Romanos 11
Bulu ntam pɔpwɛ; Nkonya (NKONT) vs ARIB
1 Ndɛ mlɩ fɩtɛ́ mbɛ́ɛ, mʋ́ sʋ Bulu lakíná mʋ onutó ahá lɛ́lɛ? Ó-o! Mɩ́ onutó ánfɩ óó Israelyin ngyi. Abraham abí-anátɔ́ notsú. Benyamin abusuantɔ obí ngyi.
1 Pergunto, pois: Acaso rejeitou Deus ao seu povo? De modo nenhum; por que eu também sou israelita, da descendência de Abraão, da tribo de Benjamim.
2 Megyí bɛɛ Bulu lakíná mʋ onutó ahá amʋ́ʋ́ ɔlɛlɛ amʋ́ yáɩ́ ámʋ. Mlɩkaɩn alɩ ámʋ́ʋ́ Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ lɛ́blɩ́ tswɩ ɔbɛ́ɛ, Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ Elia lɛ́kla Israelfɔ ɩwɩ asʋ́n súná Bulu amʋsʋ.
2 Deus não rejeitou ao seu povo que antes conheceu. Ou não sabeis o que a Escritura diz de Elias, como ele fala a Deus contra Israel, dizendo:
3 Ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ Wíé! Israelfɔ bamɔ́ fʋ́ ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́ fɛ́ɛ́. Babwíé fʋ́ afɔdɩɛ-asubwi ɛ́ fɛ́ɛ́. Ɩlasí mɩ́ nkʋkʋ́nʋ́ nkʋlɛ. Bʋdekléá bɔ́mɔ mɩ́ ɛ́.”
3 Senhor, mataram os teus profetas, e derribaram os teus altares; e só eu fiquei, e procuraram tirar-me a vida?
4 Bulu lɛ́ha Elia mbuaɩ ɔbɛ́ɛ, “Ó-o! Megyí fʋ́ nkʋlɛ lásí. Tsúfɛ́ nalɛ́ ahá mpɩ́m-sienɔ́ (7,000) ánɩ́ bʋmɔkʋ́tswɛ ɔkpɩ Baal kɩ há mɩ́ ɩwɩ.”
4 Mas que lhe diz a resposta divina? Reservei para mim sete mil varões que não dobraram os joelhos diante de Baal.
5 Alɩ ígyi ndɛ nkɛ ánfɩtɔ ɛ́ nɩ́. Bulu lawá awɩtɔlɛ lɛ́ Israelfɔ kpalobí akʋ yáɩ́.
5 Assim, pois, também no tempo presente ficou um remanescente segundo a eleição da graça.
6 Nɩ́ alawá awɩtɔlɛ lɛ́ aha akʋ á, mʋ́mʋ́ ɩtráa megyí ɔha bwɛhɛ́ sʋ ɔbɛ́lɛ mʋ. Tsúfɛ́ nɩ́ ɩna ahá bwɛhɛ́sʋ́ mʋ́ á, tɛkɩ mʋ awɩtɔlɛ amʋ ilesian.
6 Mas se é pela graça, já não é pelas obras; de outra maneira, a graça já não é graça.
7 Mʋ́ nkálɩ ilegyi? Israelfɔ ɩbɩ mɛda ɩtɔ́ ámʋ́ʋ́ bɛpɛ ansɩ́ bʋdedunká ámʋ. Amʋ́tɔ́ ahá kpalobí akʋá Bulu lɛ́lɛ yáɩ́ nkʋlɛ ɩbɩ lɛ́da mʋ́. Ɔlɛha atráhɛ bɔwa asʋtɔ-ɔnlɩn brɛ́á ɔdɛ ahá tɩ.
7 Pois quê? O que Israel busca, isso não o alcançou; mas os eleitos alcançaram; e os outros foram endurecidos,
8 Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Bulu lɛ́ha ɩlɛlɩn amʋ́ ɔwɔ́lɩ. Mʋ́ sʋ bɔ́tʋ ndɛ bʋmɛtálɩ́ pʋ́ amʋ́ ansíbi wun atɔ́, pʋ́ amʋ́ asʋ ɛ́ nú asʋ́n.”
8 como está escrito: Deus lhes deu um espírito entorpecido, olhos para não verem, e ouvidos para não ouvirem, até o dia de hoje.
