João 10
Bulu ntam pɔpwɛ; Nkonya (NKONT) vs VC
1 Yesu lɛ́blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Ɔhá ánɩ́ ɔdʋ́ tsʋn akúfa ɩbansʋ wíé mʋ́tɔ́, ɔmɔtsʋn ɔkpa ɔnɔ́ á, owikplu pʋ́ ogyo otswapʋ́ ogyi.
1 Em verdade, em verdade vos digo: quem não entra pela porta no aprisco das ovelhas, mas sobe por outra parte, é ladrão e salteador.
2 Tsúfɛ́ ɩban ɔnɔ́ akúfa ɔkpapʋ́ tɔtsʋn wie mʋ́tɔ́.
2 Mas quem entra pela porta é o pastor das ovelhas.
3 Ɩban ámʋsʋ ɔkɩ́pʋ tefínkí mʋ́ há akúfa ɔkpapʋ́ ámʋ tebítíwíé. Ɔtɔpʋ́ akúfa amʋ dá tɩ́ amʋ́, bʋtonú mʋ ɔmɛ, ɔtɛkpá amʋ́ dálɩ.Akúfa ɔkpapʋ́ wankláán tɔpʋ́ akúfa amʋ dá tɩ́ amʋ́, bʋtonú mʋ ɔmɛ, ɔtɛkpá amʋ́ dálɩ.|src="bk00007b.tif" size="span" loc="JHN10:1-16" copy="Horace Knowles, The Bible Society, London" ref="Yohane 10:3"
3 A este o porteiro abre, e as ovelhas ouvem a sua voz. Ele chama as ovelhas pelo nome e as conduz à pastagem.
4 Nɩ́ ɔkpá akúfa amʋ fɛ́ɛ́ dálɩ a, otegya amʋ́ nkpá, bʋtobuo mʋ, tsúfɛ́ bʋyin mʋ ɔmɛ.
4 Depois de conduzir todas as suas ovelhas para fora, vai adiante delas; e as ovelhas seguem-no, pois lhe conhecem a voz.
5 Bʋtamabuo ɔfɔɔ́. Srɩ́ bʋtɛsrɩ́ sí mʋ, tsúfɛ́ bʋmeyín mʋ ɔmɛ.”
5 Mas não seguem o estranho; antes fogem dele, porque não conhecem a voz dos estranhos.
6 Yesu lɛ́ha amʋ́ yébi anfɩ, támɛ bʋmonu mʋ́ asɩ.
6 Jesus disse-lhes essa parábola, mas não entendiam do que ele queria falar.
7 Yesu lɛ́trá bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Mɩ́gyí akúfa ɩban ámʋ ɔnɔ́ nɩ́.
7 Jesus tornou a dizer-lhes: Em verdade, em verdade vos digo: eu sou a porta das ovelhas.
8 Awikplu pʋ́ ogyo atswapʋ́ ahá ánɩ́ begyankpá ba fɛ́ɛ́ bʋgyi. Akúfa amʋ bʋmɛbɩ amʋ́ ɔmɛ.
8 Todos quantos vieram antes de mim foram ladrões e salteadores, mas as ovelhas não os ouviram.
9 Mɩ́gyí akúfa ɩban ámʋ ɔnɔ́ nɩ́. Nɩ́ ɔkʋ ɔtsʋn mɩtɔ wíé dálɩ a, tɔtɔ mɔ́ɔbwɛ mʋ́. Obéyénya atɔ́ gyí mwɛ.
9 Eu sou a porta. Se alguém entrar por mim será salvo; tanto entrará como sairá e encontrará pastagem.
10 Owikplu agywɩɩn gyí, ɔbá bowi, ɔmɔ, oyinta atɔ́. Mɩ́ mʋ́ nɛba, mɛ́nɩ ahá bénya nkpa ánɩ́ ɩlɔfʋn.
10 O ladrão não vem senão para furtar, matar e destruir. Eu vim para que as ovelhas tenham vida e para que a tenham em abundância.
11 “Mɩ́gyí akúfa ɔkpapʋ́ wankláán ámʋ nɩ. Akúfa ɔkpapʋ́ wankláán totsúlá hʋ́lɩ mʋ nkpa há mʋ akúfa.
