João 8
Piapoco NT (PIO_WBT) vs NTLH
1 Quéwa Jesús yàacatéwa dúli néré íipidenéechúa Olivos, íimáanáca olivo inàlimaná.
1 [Depois todos foram para casa, mas Jesus foi para o monte das Oliveiras.
2 Néese mapisáita àniwa amalácaalí yàacawa nawicáu, yá Jesús yèepùacawa templo néré. Manùbéeyéi wenàiwica nàacawa yàatalé, yá Jesús yáawinacawa yéewáidacaténá nía.
2 De madrugada ele voltou ao pátio do Templo, e o povo se reuniu em volta dele. Jesus estava sentado, ensinando a todos.
3 Néese abénaméeyéi yéewáidéeyéi wenàiwica templo irìcu, fariseonái nacái natéca inanái Jesús yàatalé, abéechúa inanái canìríichúa. Nàanàacaté úa idècunitàacá uimáca áiba asìali yáapicha càmíirica unìrisíwa. Yá nabàlùadaca úa nàacuésemi níái ìyéeyéica néeni.
3 Aí alguns mestres da Lei e fariseus levaram a Jesus uma mulher que tinha sido apanhada em adultério e a obrigaram a ficar de pé no meio de todos.
4 Yá náimaca Jesús irí: —Pía yéewáidéerica wenàiwica, wadéca wàanàaca úái inanáica idècunitàacá uimáca áiba asìali yáapicha càmíirica unìrisíwa.
4 Eles disseram: — Mestre, esta mulher foi apanhada no ato de adultério.
5 Dios itàacái profeta Moisés itànèericaté Dios inùmalìcuíse íimaca iwàwacutáanápiná wanúaca úa íba iyú cawinácaalí inanái iiméechúaca áiba asìali yáapicha càmíirica unìrisíwa. Néeni pía, ¿càinásica píimaca ùwali úái inanáica? —náimaca.
5 De acordo com a Lei que Moisés nos deu, as mulheres adúlteras devem ser mortas a pedradas. Mas o senhor, o que é que diz sobre isso?
6 Nasutáca néemìawa Jesús yéewanápiná náalimáidaca naicáwa Jesús nacháawàacaténá iináwaná ìwali itàacái ìwalíisewa. Néese Jesús yáawiacawa itànàaca cáli ìwali icáapi ipùata iyúwa.
6 Eles fizeram essa pergunta para conseguir uma prova contra Jesus, pois queriam acusá-lo. Mas ele se abaixou e começou a escrever no chão com o dedo.
7 Quéwa nasutáca néemìawa Jesús mamáalàacata. Néese Jesús ibàlùacawa machacànita àniwa, yá íimaca nalí: —Néeni, cawinácaalícué péenáquéi mabáyawanéeri, yásí iwàwacutá idàbaca inúaca úa íba iyú —íimaca yái Jesúsca.
7 Como eles continuaram a fazer a mesma pergunta, Jesus endireitou o corpo e disse a eles:
8 Néese Jesús yáawiacawa itànàaca cáli ìwali àniwa icáapi ipùata iyúwa.
8 Depois abaixou-se outra vez e continuou a escrever no chão.
9 Quéwa idécanáami néemìacani, yá nadàbaca nawàwalica macái báawéeri namàníirica, Dios imàacacáiná nawàwalica nabáyawanáwa. Yá nàacawa náicha abéerinamata namanùbaca iyúwa. Níái béeyéica náicha canánama, yá idàbaca nàacawa náicha quéechacáwa, néese ùuculìiyéi nàacawa náicha. Idécanáamité fariseonái macáita nèepùacawa náicha, yá Jesús ibàlùacawa machacànita àniwa. Yá iicáca úái inanáica ibàluèchúacawa abéechúata.
9 Quando ouviram isso, todos foram embora, um por um, começando pelos mais velhos. Ficaram só Jesus e a mulher, e ela continuou ali, de pé.
10 Néese Jesús isutáca yéemìawa úa: —¿Néeni níái icháawèeyéica piináwaná ìwali? ¿Canátasica iwàwéeri inúaca pía pibáyawaná ìwalíisewa? —íimaca yái Jesúsca.
