàwa, pimichàawa, pìanáwa yàatalé; imáidaca ìyaca pía —náimaca.
49 Jesus parou e disse: "Chamem-no". E chamaram o cego: "Ânimo! Levante-se! Ele o está chamando".
50 Yáta matuíri yúucaca íichawa yàasu ruana nacáiriwa yúuquéeri ìwalíisewa, yéewacaténá ipìacawa, yá ipisìaca ibàlùacawa, yàacawa Jesús yàatalé.
50 Lançando sua capa para o lado, de um salto, pôs-se de pé e dirigiu-se a Jesus.
51 Jesús isutáca yéemìawani: —¿Càinásica piwàwa numànica pirí? —íimaca yái Jesúsca. Yá matuíri íimaca: —Nuíwacali, nuwàwaca pimàacaca catuíca núa —íimaca.
51 "O que você quer que eu lhe faça? ", perguntou-lhe Jesus. O cego respondeu: "Mestre, eu quero ver! "
52 Jesús íimaca irí: —Pìawa matuíbanáita, Dios idéca ichùnìaca pía peebáidacáiná nuchùnìanápiná pía —íimaca yái Jesúsca. Yáta matuírimi iicáidaca àniwa, yá yàacawa Jesús yáapicha àyapulìcubàa.
52 "Vá", disse Jesus, "a sua fé o curou". Imediatamente ele recuperou a visão e seguia a Jesus pelo caminho.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.