11 Eu sou o bom pastor. O bom pastor expõe a sua vida pelas ovelhas.
12 Támɛ akúfa ɔkpapʋ́ ánɩ́ ɔdɛ ɩpa gyí, megyí mʋ onutó bʋ́ akúfa amʋ tɛsrɩ́ nɩ́ owun ɔkpataku ɔbá bɛkɩtá amʋ́. Ɔkpataku ámʋ tɛkɩ́tá akúfa amʋtɔ ɔkʋ, atráhɛ bʋtɛdásáɩ́n.
12 O mercenário, porém, que não é pastor, a quem não pertencem as ovelhas, quando vê que o lobo vem vindo, abandona as ovelhas e foge; o lobo rouba e dispersa as ovelhas.
13 Oyin ámʋ tɛsrɩ́, tsúfɛ́ ɩpa kɛkɛ odegyí. Akúfa amʋ nkpa tamahían mʋ.
13 O mercenário, porém, foge, porque é mercenário e não se importa com as ovelhas.
14 Mɩ́gyí akúfa ɔkpapʋ́ wankláán ámʋ nɩ. Nyin mɩ́ akúfa, mɩ́ akúfa ɛ́ bʋyin mɩ,
14 Eu sou o bom pastor. Conheço as minhas ovelhas e as minhas ovelhas conhecem a mim,
15 fɛ́ alɩá mɩ́ Sɩ́ ámʋ yin mɩ á, alɩ́ mɩ́ ɛ́ nyin mʋ nɩ. Ntɔhʋ́lɩ mɩ́ nkpa há mɩ́ akúfa.
15 como meu Pai me conhece e eu conheço o Pai. Dou a minha vida pelas minhas ovelhas.
16 Mbʋ akúfa bámbá akʋ ɛ́. Bʋma akúfa ɩban ánfɩtɔ. Ilehián ánɩ́ nɛ́kpa amʋ́ ɛ́ ba. Amʋ́ ɛ́ bónu mɩ́ ɔmɛ. Amʋ́ fɛ́ɛ́ bɔ́bwɛ akúfa iku kʋlɛ pʋ́ ɔkpapʋ́ ɔkʋlɛ.
16 Tenho ainda outras ovelhas que não são deste aprisco. Preciso conduzi-las também, e ouvirão a minha voz e haverá um só rebanho e um só pastor.
17 “Ɩ́nɩ sʋ́ mɩ́ Sɩ́ tekle mɩ asʋ́n nɩ́. Tsúfɛ́ natsúlá ánɩ́ nɔ́hʋlɩ́ɩ mɩ́ nkpa há ahá, mɛ́nɩ nɛ́lanyá mʋ́.
17 O Pai me ama, porque dou a minha vida para a retomar.
18 Ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ swɩ́ɩ́ mɩ́. Mɩ́ onutó latsúlá ánɩ́ nɔ́hʋlɩ́ɩ mʋ́. Mbʋ ɔkpa hʋ́lɩ mɩ́ nkpa, mbʋ ɔkpa lányá mʋ́ ɛ́. Ɩ́nɩ mɩ́ Sɩ́ lɛ́bláa mɩ ɔbɛ́ɛ mbwɛ́ɛ nɩ́.”
18 Ninguém a tira de mim, mas eu a dou de mim mesmo e tenho o poder de a dar, como tenho o poder de a reassumir. Tal é a ordem que recebi de meu Pai.
19 Mʋ asʋn blɩ́hɛ́ anfɩ sʋ Yudafɔ ahandɛ amʋ bʋmɛtrá bwɛ kʋlɛ.
19 A propósito dessas palavras, originou-se nova divisão entre os judeus.
20 Amʋ́tɔ́ akʋ bɛblɩ́ bɛɛ, “Ɔŋɛ laláhɛ bʋ mʋtɔ. Mʋ nwun ideyintá. Ɔhaa mátrá nu mʋ asʋn blɩ́hɛ́.”
20 Muitos deles diziam: Ele está possuído do demônio. Ele delira. Por que o escutais vós?
21 Akʋ ɛ́ bɛɛ, “Ɔhá ánɩ́ ɔŋɛ laláhɛ bʋ mʋtɔ mɛ́ɛtalɩ́ blɩ́ asʋ́n ánfɩ odu. Ɔŋɛ laláhɛ ɔbɛ́talɩ́ bwíí ansibi obwiepʋ́ ansíbi?”