10 Então Jesus endireitou o corpo e disse:
11 Néese úumaca Jesús irí: —Nuíwacali, canácata iwàwéeri yùuwichàidaca núa —úumaca. Néese Jesús íimaca ulí: —Uwé, núa nacái càmita nùuwichàida pía. Siùcade pìawa, picá pimàni pibáyawanáwa àniwa —íimaca yái Jesúsca.
11 — Ninguém, senhor! — respondeu ela. Jesus disse:
12 Néeseté wenàiwicanái ìwacáidáyacacawa Jesús yàatalé àniwa, yá íimaca nalí: —Péemìacué comparación: Càica núade iyúwa camalási chái èeri irìcu nuéwáidacáiná èeri mìnanái náalíacaténá Dios ìwali. Cawinácaalí yeebáidéeyéica nutàacái càmita nèepuníwa catéeri náiwitáise yáapichawa iyúwa wenàiwica càmíiyéica yáalía Dios ìwali, íná càmita namàni mamáalàacata nabáyawanáwa. Néese, amaláca numànica náiwitáise, náalíacaténá Dios ìwali, nùacáiná nacáuca càmíiri imáalàawa —íimaca yái Jesúsca.
12 De novo Jesus começou a falar com eles e disse:
13 Néese fariseonái náimaca Jesús irí: —Canéeri iwèni meedá pitàacái picàlidacáiná piináwaná ìwaliwata, íná caná yéewaná wenàiwica yáalíacawa asáisí báisícaalíni —náimaca.
13 Os fariseus disseram a Jesus: — Agora você está falando a favor de você mesmo. Por isso o que você diz não tem valor.
14 Jesús íimaca nalí: —Cawèníiriquéi yái nucàlidéerica éwita nucàlidacáaníta nuináwaná ìwaliwani, núalíacáináwa síisáanácaalí nùanàa, núalía nacáiwa alénácaalípiná nùawa. Quéwa càmitacué píalíawa síisáanácaalí nùanàaca, alénácaalí nacái nùapináwa.
14 Jesus respondeu:
15 Pidécuéca píimaca áibanái ìwali iwàwacutáanása Dios yùuwichàidaca nía nabáyawaná ìwalíisewa. Quéwa píináidacuéca meedáwa èeri mìnanái íiwitáise iyú. Néese càmita cài nuínáidacawa. Càmita nacái nuémìa naináwaná ìwali chái èeri irìcu nùuwichàidacaténá nía.
15 Vocês julgam de modo puramente humano; mas eu não julgo ninguém.
16 Quéwa núumacaalí siùca nàwalitá iwàwacutáaná nùuwichàidaca níatá, yásí nùuwichàidaca nía machacàníiri iyútá, càmicáiná nuínáidawa nulínáamitawa nùuwichàidáanápiná níatá, néese nuínáidacawa abédanamata Núaniri Dios yáapichawa càide iyúwa iwàwáaná.
16 E, se eu julgar, o meu julgamento é verdadeiro porque não julgo sozinho, pois o Pai, que me enviou, está comigo.
17 Dios itàacái profeta Moisés itànèericaté bàaluité íimaca: Abédanamacaalí pucháiba wenàiwica íiwitáise náapichawáaca nacàlidáanápiná áibanái iináwaná ìwali, yásí cawènica natàacái.
17 Na
18 Uwé, nàyaca pucháiba icàlidéeyéica nuináwaná ìwali cawinácaalí núa: Núacata icàlidéerica nuináwaná ìwaliwa, yácata nacái Núaniri Dios, yái ibànuèrica núa, icàlida nacái nuináwaná ìwali cawinácaalí núa. Yá abédanamacata wáiwitáise wáapichawáaca, íná yéewa cawèníirica watàacái pucháibacáiná wía —íimaca yái Jesúsca.
18 Eu dou testemunho a respeito de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também dá testemunho a meu respeito.
19 Néese náimaca Jesús irí: —Wadéca wéemìaca piináwaná ìwali càmita píalíawa cawinácaalíté píanirimica —náimaca. Néese Jesús íimaca nalí: —Núalíacawa càmitacué píalíawa cawinácaalí núa, càiná nacái nuíwitáise. Núalíacawa nacái càmitacué píalía Núaniri Dios ìwali. Píalíacaalícuéwa cawinácaalí núatá, yá píalíacuécawa nacái Núaniri Dios ìwalitá —íimaca yái Jesúsca.
