Lucas 22
Piapoco NT (PIO_WBT) vs ARA
1 Mawiénicaté judíonái yàasu culto íipidenéeri Pascua nayáacaalíté pan càmíiri idènìa levadura.
1 Estava próxima a Festa dos Pães Asmos, chamada Páscoa.
2 Sacerdote íiwacanánái, nía nacái yéewáidéeyéica wenàiwica templo irìcu nacutáca càinápinácaalí iyú yéewanápiná nanúaca Jesús, ibàacanéeri iyúta quéwa cáalucáiná nía wenàiwicanái íicha.
2 Preocupavam-se os principais sacerdotes e os escribas em como tirar a vida a Jesus; porque temiam o povo.
3 Néese Satanás iwàlùacawa Judas iwàwalìculé, ichùulìaca Judas imànicaténá càide iyúwa Satanás iwàwáaná, yái íipidenéerica Judas Iscariote, abéeri Jesús yéewáidacaléca docenácaté nía.
3 Ora, Satanás entrou em Judas, chamado Iscariotes, que era um dos doze.
4 Néese Judas yàacawa itàaníca sacerdote íiwacanánái yáapicha, náapicha nacái úwi íiwacanánái templo néeníiyéica. Yá Judas itàaníca náapicha Jesús ìwali yéewanápiná itéca nía Jesús yàatalé náibàacaténáni.
4 Este foi entender-se com os principais sacerdotes e os capitães sobre como lhes entregaria a Jesus;
5 Yá casíimáica nawàwa, náimaca irí nàanápináté irí plata itéenápiná nía Jesús yàatalé náibàacaténáni.
5 então, eles se alegraram e combinaram em lhe dar dinheiro.
6 Cayábaca Judas yéemìaca náimáaná irí. Yá Judas idàbaca icutáca wawàsi càinácaalícatáipináta yáalimá itéca nía Jesús yàatalé náibàacaténáni, càmicataléta máiní manùba wenàiwica ìyaca Jesús yáapicha.
6 Judas concordou e buscava uma boa ocasião de lho entregar sem tumulto.
7 Néeseté yéenáiwaná yàanàaca judíonái imànicatáica yàasu cultowa íipidenéeri Pascua, nayáacatáita pan càmíiri idènìa levadura. Yáté èerica iwàwacutá nanúaca oveja wàlisài nayáacaténá oveja iiná Pascua yàasuná culto yaalí. Càita judíonái iwàwalica càinácaalíté iyú Dios iwasàaca nàawirináimi Egipto yàasu cáli íicha.
7 Chegou o dia da Festa dos Pães Asmos, em que importava comemorar a Páscoa.
8 Néese, Jesús ichùulìaca Pedro, Juan nacái, yá íimaca nalí: —Pìacué pichùnìa walípiná yàacàsi Pascua pinéerica wayáacaténáni —íimaca yái Jesúsca.
8 Jesus, pois, enviou Pedro e João, dizendo: Ide preparar-nos a Páscoa para que a comamos.
9 Yá nasutáca néemìawani: —¿Alénásica piwàwa wachùnìacani? —náimaca.
9 Eles lhe perguntaram: Onde queres que a preparemos?
10 Jesús íimaca nalí: —Piwàlùacuéwa Jerusalén ìyacàlená irìculé, yá pìanàapinácuéca asìali iwáacutéeri úni catùalìcu. Pìacuéwa asìali yáamíise aléera iwàlùacatalécawa.
10 Então, lhes explicou Jesus: Ao entrardes na cidade, encontrareis um homem com um cântaro de água; segui-o até à casa em que ele entrar
11 Píimacué capìi íiwacali irí: ‘Yáara Yéewáidéerica wía iwàwaca isutáca yéemìawa pía, alénácaalí capìi imàdáaná ìya iyáacatáipiná iyáacaléwa Pascua pinéerica yéewáidacalénái yáapichawa’, píimacué irí.
11 e dizei ao dono da casa: O Mestre manda perguntar-te: Onde é o aposento no qual hei de comer a Páscoa com os meus discípulos?
12 Néese yáasáidapinácué piríwani, manuíri capìi imàdáaná ìyéerica chènunibàa cáli inàni íicha, nachùnièrica cayába. Pichùnìacué walí wayáapiná néeni Pascua piná —íimaca yái Jesúsca.
