Mateus 9
Estado de México Otomi NT (OTS_WBT) vs VC
1 Diguebbʉ ya, car Jesús pé bi ñʉti car barco, bi ddatzi gá ma hnanguadi car deje, pé bi zøti pʉ jar jñini pʉ jabʉ mír hmʉy.
1 Jesus tomou de novo a barca, passou o lago e veio para a sua cidade.
2 Cja̱ nupʉ, bú ttzimpi hnar döhtji, jí̱ mí tzö di hña̱ni, mbá oxti pʉ jár mfi̱di. Car Jesús bi cca̱hti cʉ cja̱hni cʉ mbá ncjʉnijʉ car döhtji, cja̱ bi ba̱di, mí e̱me̱jʉ guegue. Nubbʉ́, bi nzoh car döhtji, bi hñi̱mbi: ―Gui mpöjquɛ ya, ʉm ba̱jtziqui. Ya xí mperdonaqui cʉ rá nttzo cʉ nguí tu̱.―
2 Eis que lhe apresentaram um paralítico estendido numa padiola. Jesus, vendo a fé daquela gente, disse ao paralítico: "Meu filho, coragem! Teus pecados te são perdoados."
3 Már bbʉh pʉ cʉ dda maestro cʉ mí u̱jti cʉ cja̱hni cár palabra ca Ocja̱, már cca̱htijʉ car Jesús. Guegue‑cʉ́ bi ma̱jmʉ mbo í mʉyjʉ: “Jin gui tzö nʉr palabra xí ma̱ nʉr hñøjø‑nʉ́. I ne da cjatsjɛ ca Ocja̱.”
3 Ouvindo isto, alguns escribas murmuraram entre si: "Este homem blasfema."
4 Nu car Jesús, bi ba̱di ter bɛh ca̱ már mbenijʉ, cja̱ bi xijmʉ: ―¿Dyoca̱ guí ma̱jmʉ mbo ir mʉyjʉ, rá nttzo nʉr palabra nʉ xtú ma̱?
4 Jesus, penetrando-lhes os pensamentos, perguntou-lhes: "Por que pensais mal em vossos corações?
5 Nugö, rá nzɛjqui pa gu xij nʉr döhtji: “Ya xí mperdonaqui cʉ rá nttzo cʉ nguí tu̱.” Guejtjo rá nzɛjqui pa gu xifi: “Bböj ya, cja̱ gui hño.”
5 Que é mais fácil dizer: Teus pecados te são perdoados, ou: Levanta-te e anda?
6 Pe xtú xij nʉr döhtji nʉr palabra nʉ xtú ma̱ pa güi pa̱quɛjʉ, guejcö dí pɛhtzi cam cargo hua jar jöy pa gu cjʉhtzibi yʉ cja̱hni cʉ rá nttzo cʉ xí dyøte. Nugö dúr cja̱hni xpá bbɛnqui hua jar jöy.― Ma ya, car Jesús pé bi nzoh car döhtji, bi hñi̱mbi: ―Nuya, gui bböj ya, gui pantzi quer mfi̱di, gui ma ir ngu̱.―
6 Ora, para que saibais que o Filho do Homem tem na terra o poder de perdoar os pecados: Levanta-te - disse ele ao paralítico -, toma a tua maca e volta para tua casa."
7 Cja̱ car döhtji bi bböy, bi ma gá ma ʉ́r ngu̱.
7 Levantou-se aquele homem e foi para sua casa.
8 Cja̱ bbʉ mí cca̱hti ya cʉ cja̱hni, bi ndo hño í mʉyjʉ, bi mbe̱nijʉ: “¿Ja xcá ncja ya nʉ́?” Guejtjo bi ma̱jmʉ: “Te tza rá ndo nzɛh car Tzi Ta ji̱tzi. Xí un cár cargo nʉr hñøjø‑nʉ́, xí jojqui nʉr döhtji, xí ngʉhtzibi ca rá nttzo ca mí tu̱.”