19 — Onde está o seu pai? — perguntaram. Jesus respondeu:
20 Càité Jesús íimaca idècunitàacá yéewáidaca wenàiwicanái templo irìcu, mawiénita ofrenda yàalu irí náucacataléca nàasu platawa namàaquéericaté Dios irípiná ofrenda iyú. Quéwa càmitaté náibàani càmicáinátécáwa Jesús yéenáiwaná yàanàa nanúacatáipináténi.
20 Jesus disse essas coisas quando estava ensinando no pátio do Templo, perto da caixa das ofertas. Ninguém o prendeu porque ainda não tinha chegado a sua hora.
21 Néeseté Jesús íimaca nalí àniwa, níái judío íiwacanánáica: —Yá nùacawa mesúnamáita, néese picutápinácué núawa, nuwasàacaténácué pía yùuwichàacáisi íicha, quéwa càmitacué pidé pìanàaca núa, íná péetápinácuécawa méetàuculé Dios íicha pibáyawaná yáapichacuéwa. Nùacawa aléera canácatalépináca yéewanácué piwàlùacawa —íimaca yái Jesúsca.
21 Jesus disse outra vez:
22 Néese judío íiwacanánái náimaca nalíwáaca: —Cawàwanáta inúapináca yáawawa íná cài íimaca yàanápináwa alénácaalí caná yéewaná wawàlùacawa —náimaca naicáaníca Jesús iquíniná.
22 Os líderes judeus disseram: — Ele diz que nós não podemos ir para onde ele vai! Será que ele vai se matar?
23 Néese Jesús íimaca nalí: —Eeri mìnanáicuéca pía, quéwa núaquéi chènuníiséeri. Pìyacuéca chái èeri irìcu quéwa càmita èeri mìnali núa.
23 Jesus continuou:
24 Iná nudéca núumacuéca pirí péetáanápinácawa méetàuculé Dios íicha pibáyawaná yáapichawa. Càmicaalícué peebáida iyúwa núumáanácué pirí cawinácaalí núa, yásí péetácuécawa pibáyawaná yáapichawa —íimaca yái Jesúsca.
24 Por isso eu disse que vocês vão morrer sem o perdão dos seus pecados. De fato, morrerão sem o perdão dos seus pecados se não crerem que “
25 Néese náimaca Jesús irí: —¿Cawiná pía? —náimaca. Néese Jesús íimaca nalí: —Nudàbacaalíté nuéwáidaca wenàiwica, nucàlidacatécué piríni mamáalàacata nuináwanáwa cawinácaalí núa. Siùcade canápináta meedá nutàanícuéca píapicha càmicáinácué piwàwa peebáidaca nutàacái.
25 — Quem é você? — perguntaram a Jesus. Ele respondeu:
26 Iyaca madécaná wawàsi nucàlidacaténácué pirí péemìacaténácué pibáyawaná ìwaliwa. Quéwa yái ibànuèrica núa itàaníca báisíiri iyú, yá nacái tàacáisi nucàlidéerica èeri mìnanái irí yácata tàacáisi nuémièrica icàlidaca, yái ibànuèrica núa —íimaca yái Jesúsca.
26 Existem muitas coisas a respeito de vocês das quais eu preciso falar e as quais eu preciso julgar. Porém quem me enviou é verdadeiro, e eu digo ao mundo somente o que ele me disse.
27 Quéwa níái judío íiwacanánáica càmita náalíawa Jesús icàlidaca ìyaca Yáaniri Dios ìwaliwa.
27 Eles não entenderam que ele estava falando a respeito do Pai.
28 Iná Jesús íimaca nalí: —Pimichàidacaalípinácué núa cruz ìwali pinúacaténácué núa, núa asìali Dios néeséerica, yásí píalíacuécawa nùwali núacata yái càide iyúwacué núumáaná pirí. Píalíapinácué nacáiwa càmita numàni wawàsi nulínáamitawa, néese, nucàlidaca càide iyúwa Núaniri Dios yéewáidáaná núa.