9 Owíe Dawid ɛ́ lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ,
9 E Davi diz: Torne-se-lhes a sua mesa em laço, e em armadilha, e em tropeço, e em retribuição;
10 Ansɩ́tɔ́ iklún amʋ́, mɛ́nɩ bʋmɛ́ɛtrá wun atɔ́.
10 escureçam-se-lhes os olhos para não verem, e tu encurva-lhes sempre as costas.
11 Mʋ́ sʋ ntráa ndɛfɩtɛ́ mbɛ́ɛ, Yudafɔ basrɛ́ɩ́ dɩda, bʋmɛ́ɛtalɩ́ trá kʋsʋ́? Ɛkɛkɛɛkɛ! Amʋ́ lakpan sʋ Bulu lɔ́hɔ ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ nkpa. Fówun ɩpɛ amʋ́ ansɩ́.
11 Logo, pergunto: Porventura tropeçaram de modo que caíssem? De maneira nenhuma, antes pelo seu tropeço veio a salvação aos gentios, para os incitar à emulação.
12 Séi á, anɩyin ánɩ́ Yudafɔ lakpan sʋ́ ɔmá fɛ́ɛ́ banyá atɔ wankláán. Amʋ́ dɩda lawá labi há ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ. Nɩ́ bɛlányá nkpahɔ́ɔ mʋ́ á, mʋ́mʋ́ labi ánɩ́ ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ bénya ɩma blɩ́tɔ́.
12 Ora se o tropeço deles é a riqueza do mundo, e a sua diminuição a riqueza dos gentios, quanto mais a sua plenitude!
13 Ahá ánɩ́ mlɩmégyí Yudafɔ, mlɩ ndɛ asʋ́n ánfɩ bláa ngya a. Kristo sumbí ɔyɔpʋ́ ngyi. Ɔlɔwa mɩ́ sumbí mlɩ wá. Mɩ́ gyumagyihɛ legyi mɩ ansɩ́.
13 Mas é a vós, gentios, que falo; e, porquanto sou apóstolo dos gentios, glorifico o meu ministério,
14 Fíalɩ nɛ́talɩ́ há mɩ́ ahá Yudafɔ ansɩ́ bɛ́pɛ, fówun Bulu obénya ɔkpa hɔ amʋ́tɔ́ akʋ nkpa.
14 para ver se de algum modo posso incitar à emulação os da minha raça e salvar alguns deles.
15 Brɛ́á Bulu lɛ́damlí ɔma há Yudafɔ á, ɩlɛha ɔmá atráhɛ fɛ́ɛ́ bɔbwɛ Bulu anyawíe. Nɩ́ igyi alɩ mʋ́ á, brégyíbrɛ́á Bulu ɔbɔ́hɔ amʋ́ ɛ́ á, ɩbɔ́bwɛ fɛ́ afúli fɛ́ɛ́ bakʋ́sʋ́ tsú afúlitɔ.
15 Porque, se a sua rejeição é a reconciliação do mundo, qual será a sua admissão, senão a vida dentre os mortos?
16 Nɩ́ bɛlɛ́ tɔkʋtɔ gyankpapʋ há Bulu igyí a, mʋ́mʋ́ ɩtɔ́ ámʋ fɛ́ɛ́ igyi mʋ klɛ. Nɩ́ Bulu bʋ́ oyí nlín á, idesuná ánɩ́ oyí ámʋ abámbi ɛ́ igyi mʋ klɛ.
16 Se as primícias são santas, também a massa o é; e se a raiz é santa, também os ramos o são.
17 Bɛkpalɩ́ oyí bámbi pʋ́ bambá tsá mʋ́sʋ́. Yudafɔ gyí oyí ámʋ. Mlɩ ahá ánɩ́ mlɩmégyí Yudafɔ gyí bámbi bambá ámʋ́ʋ́ bapʋ́ bɛtsa mʋ́sʋ́ ámʋ, mɛ́nɩ mlénya oyí ámʋtɔ ntsu wankláán ámʋ kʋ.
17 E se alguns dos ramos foram quebrados, e tu, sendo zambujeiro, foste enxertado no lugar deles e feito participante da raiz e da seiva da oliveira,
18 Mʋ́ alɩ sʋ á, mlɩmákɩ mlɩaa mlɩ dʋn oyí ámʋ onutó abámbi amʋ́ʋ́ Bulu lɛ́kpalɩ́ lɛ́ ámʋ. Mlɩmátsu ɩwɩ amʋ́ ansɩ́tɔ́, tsúfɛ́ oyí ámʋ nlín tamanu ntsu lɛ́ mlɩtɔ. Mlɩ mboún tonu ntsu lɛ́ mʋ́tɔ́ pʋ́dan.