8 Vendo isto, a multidão encheu-se de medo e glorificou a Deus por ter dado tal poder aos homens.
9 Diguebbʉ ya, bi wem pʉ car Jesús, bi ma pé hnar lugar, cja̱ bbʉ má tjoh pʉ, bi cca̱hti ca hnar hñøjø, már ju̱ pʉ jar tju̱jni pʉ jabʉ mí ncobra cʉ contribución. Car hñøjø‑cá̱ múr tesorero, mí ju̱ cár tju̱ju̱ múr Mateo. Car Jesús bi nzofo, bi xifi: ―Gui tɛngui.― Car hñøjø ya bi bböy bi mɛhui car Jesús.
9 Partindo dali, Jesus viu um homem chamado Mateus, que estava sentado no posto do pagamento das taxas. Disse-lhe: Segue-me. O homem levantou-se e o seguiu.
10 Hna vez, car Jesús már ju̱ pʉ jar mexa pʉ jár ngu̱ car Mateo, már tzi. Bú e̱je̱ rá ngu̱ cʉ jiöjte hñøjø cʉ mí jmuntzi cʉ impuesto hne̱h cʉ contribución, co pé dda cja̱hni cʉ mí ndu̱jpite. Gueguejʉ bi guatijʉ jar mexa pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús co ni quí möxte, bi mi̱pjʉ cja̱ bi zihui‑cʉ.
10 Como Jesus estivesse à mesa na casa desse homem, numerosos publicanos e pecadores vieram e sentaram-se com ele e seus discípulos.
11 Nu cʉ fariseo, bbʉ mí cca̱htijʉ car Jesús, már tzihui cʉ cja̱hni cʉ mí øti ca rá nttzo, gueguejʉ bi dyön quí möxte car Jesús, bi hñi̱na̱jʉ: ―Nir maestrojʉ, ¿dyoca̱ i tzihui yʉ jiöjte cja̱hni yʉ i cobra cʉ impuesto cja̱ hne̱j yʉ pé dda cja̱hni yʉ i ndu̱jpite?―
11 Vendo isto, os fariseus disseram aos discípulos: "Por que come vosso mestre com os publicanos e com os pecadores?"
12 Nu car Jesús, bbʉ mí dyøj ya nʉr palabra‑nʉ́, bi da̱di: ―¿Te cja ya? Cʉ cja̱hni cʉ i bbʉy rá zö, jin gui nesta médico. Gue yʉ i jñini i nesta. Guehca̱ dár e̱jcö‑cá̱, pa gu föx‑yʉ́.
12 Jesus, ouvindo isto, respondeu-lhes: "Não são os que estão bem que precisam de médico, mas sim os doentes.
13 Nuquiguɛjʉ, i nesta gui nxödijʉ te i ne da ma̱ nʉr palabra nʉ i ju̱x pʉ jar Escritura. I ma̱n ca Ocja̱: “Dí negö gui jui̱jqui quer hñohui, cja̱ jin tza dí negö gui pöhtijʉ zu̱we̱, gui ña̱jtiguijʉ pʉ jar altar.” Ncjapʉ ga ma̱ guegue. Eso, jin dá e̱jcö pa gua nzoj yʉ cja̱hni yʉ i ma̱ jin te i tu̱. Nugö xtú e̱je̱ pa gu nzoj yʉ i ndu̱jpite pa da jiɛh ca rá nttzo cja̱ da jionijʉ ca Ocja̱.―
13 Ide e aprendei o que significam estas palavras: Eu quero a misericórdia e não o sacrifício {Os 6,6}. Eu não vim chamar os justos, mas os pecadores."
14 Diguebbʉ ya, bú e̱h cʉ dda quí möxte car Juan ca mí xix cʉ cja̱hni, bi guatijʉ car Jesús, cja̱ bi hñönijʉ, i̱na̱jʉ: ―Nugöje co yʉ fariseo, cjaatjo dí ayunaje. Hni̱xjma̱ja̱ yir amigo yʉ i tɛnqui, ¿dyoca̱ jin gui ayuna‑yʉ́?―
14 Então os discípulos de João, dirigindo-se a ele, perguntaram: "Por que jejuamos nós e os fariseus, e os teus discípulos não?"