12 Ele vos mostrará um espaçoso cenáculo mobilado; ali fazei os preparativos.
13 Iná nàacawa, yá nàanàaca macáita càide iyúwa Jesús íimáanáté nalí. Néese nachùnìaca yàacàsi Pascua pinéerica.
13 E, indo, tudo encontraram como Jesus lhes dissera e prepararam a Páscoa.
14 Néesecáwa catácanáami nàwali, iwàwacutácaalíté nayáaca, yá Jesús yàanàaca yáawinacawa mesa iwéré apóstolnái yáapicha.
14 Chegada a hora, pôs-se Jesus à mesa, e com ele os apóstolos.
15 Néese, Jesús íimaca nalí: —¡Máadáiní nuwàwacatécué nuyáaca píapicha yái yàacàsi Pascua pinéerica ipíchawáise nuétácawa!
15 E disse-lhes: Tenho desejado ansiosamente comer convosco esta Páscoa, antes do meu sofrimento.
16 Càmicáiná nuyáapiná quirínamani àta ichàbacatalétawa macáita càide iyúwa Pascua íimáaná, yásí nuyáapiná àniwani píapichacué, Dios ìyacàle irìcu Dios icùacataléca macáita chènuniré —íimaca yái Jesúsca.
16 Pois vos digo que nunca mais a comerei, até que ela se cumpra no reino de Deus.
17 Néese Jesús yeedáca abéechúa copa icáapi irìculéwa, idènièchúa irìcuwa uva ituní. Idécanáami yàaca Dios irí cayábéeri, yá íimaca nalí: —Peedácuéni, pìiracuéni, piwacùacué pìwaliwáacawani;
17 E, tomando um cálice, havendo dado graças, disse: Recebei e reparti entre vós;
18 càmicáiná nuìrapiná quirínamani yái uva ituníca àta Dios idàbacatalépináta icùaca macáita —íimaca yái Jesúsca.
18 pois vos digo que, de agora em diante, não mais beberei do fruto da videira, até que venha o reino de Deus.
19 Néese Jesús yeedáca pan icáapi irìculéwa. Idécanáami yàaca Dios irí cayábéeri, yá isubèriadacani, yá iwacùaca nalíni. Néese íimaca nalí: —Yácata nuiná yái, yéetéeripinácuécawa píichawalíná ipíchaná Dios yùuwichàidacuéca pía pibáyawaná ìwalíisewa. Piyáacué yái panca piwàwalicaténácué nuétáanácuéwa píichawalíná —íimaca yái Jesúsca.
19 E, tomando um pão, tendo dado graças, o partiu e lhes deu, dizendo: Isto é o meu corpo oferecido por vós; fazei isto em memória de mim.
20 Néesecáwa idécanáami nayáaca yái yàacàsi Pascuaca, Jesús yeedáca copa icáapi irìculéwa, abéechúa copa idènièchúa irìcuwa uva ituní. Yá íimaca nalí: —Yái uva ituníca, yácata nuíraná imusuéripinácawa nuíchawa cruz ìwali pirípinácuéwa, ipíchanácué Dios yùuwichàidacuéca pía pibáyawaná ìwalíisewa. Yái uva ituníca yáasáidacuéca pirí báisíiricani yái wàlisài wawàsi Dios imàníirica wenàiwicanái yáapicha nuwasàanápiná níawa Dios yàasu yùuwichàacáisi íicha, nuíranácáiná imusúapinácawa nuíchawa nalípináwa.
20 Semelhantemente, depois de cear, tomou o cálice, dizendo: Este é o cálice da nova aliança no meu sangue derramado em favor de vós.
21 Quéwa, siùcata yái asìalica itéeripináca nùuwidenái náibàacaténá núa, yácata yái yáawinéericáwacawa iyáaca iyáacaléwa núapicha.
21 Todavia, a mão do traidor está comigo à mesa.
22 Núacáiná, núa asìali Dios néeséerica, nuétápinácawa càide iyúwaté profetanái itànàaná tàacáisi nuináwaná ìwali. ¡Quéwa máiní yùuwichàapinácawa yái asìalica itéeripináca nùuwidenái náibàacaténá núa! —íimaca yái Jesúsca.