28 Por isso Jesus disse:
29 Yái Núaniri Dios ibànuèrica núa ìyaca núapicha. Càmita Núaniri imàaca núa abéerita numànicáiná mamáalàacata càide iyúwa iwàwáaná —íimaca yái Jesúsca.
29 Quem me enviou está comigo e não me deixou sozinho, pois faço sempre o que lhe agrada.
30 Jesús idécanáami cài íimaca, yá madécaná wenàiwica neebáidaca itàacái.
30 Quando Jesus disse isso, muitos creram nele.
31 Néeseté Jesús íimaca nalí abénaméeyéi judío icàlidéeyéica neebáidáanása itàacái: —Peebáidacaalícué mamáalàacata nutàacái pimànicaténácué càide iyúwa nuchùulìanácué pía, yásí nuéwáidacalécuéca pía báisíiri iyú.
31 Então Jesus disse para os que creram nele:
32 Yásí píalíacuécawa ìwali yái nutàacái báisíirica. Yá nutàacái báisíirica iwasàapinácué píawa —íimaca yái Jesúsca.
32 e conhecerão a verdade, e a verdade os libertará.
33 Náimaca irí: —Wíaquéi Abraham itaquénáinámi, canácatáita áibanái yàasu wenàiwica wía. ¡Canáca yéewaná píimaca walí piwasàanápinása wíawa! —náimaca.
33 Eles responderam: — Nós somos descendentes de Abraão e nunca fomos escravos de ninguém. Como é que você diz que ficaremos livres?
34 Jesús íimaca nalí: —Péemìacué cayába, cawinácaalí imàníiyéica ibáyawanáwa mamáalàacata, namànica meedá càide iyúwa nabáyawaná ichùulìaná nía, càide iyúwa áibanái wenàiwica íibaidáaná mawèníiri iyú náiwacali iríwa, yàasu wenàiwicacáiná nía.
34 Jesus disse a eles:
35 Náiwacali càmita íima yàasu wenàiwica ìwaliwa: ‘Nuénásàiriquéi’, càmita íima. Néese íimaca yéenibe ìwaliwa: ‘Nuìrica yái’, cài íimaca.
35 O escravo não fica sempre com a família, mas o filho sempre faz parte da família.
36 Iná núa Dios Iirica, nuwasàacaalícué pía pibáyawaná íichawa, yásí càmitacué iwàwacutá pimànica càide iyúwa pibáyawaná ichùulìanácué pía, Dios yéenibecáinácué pía báisíta.
36 Se o Filho os libertar, vocês serão, de fato, livres.
37 Núalíacawa Abraham itaquénáinámicuéca pía, quéwa piwàwacué pinúaca núa càmicáinácué peebáida nutàacái.
37 Eu sei que vocês são descendentes de Abraão; porém estão tentando me matar porque não aceitam os meus ensinamentos.
38 Nucàlidacué pirí ìwali yái báisíiri tàacáisica Núaniri Dios yáasáidéerica nulí. Quéwa núalíacawa pimànicuéca càide iyúwa píaniri íimáanácué pirí —íimaca yái Jesúsca.
38 Eu falo das coisas que o meu Pai me mostrou, mas vocês fazem o que aprenderam com o pai de vocês.
39 Náimaca Jesús irí: —Abrahamquéi wàawirimica, canáca áiba wáaniri —náimaca. Quéwa Jesús íimaca nalí: —Báisícaalícué Abraham itaquénáinámica pía piwàwalìcuísewatá, yá pimànicuéca càide iyúwaté Abraham imàníinátá.
39 — O nosso pai é Abraão! — responderam eles. Então Jesus disse:
40 Quéwa éwita nucàlidacáanítacué pirí báisíiri iyúni càide iyúwa Dios yéewáidáaná núa, càicáaníta piwàwacué pinúaca núa meedá. ¡Càmitaté Abraham iwàwa inúaca wenàiwica Dios ibànuèyéicaté Abraham yàatalé!
40 Mas eu lhes tenho dito a verdade que ouvi de Deus, e assim mesmo vocês estão tentando me matar. Abraão nunca fez uma coisa assim!