15 Cja̱ car Jesús bi da̱di, i̱na̱: ―Cʉ cja̱hni cʉ xí ttzix pʉ jar mbaxcjua jabʉ rá cja ntja̱jti, ¿ja drí du̱mʉy‑cʉ́ menta i ttøti car mbaxcjua cja̱ i bbʉjti pʉ car novio? Dí ncjagö pʉ co ni yʉm amigo, como dí yojtije‑yʉ́. Bbʉ xta zøh car pá bbʉ xta ttzix nʉr novio, cja̱ ya jin da hmʉbi yí amigo, nubbʉ́, ja̱a̱, da ayunajʉ bbʉ.
15 Jesus respondeu: Podem os amigos do esposo afligir-se enquanto o esposo está com eles? Dias virão em que lhes será tirado o esposo. Então eles jejuarão.
16 Hnar zɛda̱tu̱, jin gui tzö gui pøhtibi hnar ddadyo da̱tu̱. Bbʉ gui pøhte ncjapʉ, pé xtrí xɛh hnanguadi, cja̱ más da ngu̱jqui ca xí xɛgui.
16 Ninguém põe um remendo de pano novo numa veste velha, porque arrancaria uma parte da veste e o rasgão ficaria pior.
17 Guejti cʉ xifani cʉ ya jin gui na̱xi, jin to da xiti cár jugo cʉ uva. Bbʉ gui dyøte ncjapʉ, da xɛh car xifani, tje da mfön car vino. Gue cʉ xifani rá zö gui xiti car jugo, pa jin da bbɛh car xifani ni digue car vino. Ncjapʉ hne̱je̱ rá nzɛj yʉm mfe̱ni dí xij yʉm amigo yʉ i tɛngui. Bbʉ to da hñeme‑yʉ́, jin gui tzö da dɛn cʉ costumbre cʉ mí tɛni má̱hmɛto.―
17 Não se coloca tampouco vinho novo em odres velhos; do contrário, os odres se rompem, o vinho se derrama e os odres se perdem. Coloca-se, porém, o vinho novo em odres novos, e assim tanto um como outro se conservam.
18 Car Jesús már xih cʉ cja̱hni yʉ palabra‑yʉ́, cja̱ bi hna zøti pʉ hnar hñøjø, mí pɛhtzi cár cargo pʉ jár ni̱cja̱ cʉ judio. Bi ani jöy pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús, cja̱ bi xifi: ―Cja nguehca̱ xí ndu̱ cam tzi tti̱xu̱, pe gui maguɛ tzʉ, gui cöx quer dyɛ, cja̱ pé da mɛhtzi ʉ́r nzajqui.―
18 Falava ele ainda, quando se apresentou um chefe da sinagoga. Prostrou-se diante dele e lhe disse: Senhor, minha filha acaba de morrer. Mas vem, impõe-lhe as mãos e ela viverá.
19 Diguebbʉ ya, bi bböh car Jesús, bi mɛhui car hñøjø, cja̱ bi dɛni quí möxte.
19 Jesus levantou-se e o foi seguindo com seus discípulos.
20 Bbʉ má pa pʉ, bú hna e̱ hnar bbɛjña̱, bi guati jár xʉtja car Jesús. Guegue, mí jñini, mí xoti cji, ya xquí tzöhui‑cá̱ ngu̱ doce año. Bi zɛtibi cár nttza̱ni cár da̱jtu̱ car Jesús.
20 Ora, uma mulher atormentada por um fluxo de sangue, havia doze anos, aproximou-se dele por trás e tocou-lhe a orla do manto.
21 Porque mí ma̱ntsjɛ car bbɛjña̱, i̱na̱: ―Bbʉ gu tjömbitjojo nʉ́r da̱jtu̱ guegue‑nʉ́, gu zö.―
21 Dizia consigo: Se eu somente tocar na sua vestimenta, serei curada.
22 Nu car Jesús bi bböti, bi cca̱hti, cja̱ bi xifi: ―Nuya, gui mpöj ya, ʉm tti̱xu̱qui. Guehca̱ xquí hñemegui, xcú zö.― Cja̱ exque bi zö car bbɛjña̱ car hora‑ca̱.