22 Porque o Filho do Homem, na verdade, vai segundo o que está determinado, mas ai daquele por intermédio de quem ele está sendo traído!
23 Néese Jesús yéewáidacalénái nadàbaca nasutáca néemìawa níawáaca chánácaalísica néená yái cài itéeripinácaté Jesús yùuwidenái náibàacaténáni, càmicáinátécáwa náalíawa càinácaalí Judas imàníinápináté.
23 Então, começaram a indagar entre si quem seria, dentre eles, o que estava para fazer isto.
24 Néese níái yéewáidacaléca natàaníca nalíwáaca ùuléeri wawàsi iyú chánácaalí néená wenàiwicanái iiquéeripináté càiride iyúwa máiníiri cachàini áibanái íicha canánama.
24 Suscitaram também entre si uma discussão sobre qual deles parecia ser o maior.
25 Quéwa Jesús íimaca nalí: “Chái èeri irìcu, càmíiyéi judío icuèrinánái nacùaca nàasu cáli néeséeyéiwa cachàiníiri iyú, nachùulìa nacái nàasu wenàiwicawa nacàlidáanápiná nàwali: ‘Cayábéeriquéi wacuèrinásàirica, imàníirica walí cayábéeri’, cài nachùulìaca nàasu wenàiwicawa nacàlidáanápiná.
25 Mas Jesus lhes disse: Os reis dos povos dominam sobre eles, e os que exercem autoridade são chamados benfeitores.
26 Quéwa, iwàwacutácué càmita pìya càide iyúwa nàyáaná. Cawinácaalícué péená iwàwéerica Dios iicácani càiride iyúwa cachàiníirica náicha canánama, néese iwàwacutá iicáca yáawawa càiride iyúwa máiníiri càmita cachàini náicha canánama, iyúwa piméeréericué, íibaidáanápiná áibanái irí canánama. Cawinácaalícué péená nacái iwàwéerica Dios imàacaca ichùulìaca áibanái wenàiwica, iwàwacutá íibaidacuéca pirí canánama càide iyúwacué pìasu wenàiwica imàníiná.
26 Mas vós não sois assim; pelo contrário, o maior entre vós seja como o menor; e aquele que dirige seja como o que serve.
27 Chái èeri irìcu níara máiníiyéica cachàini áibanái íicha náawinacawa mesa iwéré nayáacaténá nayáacaléwa, néese áibanái càmíiyéi cachàini náibaidaca nalí, natéca nalí nayáapináwa. Quéwa càmitacué nuwàwa pimànica càide iyúwa èeri mìnanái icuèrinánái imàníiná. Nudéca núasáidacuéca pirí càinácaalí iwàwacutáanácué pìyaca. Núa, Píiwacalicuéca, nudéca nùyaca pèewibàa càide iyúwa càmíiri cachàini, iyúwa wenàiwica íibaidéerica áibanái irí canánama.
27 Pois qual é maior: quem está à mesa ou quem serve? Porventura, não é quem está à mesa? Pois, no meio de vós, eu sou como quem serve.
28 “Pidécuéca pìyaca núapicha mamáalàacata, pìidenìacuéca nacái núapicha nùuwichàacái.
28 Vós sois os que tendes permanecido comigo nas minhas tentações.
29 Iná numàacapinácué picùaca núapicha wenàiwicanái càide iyúwa Núaniri Dios imàacáanáté nucùanápiná wenàiwicanái.
29 Assim como meu Pai me confiou um reino, eu vo-lo confio,
30 Yá piyáapinácuéca piyáacaléwa núapicha Dios ìyacàle irìcu nucùacatalépináca macáita. Néenialípiná píawinacuécawa pìasu yàalubáisi íinatawa picùacaténácué doce namanùbaca Israel itaquénáinámi yàawiríaca”, íimaca yái Jesúsca.
30 para que comais e bebais à minha mesa no meu reino; e vos assentareis em tronos para julgar as doze tribos de Israel.
31 Néese àniwa Jesús íimaca Pedro irí: —Simón, péemìa cayábani. Satanás idéca isutáca Dios íicha wawàsi imàacáanápiná Satanás yáalimáidacuéca iicáwa pía cachàiníiri iyú.