41 Pimànicuéca meedá càide iyúwa píaniri imàníiná —íimaca yái Jesúsca. Néese náimaca Jesús irí: —Càmíiyéica wáatúa yéenibe úalani irìcuíse wíaquéi. Wadènìa abéerita Wáaniriwa wèerica icàaluíniná, yái Diosca. Càmita wáuca wáichawani wàacaténá ídolo cuwáinái yéenáiwaná icàaluíniná —náimaca.
41 Vocês estão fazendo o que o pai de vocês fez. Eles responderam: — Nós não somos filhos ilegítimos; nós temos um Pai, que é Deus!
42 Néese Jesús íimaca nalí: —Báisícaalícué Diosquéi píaniricatá, yásí cáininácuéca piicáca núatá, Dios néeséericáiná núa, ìyéerica chái. Càmita nùanàa nùasu wawàsi ìwaliwa meedá, néese Dioscata yái ibànuèrica núa numànicaténá càide iyúwa iwàwáaná.
42 Jesus disse a eles:
43 ¿Cánácué càmita píalimá píalíaca péemìaca yái nucàlidéericuéca pirí? Núalíacawa càmitacué meedá piwàwa peebáidaca nutàacái, íná càmitacué píalimá píalíaca péemìaca càinácaalí íimáaná.
43 Por que é que vocês não entendem o que eu digo? É porque não querem ouvir a minha mensagem.
44 Píaniricué yácata Satanásca. Píacué nacái yàasu wenàiwicaca. Piwàwacué nacái pimànica càide iyúwa iwàwáaná. Satanás idéca iwàwaca inúaca wenàiwica mamáalàacata èeri idàbacatáisewa àta siùca nacáide. Càmita íináidawa báisíiri tàacáisi ìwali, báawacáiná Satanás iicácani. Itàaníca yáawamita chìwái mamáalàacata càide iyúwa íiwitáise iyáaná, cachìwéericáiná meedáni. Yácata chìwái yáanirica, yái Satanásca, imàacacáiná wenàiwica itàaníca chìwái.
44 Vocês são filhos do Diabo e querem fazer o que o pai de vocês quer. Desde a criação do mundo ele foi assassino e nunca esteve do lado da verdade porque nele não existe verdade. Quando o Diabo mente, está apenas fazendo o que é o seu costume, pois é mentiroso e é o pai de todas as mentiras.
45 Quéwa nucàlidacáinácué pirí báisíiri tàacáisi, íná càmitacué peebáida nutàacái.
45 Mas, porque eu digo a verdade, vocês não creem em mim.
46 Macáitacué píalíacawa nùwali mabáyawanéerica núa. Nucàlidacué pirí báisíiri iyúni, íná ¿cánácué càmita peebáida nutàacái?
46 Qual de vocês pode provar que eu tenho algum pecado? Se digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Dios yéenibe neebáidaca itàacái quéwa càmitacué Dios yéenibe pía, íná càmitacué piwàwa peebáidaca itàacái —íimaca yái Jesúsca.
47 A pessoa que é de Deus escuta as palavras de Deus. Vocês não escutam as palavras de Deus porque vocês não são dele.
48 Néese judío íiwacanánái náimaca Jesús irí: —Báisíta wacàlidacaté pìwali machacàníiri iyúni wáimacaalíté pìwali samaritanosàirica pía, càmíiri judío ìiri meedá. Iyaca nacái demonio piwàwalìcu idacuèrica píiwitáise, íná máiwitáiseca pía meedá —náimaca.
48 Eles disseram a Jesus: — Por acaso não temos razão quando dizemos que você é
49 Jesús íimaca nalí: —Canáca demonio nuwàwalìcu. Yái numàníirica numànicani núasáidacaténá cayábéerica Núaniri Dios yéewanápiná wenàiwicanái yàaca icàaluíniná. Quéwa càmitacué piicá núa cáimiétaquéeri iyú.
49 Jesus respondeu:
50 Càmita nucutá wenàiwica nacàlidacaténá cayábéeri nùwali, quéwa Núaniri Dios iwàwaca wenàiwicanái yàaca nulí cayábéeri, yá Dios yáasáidapiná cawinácaalí cabáyawanéeyéi.