22 Jesus virou-se, viu-a e disse-lhe: Tem confiança, minha filha, tua fé te salvou. E a mulher ficou curada instantaneamente.
23 Cja̱ bbʉ mí zøti car Jesús pʉ jár ngu̱ car hñøjø ca mí ja̱ ʉ́r cargo pʉ jár templo cʉ judio, bi cca̱hti cʉ cja̱hni rá ngu cʉ xquí jmuntzi pʉ, már ndo ngue̱nijʉ, cja̱ co cʉ músico, már jʉxti quí tjʉxijʉ, como ya xti ncja car nttögui.
23 Chegando à casa do chefe da sinagoga, viu Jesus os tocadores de flauta e uma multidão alvoroçada. Disse-lhes:
24 Car Jesús bi xij ya‑cʉ, i̱na̱: ―Gui möjmʉ ya, jin gui tu̱ nʉr tzi ba̱jtzi bbɛjña̱. Jøntjo ra a̱tjo.― Nu cʉ cja̱hni ya, bi denijʉ car Jesús, como mí pa̱dijʉ, ya xquí du̱ car ba̱jtzi.
24 Retirai-vos, porque a menina não está morta; ela dorme. Eles, porém, zombavam dele.
25 Diguebbʉ ya, car Jesús bi cjajpi bi bøm pʉ cʉ cja̱hni rá ngu̱, cja̱ guegue bi ñʉti pʉ jabʉ már bbɛn car tzi bbɛjña̱, bi pɛntibi cár dyɛ. Nubbʉ, car tzi bbɛjña̱ nguetica̱ bi zö, xní nantzi.
25 Tendo saído a multidão, ele entrou, tomou a menina pela mão e ela levantou-se.
26 Cja̱ göhtjo cʉ cja̱hni cʉ mí bbʉ jar lugar‑cá̱ bi dyødejʉ ja ncja xquí nantzi car tzi bbɛjña̱ ca xquí du̱, cja̱ bi xox car Jesús. Cja̱ bi ndo ngöxtejʉ.
26 Esta notícia espalhou-se por toda a região.
27 Cja̱ car Jesús ya, bi bøm pʉ jar lugar‑cá̱, má dyo pʉ jar hñu̱, cja̱ pé bi dɛni yojo hñøjø cʉ mí godö. Mí mafi nzajqui, mí i̱na̱hui: ―Nuquiguɛ, xquí hñe̱h pʉ jár cji car rey David pa gui mandadoguije, gui jui̱guigöbbe tzʉ.―
27 Partindo Jesus dali, dois cegos o seguiram, gritando: Filho de Davi, tem piedade de nós!
28 Nu car Jesús jin gá nda̱di. Bi zøti pʉ jár ngu̱ guegue, bi ñʉti. Nu cʉ yojo godö bi dɛnihui, pé bi zøti pʉ hne̱je̱, cja̱ bi guatihui car Jesús. Diguebbʉ ya, car Jesús bi dyönihui: ―¿Cja guí e̱me̱hui rá nzɛjqui pa gu xojqui quir döhui?― Cja̱ gueguehui bi da̱dihui: ―Ja̱a̱, Tzi Jmu̱, dí e̱me̱quibbe.―
28 Jesus entrou numa casa e os cegos aproximaram-se dele. Disse-lhes: Credes que eu posso fazer isso? Sim, Senhor, responderam eles.