31 Simão, Simão, eis que Satanás vos reclamou para vos peneirar como trigo!
32 Quéwa, nudéca nusutáca pirí Dios íicha, imàacáanápiná peebáidaca nulí mamáalàacata. Néese idécanáami piwènúadaca píiwitáisewa nulípiná àniwa, yá pichàiniada nawàwa, níái péenánáicawa neebáidacaténá nulí tài íiméeri iyú —íimaca yái Jesúsca.
32 Eu, porém, roguei por ti, para que a tua fé não desfaleça; tu, pois, quando te converteres, fortalece os teus irmãos.
33 Néese Simón íimaca Jesús irí: —Nuíwacali, abédanama nuíwitáise píapicha nùanápiná presoíyéi ibànalìculé píapicha, éwita iwàwacutácaalí nuétácawa nacái píapichawa —íimaca yái Simón Pedroca.
33 Ele, porém, respondeu: Senhor, estou pronto a ir contigo, tanto para a prisão como para a morte.
34 Jesús íimaca Pedro irí: —Pedro, péemìa cayába, ipíchawáise cawámai itàaca yáta catáquéi, yá pimànipiná pichìwawa máisiba yàawiría, píimapiná càmitasa píalía nùwali ipíchaná nanúaca pía núapicha —íimaca yái Jesúsca.
34 Mas Jesus lhe disse: Afirmo-te, Pedro, que, hoje, três vezes negarás que me conheces, antes que o galo cante.
35 Néese Jesús isutáca yéemìa nía: —Bàaluité nubànùacué pía picàlidacaténá nalí nutàacái, yáté càmitacué nubatàa pitéca saco, plata yàalu nacái, áiba costiza nacáiripiná nacái. Néeni, ¿iwàwacutéerisícuéwa pirí quirítani néenialíté? —íimaca yái Jesúsca. Néese náimaca irí: —Càmíiri —náimaca irí.
35 A seguir, Jesus lhes perguntou: Quando vos mandei sem bolsa, sem alforje e sem sandálias, faltou-vos, porventura, alguma coisa? Nada, disseram eles.
36 Néese Jesús íimaca nalí àniwa: —Quéwa, siùca péemìacué comparación: Siùcade cawinácaalí idènièrica saco, iwàwacutá itéca yáapichawani, itéca nacái plata yàalu. Cawinácaalí canéerica irí espada machete nacáiri, iwàwacutá iwéndaca yàasu ruana nacáiriwa yúuquéeri ìwalíisewa, iwènìacaténá iríwa espada.
36 Então, lhes disse: Agora, porém, quem tem bolsa, tome-a, como também o alforje; e o que não tem espada, venda a sua capa e compre uma.
37 Nudéca nucàlidacuéca pirí yái comparaciónca píalíacaténácuéwa càulenápináca píicha yái ichàbáanápinácawa mesúnamáita iwàwacutácáiná namànica nulí macáita iyúwaté profetanái itànàanáté tàacáisi Dios inùmalìcuíse. Abéeri profeta íimacaté nùwali: ‘Yá nàuwichàidapinácani báawéeyéi yáapicha’, càité itànàaca tàacáisi nuináwaná ìwali. Macáita tàacáisi natànèericaté nùwali Dios inùmalìcuíse, iwàwacutá ichàbacawa càitade iyúwaté natànàaná —íimaca yái Jesúsca.
37 Pois vos digo que importa que se cumpra em mim o que está escrito:
38 Néese náimaca Jesús irí: —Wáiwacali, ìyaca walí pucháiba espada machete nacáiri —náimaca. Yá Jesús íimaca nalí: —Yácata, wadéca watàaníca —íimaca yái Jesúsca, càmicáináté náalía néemìaca càinácaalíté íimáaná yái comparación Jesús icàlidéerica nalí.
38 Então, lhe disseram: Senhor, eis aqui duas espadas! Respondeu-lhes: Basta!
39 Néesetécáwa Jesús imusúacawa Jerusalén ìyacàlená irìcuíse. Càide iyúwaté íiwitáise ìyáaná néenialíté, yàacawa táiyápi dúli néré, íipidenéechúa Olivos, yái olivo inàlimanáca. Yéewáidacalénái nàacawa yáamiwáise.