50 Não procuro conseguir elogios para mim mesmo; mas existe alguém que procura consegui-los para mim, e ele é o Juiz.
51 Péemìacué cayábani, cawinácaalí wenàiwica imàníirica càide iyúwa nutàacái íimáaná, idènìaca siùcáisede icáucawa càmíiri imáalàawa —íimaca yái Jesúsca.
51 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem obedecer aos meus ensinamentos não morrerá nunca.
52 Néese judío íiwacanánái íimaca irí: —Siùca wáalíacawa báisíiri iyú demonio ìyaca piwàwalìcu. Néetácatéwa macáita profetaca icàlidéeyéicaté tàacáisi Dios inùmalìcuíse bàaluité, Abraham nacái yéetácatéwa. Néese, ¿cáná cài píimaca: ‘Cawinácaalí imàníirica càide iyúwa nutàacái íimáaná, idènìaca siùcáisede icáucawa càmíiri imáalàawa’, cáná cài píimaca?
52 Então eles disseram: — Agora temos a certeza de que você está dominado por um demônio! Abraão e todos os
53 ¡Pía càmíiri cachàini íicha yái wàawirimi Abrahamca! Abraham yéetácatéwa, nía nacái profetaca néetácatéwa nacái. Càmita yéewa cachàiníiri náicha pía. ¡Càmita máiní cachàiníirica pía càide iyúwa piyúunáidáaná! —náimaca.
53 Será que você é mais importante do que Abraão, o nosso pai, que morreu? E os profetas também morreram! Quem você pensa que é?
54 Jesús íimaca nalí: —Nucàlidacaalí nuináwaná ìwaliwa cayábéerica núatá, yásí canéerica iwèni meedátáni, yái nutàacáica. Quéwa Núaniri Dios icàlidaca nùwali cayábéerica núa, yácata Dios picàlidéericué ìwali Picuèrinásacué Dioscani.
54 Ele respondeu:
55 Quéwa càmitacué píalía Dios ìwali càinácaalí íiwitáise ìyaca. Núacata yái yáaliérica Dios ìwali. Núumacaalí càmitasa núalía Dios ìwalitá, yásí nucàlidaca nuchìwawatá càide iyúwacué pía. Quéwa núalíaca Dios ìwali báisíiri iyú, nuebáida nacái càide iyúwa íimáaná.
55 Vocês nunca conheceram a Deus, mas eu o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei mentiroso como vocês; mas eu o conheço e obedeço ao que ele manda.
56 Pìawirimicué Abraham casíimáica iwàwa bàaluité Dios imàacacáináté Abraham yáalíacawa nuénáiwanápiná ìwali, nùanàacatáipináté aléi èeri irìculé. Yáté Abraham yáalíacawa nùanàanápináté, íná yéewa casíimáicaté Abraham iwàwa manuísíwata —íimaca yái Jesúsca.
56 Abraão, o pai de vocês, ficou alegre ao ver o tempo da minha vinda. Ele viu esse tempo e ficou feliz.
57 Néese judío íiwacanánái náimaca Jesús irí: —Càmitàacá pidènìa cincuenta camuí. Càmita yéewa pidé piicáca wàawirimi Abraham, Abrahamcáiná ìyacaté néese siùca dos mil camuí —náimaca.
57 — Você não tem nem cinquenta anos e viu Abraão? — perguntaram eles.
58 Jesús íimaca nalí: —Péemìacué cayábani, núacata yái ìyéericaté càiripináta ipíchawáiseté Abraham imusúaca iicá èeri, núacáiná yái Diosca —íimaca yái Jesúsca icàlidacaténá iináwanáwa Dioscani, yái càmíirica imáalàawa.
58 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: antes de Abraão nascer, “ — respondeu Jesus.
59 Néese náibàaca íba nanúacaténá Jesús íba iyú quéwa Jesús ibàacawa náicha. Yá imusúacawa templo irìcuíse. Yá yàacawa manùbéeyéi wenàiwica yèewibàa; càité Jesús ichàbacawa náicha.
59 Então eles pegaram pedras para atirar em Jesus, mas ele se escondeu e saiu do pátio do Templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.