18 não te glories contra os ramos; e, se contra eles te gloriares, não és tu que sustentas a raiz, mas a raiz a ti.
19 Fíalɩ mlɩ akʋ mlɛ́blɩ́ mlɩaa, “Bɛkpalɩ́ abámbi amʋ, mɛ́nɩ anɩ ɛ́ abénya oyíkpa.”
19 Dirás então: Os ramos foram quebrados, para que eu fosse enxertado.
20 Ɩbʋ mʋ́tɔ́ alɩ. Itsú alɩá Israelfɔ bʋmohogyi sʋ́ Bulu lɛ́kpalɩ́ amʋ́ tsítsá. Mlɩ ɛ́ mlɩ hógyi sʋ́ Bulu lapʋ́ mlɩ tsá mʋ́sʋ́. Mʋ́ sʋ mlɩmáha nwuntɔ ɩwa mlɩ ɔdwɛ. Mlɩha ifú ɩkɩta mlɩ.
20 Está bem; pela sua incredulidade foram quebrados, e tu pela tua fé estás firme. Não te ensoberbeças, mas teme;
21 Tsúfɛ́ Israelfɔ ámʋ́ʋ́ bʋgyi oyí ámʋ onutó abámbi kʋ́ráá bɔbwɛ lakpan, Bulu lɛ́bɩtɩ́ amʋ́ ɩsʋ, mʋ́ mlɩ?
21 porque, se Deus não poupou os ramos naturais, não te poupará a ti.
22 Séi á, mlɩlawun ánɩ́ Bulu bʋ awɩtɔlɛ, támɛ mʋ asʋ́n bʋ ɔnlɩn. Ɔbʋ ɔnlɩn ahá ánɩ́ badɩda hógyitɔsʋ. Támɛ alawá awɩtɔlɛ há mlɩ. Ɔbɔ́wa awɩtɔlɛ há mlɩ nɩ́ mlɩ ansɩ́ dɩn mʋsʋ. Nɩ́ megyí alɩ á, ɔbɛ́bɩtɩ́ mlɩ ɩsʋ mlɩ ɛ́.
22 Considera pois a bondade e a severidade de Deus: para com os que caíram, severidade; para contigo, a bondade de Deus, se permaneceres nessa bondade; do contrário também tu serás cortado.
23 Támɛ nɩ́ Yudafɔ ámʋ́ʋ́ besi mʋ hógyi amʋ beyinkí bɔhɔ mʋ gyi a, Bulu ɔbɛ́lapʋ́ amʋ́ tsá oyí ámʋsʋ. Tsúfɛ́ ɔbʋ túmi ánɩ́ obéyinkía amʋ́ tsá.
23 E ainda eles, se não permanecerem na incredulidade, serão enxertados; porque poderoso é Deus para os enxertar novamente.
24 Mlɩ ahá ámʋ́ʋ́ mlɩmégyí Yudafɔ ámʋ mʋ́ á, oyí laláhɛ bámbi mlɩgyí, bɔpʋ mlɩ tsá oyí ámʋsʋ. Tɛkɩ ɩma ɩnʋ alɩ. Israelfɔ mʋ́ á, oyi wankláán ámʋ onutó abámbi bʋgyi, bɛkpalɩ́ amʋ́ tsítsá. Mʋ́ sʋ amʋ́ yinkía yi mʋ́ yintisʋ mɔ́ɔwa ɔnlɩn há Bulu.
24 Pois se tu foste cortado do natural zambujeiro, e contra a natureza enxertado em oliveira legítima, quanto mais não serão enxertados na sua própria oliveira esses que são ramos naturais!
25 Mɩ́ apíó, asʋn ŋaínhɛ́ kʋ bʋ ɩnʋá ndekléá mlɩbɩ́ɩ, mɛ́nɩ mlɩmɛ́ɛkɩ mlɩ ɩwɩ ánɩ́ mlɩlɛ́tɩn ansɩ́ dʋbɩ. Asʋ́n ámʋ gyí, Yudafɔ ámʋ akʋ bʋbʋ asʋtɔ-ɔnlɩn. Bɔ́wa asʋtɔ-ɔnlɩn alɩɩ bɔfʋn brɛ́á Bulu lahá ahá ánɩ́ bʋmegyí Yudafɔ fɛ́ɛ́ baba mʋ wá.