39 E, saindo, foi, como de costume, para o monte das Oliveiras; e os discípulos o acompanharam.
40 Jesús yàanàaca néré, yá íimaca nalí: —Pisutácué píawawa Dios íicha, càmíinápiná imàaca Satanás yáalimáidacuéca pía ipíchanácué pimànica pibáyawanáwa —íimaca yái Jesúsca.
40 Chegando ao lugar escolhido, Jesus lhes disse: Orai, para que não entreis em tentação.
41 Néese Jesús yàacawa náicha càita meedá idècuni iyúwa asìali yúucacatalé íba. Yá ibàlùacawa yùuluì ipùata iyúwa néeni isutácaténá Dios íicha.
41 Ele, por sua vez, se afastou, cerca de um tiro de pedra, e, de joelhos, orava,
42 Yá Jesús íimaca Dios irí: “Núaniri, piwàwacaalí, yá piwasàaca núa íicha yái nùuwichàanápinácawa. Quéwa, càmicaalí piwàwa piwasàaca núa, yá picá pimàni càide iyúwa nuwàwáaná, néese pimàni càide iyúwa piwàwáanáwa”, íimaca yái Jesúsca.
42 dizendo: Pai, se queres, passa de mim este cálice; contudo, não se faça a minha vontade, e sim a tua.
43 Yáta abéeri ángel chènuníiséeri imàacaca yáawawa Jesús iicácani. Yá ángel ichàiniadaca Jesús iwàwa.
43 [Então, lhe apareceu um anjo do céu que o confortava.
44 Máiní Jesús yùuwichàacawa manuísíwata idècunitàacá isutáca Dios íicha manuísíwata. Yá isìabèdeca imusúacawa íicha iyúwa irái idupíacaalíwa cáli iwéré.
44 E, estando em agonia, orava mais intensamente. E aconteceu que o seu suor se tornou como gotas de sangue caindo sobre a terra.]
45 Idécanáami Jesús isutáca Dios íicha, yá imichàa ibàlùacawa, yàacawa yéewáidacalénái yàataléwa. Yá yàanàaca nía iiméeyéicáita máinícáiná achúmaca nawàwa, ínáté naimáca nàyaca.
45 Levantando-se da oração, foi ter com os discípulos, e os achou dormindo de tristeza,
46 Néese Jesús íimaca nalí: —¿Cánácué piimá pìyaca? Pimichàacuéwa pidapùle íichawa. Pisutácué píawawa Dios íicha, càmíinápiná imàaca Satanás yáalimáidaca pía ipíchanácué pimànica pibáyawanáwa —íimaca yái Jesúsca.
46 e disse-lhes: Por que estais dormindo? Levantai-vos e orai, para que não entreis em tentação.
47 Idècunitàacá Jesús itàaníca nalí, yá madécaná wenàiwica yàanàaca nàatalé. Judas yàacawa náiwitápu, yái abéeri yéewáidacaléca, docenámica nía. Néese Judas yàacawa Jesús yàatalé isùsùacaténá Jesús inàni ìwali càide iyúwaté náiwitáise ìyáaná natàidáanáté wenàiwica cáininéerica naicáca. Càica Judas imànica yáasáidacaténá nalí cawinácaalíni, yái Jesúsca.
47 Falava ele ainda, quando chegou uma multidão; e um dos doze, o chamado Judas, que vinha à frente deles, aproximou-se de Jesus para o beijar.
48 Néese Jesús íimaca irí: —Judas, ¿cáná picháawàa núa nùuwidenái iríwa iyú yái pisùsùanáca nunàni ìwali, càide iyúwa cáinináca nacáicaalí piicá núa, núa asìali Dios néeséerica? —íimaca yái Jesúsca.
48 Jesus, porém, lhe disse: Judas, com um beijo trais o Filho do Homem?
49 Níái yéewáidacaléca ìyéeyéica Jesús yáapicha naicácáiná càinácaalí Judas imàníinápináté, ínáté náimaca Jesús irí: —Wáiwacali, ¿piwàwasica wanúaca nía espada iyú? —náimaca.