21 Outros diziam: Estas palavras não são de quem está endemoninhado. Acaso pode o demônio abrir os olhos a um cego?
22 Ɛkɛá bʋtɔpʋ́káɩ́n Bulu ɔtswɛ́kpa gyʋrásʋ Yerusalem lɔfʋn. Alɩ brɛ́ ámʋ igyi lɩlɩtɔ.
22 Celebrava-se em Jerusalém a festa da Dedicação. Era inverno.
23 Yesu lɔ́yɔ odeki Bulu ɔtswɛ́kpatɔ ɔtɩnɛkʋá bʋtɛtɩ́ ɩnʋ “Salomo Abrándaásʋ́.”
23 Jesus passeava no templo, no pórtico de Salomão.
24 Yudafɔ ahandɛ amʋ akʋ befia bomlí mʋ. Bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Ɔmɛnkɛ kéín asa fɛ́bláa anɩ ɔnɔkwalɩ amʋ? Nɩ́ fʋ́gyí Kristo, (ɔhá amʋ́ʋ́ Bulu ladá mʋ ofúli amʋ) a, wuna lɛ mʋ́ tii anɩ.”
24 Os judeus rodearam-no e perguntaram-lhe: Até quando nos deixarás na incerteza? Se tu és o Cristo, dize-nos claramente.
25 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nɛbláa mlɩ bɔtsʋn, támɛ mlɩmédéhogyi. Ofúla amʋ́ʋ́ ndɛbwɛ mɩ́ Sɩ́ dátɔ́ ámʋ dɛ́ mɩ́ ɩwɩ adánsɩɛ gyí.
25 Jesus respondeu-lhes : Eu vo-lo digo, mas não credes. As obras que faço em nome de meu Pai, estas dão testemunho de mim.
26 Támɛ mlɩmédéhogyi, tsúfɛ́ mlɩmá mɩ́ akúfatɔ.
26 Entretanto, não credes, porque não sois das minhas ovelhas.
27 Mɩ́ akúfa bʋtonú mɩ́ ɔmɛ. Nyin amʋ́, bʋtobuo mɩ.
27 As minhas ovelhas ouvem a minha voz, eu as conheço e elas me seguem.
28 Ntɛhá amʋ́ nkpa ánɩ́ ɩtamatá. Bʋmóowu ɛkɛkɛɛkɛ. Ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ swɩ́ɩ́ mɩ́ amʋ́.
28 Eu llhes dou a vida eterna; elas jamais hão de perecer, e ninguém as roubará de minha mão.
29 Mɩ́ Sɩ́ ámʋ́ʋ́ ɔlɔpʋ amʋ́ há mɩ́ ámʋ dʋn tógyítɔ́. Ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ swɩ́ɩ́ amʋ́ lɛ́ mɩ́ Sɩ́ ɩbɩtɔ.
29 Meu Pai, que mas deu, é maior do que todos; e ninguém as pode arrebatar da mão de meu Pai.
30 Mɩ́a mɩ́ Sɩ́ anɩgyí kʋlɛ.”
30 Eu e o Pai somos um.
31 Ɩnʋ á, Yudafɔ ahandɛ amʋ bɛtrá kʋlá abwi bɛɛ abʋtswɩ da Yesu mɔ.
31 Os judeus pegaram pela segunda vez em pedras para o apedejar.
32 Támɛ Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Nabwɛ́ ofúla tsɔtsɔɔtsɔá itsú mɩ́ Sɩ́ wá súná mlɩ. Mʋ́tɔ́ mɔmʋ sʋ́ mlɩdékléá mlɛ́da mɩ́ abwi?”
32 Disse-lhes Jesus: Tenho-vos mostrado muitas obras boas da parte de meu Pai. Por qual dessas obras me apedrejais?
33 Bɛbláa mʋ bɛɛ, “Megyí ofúla ánɩ́ fabwɛ́ kʋkʋʋkʋ sʋ́ anɩaa abɛ́da fʋ́ abwi. Alɩ ámʋ́ʋ́ fablɩ́ abususʋ pʋ́kʋ́sʋ́ lɩ́ɩ́ Bulusʋ ámʋ sʋ. Nyankpʋsa fʋgyi, támɛ fɛɛ Bulu fʋ́gyi.”