25 Porque não quero, irmãos, que ignoreis este mistério {para que não presumais de vós mesmos}: que o endurecimento veio em parte sobre Israel, até que a plenitude dos gentios haja entrado;
26 Mʋ́ ɔma a, Bulu ɔbɔ́hɔ Yudafɔ fɛ́ɛ́ nkpa. Bulu asʋ́n ámʋ lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ,
26 e assim todo o Israel será salvo, como está escrito: Virá de Sião o Libertador, e desviará de Jacó as impiedades;
27 Ɩ́nɩ gyí ntam ánɩ́ nɛ́ka há amʋ́
27 e este será o meu pacto com eles, quando eu tirar os seus pecados.
28 Ɩ́nɩá Yudafɔ ámʋ bʋmɔhɔ asʋn wankláán ámʋsʋ gyi sʋ á, bemlí Bulu alupʋ́, mɛ́nɩ ɩbɔ́wa labi há mlɩ ámʋ́ʋ́ mlɩmégyí Yudafɔ ámʋ. Támɛ ɩ́nɩá bʋgyi ahá ánɩ́ Bulu lɛ́lɛ sʋ a, amʋ́ anáin sʋ otekle amʋ́ asʋ́n.
28 Quanto ao evangelho, eles na verdade, são inimigos por causa de vós; mas, quanto à eleição, amados por causa dos pais.
29 Nɩ́ Bulu ɔlɛ́ ɔkʋ ntɛ́ɛ ɔpʋ́ mʋ atokiehɛ́ há ɔkʋ á, ɔtamatráa tsɛ mʋ agywɩɩn.
29 Porque os dons e a vocação de Deus são irretratáveis.
30 Brɛ́ kʋtɔ á, mlɩ ánfɩ mlɩmégyí Yudafɔ ánfɩ mlɩmóbu Bulu. Támɛ séi á, Yudafɔ bʋmɛdɛ́ Bulu bu. Mʋ́ sʋ Bulu lawun mlɩ nwɛ.
30 Pois, assim como vós outrora fostes desobedientes a Deus, mas agora alcançastes misericórdia pela desobediência deles,
31 Alɩ kɛ́n Bulu ɔbɛ́ba bowun Yudafɔ ámʋ́ʋ́ bʋmɛdɛ́ mʋ bu ámʋ ɛ́ nwɛ fɛ́ alɩá alawun mlɩ nwɛ nɩ́.
31 assim também estes agora foram desobedientes, para também alcançarem misericórdia pela misericórdia a vós demonstrada.
32 Tsúfɛ́ Bulu lótsu mʋ́ ánɩ́ ahá fɛ́ɛ́ bʋbʋ asʋtɔ-ɔnlɩn, alɩá ɩbɔ́bwɛ obówun amʋ́ fɛ́ɛ́ nwɛ sʋ.
32 Porque Deus encerrou a todos debaixo da desobediência, a fim de usar de misericórdia para com todos.
33 Óo, mlɩkɩ Bulu awɩtɔlɛ wʋlɛ! Mʋ nyánsa pʋ́ mʋ asʋ́nbɩ ma ɔka! Ma ɔbɛ́talɩ́ bɩ́ mʋ ɔkpa pʋ́ mʋ asʋ́ngyítɔ?
33 Ó profundidade das riquezas, tanto da sabedoria, como da ciência de Deus! Quão insondáveis são os seus juízos, e quão inescrutáveis os seus caminhos!
34 Bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋtɔ bɛɛ,
34 Pois, quem jamais conheceu a mente do Senhor? ou quem se fez seu conselheiro?
35 Ma lápʋ́ tɔkʋ há mʋ, ɔdɛ ɔkpa kɩ́ɩá ɔbɛ́laka mʋ ɩkɔ?”
35 Ou quem lhe deu primeiro a ele, para que lhe seja recompensado?
36 Bulu lɔ́bwɛ tógyítɔ́. Mʋbʋ́ tógyítɔ́. Tógyítɔ́ bʋ ɩnʋ há mʋ. Kanfʋ́ ɩbwɛ́ɛ mʋ klɛ brɛ́ fɛ́ɛ́tɔ́. Amen!
36 Porque dele, e por ele, e para ele, são todas as coisas; glória, pois, a ele eternamente. Amém.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.