49 Os que estavam ao redor dele, vendo o que ia suceder, perguntaram: Senhor, feriremos à espada?
50 Néese abéeri néená níái yéewáidacaléca iwatàaca yàasu espada machete nacáiriwa. Yá yáalimáidaca ipéliacatatá, yá inúacatàatáni espada iyú sacerdote íiwacaliná yàasu wenàiwica. Quéwa isasàacáita asìali yùuwi yéewápuwáiséechúa.
50 Um deles feriu o servo do sumo sacerdote e cortou-lhe a orelha direita.
51 Quéwa Jesús íimaca yéewáidacalénái iríwa: —Pimàacacuéni, picácué pipélia —íimaca yái Jesúsca. Yá Jesús imàacaca icáapiwa yùuwi ìwali yái asìalica, yá ichùnìacani.
51 Mas Jesus acudiu, dizendo: Deixai, basta. E, tocando-lhe a orelha, o curou.
52 Néese Jesús isutáca yéemìawa sacerdote íiwacanánái, nía nacái úwinái icuèyéica templo, nía nacái judío íiwacanánái béeyéica yàanèeyéicaté náibàacaténáni. Jesús íimaca nalí: —¿Cánácué pìanàa nùatalé cacáapisàiwaca, espada, wacàba nacái, càide iyúwa piicáaná cayéedéerimi? Càmitacué iwàwacutá cài pimànica càmicáinácué nupéliapiná píipunita.
52 Então, dirigindo-se Jesus aos principais sacerdotes, capitães do templo e anciãos que vieram prendê-lo, disse: Saístes com espadas e porretes como para deter um salteador?
53 Macái èeri imanùbaca nùyacatécué píapicha templo irìcu, quéwa càmitatécué píibàa núa, ibatàa pidunùanápinácué nùwalita, càmitacué píibàa núa. Quéwa, siùcade Dios imàacacué píibàaca núa, yácata nacái Satanás yàasu èeri ichùulìacatáicuéca píiwitáise catéeri —íimaca yái Jesúsca.
53 Diariamente, estando eu convosco no templo, não pusestes as mãos sobre mim. Esta, porém, é a vossa hora e o poder das trevas.
54 Néese náibàaca Jesús. Yá natéca Jesús sacerdote íiwacaliná icapèe néré. Pedro yàacawa náamiwáise déecuíseta.
54 Então, prendendo-o, o levaram e o introduziram na casa do sumo sacerdote. Pedro seguia de longe.
55 Ipíchawáiseté nàanàaca néré áibanái napucúadacaté quichái bamuchúami bàacháwalìcu. Níái úwinái náawinaca nàanabàca quichái. Néese Pedro yàanàaca néré yáawinaca nacáiwa yàanabàca náapicha.
55 E, quando acenderam fogo no meio do pátio e juntos se assentaram, Pedro tomou lugar entre eles.
56 Néese inanái íibaidéechúa néeni uicáca Pedro yáawinacawa ìyaca yàanabàca quichái, yá uicáidaca irí. Néese úumaca nalí: —Yá asìaliquéi Jesús yáapichéeri —úumaca nalí.
56 Entrementes, uma criada, vendo-o assentado perto do fogo, fitando-o, disse: Este também estava com ele.
57 Quéwa, Pedro icàlidaca ichìwawa, íimaca càmitasa yáalía Jesús ìwali. Yá Pedro íimaca ulí: —Pía, inanái, càmita núalía ìwali —íimaca yái Pedroca, cáalucáináni.
57 Mas Pedro negava, dizendo: Mulher, não o conheço.
58 Néese áiba iicácani, yá íimaca Pedro irí: —Pía nacái néená, níara yáapichéeyéica —íimaca. Quéwa Pedro íimaca irí: —Càmíirita, asìali, càmíirica néená núaquéi —íimaca yái Pedroca, ipíchaná náibàacani.
58 Pouco depois, vendo-o outro, disse: Também tu és dos tais. Pedro, porém, protestava: Homem, não sou.
59 Néese batéwa abéeri hora idénáami àniwa áiba íimaca nalí àniwa cachàiníiri iyú: —Báisíta, yáapichéerimicani yái asìalica, yácáiná Galilea yàasu cáli néeséeri nacáicani —íimaca nalí Pedro ìwali.
59 E, tendo passado cerca de uma hora, outro afirmava, dizendo: Também este, verdadeiramente, estava com ele, porque também é galileu.