29 Diguebbʉ ya, car Jesús bi dömbi quí döhui cja̱ bi xijmi: ―Nuya, da xoj yir döhui, como xcú hñemeguihui, rá nzɛjqui pa gu föxquihui.―
29 Então ele tocou-lhes nos olhos, dizendo: Seja-vos feito segundo vossa fé.
30 Cja̱ bi xoh quí döhui bbʉ. Diguebbʉ ya, car Jesús bi ndo ccahtzi cʉ yojo hñøjø, bi xijmi: ―Jin gui ma gui ngöxtehui, guejquigö xtú jojqui quir döhui.―
30 No mesmo instante, os seus olhos se abriram. Recomendou-lhes Jesus em tom severo: Vede que ninguém o saiba.
31 Pe guegue bi bønihui, bi ndo ngöxtehui göhtjo pʉ jabʉ mí dyohui.
31 Mas apenas haviam saído, espalharam a sua fama por toda a região.
32 Xní bøn cʉ godö, xní zøh cʉ dda cja̱hni, mbá tzí hnar hñøjø, jí̱ mí tzö di ña̱, xquí ntjɛhui cár nda̱ji̱ ca Jin Gui Jo.
32 Logo que se foram, apresentaram-lhe um mudo, possuído do demônio.
33 Cja̱ car Jesús bi fongui car nda̱ji̱‑cá̱. Diguebbʉ ya, bi ña̱ car hñøjø ca múr ngone jma̱ja̱. Ya xquí jogui. Nu cʉ cja̱hni cʉ már cca̱htijʉ bi ntzu̱jʉ cja̱ bi ndo hño í mʉyjʉ. Bi ma̱jmʉ: ―Nugöjʉ, dí cja̱hni israelitajʉ, í cja̱hniguigöjʉ ca Ocja̱. Ni jabʉ xtú nú̱jʉ hnar milagro ca di jñɛjmi‑nʉ́.―
33 O demônio foi expulso, o mudo falou e a multidão exclamava com admiração: Jamais se viu algo semelhante em Israel.
34 Nu cʉ fariseo bi ma̱jmʉ: ―Gue ca Jin Gui Jo xí un nʉr Jesús cár ttzɛdi. Guehca̱ i pɛhtzi‑cá̱, eso rí fongui cʉ nda̱ji̱ cʉ jin gui tzö.―
34 Os fariseus, porém, diziam: É pelo príncipe dos demônios que ele expulsa os demônios.
35 Diguebbʉ ya, mí dyo car Jesús, mí tjoh pʉ göhtjo cʉ jñini co ni cʉ tzi jñini chi tchʉ. Mí cʉti pʉ mbo cʉ templo, mí u̱jti cʉ cja̱hni cár palabra ca Ocja̱. Mí xijmʉ: ―Ya xí ni̱gui car pá nguí tøhmijʉ. Ya xqui mandado ca Ocja̱ hua jar jöy.― Car Jesús mí cjʉhtzibi göhtjo cʉ jnini cʉ mí tzöhui cʉ cja̱hni, co göhtjo te mar ʉ.
35 Jesus percorria todas as cidades e aldeias. Ensinava nas sinagogas, pregando o Evangelho do Reino e curando todo mal e toda enfermidade.
36 Guegue mí cca̱hti cʉ cja̱hni, mí yomfe̱nijʉ cja̱ mí ntzøtijʉ, como jí̱ mí pa̱di toca̱ di dɛnijʉ. Car Jesús ya, bi jui̱jqui cʉ cja̱hni, como mí ncjajʉ ncja yʉ dɛjti yʉ jin te i bbʉ ʉ́r mödi.
36 Vendo a multidão, ficou tomado de compaixão, porque estava enfraquecida e abatida como ovelhas sem pastor.
37 Diguebbʉ ya car Jesús bi xih quí möxte, i̱na̱: ―Rá ndo ngu yʉ cja̱hni, pe nuquɛjʉ, guí tzi yotjojʉ pa gu mföxjʉ gu xijmʉ toca̱ da hñe̱me̱jʉ. Ncjahmʉ i bbʉ rá ngu car tsjofo, pe tzi yotjo yʉ mɛfi pa da cuajti nʉr semilla. Gui nzojmʉ car Tzi Ta ji̱tzi, gui dyöjpijʉ du pɛjni pé dda mɛfi pa da möx car bbɛfi, como ʉ́r mɛjti guegue car tsjofo.― Ncjapʉ gá ma̱n car Jesús.
37 Disse, então, aos seus discípulos: A messe é grande, mas os operários são poucos.
38 — ausente —
38 Pedi, pois, ao Senhor da messe que envie operários para sua messe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.