33 Os judeus responderam-lhe: Não é por causa de alguma boa obra que te queremos apedrejar, mas por uma blasfêmia, porque, sendo homem, te fazes Deus.
34 Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Bʋmɔwanlɩ́n wá mlɩ Mbla ɔwʋlʋ́ ámʋtɔ bɛɛ, Bulu ɔbɛ́ɛ, ‘Mlɩgyí fɛ́ Bulu?’
34 Replicou-lhes Jesus: Não está escrito na vossa lei: Eu disse: Vós sois deuses {Sl 81,6}?
35 Anɩyin ánɩ́ ɔnɔkwalɩ Bulu asʋ́n igyi. Mʋ́ sʋ nɩ́ Bulu lɛ́tɩ ahá ámʋ́ʋ́ ɔlɔpʋ mʋ asʋ́n há ámʋ ɔbɛ́ɛ, bʋgyi fɛ́ mʋ a, ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́ ɔblɔ́ nya?
35 Se a lei chama deuses àqueles a quem a palavra de Deus foi dirigida {ora, a Escritura não pode ser desprezada},
36 Mɩ́ mʋ́ á, mɩ́ Sɩ́ lɛ́lɛ mɩ́ yáɩ́, ngyi mʋ klɛ, ɔlɔwa mɩ́ sɩ́sɩ́ ɔyɩ́ ánfɩtɔ. Ntogyi sʋ́ mlɩdɛ́blɩ́ mlɩaa nablɩ́ mbɛ́ɛ, ‘Bulu mʋ Bi ngyi’ sʋ nablɩ́ abususʋ pʋ́kʋ́sʋ́ lɩ́ɩ́ mʋsʋ?
36 como acusais de blasfemo aquele a quem o Pai santificou e enviou ao mundo, porque eu disse: Sou o Filho de Deus?
37 Nɩ́ megyí mɩ́ Sɩ́ agyʋ́má ndɛbwɛ mʋ́ á, mlɩmáhɔ mɩ gyi.
37 Se eu não faço as obras de meu Pai, não me creiais.
38 Támɛ nɩ́ mɩ́ Sɩ́ agyʋ́má ndɛbwɛ, asa mlɩmɔ́hɔ mɩ gyi kʋ́ráá á, mʋ́mʋ́ mlɩhɔ ofúla amʋ́ʋ́ ndɛbwɛ ámʋ mʋ́ gyi, amlɩbɩ ánɩ́ Mɩ́ Sɩ́ ámʋ bʋ mɩtɔ, mɩ́ ɛ́ mbʋ mʋtɔ.”
38 Mas se as faço, e se não quiserdes crer em mim, crede nas minhas obras, para que saibais e reconheçais que o Pai está em mim e eu no Pai.
39 Bɛtrá bwɛ ánɩ́ bɛ́kɩtá mʋ, támɛ ɔlɛdalɩ amʋ́ ɩbɩ, nátɩ́ sí amʋ́.
39 Procuraram então prendê-lo, mas ele se esquivou das suas mãos.
40 Yesu léyinkí fá Yordan ɔbʋ́n ba ɔtɩ́nɛ́ ámʋ́ʋ́ Yohane létsiá bɔ́ ahá asú ámʋ, olesi tsiá ɩnʋ.
40 Ele se retirou novamente para além do Jordão, para o lugar onde João começara a batizar, e lá permaneceu.
41 Ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɛba mʋ wá, bʋdɛ aba bláa bɛɛ, “Yohane mɔ́bwɛ osúna kʋkʋʋkʋ, támɛ asʋ́n ánɩ́ Yohane lɛ́blɩ́ tsú oyin ánfɩ ɩwɩ fɛ́ɛ́ laba mʋ́tɔ́ pɛ́pɛ́ɛ́pɛ́.”
41 Muitos foram a ele e diziam: João não fez milagre algum,
42 Ahá tsɔtsɔɔtsɔ bɔhɔ mʋ gyi ɩnʋ.
42 mas tudo o que João falou deste homem era verdade. E muitos acreditaram nele.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.