60 Quéwa Pedro íimaca irí: —Pía, asìali, càmita núalíawa càinácaalí íimáanáca yái píiméerica —íimaca yái Pedroca. Idècunitàacá Pedro itàaníca nalí, yáta cawámai itàaca.
60 Mas Pedro insistia: Homem, não compreendo o que dizes. E logo, estando ele ainda a falar, cantou o galo.
61 Néese Jesús iwènúa iicáidaca Pedro irí, yáta Pedro iwàwalica tàacáisi Jesús icàlidéericaté irí: “Ipíchawáise cawámai itàaca yáta catáquéi, yá pimànipiná pichìwawa máisibàawiría, píimapiná càmitasa píalía nùwali”, càité Jesús íimaca Pedro irí.
61 Então, voltando-se o Senhor, fixou os olhos em Pedro, e Pedro se lembrou da palavra do Senhor, como lhe dissera: Hoje, três vezes me negarás, antes de cantar o galo.
62 Yá Pedro imusúacawa náicha, yá íicháaníca cachàiníiri iyú.
62 Então, Pedro, saindo dali, chorou amargamente.
63 Néese níái úwica icuèyéica Jesús, naicáaníca iquíniná, nanúadáidaca nacái Jesús.
63 Os que detinham Jesus zombavam dele, davam-lhe pancadas e,
64 Nabàlìaca Jesús ituí, yá nanúadáidaca inàni ìwali. Néese náimaca Jesús irí: —Piwicùlida, picàlida walíni, ¿cawinásica níara inúadáidéeyéica pía? —náimaca, naicáaníca iquíniná.
64 vendando-lhe os olhos, diziam: Profetiza-nos: quem é que te bateu?
65 Yá natàaníca ìwali madécaná báawéeri iyú, mamáalàacata naicáaníca Jesús iquíniná, nabáiniadacaténáni.
65 E muitas outras coisas diziam contra ele, blasfemando.
66 Néeseté amaláca yàacawa nawicáu, yá úwinái natéca Jesús Junta Suprema yàatalé ìwacáidáyaquéeyéicawa, judío íiwacanánái, sacerdote íiwacanánái nacái, nía nacái yéewáidéeyéica wenàiwica templo irìcu. Yá nasutáca néemìawa Jesús:
66 Logo que amanheceu, reuniu-se a assembleia dos anciãos do povo, tanto os principais sacerdotes como os escribas, e o conduziram ao Sinédrio, onde lhe disseram:
67 —Picàlida walíni, ¿píatasica yái Mesíasca, judío icuèrináca Dios ibànuèripinácaté walí? —náimaca. Néese Jesús íimaca: —Nucàlidacaalícué pirí núacatáni, néese càmitacué peebáida nulítáni.
67 Se tu és o Cristo, dize-nos. Então, Jesus lhes respondeu: Se vo-lo disser, não o acreditareis;
68 Nusutácaalícué nuémìawa píatá, càmitacué picàlida nulítáni.
68 também, se vos perguntar, de nenhum modo me respondereis.
69 Mesúnamáita quéwa núa, asìali Dios néeséerica, núawinapináwa yéewápuwáise yái Dios cachàiníirica náicha canánama, nucùacaténá macáita Dios yáapicha chènuniré —íimaca yái Jesúsca.
69 Desde agora, estará sentado o Filho do Homem à direita do Todo-Poderoso Deus.
70 Yá macáita nasutáca néemìawani: —Néeni, ¿Dios Iirisica pía? —náimaca. Néese Jesús íimaca nalí: —Yáca núa yái càide iyúwacué píimáaná —íimaca yái Jesúsca.
70 Então, disseram todos: Logo, tu és o Filho de Deus? E ele lhes respondeu: Vós dizeis que eu sou.
71 Yá náimaca nalíwáaca: —¡Canácata iwàwacutáaná wéemìaca áiba icháawèeri iináwaná ìwali quirínama! ¡Wadéca wéemìaca itàacái báawéeri, icàlidaca ìwaliwa Dios Iiricasani! —náimaca nalíwáaca.
71 Clamaram, pois: Que necessidade mais temos de testemunho? Porque nós mesmos o ouvimos da sua própria boca.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.